EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 24.6.2026

COM(2026) 580 final

2026/0165(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), o změně nařízení (EU) 2018/1726 a nařízení (EU) 2024/982 a zrušení nařízení (EU) 2016/794

{SEC(2026) 580 final} - {SWD(2026) 580 final} - {SWD(2026) 581 final} - {SWD(2026) 582 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

·informačního centra EU schopného zajistit, aby donucovací orgány členských států měly k dispozici ucelenější a integrovanější zpravodajský přehled o trestné činnosti na úrovni EU,

·operativního centra poskytujícího členským státům účinnější podporu již v rané fázi přeshraničních vyšetřování a operativních činností a

·centra technologií a inovací poskytujícího členským státům podporu v podobě pokročilých kapacit, odborných znalostí a operačních nástrojů.

·reagovat na současné i budoucí bezpečnostní výzvy,

·lépe podporovat členské státy při přeshraničních vyšetřováních a

·posílit schopnost EU reagovat koordinovaným, účinným a odolným způsobem na závažnou a organizovanou trestnou činnost a terorismus a plně v souladu s Listinou základních práv Evropské unie.

•Soulad se stávajícími ustanoveními v dané oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Tento návrh vychází z čl. 87 odst. 2 písm. a) a článku 88 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Článek 88 stanoví právní základ pro zřízení a fungování Europolu a pro stanovení jeho úkolů, struktury a činnosti. V čl. 87 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování EU se stanoví přijetí opatření týkajících se shromažďování, uchovávání, zpracovávání, analýzy a výměny příslušných informací pro účely policejní spolupráce.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

•Proporcionalita

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

•Konzultace se zúčastněnými stranami

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

•Posouzení dopadů

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Kapitola III – Správa informací

Články 28 a 29 posilují rámec upravující poskytování informací Europolu ze strany členských států. Na základě stávajících povinností vyplývajících z nařízení (EU) 2016/794 a v souladu se směrnicí (EU) 2023/977 aktualizuje tento rámec s cílem podpořit včasnější, strukturovanější a interoperabilnější výměnu informací a zavádí každoroční posouzení příspěvků členských států v oblasti informací.

Článek 30 stanoví úlohu Europolu v Schengenském informačním systému (SIS), zejména pokud jde o provozní využití doplňujících informací, podporu při zadávání informačních záznamů a operativní opatření v návaznosti na nalezení shody v SIS. Článek 31 stanoví úlohu Europolu v souvislosti s vízovým informačním systémem (VIS) a Evropským systémem pro cestovní informace a povolení (ETIAS).

Článek 32 stanoví účely činností Europolu v oblasti zpracování informací. Toto ustanovení umožňuje Europolu zpracovávat informace v rozsahu nezbytném pro plnění jeho úkolů a vyčerpávajícím způsobem vymezuje účely, pro které může Europol zpracovávat osobní údaje, jimiž jsou křížová kontrola s cílem nalézt propojení nebo jiné důležité spojitosti mezi informacemi týkajícími se trestného činu, který spadá do působnosti Europolu; strategická nebo tematická analýza; operativní analýza usnadňující výměnu operativních informací; podpora výzkumných a inovačních činností a podpora členských států při informování veřejnosti o podezřelých nebo odsouzených osobách, které jsou hledány.

Toto ustanovení zároveň sjednocuje systém kategorizace subjektů údajů Europolu s přístupem stanoveným v nařízení (EU) 2018/1725. Jedná se o zásadní změnu, která přináší významné operativní výhody a zároveň zachovává nezbytné záruky vztahující se na všechny subjekty v rámci EU i na vnitrostátní úrovni. Omezení, která předchozí režim zavedl v souvislosti s kategorizací subjektů údajů, se stala klíčovou provozní překážkou, která značně omezuje schopnost Europolu účinně podporovat členské státy. Bez této změny by byla širší modernizace operativních a technologických kapacit Europolu ze strukturálního hlediska i nadále omezena.

Zejména se jedná o posun oproti logice předchozího režimu, podle níž měl Europol v zásadě zpracovávat pouze osobní údaje spadající do jedné z kategorií subjektů údajů uvedených v příloze II, přičemž zpracování osobních údajů mimo tyto kategorie subjektů údajů představovalo výjimku. Článek 32 spolu s přílohou II naopak odráží operativní skutečnost moderních donucovacích orgánů, kde získávání informací z rozsáhlých a nestrukturovaných datových souborů představuje hlavní klíčový operativní úkol donucovacích orgánů, a tedy i Europolu, při podpoře vnitrostátních orgánů. Europol totiž působí v informačním prostředí, které se vyznačuje velkým objemem různorodých dat, jež často pocházejí z různých zdrojů a operativních kontextů. Značná část těchto informací je přijímána v nestrukturované podobě, což ztěžuje, a někdy dokonce znemožňuje, jejich zařazení do předem stanovených kategorií subjektů údajů. Článek 32 proto stanoví, že Europol musí „v příslušných případech a pokud je to možné“ rozlišovat mezi kategoriemi subjektů údajů v souladu s nařízením (EU) 2018/1725.

Článek 32 výslovně umožňuje Europolu zpracovávat osobní údaje týkající se osob, které nespadají do předem stanovených kategorií subjektů údajů uvedených v příloze II, pokud je takové zpracování nezbytné a přiměřené pro plnění úkolů Europolu. To odráží dynamickou povahu policejních vyšetřování a činností týkajících se zpravodajských informací o trestné činnosti, kde se operativní význam určitých údajů nebo jejich souvislost s trestnou činností může projevit až postupně, během operativní analýzy nebo prostřednictvím nalézání spojitostí v rámci jednotlivých vyšetřování.

Na případy, kdy Europol zpracovává údaje, které nespadají do kategorií uvedených v příloze II, se vztahují zvláštní záruky, jako je například povinnost Europolu tyto údaje neprodleně vymazat, jakmile bude účel zpracování splněn, informovat pověřence pro ochranu osobních údajů a zajistit funkční oddělení těchto údajů od „kategorizovaných“ údajů.

Článek 33 zachovává zásadu vlastnictví údajů jako klíčový předpoklad pro spolupráci v oblasti prosazování práva, která je usnadňována činnostmi Europolu v oblasti zpracování informací. Zajišťuje, aby si členské státy, orgány, instituce a jiné subjekty EU, třetí země a mezinárodní organizace, které poskytují informace Europolu, zachovaly kontrolu nad účely, pro které mohou být tyto informace zpracovávány, a nad veškerými omezeními přístupu k těmto informacím, včetně jejich použití, předávání, přenosu, výmazu nebo zničení. Článek 34 stanoví povinnost v příslušných případech konzultovat nebo informovat vlastníka informací.

Oddíl 2 stanoví právní a technický rámec upravující datové prostředí Europolu a představuje stěžejní záruku doprovázející změny zavedené v článku 35, které se týkají kategorizace subjektů údajů. Ustanovení vymezují datové prostředí Europolu za účelem zajištění, aby se různé činnosti související se zpracováním údajů prováděly v jasně stanovených technických a operativních rámcích, doprovázených odpovídajícími zárukami a podmínkami přístupu.

Stanoví jasná a přesná pravidla pro fungování řady klíčových služeb a nástrojů Europolu. Mezi ně patří služba Europolu pro křížovou kontrolu (články 36–39), jejímž prostřednictvím mohou příslušné orgány členských států odesílat údaje, vyhledávat v nich a získávat k nim přístup v rámci analytického prostředí Europolu (články 40–41) s cílem uchovávat, analyzovat a zpracovávat údaje za účelem plnění jeho analytických úkolů, a dále policejní sdílený datový prostor (články 42–45), v němž mohou příslušné orgány členských států ve spolupráci s Europolem zahajovat a provádět společné operativní analýzy. Stanoví rovněž pravidla týkající se aplikace sítě pro bezpečnou výměnu informací (aplikace SIENA – článek 46) a mechanismu výměny informací, jehož cílem je usnadnit komunikaci se soukromými subjekty (článek 47). Je v něm rovněž stanovena úloha Europolu v rámci Evropského indexového systému policejních záznamů (článek 48) i možnost, aby Komise přijímala prováděcí akty, které mají regulovat další funkce, služby a nástroje, jež vyvine Europol.

Oddíl 3 stanoví pravidla nezbytná pro fungování služeb a nástrojů Europolu. Sem patří pravidla týkající se cloudové infrastruktury (článek 50) na podporu účinného a rozšiřitelného uchovávání, zpracovávání, analýzy a výměny údajů pro účely stanovené v tomto nařízení i minimální požadavky, pokud jde o přístup příslušníků policie k těmto údajům prostřednictvím policejní digitální identity EU (článek 51). Zahrnuje rovněž požadavky na vykazování statistických údajů pro účely dohledu a odpovědnosti (článek 52) a vymezuje úlohu Europolu v souvislosti s univerzálním formátem pro zprávy (UMF – článek 53) a s aplikací EU pro porovnávání DNA (článek 54).

Kapitola IV – Technologické kapacity a inovace

Kapitola IV je uspořádána podle rámce životního cyklu vývoje inovací a rozvoje kapacit.

Cílem je zabránit roztříštěným či izolovaným inovačním činnostem zajištěním návaznosti mezi technologickými prognózami, plánováním kapacit, výzkumem a inovacemi, vývojem pokročilých kapacit, operativním testováním, zaváděním, operačním nasazením a specializovanou operativní podporou.

Kapitola IV vychází z poznatku, že technologická transformace vnitřní bezpečnosti stále více vyžaduje schopnosti, infrastrukturu, odborné znalosti, výpočetní prostředí, kapacity pro zpracování dat a inovační ekosystémy, jejichž rozsah, složitost a náklady již neumožňují, aby byly účinně vyvinuty pouze na vnitrostátní úrovni. Europol má pro plnění této úlohy jedinečné předpoklady, a to díky své schopnosti identifikovat společné technologické a operativní potřeby a své kapacitě vyvíjet interoperabilní, rozšiřitelná a sdílená technologická řešení, která mohou podporovat donucovací orgány v celé EU. Cílem je proto zabránit technologické roztříštěnosti, zdvojování investic a rozdílným úrovním kapacit mezi členskými státy v oblastech, kde společné technologické kapacity na úrovni EU přinášejí jasné provozní a finanční výhody.

Článek 57 zavádí vrstvu strategických prognóz a plánování kapacit v rámci vytvoření rámcového mechanismu, jehož cílem je identifikovat nedostatky v oblasti operativních kapacit, nově vznikající technologie a budoucí priority v oblasti kapacit na úrovni EU. Toto ustanovení má za cíl podpořit strategičtější a koordinovanější přístup k rozvoji technologických kapacit, a to mimo jiné v oblastech, jako jsou interoperabilita, normalizace, sdílení kapacit a společné zadávání veřejných zakázek.

Článek 77 stanoví ústřední úlohu výkonného ředitele při zajišťování celkového fungování agentury a zároveň posiluje jasnou odpovědnost za účinné plnění mandátu a strategických priorit Europolu.

Kapitola VI – Vztahy se subjekty Unie

Článek 79 stanoví společná ustanovení upravující spolupráci Europolu s orgány, institucemi a jinými subjekty EU, včetně operativní spolupráce a výměny informací. Toto ustanovení zavádí rámec pro pracovní ujednání, podle něhož je nutné předem získat souhlas Komise k pracovním ujednáním uzavřeným s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie zřízenými v rámci Smlouvy o fungování EU.

Článek 80 stanoví nepřímý přístup k informacím v držení Europolu pro příslušné orgány, instituce a jiné subjekty EU, a to na základě automatizovaného systému výskytu shody / bez výskytu shody a za podmínek reciprocity. Toto ustanovení vytváří soudržnější a na budoucnost připravený rámec pro křížovou kontrolu informací mezi orgány, institucemi a jinými subjekty EU, zejména mezi subjekty zabývajícími se bojem proti podvodům, přičemž zachovává platná omezení přístupu, zásady vlastnictví údajů a záruky ochrany údajů. Stanoví rovněž přijetí prováděcích aktů uvádějících technický postup s cílem zajistit i jednotné technické normy a interoperabilitu v rámci širší struktury EU pro boj proti podvodům. Automatizace systému výskytu shody / bez výskytu shody pro výměnu údajů významnou měrou snižuje potřebu manuálního návazného postupu, a tím zvyšuje účinnost a operativní schopnost reagovat.

Články 81 až 90 dále upřesňují a posilují spolupráci Europolu s klíčovými orgány, institucemi a jinými subjekty EU, včetně úřadu EPPO, Eurojustu, úřadu OLAF, orgánu AMLA, Frontexu, agentury eu-LISA, Agentury Evropské unie pro drogy, Agentury EU pro základní práva, Celního úřadu Evropské unie a agentury ENISA.

Článek 81 významně posiluje vztahy mezi Europolem a úřadem EPPO, a odráží tak rostoucí operativní význam spolupráce v boji proti složité přeshraniční finanční trestné činnosti poškozující finanční zájmy EU. Toto ustanovení zpřísňuje povinnosti Europolu podporovat vyšetřování úřadu EPPO, mimo jiné prostřednictvím specializované analytické podpory. Zároveň zavádí zvláštní mechanismus výskytu shody / bez výskytu shody, který umožňuje úřadu EPPO přístup k údajům v držení Europolu týkajícím se trestných činů, které spadají do pravomoci úřadu EPPO, bez ohledu na jakákoli omezení přístupu k informacím poskytnutým Europolu a jejich využívání ze strany členských států a orgánů, institucí a jiných subjektů Unie. Tento zvláštní mechanismus odráží specifickou úlohu, postavení a pravomoci úřadu EPPO v rámci systému Unie pro ochranu finančních zájmů Unie a povinnosti, které členským státům a orgánům, institucím a jiným subjektům Unie plynou z nařízení (EU) 2017/1939. Cílená výjimka z uplatňování omezení určených poskytovateli informací Europolu tudíž přichází v úvahu pouze ve vztahu k úřadu EPPO.

Kapitola VII – Vztahy s partnery

Článek 92 posiluje rámec upravující vnější činnost Europolu tím, že zajišťuje, aby spolupráce Europolu se zeměmi mimo EU a s mezinárodními organizacemi zůstala v souladu s vnějšími politikami a strategickými prioritami EU.

Článek 93 stanoví konkrétní rámec pro spolupráci se zeměmi zapojenými do provádění, uplatňování a rozvoje schengenského acquis, který zohledňuje jejich zvláštní úlohu v rámci fungování a bezpečnosti schengenského prostoru. Na rozdíl od jiných třetích zemí se tyto země účastní prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích a sdílejí odpovědnost za zachovávání vysoké úrovně bezpečnosti v celém schengenském prostoru. S ohledem na tuto úzkou integraci článek stanoví možnost vyššího stupně operativní integrace s Europolem, než jaký umožňuje obecný rámec pro spolupráci se třetími zeměmi. Za tímto účelem mohou mezinárodní dohody s těmito zeměmi stanovit přímý přístup k určitým mechanismům výměny informací Europolu, účast v některých správních strukturách, vysílání styčných úředníků a odpovídající povinnosti týkající se sdílení informací a finančních příspěvků.

Článek 96 aktualizuje a sjednocuje rámec upravující spolupráci Europolu se soukromými subjekty. Vyjasňuje podmínky, za nichž může Europol přijímat a zpracovávat osobní údaje přímo od soukromých subjektů, a posiluje úlohu Europolu jako zprostředkovatele spolupráce mezi soukromými subjekty a příslušnými orgány členských států. K zajištění toho, aby bylo možné účinně jednat na základě informací relevantních pro trestní vyšetřování, je Europol povinen předávat příslušné informace, které obdržel od soukromých subjektů, dotčeným členským státům.

Tento článek stanoví omezení týkající se předávání a přenosu osobních údajů ze strany Europolu soukromým subjektům. Takové výměny nadále podléhají požadavkům nutnosti a přiměřenosti. Na předávání údajů soukromým subjektům se sídlem mimo Unii a mimo země, které mají prospěch z rozhodnutí o odpovídající ochraně, se vztahují zvláštní podmínky.

Článek dále vyjasňuje vztah mezi spoluprací Europolu se soukromými subjekty a povinnostmi finančních zpravodajských jednotek, a tím zajišťuje, aby činnosti Europolu nezdvojovaly rámec pro boj proti praní peněz stanovený právními předpisy Unie ani jej nenarušovaly.

Tento článek navíc (ve spojení s článkem 47) posiluje úlohu Europolu jakožto důvěryhodného technického zprostředkovatele tím, že členským státům a soukromým subjektům umožňuje využívat infrastrukturu Europolu k bezpečné výměně informací v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem. Pokud se taková výměna informací týká trestných činů spadajících do působnosti Europolu, obdrží Europol kopii vyměněných informací za účelem podpory jeho operačních a analytických úkolů. Tento článek rovněž zavádí posílená opatření v oblasti transparentnosti a odpovědnosti, včetně povinností podávat zprávy správní radě, Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Kapitola VIII – Ochrana údajů

Kapitola VIII stanoví hlavní záruky ochrany údajů, jimiž se řídí činnosti Europolu v oblasti zpracování, a zároveň sjednocuje tento rámec s nařízením (EU) 2018/1725. Zavádí rámec upravující zpracování citlivých údajů (článek 100), lhůty pro uchovávání a výmaz údajů (článek 101), práva subjektů údajů, včetně práva na přístup, opravu a výmaz (články 105 a 106) a odpovědnost za dodržování předpisů v oblasti ochrany údajů (článek 107). Dále posiluje strukturu institucionálních záruk prostřednictvím úloh pověřence pro ochranu osobních údajů a úředníka pro otázky základních práv (články 109 a 110), povinné odborné přípravy v oblasti základních práv (článek 111) a posílených mechanismů dohledu a spolupráce mezi evropským inspektorem ochrany údajů (EIOÚ) a vnitrostátními dozorovými úřady (články 112 a 113).

Článek 102 stanoví zvláštní rámec upravující zpracování osobních údajů v souvislosti s výzkumnými a inovačními projekty Europolu. To zahrnuje činnosti související se systémy a modely umělé inteligence. Toto ustanovení zavádí zvláštní záruky týkající se předchozího souhlasu, izolovaných prostředí pro zpracování, omezeného přístupu, omezení účelu a posouzení vlivu na ochranu osobních údajů u určitých projektů, a zároveň upřesňuje, že tyto požadavky se nevztahují na vývoj či zavádění stávajících nástrojů nebo funkcí, u nichž se povaha, rozsah a účel zpracování nemění.

Na základě předchozí konzultace s evropským inspektorem ochrany údajů umožňuje článek 108 Europolu, aby v řádně odůvodněných případech naléhavé operativní nutnosti výjimečně zahájil určité činnosti zpracování bez předchozí konzultace s evropským inspektorem ochrany údajů. V takových případech i nadále platí povinnost předchozího oznámení evropskému inspektorovi ochrany údajů, zapojení pověřence pro ochranu osobních údajů a následného předložení požadované konzultace evropskému inspektorovi ochrany údajů.

Kapitola IX – Právní ochrana a odpovědnost

Kapitola IX stanoví rámec upravující právní ochranu a odpovědnost, který doplňuje rámec stanovený nařízením (EU) 2018/1725 a je s ním v souladu. Stanoví postup pro vyřizování stížností ze strany evropského inspektora ochrany údajů (článek 114) a obecná ustanovení o odpovědnosti a právu na náhradu škody (článek 115).

Kapitola X – Skupina pro společnou parlamentní kontrolu

Kapitola X stanoví pravidla pro společnou parlamentní kontrolu Europolu ze strany Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů prostřednictvím skupiny pro společnou parlamentní kontrolu. Stanoví mechanismy politického dohledu nad činností Europolu, včetně povinností podávat zprávy, přístupu k informacím a zapojení evropského inspektora ochrany údajů.

Kapitola XI – Zaměstnanci

Kapitola XI uvádí pravidla týkající se zaměstnanců Europolu. Stanoví uplatňování služebního řádu a pracovního řádu na zaměstnance Europolu a vymezuje kategorie zaměstnanců zaměstnávaných Europolem. Tato kapitola rovněž stanoví konkrétní ustanovení zaměřená na zachování a obnovu operativních odborných znalostí v rámci Europolu, mimo jiné prostřednictvím pracovních míst vyhrazených pro zaměstnance se zkušenostmi z příslušných orgánů členských států a prostřednictvím využívání vyslaných národních odborníků.

Kapitola XII – Finanční ustanovení

Kapitola XII stanoví finanční rámec upravující plánování, financování a plnění rozpočtu a odpovědnost Europolu. Článek 120 stanoví zásady vztahující se na rozpočet Europolu a vymezuje jeho zdroje příjmů, včetně příspěvku z rozpočtu Unie, příspěvků zemí zapojených do provádění, uplatňování a rozvoje schengenského acquis, je-li to stanoveno v příslušných mezinárodních dohodách, a dobrovolných finančních příspěvků členských států. Stanoví rovněž hlavní kategorie výdajů a povoluje využívání víceletých rozpočtových závazků.

Článek 121 upravuje přípravu, sestavení a schválení rozpočtu a plánu pracovních míst Europolu. Vyžaduje zejména, aby byl návrh odhadu vypracován způsobem, který zajišťuje jasné rozlišení prostředků podle dílčích činností v souladu se strukturou jednotného programového dokumentu, což posílí spojitost mezi rozpočtovými prostředky, operativními prioritami a očekávanými výstupy. Tento článek rovněž vymezuje příslušné pravomoci výkonného ředitele, správní rady, Komise, Rady a Evropského parlamentu v rámci ročního rozpočtového procesu. Článek 122 svěřuje plnění rozpočtu výkonnému řediteli.

Článek 123 stanoví ujednání týkající se účetnictví, auditu a udělení absolutoria, včetně sestavování a předkládání účetních závěrek, úlohy Účetního dvora, schválení konečných účetních závěrek správní radou a postupu při udělování absolutoria u Evropského parlamentu, a tím zajišťuje soulad s rámcem finanční odpovědnosti Unie.

Článek 124 stanoví rámec upravující finanční pravidla Europolu, která musí být v souladu s rámcovým finančním nařízením Unie pro decentralizované agentury, ledaže by operativní požadavky odůvodňovaly konkrétní výjimky schválené Komisí. Kromě toho, že tento článek upravuje poskytování grantů, a to i bez výzvy k předkládání návrhů, je-li to odůvodněno povahou příjemců a sledovanými operativními cíli, umožňuje Europolu podporovat činnosti v oblasti operativní spolupráce, včetně společných vyšetřovacích týmů, a v případě potřeby přispívat k financování vybavení a infrastruktury nezbytné pro spolupráci v oblasti prosazování práva.

Kapitola XIII – Různá ustanovení

Kapitola XIII obsahuje různá ustanovení upravující právní a správní rámec a rámec odpovědnosti, který se vztahuje na Europol. Stanoví pravidla týkající se výsad a imunit, používání jazyků, transparentnosti a přístupu veřejnosti k dokumentům, ochrany citlivých neutajovaných a utajovaných informací a předcházení podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie a jejich vyšetřování. Tato kapitola rovněž upravuje pravidelné hodnocení Europolu, šetření prováděná evropským veřejným ochráncem práv a ustanovení týkající se sídla a ústředí Europolu.

Kapitola XIV – Přechodná ustanovení

Kapitola XIV obsahuje přechodná ustanovení nezbytná k zajištění právní jistoty a nepřetržitého provozu Europolu po zrušení nařízení (EU) 2016/794. Článek 133 stanoví, že Europol je právním nástupcem agentury zřízené na základě nařízení (EU) 2016/79, pokud jde o veškerá práva a povinnosti vyplývající z vnitrostátního práva, práva Unie a mezinárodního práva. Dále stanoví, že nahrazení stávajícího právního rámce nemá vliv na platnost dohod o spolupráci a pracovních ujednání uzavřených Europolem na základě Úmluvy o Europolu, rozhodnutí 2009/371/SVV nebo nařízení (EU) 2016/794. Tyto právní předpisy zůstávají v platnosti a nadále se uplatňují, dokud nevyprší jejich platnost nebo nebudou nahrazeny.

Článek 134 stanoví ujednání, která upravují přechod na nové nařízení. Zajišťuje kontinuitu probíhajících operativních činností, pokračující zpracování údajů, které má Europol oprávněně v držení, a platnost stávajících oprávnění týkajících se předávání osobních údajů. Zároveň zachovává právní účinky rozhodnutí, prováděcích opatření, pravidel a ujednání přijatých podle nařízení (EU) 2016/794 do doby jejich přezkumu, změny, nahrazení nebo zrušení podle nového rámce. V této souvislosti má správní rada povinnost posoudit, zda jsou stávající právní akty nadále v souladu s tímto nařízením, a v případě potřeby přijmout nezbytná opatření k úpravě vnitřního rámce Europolu.

Kapitola XV – Změny dalších stávajících nástrojů

Kapitola XV obsahuje změny souvisejících nástrojů Unie, které jsou nezbytné na podporu provádění tohoto nařízení. Článek 135 stanoví následnou změnu s cílem posílit právní rámec pro spolupráci mezi Europolem a agenturou eu-LISA v oblastech společného technického a operativního zájmu. Článek 136 mění nařízení (EU) 2024/982 tak, aby Europol mohl využívat rámec Prüm II.

Kapitola XVI – Závěrečná ustanovení

Kapitola XVI stanoví ujednání, jimiž se řídí provádění tohoto nařízení. Zavádí vícefázový přístup pro nasazení klíčových systémů a kapacit do provozu, vymezuje postupy vztahující se na prováděcí akty a akty v přenesené pravomoci a upravuje zrušení nařízení (EU) 2016/794 a zachování odkazů na uvedené nařízení.

2026/0165 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), o změně nařízení (EU) 2018/1726 a nařízení (EU) 2024/982 a zrušení nařízení (EU) 2016/794

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 87 odst. 2 písm. a) a článek 88 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)V souladu s čl. 67 odst. 1 a 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) má Unie svým občanům poskytovat prostor svobody, bezpečnosti a práva, v němž je zajištěna vysoká úroveň bezpečnosti prostřednictvím opatření pro předcházení trestné činnosti, rasismu a xenofobie a boj proti nim a prostřednictvím koordinace a spolupráce mezi policejními a justičními orgány a jinými příslušnými orgány členských států.

(2)Existence prostoru bez vnitřních hraničních kontrol předpokládá společnou odpovědnost Unie a členských států za zajištění vysoké úrovně vnitřní bezpečnosti. Účinné předcházení trestné činnosti, terorismu a jiným formám trestné činnosti, které se dotýkají společného zájmu, jenž je předmětem některé politiky Unie, a boj proti nim vyžadují účinnou spolupráci, koordinaci a výměnu informací mezi příslušnými orgány členských států.

(3)Závažná trestná činnost, terorismus a jiné formy trestné činnosti, které se dotýkají společného zájmu, jenž je předmětem některé politiky Unie, mají stále častěji přeshraniční rozměr a vyznačují se vysokou mírou složitosti a přizpůsobivosti. Taková trestná činnost často vede k vytvoření spojitostí, které nemusí být z pohledu samotného členského státu zjevné. S cílem podpořit příslušné orgány členských států v účinném řešení těchto hrozeb a přispět k jednotné a účinné reakci v celé Unii je nezbytná posílená podpora a koordinace na úrovni Unie.

(4)Článek 88 Smlouvy o fungování EU stanoví, že posláním Europolu je podporovat a posilovat činnost příslušných orgánů členských států a jejich vzájemnou spolupráci při předcházení závažné trestné činnosti dotýkající se dvou nebo více členských států, terorismu a těm formám trestné činnosti, které se dotýkají společného zájmu, jenž je předmětem některé politiky Unie, a při boji proti takové trestné činnosti.

(5)Europol byl původně zřízen Úmluvou o Europolu ze dne 26. července 1995 a následně byl začleněn do rámce Unie rozhodnutím Rady 2009/371/SVV 36 . Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 37 úlohu Europolu dále posílilo.

(6)Při plnění svého poslání Europol podporuje příslušné orgány členských států prostřednictvím výměny informací, operativní analýzy a operativní podpory, jakož i dalších forem pomoci v rámci svých pravomocí. Vzhledem k přeshraniční povaze trestných činů spadajících do jeho působnosti a k rozmanitosti subjektů zapojených do předcházení těmto trestným činům a boje proti nim by měl Europol v souladu s tímto nařízením rovněž usnadňovat účinnou spolupráci mezi příslušnými orgány členských států a, je-li to vhodné, mezi těmito orgány a příslušnými orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, třetími zeměmi, mezinárodními organizacemi a soukromými subjekty.

(7)Účinná podpora příslušných orgánů členských států vyžaduje přístup ke specializovaným odborným znalostem, kapacitám a službám, které lze na úrovni Unie rozvíjet, udržovat a účinněji a účelněji poskytovat. Europol proto tyto odborné znalosti, kapacity a služby udržuje a neustále rozvíjí a poskytuje je příslušným orgánům členských států, a tím posiluje jejich schopnost reagovat na stále složitější, technologicky vyspělé a přeshraniční hrozby vyplývající z trestné činnosti.

(8)Situace v oblasti hrozeb vyplývajících z trestné činnosti, kterým čelí Unie, se neustále mění. Některé formy trestné činnosti se čím dál více projevují v online prostředí, což pro donucovací orgány představuje nové operativní výzvy. Genderově podmíněné násilí stále častěji zahrnuje formy trestné činnosti, které jsou usnadňovány technologiemi, a šíří se přes hranice. Používání informačních a komunikačních technologií umožňuje, aby tato činnost byla páchána, usnadňována, zintenzivňována či šířena napříč jurisdikcemi, přičemž oběti, pachatelé, poskytovatelé služeb, důkazy a příslušné informace, které jsou s ní spojovány, se často nacházejí v různých členských státech nebo třetích zemích. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1385 38 uznává násilí na ženách a domácí násilí jako samostatnou oblast, která vyžaduje koordinované postupy v rámci Unie. Tyto trestné činy mohou mít tedy dopad na společné zájmy, jež jsou předmětem politik Unie, včetně genderové rovnosti, ochrany obětí trestných činů a ochrany základních práv. Uznání genderově podmíněného násilí jako samostatné trestné činnosti v právu Unie odráží potřebu řešit tyto trestné činy jednotným způsobem v rámci Unie. Účinné opatření proti genderově podmíněnému násilí může vyžadovat propojení informací a odborných znalostí týkajících se různých forem trestné činnosti, nalézání spojitostí mezi případy spadajícími do působnosti několika jurisdikcí a posílenou spolupráci mezi příslušnými orgány členských států. Seznam závažných trestných činů spadajících do působnosti Europolu by měl proto zahrnovat genderově podmíněné násilí.

(9)S cílem řešit trestné činy související s formami trestné činnosti spadajícími do působnosti Europolu, které jsou součástí hrozby s hybridním rozměrem, přispívají k ní nebo s ní souvisejí, by měl Europol plně využívat úkoly, kapacity a nástroje stanovené v tomto nařízení. Skutečnost, že trestné činy spadající do působnosti Europolu mají hybridní rozměr, by neměla mít vliv na schopnost Europolu podporovat příslušné orgány členských států prostřednictvím výměny informací, operativní analýzy, operativní spolupráce a dalších forem podpory v rámci jeho působnosti.

(10)Europol by měl svým jednáním podporovat příslušné orgány členských států a neměl by sám uplatňovat donucovací pravomoci ani provádět vyšetřovací úkony. Toto nařízení by tudíž mělo stanovit jasná pravidla týkající se pravomocí, úkolů a fungování Europolu a zároveň zajistit dodržování základních práv, včetně práva na ochranu osobních údajů.

(11)Vzhledem k tomu, že se činnosti Europolu v oblasti operativní podpory rozšiřují a diverzifikují, je nutné zajistit soudržnost, vzájemnou doplňkovost a operační kontinuitu mezi různými formami operativní podpory poskytované Europolem. Operativní rámec Europolu by měl proto umožňovat, aby jeho operativní nástroje, specializované odborné znalosti a podpůrné struktury fungovaly integrovaně a vzájemně se doplňovaly, a přitom by měly zůstat dostatečně schopné přizpůsobit se měnícím se operativním potřebám, technologickému vývoji a nově vznikajícím bezpečnostním hrozbám.

(12)Přeshraniční povaha a propojenost závažné a organizované trestné činnosti a terorismu vyžadují nalézání spojitostí, vzorců a vývojových trendů napříč jurisdikcemi a oblastmi trestné činnosti. Neúplné nebo neucelené informace o trestné činnosti mohou vést ke vzniku operativních slepých míst, která mohou využít nadnárodní zločinecké sítě a teroristé. Tím, že shromažďuje informace a zpravodajství o trestné činnosti pocházející od různých orgánů a zdrojů z celé Unie i mimo ni, má Europol jedinečnou pozici přispívat k vytváření společné strategické analýzy hrozeb vyplývajících z trestné činnosti, operativního vývoje a nově vznikajících bezpečnostních rizik.

(13)K zajištění toho, aby se strategická analýza promítla do účinných opatření, by měly analytické výstupy Europolu poskytovat podporu při stanovování priorit, přidělování zdrojů a plánování operativních opatření na úrovni Unie i na vnitrostátní úrovni, mimo jiné v rámci Evropské multidisciplinární platformy pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti (EMPACT). Měly by rovněž poskytovat podporu Komisi a členským státům při provádění posouzení rizik a při ověřování provádění schengenského rámce.

(14)Vytváření společného strategického analytického přehledu Unie je společnou odpovědností Europolu, členských států a příslušných orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, které poskytují informace nezbytné pro přípravu těchto analytických výstupů v souladu se svými příslušnými mandáty a platným právem Unie. Europol by měl rovněž podporovat vývoj a využívání společných analytických metodik a norem, zejména pro posouzení hrozeb na úrovni Unie, s cílem posílit srovnatelnost, jednotnost a interoperabilitu analýzy zpravodajských informací o trestné činnosti na úrovni Unie.

(15)Strategické analýzy a posouzení hrozeb prováděné Europolem by měly v příslušných případech věnovat zvláštní pozornost nejbližšímu sousedství Unie a zejména situaci v zemích, které jsou kandidátskými zeměmi a potenciálními kandidátskými zeměmi pro přistoupení k Unii. Tyto příspěvky mohou zahrnovat posouzení kapacit těchto partnerů v oblasti předcházení závažné trestné činnosti a terorismu a boje proti nim. Strategické analýzy a posouzení hrozeb by měly dále vycházet z příspěvků kandidátských zemí EU a potenciálních kandidátských zemí, jejichž vlastní vnitrostátní posouzení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti se v současné době vypracovává za podpory projektů financovaných Unií.

(16)Prostřednictvím shromažďování a analýzy informací a zpravodajství o trestné činnosti pocházejících z různých zdrojů může Europol nalézt spojitosti, které z pohledu jednotlivého členského státu nejsou zjevné a mohou vyžadovat vyšetřovací postupy na vnitrostátní úrovni. Vzhledem k tomu, že odpovědnost za vedení trestních vyšetřování mají příslušné orgány členských států, Europol by měl mít možnost v rámci svých pravomocí požádat tyto orgány, aby bez zbytečného odkladu posoudily nutnost zahájit, vést nebo koordinovat vyšetřování v souvislosti s formami trestné činnosti spadajícími do působnosti Europolu. Europol by měl mít rovněž možnost podat takovou žádost v případě, že se trestná činnost týká především jednoho členského státu, ale může mít dopad na vnitřní bezpečnost Unie. Trestná činnost soustředěná v jednom členském státě může být nicméně součástí širší trestné činnosti nebo představovat rizika a zranitelná místa přesahující vnitrostátní hranice, a proto je třeba ji posuzovat z širší perspektivy Unie.

(17)Účinná následná soudní opatření v reakci na žádosti podané Europolem, které se týkají potřeby posoudit zahájení, vedení nebo koordinaci trestních vyšetřování, mohou vyžadovat soudní koordinaci a spolupráci na úrovni Unie. Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (dále jen „Eurojust“), zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 39 , je proto neprodleně informována o těchto žádostech a o všech následných rozhodnutích přijatých příslušnými orgány členských států. To Eurojustu umožní usnadňovat následná soudní opatření, zajišťovat soulad mezi činností donucovacích orgánů a činností státního zastupitelství na úrovni Unie a plnit své úkoly v souladu s tímto nařízením.

(18)Pro integrovaný přístup k závažné a organizované trestné činnosti, terorismu a dalším formám trestné činnosti spadajícím do působnosti Europolu je důležitá operativní soudržnost všech činností Europolu. Vzhledem k tomu, že hrozby vyplývající z trestné činnosti jsou stále více propojené a trestná činnost je čím dál složitější, by Europol měl zajistit koordinované zpracování údajů, zpravodajských informací o trestné činnosti a operativní podporu v rámci všech svých struktur a oblastí specializované odbornosti. Europol by měl proto provozovat stálou Operační a analytickou službu, která zajistí koordinaci a soudržnost v rámci všech jeho činností a bude podporovat členské státy při poskytování víceoborové operativní reakce na úrovni Unie.

(19)Některé formy trestné činnosti spadající do působnosti Europolu vyžadují specializované odborné znalosti, operativní kapacity a podporu, které lze nejúčinněji organizovat a zajišťovat na úrovni Unie. Europol by měl proto v rámci své organizační struktury provozovat specializovaná centra Unie v oblastech, které mají zvláštní význam pro vnitřní bezpečnost Unie. Tato centra jsou nedílnou součástí organizační struktury Europolu a přispívají k plnění úkolů Europolu ve svých příslušných oblastech odbornosti. Nemají samostatnou právní subjektivitu. S cílem zajistit kontinuitu a stabilitu těchto klíčových kapacit je zřízení těchto center upraveno tímto nařízením. Správní rada by měla odpovídat za stanovení organizační struktury, specializovaných funkcí, složení a fungování center, a to s ohledem na operativní potřeby a vyvíjející se bezpečnostní hrozby.

(20)Trestná činnost zahrnující hybridní rozměr může souviset s jakoukoli formou trestné činnosti spadající do působnosti Europolu. Všechna centra by proto měla v rámci svých příslušných oblastí odbornosti přispívat k předcházení takovýmto trestným činům a k boji proti nim, a to i v případech, kdy jsou součástí hrozby s hybridním rozměrem, přispívají k ní nebo s ní souvisí.

(21)Vzhledem k tomu, že operační prostředí, v němž Europol působí, se stále více vyznačuje proměnlivými zločineckými strukturami a prolínáním různých oblastí trestné činnosti, účinná podpora příslušných orgánů členských států vyžaduje úzkou spolupráci a koordinaci mezi centry a ostatními organizačními strukturami v rámci Europolu. Centra by měla proto vzájemně spolupracovat a v případě nutnosti spojit své odborné znalosti a kapacity, aby podpořila víceoborové operativní reakce na průřezové hrozby. Přidělení úkolů konkrétnímu centru podle tohoto nařízení by nemělo bránit zapojení dalších center nebo organizačních struktur do plnění těchto úkolů, pokud to vyžadují operativní potřeby.

(22)S cílem řešit stále závažnější hrozby, které představují nadnárodní sítě závažné a organizované trestné činnosti, by měl Europol zejména prostřednictvím svého Evropského centra pro boj proti závažné a organizované trestné činnosti poskytovat členským státům operativní, analytickou, technickou a kriminalistickou podporu v boji proti formám závažné a organizované trestné činnosti, jako je obchod s drogami, obchodování s palnými zbraněmi a výbušninami, trestné činy proti životnímu prostředí a majetkové trestné činy, jakož i při složitých přeshraničních vyšetřováních.

(23)Teroristická hrozba, jíž je Unie vystavena, se nadále vyvíjí, pokud jde o aktéry, metody a prostředky, mimo jiné na základě využívání online prostředí a nově vznikajících technologií. Účinná reakce na terorismus vyžaduje, aby Europol prostřednictvím svého Evropského centra pro boj proti terorismu poskytoval členským státům operativní, analytickou, technickou a kriminalistickou podporu v boji proti teroristickým činnostem, jako je financování terorismu, radikalizace na internetu, šíření teroristického obsahu online či prevence fyzických napadení. Europol by měl rovněž podporovat koordinaci mechanismů reakce na krize na úrovni Unie.

(24)Finanční a hospodářská trestná činnost narušuje integritu hospodářství, finančního systému a právního řádu Unie a představuje klíčový faktor umožňující závažnou a organizovanou trestnou činnost a terorismus. Využívání složitých finančních systémů, kryptoaktiv a digitálních finančních technologií činí odhalování, vyšetřování a vyhledávání majetku pocházejícího z trestné činnosti stále náročnějšími. To vyžaduje stabilní odborné znalosti a kapacity na úrovni Unie. Europol by proto měl, zejména prostřednictvím svého Evropského centra pro boj proti finanční a hospodářské trestné činnosti, poskytovat členským státům a příslušným orgánům, institucím a jiným subjektům Unie, jako je například Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) zřízený nařízením Rady (EU) 2017/1939 40 , specializovanou podporu v oblasti finančních vyšetřování, vysledování a navrácení majetku, kryptoaktiv a digitálních finančních technologií, jakož i identifikace a analýzy zločinných finančních systémů a transakcí.

(25)Aby mohl Europol účinně podporovat vnitrostátní úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti při vysledování a navrácení majetku, členské státy zajistí, aby měl Europol účinný přístup k informacím nezbytným pro vyhledávání a identifikaci majetku. Pokud Europol na základě svých analytických činností zjistí bezprostřední riziko zmizení vysledovaného a identifikovaného majetku, měl by mít možnost požádat příslušné orgány dotčeného členského státu, aby neprodleně přijaly opatření.

(26)Kyberkriminalita a trestné činnosti související s kyberprostorem představují klíčovou složku oblasti hrozeb, které ohrožují vnitřní bezpečnost Unie. Rostoucí dostupnost kyberkriminality jako služby usnadňuje širokému spektru zločinců a teroristů využívání sofistikovaných nástrojů a služeb, čímž se zvyšuje rozsah a dopad trestných činností souvisejících s kyberprostorem. Europol by měl proto zejména prostřednictvím svého Evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě podporovat členské státy při předcházení kyberkriminalitě a boji proti ní, při reakci na kybernetické útoky a při řešení stále významnějšího digitálního rozměru trestné činnosti ve všech oblastech trestné činnosti spadajících do jeho působnosti. Europol by měl rovněž přispívat k rozvoji a zavádění specializovaných technických kapacit zejména v oblastech digitální forenzní analýzy, zákonného přístupu a zpracování a analýzy šifrovaných dat. Takové kapacity vyžadují úroveň odborných znalostí a zdrojů, které lze účinněji zajistit na úrovni Unie.

(27)Kybernetické incidenty, u nichž existuje podezření na trestný čin, zejména útoky v souvislosti s ransomwarem, často vyžadují reakci v oblasti kybernetické bezpečnosti i v oblasti prosazování práva. Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě by mělo proto v oblasti kybernetické bezpečnosti úzce spolupracovat s Agenturou Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA), zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/881 41 , pokud jde o kybernetické hrozby a kybernetické incidenty, u nichž existuje podezření na trestnou povahu, se zvláštním důrazem na incidenty v souvislosti s ransomwarem, mimo jiné prostřednictvím asistenční služby agentury ENISA pro ransomware. Takováto spolupráce podporuje účinnou koordinaci, výměnu informací a odborných znalostí a rozvíjení synergií mezi komunitami v oblasti kybernetické bezpečnosti a donucovacími orgány.

(28)Převaděčství migrantů a obchodování s lidmi představují závažné přeshraniční trestné činnosti, které ohrožují lidské životy, oslabují politiky Unie v oblasti migrace a správy hranic a přinášejí organizovaným zločineckým sítím značné zisky. Evropské centrum pro boj proti převaděčství zřízené v rámci Europolu by mělo zajistit trvalou specializovanou odbornost a kapacity na úrovni Unie s cílem podpořit boj proti převaděčství migrantů a obchodování s lidmi. Europol by měl zejména prostřednictvím tohoto centra poskytovat členským státům podporu při odhalování tras pro převaděčství migrantů a sítí usnadňujících trestnou činnost. Europol by měl rovněž poskytovat podporu při identifikaci obětí obchodování s lidmi a dalších zranitelných osob a zajistí spolupráci s koordinátorem EU pro boj proti obchodování s lidmi uvedeným ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU 42 .

(29)Vzhledem k vyvíjejícím se hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti a měnícím se operativním potřebám může být za výjimečných okolností zapotřebí zřídit další centra zaměřená na oblasti, které vyžadují specializované odborné znalosti nebo koordinovaný postup na úrovni Unie. Výkonný ředitel by měl průběžně vyhodnocovat operativní vývoj, požadavky na kapacity a nově vznikající oblasti trestné činnosti a v případě potřeby určit potřebu zřízení dalších center. Další centra by měla být zřizována pouze v případě, že existuje trvalá operativní potřeba, kterou nelze odpovídajícím způsobem řešit prostřednictvím stávajících organizačních struktur Europolu. Mělo by být rovněž možné tato další centra přizpůsobit, sloučit nebo zrušit, pokud to bude nutné s ohledem na měnící se operativní požadavky. S cílem zajistit jednotný rámec pro zřizování center je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o zřizování, přizpůsobení, sloučení nebo rušení dalších center. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 43 . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(30)Při výkonu své činnosti by měla centra úzce spolupracovat s podobnými specializovanými strukturami zřízenými na úrovni Unie, včetně odborných center Eurojustu v trestních záležitostech a budoucího Centra EU pro ochranu dětí před pohlavním zneužíváním, v rámci svých příslušných pravomocí. Takováto spolupráce by měla přispět k zajištění vzájemné doplňkovosti, k zamezení zdvojování úsilí a k maximalizaci operativní hodnoty specializovaných odborných znalostí a kapacit.

(31)Vyšetřování vysoce rizikových zločineckých sítí a složitých přeshraničních trestných jevů vyžaduje strukturované, avšak flexibilní formy operativní spolupráce mezi příslušnými orgány členských států. Operativní pracovní skupiny za podpory Europolu poskytují rámec pro zaměření vyšetřovacích úsilí, operativních odborných znalostí a zpravodajských informací o trestné činnosti na prioritní cíle. Europol by se měl proto podílet na činnosti operativních pracovních skupin, přičemž umožní operativní koordinaci, usnadní výměnu a analýzu informací a přispěje svou specializovanou operativní, technickou, analytickou a kriminalistickou podporou. V příslušných případech by měly být operativní pracovní skupiny začleněny do činností v rámci platformy EMPACT. Pokud z operativních zjištění vyplyne, že je zapotřebí koordinace soudní spolupráce, Europol by měl zajistit včasné předání příslušných informací agentuře Eurojust, aby podpořil účinné plnění jejího mandátu v souladu s nařízením (EU) 2018/1727.

(32)Společné vyšetřovací týmy poskytují strukturovaný rámec pro koordinovaná vyšetřování, společné operativní plánování a využívání důkazů v rámci společného vyšetřovacího prostředí. Europol by proto měl být schopen podporovat společné vyšetřovací týmy při vyšetřování trestných činností spadajících do jeho působnosti tím, že bude poskytovat zpravodajské informace o trestné činnosti, analytické podklady a specializované operativní kapacity a že bude usnadňovat operativní koordinaci, pokud to posílí společné vyšetřovací postupy. Pokud z operativních zjištění vyplyne, že je zapotřebí koordinace soudní spolupráce, Europol by měl zajistit včasné předání příslušných informací agentuře Eurojust, aby podpořil účinné plnění jejího mandátu v souladu s nařízením (EU) 2018/1727.

(33)Aby mohl Europol poskytovat účinnou operativní podporu příslušným orgánům členských států a případně i třetích zemí, musí své odborné znalosti, kapacity a podporu zpřístupnit tam, kde jsou prováděny operativní činnosti. Europol by proto měl mít možnost vyslat své zaměstnance, aby poskytovali analytickou, operativní, technickou a kriminalistickou podporu přímo dotčeným příslušným orgánům. Takováto nasazení by měla zejména podpořit rozsáhlá a složitá vyšetřování, činnosti v oblasti operativní koordinace a významné mezinárodní akce. Měla by rovněž přispět k zajištění soudržnosti mezi činnostmi v oblasti prosazování práva a činnostmi prováděnými na vnějších hranicích Unie, přičemž každý orgán by měl jednat v rámci své pravomoci. Nasazení Europolu by měla zejména pomáhat kontrolním orgánům při provádění kontrol v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1356 44 , podporovat agenturu Frontex zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 45 a při činnostech v oblasti řízení migrace podle nařízení (EU) 2019/1896 a podporovat orgány pro správu hranic při provádění bezpečnostních kontrol na základě informací Europolu na vnějších hranicích Unie. Účinnost nasazení Europolu závisí na včasné a aktivní podpoře ze strany členských států. Členské státy by proto měly zajistit, aby pracovníci vyslaní Europolem měli v případech, kdy je to relevantní a vhodné, bezpečný přístup k operativním pracovištím, informacím a technickému vybavení, a měly by usnadňovat koordinaci a integraci s vnitrostátními operativními týmy.

(34)V určitých situacích může Europol požadovat vyslání vysoce specializovaných odborníků za účelem uspokojení konkrétních operativních potřeb. Zachování specializovaných operativních a technických skupin složených z odborníků jmenovaných členskými státy přispívá k zajištění dostupnosti těchto odborných znalostí v případě potřeby. Odborné znalosti a zkušenosti těchto odborníků mají současně zásadní význam pro plnění úkolů příslušných orgánů členských států. Je proto třeba zaujmout vyvážený přístup, který umožní, aby Europol využíval tyto odborné znalosti pro konkrétní operativní potřeby a aby byly zároveň zachovány vnitrostátní operativní kapacity. Vysílání pracovníků z těchto skupin představuje účinný mechanismus k dosažení tohoto cíle.

(35)Hodnota operativní podpory Europolu závisí na její úzké provázanosti s činnostmi příslušných orgánů členských států. Takováto provázanost vyžaduje silné vnitrostátní koordinační struktury, jež jsou schopny fungovat jako skutečné rozhraní mezi Europolem a příslušnými orgány členských států. Při zajišťování spolupráce mezi Europolem a těmito orgány a při usnadňování výměny informací hrají ústřední úlohu národní jednotky Europolu. Ty by měly rovněž přispívat k určování vnitrostátních operativních priorit a potřeb v oblasti kapacit, které má Europol podporovat, usnadňovat vnitrostátní příspěvky k analytickým a strategickým posouzením Europolu a pomáhat zajišťovat účinnou koordinaci podpory Europolu na vnitrostátní úrovni. Styční úředníci přidělení k Europolu hrají důležitou roli při usnadňování přímé spolupráce a koordinace s příslušnými orgány členských států, mimo jiné prostřednictvím rychlé výměny informací a nalézání přeshraničních operativních spojitostí.

(36)Národní jednotky Europolu by měly rovněž převzít významnější úlohu při zajišťování toho, aby platforma EMPACT plně využívala svůj operativní potenciál, řešením stávajících nedostatků v koordinaci, které brání účinnému propojení priorit na úrovni Unie s vnitrostátními potřebami. Za tímto účelem by se měly národní jednotky Europolu vyvinout do podoby ústředních operativních platforem, v jejichž rámci by působily národní podpůrné týmy platformy EMPACT, odpovědné za usnadňování operativního zapojení a slaďování vnitrostátních příspěvků s prioritami platformy EMPACT.

(37)Pro účinné využívání operativní, analytické, technické a kriminalistické podpory Europolu při vnitrostátních vyšetřováních musí být tato podpora přizpůsobena vnitrostátním potřebám a postupům. Pro zajištění toho, aby bylo možné podporu Europolu rychle mobilizovat a přizpůsobit ji operativním potřebám a procesním požadavkům na vnitrostátní úrovni, by měly být v rámci národní jednotky Europolu v každém členském státě zřízeny podpůrné úřady Europolu. Tyto úřady by měly usnadňovat začleňování zpravodajských informací o trestné činnosti, analytických nástrojů, digitálních a kriminalistických technologií a operativních odborných znalostí přímo do probíhajících vnitrostátních vyšetřování. Podpůrné úřady by měly rovněž pomáhat zajistit, aby příslušné orgány členských států mohly účinně využívat operativní výstupy poskytované Europolem při předcházení závažné trestné činnosti a terorismu a boji proti nim.

(38)Podpůrné úřady Europolu by měly zaměstnávat zaměstnance Europolu, kteří před svým vysláním zpět do vnitrostátní struktury absolvují strukturované pracovní programy kombinující zkušenosti získané v příslušných orgánech členského státu a následnou službu v Europolu. Tento model rotace je nezbytný k zajištění toho, aby odborné znalosti získané v Europolu byly reinvestovány do vnitrostátního systému a aby začlenění podpory Europolu prováděli zaměstnanci Europolu, kteří mají praktické znalosti konkrétního právního, operativního a organizačního rámce, v němž působí příslušné orgány daného členského státu. Tito zaměstnanci Europolu by měli jednat na základě dvojí podřízenosti a podléhat jak Europolu, tak členskému státu, v němž je zřízen podpůrný úřad Europolu. Zřízení podpůrných úřadů Europolu by nemělo mít vliv na povinnosti a pravomoci příslušných orgánů členských států vyplývající z vnitrostátního práva. Pro zajištění účinnosti modelu personálního obsazení založeného na rotaci, z nějž vycházejí podpůrné úřady Europolu, by členské státy měly přijmout nezbytná opatření k usnadnění opětovného začlenění zaměstnanců do svých vnitrostátních správních orgánů po skončení jejich působení v daném úřadu. To vyžaduje odstranění administrativních, organizačních a kariérních překážek, které by mohly bránit mobilitě mezi vnitrostátními orgány a Europolem, čímž se zajistí, aby byla tato mobilita uznána jako nedílná součást jejich profesního rozvoje.

(39)Aby Europol sloužil jako centrum Unie pro informace o trestné činnosti, měl by mít možnost zpracovávat informace, které obdržel ze zdrojů nebo které přímo získal z veřejně dostupných zdrojů, a to za podmínek a na základě záruk stanovených v tomto nařízení. Účinné shromažďování informací z veřejně dostupných zdrojů pro Europol zahrnuje zejména využívání internetových vyhledávačů, včetně zadávání osobních údajů, které by nemělo být považováno za předávání nebo přenos osobních údajů soukromým subjektům ve smyslu tohoto nařízení nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 46 .

(40)Členské státy by měly zajistit včasné poskytování informací nezbytných pro plnění úkolů Europolu, mimo jiné prostřednictvím strukturovaných, bezpečných a automatizovaných mechanismů výměny informací. V této souvislosti by měly členské státy zřídit a udržovat vhodné vnitrostátní systémy pro vkládání údajů, které umožní strukturované zadávání příslušných informací do služeb a nástrojů Europolu a zajistí kvalitu, úplnost a včasnost těchto údajů.

(41)Model fungování Europolu je i nadále pevně zakotven v zásadě vlastnictví údajů, podle níž si členské státy, orgány, instituce a jiné subjekty Unie, třetí země a mezinárodní organizace, které Europolu poskytují informace, zachovávají kontrolu nad účelem a podmínkami jejich zpracování. Tato zásada je základním kamenem vzájemné důvěry při výměně informací s Europolem a zajišťuje, že využití údajů zůstává důsledně sladěno se záměrem stanoveným poskytovatelem.

(42)Europol by měl mít v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů možnost zpracovávat osobní údaje, za předpokladu, že se takové zpracování provádí výhradně pro účely stanovené v tomto nařízení. Nařízení (EU) 2018/1725 stanoví pravidla na ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie. Na zpracovávání osobních údajů prováděné Europolem by se mělo použít nařízení (EU) 2018/1725 doplněné zvláštními pravidly obsaženými v tomto nařízení.

(43)Europol působí v informačním prostředí, které se vyznačuje velkým objemem různorodých dat, jež často pocházejí z různých zdrojů a operativních kontextů. Značná část těchto informací je přijímána v nestrukturované podobě, což ztěžuje, a někdy dokonce znemožňuje, jejich zařazení do předem stanovených kategorií subjektů údajů. To odráží situaci v oblasti moderního prosazování práva, kdy získávání informací z rozsáhlých a nestrukturovaných datových souborů představuje hlavní operativní úkol donucovacích orgánů. V této souvislosti by měla být pravidla pro kategorizaci subjektů údajů vztahující se na Europol uvedena do souladu s nařízením (EU) 2018/1725. Europol by měl proto jasně rozlišovat mezi osobními údaji týkajícími se různých kategorií subjektů údajů uvedených v příloze II pouze v příslušných případech a pokud je to možné a měl by zajistit operativní účinnost a zároveň plně dodržovat záruky a zásady ochrany údajů, jako je minimalizace údajů a omezení účelu.

(44)Kategorizace osobních údajů je dynamický proces, který se může měnit s tím, jak se objevují nové stopy a informace. Osobní údaje, které zpočátku nejsou považovány za relevantní pro zařazení do jedné z kategorií subjektů údajů uvedených v příloze II, mohou při dalším zpracování získat operativní význam nebo odhalit souvislosti s probíhajícími vyšetřováními. Pokud není možné jasně rozlišit mezi osobními údaji, které se vztahují k různým kategoriím subjektů údajů uvedeným v příloze II, nebo pokud musí Europol zpracovávat osobní údaje, které nespadají do kategorií subjektů údajů uvedených v příloze II, měl by Europol informovat svého pověřence pro ochranu osobních údajů. Tyto osobní údaje budou po splnění účelu zpracování neprodleně vymazány.

(45)Účinné plnění úkolů Europolu a zpracování informací vyžadují vývoj a používání služeb a nástrojů, které by měly být zavedeny a spravovány tak, aby byla zajištěna jejich účinnost, účelnost a soulad s platnými normami v oblasti ochrany osobních údajů a bezpečnosti.

(46)Za účelem zpracování informací pro účely křížové kontroly se stávajícími údaji, které již jsou uchovávány a kategorizovány Europolem ve spolupráci s členskými státy, je nezbytné zřídit službu Europolu pro křížovou kontrolu, která bude podporovat cíle a úkoly Europolu a usnadňovat výměnu informací mezi členskými státy a dalšími orgány, institucemi a jinými subjekty Unie. Pro účinné a účelné fungování této služby by měly být systémy správy případů příslušných orgánů členských států interoperabilní a technicky propojené s touto službou. Pro maximalizaci technické účinnosti a zajištění soudržnosti se stávajícími informačními systémy Unie by měla služba Europolu pro křížovou kontrolu, je-li to technicky proveditelné, pro své funkce porovnávání biometrických údajů opakovaně používat a přizpůsobovat stávající technologie a součásti vyvinuté agenturou eu-LISA, včetně technologie, na níž je založena sdílená služba pro porovnávání biometrických údajů (sdílená BMS). Opakované využití a přizpůsobení této technologie by mělo sloužit výhradně cílům, které jsou technické, operativní a nákladově efektivní, včetně úspor z rozsahu a zamezení zdvojování investic, a nemělo by mít vliv na stávající systémy řízení a správy, přístupová práva, vlastnictví údajů, struktury interoperability, rozdělení odpovědností mezi orgány, institucemi a jinými subjekty Unie ani právní podmínky upravující přístup k informacím podle práva Unie.

(47)Zpracování osobních údajů v rámci služby Europolu pro křížovou kontrolu vyžaduje stanovení přesného a vyčerpávajícího seznamu kategorií údajů s cílem zajistit, že zpracování zůstane nezbytné a přiměřené pro plnění úkolů Europolu a že práva fyzických osob budou chráněna v souladu s platnými pravidly ochrany údajů. Datové formáty těchto kategorií údajů, včetně identifikovatelných věcí nebo multimediálních údajů používaných k vyhledávání ve službě, budou stanoveny prostřednictvím prováděcího aktu.

(48)Systematické a včasné zadávání relevantních údajů do služby Europolu pro křížovou kontrolu ze strany členských států a Europolu má zásadní význam pro zajištění účinnosti této služby a pro podporu přeshraniční spolupráce při předcházení závažné a organizované trestné činnosti a boji proti ní, a zároveň musí být zajištěny nezbytné záruky na ochranu podstatných zájmů bezpečnosti členských států a práv jednotlivců. Systematicky prováděnou křížovou kontrolou všech nově zadaných údajů s již uchovávanými údaji za účelem nalézání propojení a spojitostí mezi jednotlivými případy umožňuje tato služba Europolu podporovat členské státy při přeshraničních vyšetřováních.

(49)Systematické vyhledávání ve službě Europolu pro křížovou kontrolu ze strany příslušných orgánů členských států je nezbytné k tomu, aby bylo zajištěno účinné vyhledávání ve službě Europolu pro křížovou kontrolu příslušnými subjekty v oblasti prosazování práva v celé Unii, a tedy i posílení předcházení závažné trestné činnosti a terorismu a boj proti nim, a aby bylo zároveň zajištěno, že přístup k údajům podléhá přísným podmínkám a zárukám s cílem chránit práva fyzických osob a dodržovat zásadu vlastnictví údajů.

(50)Aby mohl Europol účinně podporovat přeshraniční vyšetřování a operativní činnosti, je nutné zřídit analytické prostředí Europolu jako bezpečnou technickou a operativní platformu pro uchování, zpracování, analýzu a vizualizaci dat. Analytické prostředí Europolu by mělo podporovat plnění úkolů Europolu tím, že usnadní operativní analýzu údajů, které v souladu s tímto nařízením poskytují členské státy, třetí země, mezinárodní organizace, soukromé subjekty nebo jiné zdroje.

(51)Pro zajištění ochrany práv fyzických osob by mělo vyhledávání údajů v analytickém prostředí Europolu a přístup k nim, včetně údajů uchovávaných v rámci analytických projektů, podléhat přísným podmínkám přístupu a zárukám ochrany údajů a zároveň umožnit oprávněným subjektům účinně vyhledávat v údajích a mít k nim nepřímý přístup, aby mohly přispívat k předcházení závažné trestné činnosti a terorismu a k boji proti nim.

(52)Na podporu členských států při provádění společné operativní analýzy by měl policejní sdílený datový prostor využívat kapacity analytického prostředí Europolu. To zahrnuje, je-li to vhodné, pokročilé analytické nástroje a moduly, jako jsou například ty, které umožňují zpracování a porovnávání biometrických údajů, a funkce podporující shromažďování a analýzu údajů z veřejně dostupných zdrojů. Dostupnost těchto funkcí v rámci policejního sdíleného datového prostoru by měla zlepšit nalézání spojitostí mezi jednotlivými případy a usnadnit koordinované operativní reakce.

(53)S cílem usnadnit operativní spolupráci v reálném čase mezi příslušnými orgány různých členských států a Europolem by měl policejní sdílený datový prostor umožňovat vytvoření případů společné operativní analýzy. Případ společné operativní analýzy představuje bezpečné prostředí pro spolupráci, v němž mohou zúčastněné orgány a Europol společně zpracovávat, analyzovat, obohacovat a vyměňovat si informace týkající se konkrétního trestního vyšetřování, hrozby, zločinecké sítě nebo operativního cíle. Na vytvoření případu společné operativní analýzy se vztahují jasná kritéria a postupy, včetně určení zúčastněných orgánů a podmínek upravujících přístup k informacím, které jsou v jejich rámci zpracovávány a využívány.

(54)Pro zvýšení účinnosti společné operativní analýzy by měl mít Europol možnost navrhnout členským státům vytvoření případu společné operativní analýzy na základě své analýzy dostupných informací a údajů, přičemž bude respektovat pravomoc členských států rozhodovat o vytvoření případu společné operativní analýzy.

(55)Aby mohli účastníci případu společné operativní analýzy účinně spolupracovat a analyzovat údaje, vyměňovat si informace a provádět společné činnosti, a zároveň měli možnost využívat příslušné kapacity Europolu, měl by být v rámci policejního sdíleného datového prostoru poskytnut soubor pokročilých funkcí, včetně nástrojů pro zabezpečenou komunikaci, jako jsou chat a videokonference, a funkcí pro společnou úpravu a vizualizaci dokumentů, jako prostředek k usnadnění účinné a účelné spolupráce a analýzy mezi účastníky a k podpoře výměny informací a odborných znalostí v bezpečném a kontrolovaném prostředí.

(56)Vzhledem k tomu, že trestná činnost získává stále více nadnárodní povahu, měl by mít členský stát, který vytváří případ společné operativní analýzy, v náležitě odůvodněných případech možnost navrhnout účast třetí země. Taková účast by měla být omezena na třetí země, které mají uzavřenou dohodu umožňující výměnu osobních údajů s Europolem, a na situace, kdy Europol usoudí, že zapojení dané třetí země je pro dosažení cílů případu společné operativní analýzy relevantní. Účast třetí země by neměla vést k zobecněnému přístupu ke službám a nástrojům Europolu, ale měla by být omezena pouze na konkrétní případ společné operativní analýzy a na informace, které jsou v jeho rámci zpřístupňovány v souladu s tímto nařízením.

(57)Pro usnadnění hladké výměny informací mezi jednotnými kontaktními místy a příslušnými orgány členských států, Europolem a dalšími oprávněnými subjekty by měl Europol poskytnout bezpečný a spolehlivý nástroj, jako je například aplikace sítě pro bezpečnou výměnu informací (SIENA), vybavená internetovými rozhraními, mobilními aplikacemi a specializovanými programovacími rozhraními.

(58)S cílem zefektivnit spolupráci mezi soukromými subjekty, členskými státy a Europolem při předcházení online krizovým situacím, hrozbám v oblasti kybernetické bezpečnosti a dalším trestným činnostem zneužívajícím digitální služby a při reagování na ně by měl Europol vytvořit zvláštní mechanismus v rámci analytického prostředí Europolu. Tento mechanismus by měl zejména podpořit plnění povinností Unie v oblasti podávání zpráv a oznámení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/784 47 a (EU) 2022/2065 48 , a to jak ze strany soukromých subjektů, jako jsou poskytovatelé hostingových služeb, tak ze strany příslušných donucovacích nebo soudních orgánů členských států, a umožní rychlou koordinaci během online krizových situací. Měl by být navržen tak, aby usnadňoval stanovení členského státu, kterému má být oznámení zasláno, a zajišťoval interoperabilitu s vnitrostátními systémy, a zároveň zachovával spolehlivé záruky v oblasti bezpečnosti a ochrany údajů. Europol by měl zajistit, aby na vývoj a správu tohoto mechanismu byly vyčleněny potřebné prostředky.

(59)V zájmu podpory cílů nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/982 49 by měl Europol plnit úkoly, které mu byly svěřeny v souvislosti s Evropským indexovým systémem policejních záznamů (EPRIS), tím, že poskytne centralizovanou platformu pro indexaci a sdílení policejních záznamů a umožní donucovacím orgánům účinný a účelný přístup k informacím a jejich výměnu.

(60)S cílem podpořit účinné dosahování svých cílů a posílit spolupráci mezi Europolem, příslušnými orgány členských států a dalšími oprávněnými subjekty by měl Europol zřídit bezpečnou, rozšiřitelnou a zcela nezávislou cloudovou infrastrukturu Europolu, v níž se bude nacházet policejní sdílený datový prostor a která umožní uchovávání, zpracování, analýzu a výměnu údajů a zároveň zajistí přísnou kontrolu přístupu, kompartmentaci údajů a plný soulad s právem Unie a umožní vývoj, provoz a udržování řady digitálních služeb a operativních kapacit pro zpracování údajů.

(61)Aby byl širokému spektru vyšetřovatelů v celé Unii usnadněn bezpečný, účinný a důvěryhodný přístup k policejnímu sdílenému datovému prostoru, měla by být zavedena policejní digitální identita EU, která poskytne zástupcům příslušných orgánů členských států, Europolu a dalších oprávněných subjektů harmonizovaný a bezpečný přístup k infrastruktuře Europolu a připojeným vnitrostátním systémům a zároveň zajistí odpovědnost a dohled prostřednictvím mechanismů vedení logů a provádění auditu a umožní diferencovaná přístupová práva na základě konkrétních potřeb a požadavků.

(62)Pro zajištění účinného monitorování a hodnocení služeb a nástrojů Europolu a dohledu nad nimi by měl Europol vytvořit a spravovat statistické nástroje a nástroje pro podávání zpráv, které budou schopny vytvářet statistické údaje, ukazatele a analytické zprávy týkající se jejich využívání, výkonnosti, operativní účinnosti a interoperability. Tyto nástroje by měly podpořit vypracovávání strategických a operativních analýz, posouzení hrozeb, zpráv o trendech a situačních přehledů a přispět k plnění povinností Europolu v oblasti předkládání ročních zpráv i k vypracovávání hodnotících zpráv Komise, zejména pokud jde o operativní dopad tohoto nařízení. Měly by rovněž usnadnit dostupnost spolehlivých informací pro účely hodnocení, monitorování a podávání zpráv a v případě potřeby poskytnout Komisi podporu při plnění jejích povinností uložených právními předpisy Unie, včetně monitorování, provádění a hodnocení právních předpisů, která spadají do působnosti Europolu. Dále by měly usnadnit poskytování informací skupině pro společnou parlamentní kontrolu. Statistické nástroje a nástroje pro podávání zpráv by měly umožnit analýzu trendů, operativních potřeb a činností v oblasti výměny informací a zároveň zajistit, aby statistické údaje byly zpracovávány v souladu s právními předpisy Unie v oblasti ochrany osobních údajů, kybernetické bezpečnosti a důvěrnosti. Na tyto informace by se měly vztahovat vhodné záruky a opatření ke kontrole přístupu. K zajištění toho, aby zpráva, kterou má Komise každoročně předkládat podle čl. 325 odst. 5 Smlouvy o fungování EU, obsahovala ucelený přehled opatření přijatých v boji proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie, by měl k přípravě této zprávy přispět Europol. Tento příspěvek by měl zahrnovat výsledky dosažené Europolem a činnosti, které za tímto účelem provedl.

(63)Pro usnadnění účelné a interoperabilní výměny informací mezi členskými státy, orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie a dalšími příslušnými subjekty by měl Europol podporovat vývoj, zavádění a provozní využití univerzálního formátu pro zprávy zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/818 50 tím, že bude zajišťovat sekretariát a řídit technická a operativní jednání. Za tímto účelem by měl Europol úzce spolupracovat s Komisí, aby podpořil jednotné uplatňování univerzálního formátu pro zprávy ve všech příslušných informačních systémech a komunikačních kanálech, a zvýšil tak interoperabilitu a účinnost sdílení informací.

(64)Porovnávání profilů DNA vyžaduje specializované nástroje pro porovnávání, které se liší od informačních systémů, jejichž prostřednictvím dochází k výměně údajů o DNA. Europol by proto měl být schopen poskytnout společnou aplikaci pro porovnávání DNA, která by sloužila jako technická a kriminalistická složka pro automatizované porovnávání profilů DNA. Aplikace by měla fungovat jako sdílená technická kapacita, kterou lze nasadit v rámci služeb a nástrojů Europolu nebo ze strany členských států. Měla by podporovat zavádění rámců pro výměnu informací, včetně nařízení (EU) 2024/982, a to při současném respektování vlastnictví údajů ze strany orgánů, které je poskytují, a záruk upravujících jejich zpracování a výměnu. Dostupnost společného nástroje EU pro porovnávání DNA je dále klíčová pro posílení technologické suverenity Evropy v kritické oblasti spolupráce týkající se prosazování práva a kriminalistiky, pro snížení závislosti na externích technologiích a poskytovatelích a pro zajištění toho, aby vývoj, provoz a zdokonalování funkcí pro porovnávání DNA i nadále podléhaly unijním normám a požadavkům na řízení a bezpečnost.

(65)K zajištění toho, aby byl Europol i nadále schopen účinně reagovat na měnící se operativní, technické a analytické potřeby, a na podporu účinného dosahování svých cílů by měl být Europol schopen navrhovat, vyvíjet a spravovat další služby a nástroje, přičemž zajistí, aby tyto systémy a nástroje byly v souladu s platnými pravidly a zárukami v oblasti ochrany osobních údajů a podléhaly příslušným procesním a technickým požadavkům. Komise by měla být zmocněna přijímat prováděcí akty, jimiž se tyto procesní a technické požadavky stanoví.

(66)S cílem zajistit účinný rozvoj a zavádění informačních systémů a infrastruktury informačních a komunikačních technologií (IKT) Europolu by měla být jako podřízený orgán správní rady zřízena řídící skupina pro IKT a správu informací, která bude poskytovat strategické vedení, odborné znalosti a dohled nad činnostmi v oblasti IKT a správy informací a podporovat správní radu při přijímání informovaných rozhodnutí v těchto záležitostech, a to při současném zajištění souladu s operativními potřebami členských států a cíli interoperability v rámci celé Unie.

(67)Pro účely poskytování specializovaných technických znalostí a poradenství na podporu vývoje a zavádění informačních systémů a infrastruktury informačních a komunikačních technologií Europolu by se měla zřídit poradní skupina pro IKT a správu informací, která řídící skupině a Europolu poskytne pomoc při navrhování, vývoji a provozování informačních systémů, komunikační infrastruktury a mechanismů výměny informací a podpoří společné technické součásti, normy a osvědčené postupy, a to při současném zajištění úzké koordinace a spolupráce mezi Europolem, agenturou eu-LISA, členskými státy a Komisí v technických záležitostech a záležitostech souvisejících s prováděním.

(68)Aby bylo možné dosáhnout koordinovanějšího přístupu k předvídání a řešení operativních a technologických potřeb donucovacích orgánů v celé Unii, Europol by měl zavést Rámec pro strategický výhled a rozvoj společných kapacit (dále jen „rámec“), jehož cílem je rozvíjet společné chápání krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých priorit v oblasti kapacit. Tento rámec by měl přispět k účinnějšímu sdružování, sdílení a využívání zdrojů, podpořit interoperabilitu a normalizaci a pomoci zamezit zdvojování investic.

(69)Pro zajištění návaznosti mezi stanovením priorit v oblasti kapacit podle tohoto rámce, vývojem inovativních řešení pro pokročilé kapacity a jejich nasazením v operativním prostředí prosazování práva by měl být Europol schopen poskytovat pomoc Komisi při plánování Rámcového programu Unie pro výzkum a inovace a podílet se na činnostech v oblasti rozvoje kapacit podporovaných v rámci finančních programů Unie, zejména Evropského fondu pro konkurenceschopnost, je-li to nezbytné pro plnění jeho úkolů. Vzhledem k tomu, že Europol může v souvislosti s finančními programy Unie plnit různé funkce, měly by Komise a Europol zajistit, aby účast Europolu na činnostech podporovaných v rámci finančních programů Unie nevedla k žádné neoprávněné výhodě vyplývající z jeho zapojení do přípravy těchto programů.

(70)Některé technologické, analytické a kriminalistické kapacity jsou stále složitější a náročnější na zdroje, v důsledku čehož nemohou členské státy tyto kapacity účinně samostatně rozvíjet a zachovávat na vnitrostátní úrovni. Europol by proto měl být schopen vyvíjet, provozovat, zajišťovat a poskytovat sdílené pokročilé kapacity na podporu svých úkolů a příslušných orgánů členských států. Vzhledem k tomu, že donucovací orgány se stále více spoléhají na elektronické důkazy a čelí narůstajícím problémům při získávání přístupu k údajům, které mají zákonně k dispozici, měl by Europol podporovat rozvoj a poskytování kapacit pro dešifrování těchto údajů. S cílem zamezit zdvojování činností a neúčinnému využívání zdrojů na úrovni Unie by měl Europol před rozvojem nových kapacit posoudit, zda jsou na trhu nebo v rámci členských států, orgánů, institucí a jiných subjektů Unie k dispozici rovnocenná řešení, a pokud ano, upřednostnit jejich opětovné použití, přizpůsobení nebo získání. Europol by měl rovněž zohlednit rizika vyplývající ze strategické závislosti a spoléhání se na dodavatele mimo Unii. V rámci vyšetřování a operativních činností podporovaných Europolem by mělo být v případě potřeby možné tyto kapacity zpřístupnit zúčastněným třetím zemím, zejména pokud to přispívá k účinnému provádění operativní činnosti a podporuje operativní cíle, o jejichž dosažení usilují zúčastněné členské státy.

(71)Europol by měl mít možnost provádět výzkumné a inovační činnosti a účastnit se jich, včetně pilotních projektů a přípravných akcí, aby podpořil vývoj inovativních řešení pro pokročilé kapacity, které jsou důležité pro plnění jeho úkolů. Europol by měl zajišťovat synergie a zamezovat zdvojování činností podporovaných dalšími orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a v rámci příslušných finančních programů Unie.

(72)Europol by měl využívat specializovaná testovací prostředí, aby bylo možné vyvíjet, testovat a ověřovat algoritmické nástroje a systémy a modely umělé inteligence v kontrolovaném a bezpečném prostředí poskytujícím vhodné záruky. Měl by se účastnit regulačních sandboxů zřízených v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 51 a v případě potřeby tato prostředí zpřístupnit soukromým subjektům účastnícím se společných výzkumných a inovačních činností.

(73)Aby bylo možné posoudit účinnost, vhodnost a přidanou hodnotu inovativních řešení pro účely prosazování práva, měl by být Europol schopen podporovat jejich včasné zavádění, operativní testování a ověřování. Pokud jde o komerční řešení, tyto činnosti by měly být založeny na transparentních postupech a objektivních technických a provozních kritériích.

(74)S cílem usnadnit přechod od testovaných a ověřených inovativních řešení k pokročilým kapacitám pro provozní využití a maximalizovat jejich operativní dopad v celé Unii by měl Europol podporovat jejich přijetí, zavádění, rozšiřování a začlenění do operativních činností a vyšetřování příslušných orgánů členských států. Inovativní řešení a pokročilé kapacity mohou být plně operativně přínosné pouze tehdy, jsou-li doprovázeny nezbytnými dovednostmi, odbornými znalostmi a know-how. Europol by proto měl podporovat členské státy při posilování odborných znalostí a operativních kapacit prostřednictvím činností specializované odborné přípravy, a to v úzké spolupráci s Agenturou Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL), zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2219 52 , která koordinuje centra excelence.

(75)V zájmu zajištění soudržnosti, koordinace a kontinuity v oblasti prognózování, plánování kapacit, výzkumu, inovací a činností zaměřených na rozvoj kapacit prováděných podle tohoto nařízení by měl Europol provozovat specializovanou službu pro kapacity a inovace, která bude v rámci Europolu sloužit jako ústřední koordinační uzel, který má podporovat provádění rámce a zajišťovat soudržnost mezi centry Europolu a dalšími organizačními strukturami.

(76)Účinný rozvoj kapacit v rostoucí míře vyžaduje spolupráci mezi donucovacími orgány, orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, výzkumnými organizacemi, akademickou obcí, poskytovateli technologií, průmyslem a dalšími účastníky inovačního procesu. Europol by proto měl podporovat spolupráci a koordinaci v oblasti rozvoje kapacit a inovací na úrovni Unie, jako jsou například aktivity inovačního centra EU pro vnitřní bezpečnost a Kampusu Komise pro výzkum a inovace v oblasti bezpečnosti. Europol by měl být rovněž schopen podporovat společné projekty, testovací činnosti a jiné formy spolupráce, mimo jiné se soukromými subjekty, a případně prostřednictvím společných činností v oblasti vývoje a zadávání veřejných zakázek prováděných v souladu s platnými právními předpisy Unie.

(77)Europol by měl být podporován poradní skupinou pro kapacity a inovace, která bude poskytovat odborné znalosti v oblasti rozvoje kapacit, výzkumu a inovací, podporovat přípravu a aktualizaci rámce a usnadňovat výměnu informací s dalšími příslušnými partnery, zejména s výzkumnými organizacemi a soukromými subjekty.

(78)Aby mohl Europol účinně plnit své úkoly, měl by být vybaven správní strukturou, která zajistí účinné strategické vedení, odpovědnost, transparentnost a řádné finanční a administrativní řízení. Řízení agentury musí být sladěno se Společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady EU a Evropské komise z roku 2012 o decentralizovaných agenturách (dále jen „společné prohlášení a společný přístup“) a s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 53 .

(79)S cílem zpřehlednit rozhodovací postup v Europolu by měla být zavedena účinná a efektivní správní struktura. Za tím účelem by měly být členské státy a Komise zastoupeny ve správní radě vybavené nezbytnými pravomocemi, včetně pravomoci schválit jednotný programový dokument. Za účelem zajištění účinného politického dohledu by měl ve správní radě zasedat také člen jmenovaný Evropským parlamentem. Správní rada by měla být hlavním orgánem odpovědným za strategické řízení Europolu a dohled nad Europolem. Měla by stanovit priority a cíle Europolu, dohlížet na jejich plnění a vykonávat pravomoci, které jí byly svěřeny podle tohoto nařízení v souvislosti s programováním, rozpočtovými záležitostmi, organizační strukturou, řízením a odpovědností.

(80)Za účelem zajištění účinného a účelného řízení by měla být správní radě nápomocna výkonná rada, která odpovídá za podporu při přípravě a následném provádění strategických, administrativních a rozpočtových rozhodnutí. Tato ujednání by měla usnadnit účinné rozhodování a zároveň zachovat příslušné povinnosti správní rady a výkonného ředitele.

(81)K plnění svých úkolů potřebuje Europol silné výkonné vedení, které je schopno zajistit provádění strategických priorit, efektivní rozdělování zdrojů a účinné plnění provozních, administrativních a organizačních úkolů. Běžné řízení Europolu by mělo být proto svěřeno výkonnému řediteli, který by měl tyto úkoly plnit nezávisle. V případě potřeby by měl být výkonnému řediteli nápomocen jeden či více zástupců výkonného ředitele.

(82)Aby bylo zajištěno, že činnost Europolu bude i nadále v souladu s jeho strategickými cíli a operačními prioritami, měl by Europol fungovat na základě uceleného rámce pro programování a řízení výkonnosti, který propojuje víceleté plánování, roční činnosti, přidělování zdrojů a posouzení výkonnosti. Takový rámec by měl vycházet z principů řádného finančního řízení, efektivního využívání zdrojů Unie a odpovědnosti za výsledky.

(83)V souvislosti s předcházením střetům zájmů a s jejich řešením je nezbytné, aby agentura jednala nestranně, prokazovala věrohodnost a zavedla vysoké standardy profesionality. Za tímto účelem by členové správní a řídící struktury Europolu měli jednat ve veřejném zájmu a měla by se na ně vztahovat příslušná pravidla týkající se transparentnosti, prohlášení o zájmech a předcházení střetům zájmů a jejich řešení.

(84)V zájmu posílení bezpečnostní struktury Unie by měl mít Europol možnost navazovat úzké vztahy s příslušnými institucemi a jinými subjekty Unie. Europol by měl mít rovněž možnost navazovat úzké vztahy s orgány a misemi Unie. Za účelem vymezení a usnadnění těchto vztahů by měl Europol s těmito subjekty uzavřít pracovní ujednání. Aby byl zajištěn soulad s politikami Unie, mělo by uzavření pracovních ujednání s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie zřízenými v rámci Smlouvy o fungování EU podléhat předchozímu schválení Komisí. Takováto pracovní ujednání by měla být pravidelně aktualizována, aby byla i nadále účinná, operativně relevantní a sladěná s prioritami Unie v oblasti boje proti měnícím se hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti.

(85)Europol by měl mít možnost přijímat od orgánů, institucí a jiných subjektů Unie osobní i neosobní údaje a předávat je nebo přenášet těmto orgánům, institucím a jiným subjektům Unie v souladu s tímto nařízením a platným právem Unie.

(86)Pro zajištění účinné výměny informací při dodržení vhodných záruk by měl Europol zajistit, aby orgány, instituce a jiné subjekty Unie měly v souladu s tímto nařízením nepřímý přístup k informacím, které má Europol v držení, na základě automatizovaného systému výskytu shody / bez výskytu shody, za podmínek reciprocity a aniž jsou dotčena jakákoli omezení určená poskytovatelem informací podle tohoto nařízení. Tento přístup by měl být omezen na informace, které spadají výlučně do příslušných pravomocí těchto orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, jako jsou například úřad EPPO, Eurojust, OLAF a Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu (dále jen „AMLA“) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1620 54 .

(87)Aby bylo zajištěno, že trestná činnost poškozující finanční zájmy Unie bude úřadem EPPO účinně stíhána a že informace, které Europol od úřadu EPPO obdrží, posílí jeho zpravodajské informace o trestné činnosti, pokud jde o formy trestné činnosti spadající do jeho působnosti, měl by Europol navázat strukturovanou spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce. S cílem podpořit vyšetřování prováděné úřadem EPPO Europol na žádost úřadu EPPO poskytne tomuto úřadu příslušné informace a operativní a analytickou podporu. Za tímto účelem by měl Europol zajistit, aby byla zavedena odpovídající organizační ujednání, včetně přidělení kvalifikovaných lidských zdrojů, například zřízením specializované podpůrné jednotky. To umožní úřadu EPPO využívat analytickou podporu Europolu, a zajistit tak účelné využití zdrojů Unie při vyšetřování a stíhání trestné činnosti poškozující finanční zájmy Unie. S ohledem na pravomoci svěřené úřadu EPPO podle práva Unie by výměna informací mezi úřadem EPPO a Europolem na základě automatizovaného systému výskytu shody / bez výskytu shody neměla být dotčena žádným omezením určeným členským státem nebo orgánem, institucí nebo jiným subjektem Unie, které tyto informace Europolu poskytly. Poskytnutí těchto informací úřadu EPPO bez jakýchkoli omezení by snížilo prodlení a zabránilo by nutnosti podnikat další procesní kroky v případě výskytu shody u informací, které by úřad EPPO mohl získat v souladu s právem Unie. Vzhledem k tomu, že včasný přístup k informacím má pro účinné vedení vyšetřování ze strany úřadu EPPO zásadní význam, by tento mechanismus maximalizoval zvýšení účinnosti a přidanou hodnotu Europolu jako centralizovaného informačního uzlu. Europol by měl navíc podávat úřadu EPPO zprávy o trestné činnosti, u nichž by úřad EPPO mohl uplatnit svou pravomoc, bez ohledu na jakékoli omezení určené členským státem nebo orgánem, institucí nebo jiným subjektem Unie. Europol by měl v obou případech informovat poskytovatele těchto informací.

(88)Pro zajištění součinnosti na úrovni Unie mezi spoluprací v oblasti prosazování práva prostřednictvím Europolu a justiční spoluprací prostřednictvím Eurojustu by měl Europol navázat strukturovanou spolupráci s Eurojustem. Bude-li zjištěno, že jsou nezbytná účinná následná soudní opatření, Europol by měl zahájit postup pro sdílení příslušných informací s Eurojustem v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení.

(89)Pro posílení boje proti finanční trestní činnosti na úrovni Unie by měl Europol navázat úzké vztahy s orgánem AMLA, mimo jiné prostřednictvím výměny operativních, strategických a jiných než operativních informací a vysíláním styčných důstojníků do prostor druhé strany. Je-li Europol v souladu se směrnicí (EU) 2019/1153 vyzván k podpoře finančních zpravodajských jednotek v souvislosti se společnými analýzami a jsou-li tyto analýzy prováděny za pomoci orgánu AMLA, měl by Europol spolupracovat s orgánem AMLA, aby v této souvislosti mohl těmto finančním zpravodajským jednotkám poskytovat účinněji podporu.

(90)K závažné a organizované trestné činnosti jsou stále častěji využívány mezinárodní obchodní toky, dodavatelské řetězce a přeshraniční pohyb zboží. Spolupráce mezi Europolem a Celním úřadem Evropské unie (EUCA), zřízeným nařízením […], proto může poskytnout cenné poznatky pro předcházení závažné a organizované trestné činnosti a terorismu a boj proti nim. Europol by měl navázat úzké vztahy s Celním úřadem Evropské unie, a to zejména s cílem umožnit vzájemnou výměnu relevantních údajů a informací v souladu s nařízením […] a v souladu s příslušnými zárukami a podmínkami stanovenými v tomto nařízení.

(91)Aby mohl Europol přispívat k účinné ochraně finančních zájmů Unie, měl by spolupracovat s dalšími subjekty zabývajícími se bojem proti podvodům, které se podílejí na ochraně finančních zájmů Unie, jako jsou úřad EPPO, Eurojust, úřad OLAF, orgán AMLA a Celní úřad EU, s cílem řešit záležitosti související s koordinací činností v boji proti podvodům, jako je usnadnění výměny informací, provádění koordinovaných nebo společných akcí, výměna informací o nově vznikajících trendech trestné činnosti poškozující finanční zájmy Unie, sdílení osvědčených postupů, včetně záležitostí týkajících se bezpečnosti a vývoje informačních technologií, stanovení kritérií pro společné podávání zpráv nebo koordinace činností odborného vzdělávání či obecného vývoje týkajícího se struktury Unie pro boj proti podvodům. Jako významný aktér v oblasti ochrany finančních zájmů Unie by se měl Europol na těchto společných činnostech v oblasti spolupráce aktivně podílet.

(92)V zájmu posílení celkové operativní reakce Unie na přeshraniční trestnou činnost, jako je převaděčství migrantů a obchodování s lidmi, by měly být agentury Europol a Frontex schopny využívat své vzájemně se doplňující kapacity. Měly by úzce spolupracovat zejména v rámci evropské integrované správy hranic, jak je definováno v nařízení (EU) 2019/1896, a v rámci víceletého strategického cyklu evropské integrované správy hranic, což zajistí soudržnost opatření a zabrání vzniku operativních nedostatků.

(93)Aby bylo možné dosáhnout zvýšení účinnosti, zamezení zdvojování investic, využití úspor z rozsahu a podpory interoperability, měly by agentury Europol a eu-LISA spolupracovat při vývoji, zadávání veřejných zakázek a používání technických součástí správy informací, včetně případných řešení souvisejících se zpracováním biometrických údajů a dalších sdílených služeb, a to v plném souladu se svými příslušnými mandáty a platnými pravidly ochrany údajů.

(94)Předcházení formám trestné činnosti spadajícím do působnosti Europolu a boj proti nim stále větší měrou vyžadují spolupráci přesahující rámec Unie. Je-li to nezbytné pro plnění jeho úkolů, Europol by měl navázat a udržovat spolupráci s třetími zeměmi, mezinárodními organizacemi a soukromými subjekty, a to v souladu s právem Unie a za dodržení vhodných záruk. Tato spolupráce by měla probíhat způsobem, který je v souladu s vnějšími politikami a prioritami Unie. V zájmu zajištění soudržnosti a konzistentnosti by měla být vnější činnost Europolu případně koordinována s příslušnými orgány, institucemi a jinými subjekty Unie.

(95)Spolupráce Europolu se třetími zeměmi by se měla zaměřit na operativní spolupráci, včetně výměny informací, operativní koordinace a podpory při vyšetřování. Zaměření vnějších činností Europolu na operativní cíle zajišťuje, aby jeho odborné znalosti a zdroje směřovaly k činnostem, které přinášejí příslušným orgánům členských států největší operativní přidanou hodnotu, a zároveň doplňovaly úlohu agentury CEPOL v oblasti budování kapacit ve třetích zemích.

(96)Fungování schengenského prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích vede k vysokému stupni vzájemné závislosti mezi zúčastněnými státy v oblasti předcházení přeshraniční trestné činnosti a boje proti ní. Země zapojené do provádění, uplatňování a rozvoje schengenského acquis jsou do tohoto společného bezpečnostního rámce úzce začleněny a přímo přispívají k bezpečnosti schengenského prostoru. Účinná ochrana vnitřní bezpečnosti Unie proto vyžaduje obzvláště úzkou spolupráci mezi Europolem a těmito zeměmi. Z tohoto důvodu budou hrát klíčovou úlohu konkrétní ujednání, která budou odrážet zvláštní vztahy mezi těmito zeměmi a Unií. Vzhledem ke vzájemným výhodám plynoucím z takovéto spolupráce je rovněž důležité, aby se tato ujednání zakládala na vzájemných právech a povinnostech, včetně povinností sdílet příslušné informace a ustanovení o finančních příspěvcích.

(97)Klíčovými partnery pro posílení vnitřní bezpečnosti Evropy jsou země kandidující na přistoupení k Unii i potenciální kandidátské země. Vzhledem k jejich zeměpisné blízkosti Unii, jejich poloze na hlavních trasách trestné činnosti a meziregionální povaze organizované trestné činnosti, terorismu a trestných činů souvisejících s trestnou činností spadající do působnosti Europolu, pokud mají tyto trestné činy hybridní rozměr, představuje úzká operativní spolupráce s těmito zeměmi významný prvek při účinném předcházení této trestné činnosti a hrozbám a boji proti ní.

(98)Na podporu operativní spolupráce se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi je nutné stanovit jasné podmínky, za nichž lze předávat osobní údaje, a zároveň zajistit vysokou úroveň ochrany základních práv a svobod, zejména práva na ochranu osobních údajů. Každé takové předávání údajů by se mělo uskutečňovat výhradně v souladu s nařízením (EU) 2018/1725 a konkrétními ustanoveními tohoto nařízení a mělo by podléhat podmínkám a zárukám v něm stanoveným. Předávání osobních údajů třetím zemím a mezinárodním organizacím může vyžadovat rychlá rozhodnutí. Pro zajištění schopnosti operativně reagovat i pro jasné rozdělení odpovědnosti by měl rozhodnutí o souhlasu s takovýmto předáváním v souladu s podmínkami a zárukami stanovenými v nařízení (EU) 2018/1725 přijímat výkonný ředitel.

(99)Informace nezbytné pro předcházení trestné činnosti a boji proti ní stále častěji pocházejí od soukromých subjektů, včetně poskytovatelů služeb elektronických komunikací, online platforem, finančních institucí, dopravců a dalších soukromých subjektů. Europol by měl v rámci svých pravomocí přijímat, zpracovávat a vyměňovat informace a osobní údaje týkající se soukromých subjektů, je-li to nezbytné a přiměřené pro plnění jeho úkolů, a to při respektování odpovědnosti členských států.

(100)Předcházení závažným hrozbám pro veřejnou bezpečnost, včetně těch, které vyplývají z šíření teroristického obsahu a z online krizových situací, se stále častěji opírá o účinnou spolupráci mezi orgány veřejné moci a soukromými subjekty. Účinné provádění některých opatření a povinností stanovených právem Unie, včetně nařízení (EU) 2021/784 a nařízení (EU) 2022/2065, může vyžadovat včasnou výměnu informací mezi Europolem a příslušnými soukromými subjekty. Aby bylo možné sladit operativní účinnost s vysokou úrovní ochrany základních práv, zejména práva na ochranu osobních údajů, je proto nutné stanovit podmínky pro takovou výměnu.

(101)K předcházení formám trestné činnosti spadající do působnosti Europolu a k boji proti nim mohou přispět informace, které dobrovolně poskytují fyzické osoby. Je nezbytné stanovit vhodné podmínky, které zajistí, aby bylo možné tyto informace využívat v případech, kdy je to z operativního hlediska relevantní, a zároveň zachovají úlohu Europolu jako agentury, která podporuje donucovací orgány, a zajistí ochranu práv a svobod dotčených osob.

(102)Na zpracování osobních údajů Europolem se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725. Toto nařízení by proto mělo být chápáno tak, že stanoví pouze ta pravidla ochrany údajů, která jsou nezbytná k doplnění, objasnění nebo upřesnění uplatňování nařízení (EU) 2018/1725 s ohledem na konkrétní úkoly a operativní činnosti Europolu. Ustanovení tohoto nařízení týkající se zpracování osobních údajů Europolem tedy představují lex specialis ve vztahu k nařízení (EU) 2018/1725 a měla by mít přednost pouze v rozsahu, v jakém stanoví konkrétnější pravidla.

(103)Účinnost zpravodajských informací o trestné činnosti a spolupráce donucovacích orgánů závisí na kvalitě informací zpracovávaných Europolem. Spolehlivost zdroje informací a přesnost informací, které Europol obdržel, získal nebo analyzoval, by proto měla být pokud možno posuzována na základě společné metodiky hodnocení. V případě, že Europol obdrží informace, by měl nést odpovědnost za jejich posouzení poskytovatel těchto informací. Pokud Europol usoudí, že je třeba posouzení revidovat, měl by usilovat o dohodu s příslušným poskytovatelem.

(104)Osobní údaje týkající se obětí trestných činů, svědků a dalších osob, které mohou poskytnout informace týkající se trestných činů, vyžadují zvláštní ochranu v souladu s ustanoveními směrnice 2012/29/EU, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu. Europol by měl proto tyto údaje zpracovávat pouze v případech, kdy je to pro plnění jeho úkolů nezbytně nutné a přiměřené, a v souladu s vhodnými zárukami. Aby mohl Europol účinněji přispívat k boji proti kriminálnímu vykořisťování mladistvých pachatelů a v nejlepším zájmu dítěte, měl by mít možnost zpracovávat údaje osob mladších 18 let, pokud je to nezbytné a přiměřené pro předcházení trestné činnosti spadající do působnosti Europolu nebo boj proti ní.

(105)Citlivé osobní údaje ve smyslu čl. 4 odst. 13, 14 a 15 a článku 9 a 51. až 56. bodu odůvodnění nařízení (EU) 2016/679 by měl Europol zpracovávat pouze v případě, že je to nezbytně nutné a přiměřené pro plnění jeho úkolů, a v souladu s vhodnými zárukami a mechanismy dohledu.

(106)Biometrické údaje se mohou zpracovávat za různými účely a ne vždy představují stejná rizika pro práva a svobody subjektů údajů. Konkrétní záruky stanovené v tomto nařízení pro zvláštní kategorie osobních údajů by se proto měly na biometrické údaje vztahovat pouze v případě, že jsou tyto údaje zpracovávány za účelem jednoznačné identifikace fyzické osoby v souladu s nařízením (EU) 2018/1725. Zpracování biometrických údajů za účelem jednoznačné identifikace fyzické osoby ze strany Europolu v analytickém prostředí Europolu a v případech, kdy to vyžadují jiné právní předpisy Unie, by mělo být považováno za nezbytně nutné pro předcházení trestné činnosti spadající do působnosti Europolu nebo boj proti ní.

(107)Europol by měl mít možnost zpracovávat osobní údaje pro účely výzkumu a inovací za předpokladu, že budou dodrženy vhodné záruky, včetně předchozího souhlasu výkonného ředitele a dohledu ze strany správní rady. Pokud Europol usoudí, že nový typ projektu představuje významné riziko pro práva a svobody subjektů údajů, měl by před zahájením projektu rovněž provést posouzení vlivu na ochranu osobních údajů a informovat evropského inspektora ochrany údajů.

(108)Subjekty údajů by měly mít možnost uplatnit právo na přístup uvedené v nařízení (EU) 2018/1725 na základě žádosti podané Europolu, nebo prostřednictvím vnitrostátního orgánu určeného k tomuto účelu v kterémkoli členském státě. Vzhledem k tomu, že osobní údaje zpracovávané Europolem často pocházejí od poskytovatelů, měla by být rozhodnutí o žádostech subjektů údajů o přístup k údajům přijímána v úzké spolupráci s členskými státy a dotčenými poskytovateli údajů, aby byla zajištěna jak účinná ochrana práv subjektů údajů, tak i ochrana probíhajících vyšetřování. S cílem zajistit, aby byly vždy dodrženy lhůty pro vyřízení žádostí subjektů údajů o přístup k údajům, by měly členské státy a oslovení poskytovatelé Europolu neprodleně odpovědět.

(109)V zájmu zajištění vysoké úrovně kvality a přesnosti údajů by měly být osobní údaje zpracovávané Europolem opraveny, vymazány nebo by mělo být omezeno jejich zpracování, jsou-li nepřesné, jsou-li zpracovávány v rozporu s právními předpisy nebo nejsou-li již v souladu s tímto nařízením a nařízením (EU) 2018/1725 požadovány. Vzhledem k tomu, že osobní údaje zpracovávané Europolem mohou pocházet z různých zdrojů, měli by Europol a poskytovatel příslušných údajů úzce spolupracovat při přijímání opatření, která mají vliv na přesnost, uchovávání nebo použití těchto údajů.

(110)Klíčovou záruku představuje mechanismus předběžné konzultace s evropským inspektorem ochrany údajů (EIOÚ) podle nařízení (EU) 2018/1725. Vztahuje se pouze na vysoce rizikové operace zpracování, při nichž jsou potenciální rizika pro subjekty údajů obzvláště závažná. Zároveň by neměla být vyžadována předchozí konzultace v případě úpravy, změny nebo nasazení stávajících kapacit, a to ani v rámci vymezeného operativního kontextu, za předpokladu, že tyto činnosti nemění povahu, rozsah ani účel zpracování takovým způsobem, který by zvýšil riziko spojené s právy a svobodami subjektů údajů. V zájmu zachování operativní účinnosti Europolu by měla lhůta, ve které může EIOÚ poskytnout písemné stanovisko podle nařízení (EU) 2018/1725, činit osm týdnů a neměla by být pozastavena ani prodloužena. V mimořádně naléhavých případech, které mají zásadní význam pro plnění úkolů Europolu, by měl mít Europol možnost výjimečně zahájit zpracování údajů, je-li to nezbytné k předcházení bezprostřední hrozbě vyplývající z trestné činnosti a boji proti ní nebo k ochraně životně důležitých zájmů subjektu údajů či jiné osoby. V takových případech by měl Europol informovat EIOÚ ještě před zahájením operací zpracování a do čtyř týdnů od zahájení těchto operací mu poskytnout veškeré informace potřebné pro účely předběžné konzultace.

(111)Na veškeré časové lhůty stanovené pro EIOÚ podle tohoto nařízení by se mělo vztahovat nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 55 .

(112)S cílem zajistit důsledné dodržování pravidel pro ochranu osobních údajů by měla správní rada Europolu jmenovat pověřence pro ochranu osobních údajů. Pověřenec pro ochranu osobních údajů by měl být schopen plnit své povinnosti v souladu s nařízením (EU) 2018/1725. Pokud pověřenec pro ochranu osobních údajů zjistí případ porušení předpisů o ochraně osobních údajů, měl by mít možnost požadovat po výkonném řediteli, aby ve stanoveném časovém rámci přijal nápravná opatření. Pokud výkonný ředitel nepřijme žádná opatření, měl by být pověřenec pro ochranu osobních údajů oprávněn postoupit záležitost správní radě a případně nakonec i evropskému inspektorovi ochrany údajů.

(113)S cílem poskytnout Europolu podporu při dodržování, prosazování a naplňování základních práv v rámci celé jeho činnosti by měla správní rada jmenovat úředníka pro otázky základních práv.

(114)Zajištění dodržování základních práv vyžaduje, aby zaměstnanci Europolu měli odborné znalosti. Zaměstnanci Europolu by měli proto absolvovat vhodnou odbornou přípravu v oblasti základních práv a svobod. Zaměstnanci Europolu zapojení do operativních činností by měli absolvovat specializovanou odbornou přípravu v oblasti ochrany osobních údajů a praktického uplatňování záruk stanovených v tomto nařízení a v nařízení (EU) 2018/1725. Pro zajištění vysoké a jednotné úrovně odborné přípravy by měl Europol při jejím vytváření spolupracovat s Agenturou Evropské unie pro základní práva, zřízenou nařízením Rady (ES) č. 168/2007 56 , a s agenturou CEPOL.

(115)Vnitrostátní orgány příslušné pro dohled nad zpracováním osobních údajů by měly sledovat zákonnost kteréhokoli předávání osobních údajů Europolu ze strany členských států. Evropský inspektor ochrany údajů, vykonávající své funkce v souladu s nařízením (EU) 2018/1725, by měl sledovat zákonnost zpracování údajů prováděného Europolem. S cílem zajistit účinný dohled nad Europolem by měli EIOÚ a vnitrostátní dozorové úřady úzce spolupracovat v konkrétních záležitostech, které vyžadují vnitrostátní zapojení.

(116)V souladu s článkem 88 Smlouvy o fungování EU podléhá činnost Europolu kontrole ze strany Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů. Účinná parlamentní kontrola přispívá k demokratické odpovědnosti, transparentnosti a legitimitě činností Europolu, přičemž respektuje jeho operativní nezávislost i odpovědnost příslušných orgánů členských států. Účinná kontrola vyžaduje pravidelný dialog s Europolem a přístup k informacím nezbytným pro plnění tohoto úkolu, a to při dodržení požadavků na zachování důvěrnosti a ochranu probíhajících vyšetřování a operativních činností. Ochrana základních práv, zejména práva na ochranu osobních údajů, má při plnění úkolů Europolu zásadní význam. Parlamentní kontrola by proto měla být podpořena odpovídající výměnou informací s evropským inspektorem ochrany údajů a přístupem k nezávislým odborným znalostem v oblasti základních práv.

(117)Operativní účinnost Europolu závisí na zachování specializovaných odborných znalostí a praktických zkušeností v oblasti prosazování práva. Aby bylo zachováno úzké propojení s operativními skutečnostmi a potřebami příslušných orgánů členských států, měly by být některé pracovní pozice obsazeny pracovníky, kteří disponují příslušnými zkušenostmi získanými v těchto orgánech. To přispívá k tomu, aby činnosti Europolu zůstaly v úzkém souladu s operativním vývojem, vyšetřovacími postupy a nově vznikajícími bezpečnostními hrozbami v celé Unii.

(118)Výměna odborných znalostí a operativních zkušeností mezi Europolem a příslušnými orgány členských států přispívá k účinné spolupráci v oblasti prosazování práva v rámci Unie. Využívání vyslaných národních odborníků posiluje vzájemné porozumění, usnadňuje sdílení odborných znalostí a osvědčených postupů a podporuje účinné plnění úkolů Europolu.

(119)Plnění úkolů Europolu vyžaduje rozpočtové prostředky, které odpovídají jeho operativním povinnostem a umožňují dlouhodobé plánování, operativní podporu a rozvoj společných kapacit ve prospěch členských států. Aby mohl Europol plnit své úkoly, měl by být vybaven odpovídajícími prostředky a měl by mu být přidělen samostatný rozpočet. Měl by být financován především z příspěvku ze souhrnného rozpočtu Unie. Na příspěvek Unie a veškeré další subvence ze souhrnného rozpočtu Unie by se měl vztahovat rozpočtový proces Unie. Kontrolu účtů by měl provádět Evropský účetní dvůr.

(120)Finanční příspěvky ve formě grantů představují důležitou součást operativní podpory, kterou Europol poskytuje členským státům za účelem předcházení formám trestné činnosti spadající do působnosti Europolu a boje proti nim. Vzhledem k nadnárodní povaze závažné trestné činnosti a terorismu by mohla účinná operativní podpora dále vyžadovat i finanční příspěvky třetím zemím nebo mezinárodním organizacím, které se podílejí na operativních činnostech společně s členskými státy. V tomto ohledu jsou některé činnosti nezbytné pro plnění úkolů Europolu neodmyslitelně spojeny se subjekty zapojenými do konkrétní operativní činnosti. Účinnost finanční podpory ze strany Europolu může navíc záviset na včasném provádění, zachování důvěrnosti a kontinuitě spolupráce mezi zúčastněnými subjekty. V takových případech by v rámci soutěžní výzvy k předkládání návrhů nebylo možné určit alternativního příjemce. Europol by měl mít proto v řádně odůvodněných případech možnost poskytovat granty na činnosti spadající do rámce jeho úkolů bez výzvy k předkládání návrhů.

(121)Potřebná ustanovení týkající se umístění Europolu v Nizozemsku, kde má ústředí, a zvláštní pravidla pro všechny zaměstnance Europolu a jejich rodinné příslušníky by měla být stanovena v dohodě o ústředí mezi Europolem a Nizozemským královstvím. Hostitelský členský stát by měl zajistit co nejlepší podmínky k účinnému fungování Europolu.

(122)Europol zřízený tímto nařízením by se měl stát nástupcem Europolu zřízeného nařízením (EU) 2016/794, pokud jde o veškerá jeho práva a povinnosti. Za účelem zajištění právní jistoty, operační kontinuity a stability vnějších vztahů Europolu by měly dohody o spolupráci a pracovní ujednání uzavřené Europolem na základě Úmluvy o Europolu, rozhodnutí 2009/371/SVV nebo nařízení (EU) 2016/794 zůstat v platnosti a měly by se nadále uplatňovat, dokud nevyprší jejich platnost nebo nebudou nahrazeny.

(123)Pro zajištění nepřetržitého fungování Europolu a kontinuity jeho činností jsou nezbytná vhodná přechodná opatření. Rozhodnutí, prováděcí opatření, pravidla a ujednání přijatá podle nařízení (EU) 2016/794 by proto měla zůstat v platnosti až do jejich zrušení nebo nahrazení. Za účelem zajištění souladu s právním rámcem stanoveným tímto nařízením by měla správní rada tato opatření bez zbytečného odkladu přezkoumat a posoudit, zda jsou i nadále přiměřená a slučitelná s tímto nařízením, nebo zda by měla být pozměněna či zrušena. S cílem posílit kontinuitu a strategické vedení v rámci Europolu a zlepšit dlouhodobé plánování a provádění jeho operativních priorit je vhodné rovněž upravit dobu trvání stávajících mandátů výkonného ředitele a zástupců výkonného ředitele. Zajištění kontinuity ve stávajícím výkonném vedení Europolu je nezbytné pro zachování institucionální stability a operativní účinnosti agentury. Doba trvání funkčního období členů výkonného vedení Europolu, kteří v době vstupu tohoto nařízení v platnost vykonávají své první funkční období, by měla tudíž umožňovat, aby maximální celková doba trvání funkčního období činila deset let. Doba trvání funkčního období členů výkonného vedení Europolu, kteří v době vstupu tohoto nařízení v platnost vykonávají své druhé funkční období, by měla umožňovat, aby maximální celková doba trvání funkčního období činila devět let.

(124)Rostoucí digitalizace spolupráce v oblasti prosazování práva a rozvoj moderních informačních systémů, cloudových infrastruktur a zabezpečených komunikačních služeb vyžadují užší spolupráci mezi Europolem a agenturou eu-LISA. Vzhledem k odborným znalostem agentury eu-LISA v oblasti vývoje a provozu rozsáhlých informačních systémů a souvisejících komunikačních infrastruktur v prostoru svobody, bezpečnosti a práva a k úloze Europolu při podpoře operativní spolupráce v oblasti prosazování práva je vhodné stanovit pravidla pro spolupráci mezi těmito dvěma agenturami. Taková spolupráce by měla umožňovat vznik synergií, zamezovat zdvojování úsilí, podporovat interoperabilitu a nákladovou efektivitu a usnadnit opakované použití technických složek, služeb a odborných znalostí, a to při plném respektování příslušných mandátů, správních struktur a odpovědností obou agentur. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726 57 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(125)Agentura eu-LISA již provozuje infrastrukturu veřejných klíčů a poskytuje certifikační služby, které podporují bezpečný provoz informačních systémů Unie v prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Aby byla zajištěna vysoká úroveň bezpečnosti, důvěry a interoperability mezi všemi službami a nástroji Europolu, měl by mít Europol možnost tyto stávající služby využívat. Za tímto účelem by měla být agentura eu-LISA schopna poskytovat Europolu a případně i příslušným orgánům členských států připojených ke službám a nástrojům Europolu certifikáty veřejných klíčů. To by mělo Europolu umožnit nákladově efektivní využití stávajících kapacit a odborných znalostí dostupných na úrovni Unie, a přispět tak k zabezpečenému ověřování identity, šifrované komunikaci a důvěryhodným elektronickým interakcím.

(126)S cílem posílit schopnost Europolu podporovat členské státy v předcházení závažné trestné činnosti a terorismu a boji proti nim a účinněji využívat stávající rámce Unie pro výměnu informací by měl být Europol za jasně stanovených podmínek schopen provádět jménem členských států vyhledávání ve vnitrostátních databázích propojených podle rámce Prüm II. Je důležité, aby Europol poskytoval operativní, analytickou, technickou a kriminalistickou podporu v situacích, kdy jeho odborné znalosti, zdroje nebo přeshraniční perspektiva mohou přinášet přidanou hodnotu, a to při plném zachování odpovědnosti členských států za údaje, jejich nezávislosti ve vyšetřování a decentralizované struktury, na níž jsou založeny systémy Unie pro výměnu informací. Nařízení (EU) 2024/982 v současné době umožňuje Europolu provádět vyhledávání v databázích členských států podle prümského rámce s využitím údajů získaných od třetích zemí. Aby se odstranila jakákoli provozní překážka, která by mohla bránit nalézání příslušných přeshraničních spojitostí, měl by mít Europol rovněž možnost provádět takovéto vyhledávání s využitím údajů pocházejících z členských států, pokud mu k tomu dá souhlas členský stát, který je vlastníkem těchto údajů. To by se mělo týkat zejména vyhledávání na základě profilů DNA, daktyloskopických údajů a snímků obličeje, přičemž je třeba zajistit, aby členské státy mohly samy rozhodovat o podmínkách, za nichž lze jejich údaje použít. Nařízení (EU) 2024/982 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(127)Za účelem zvýšení účinnosti přístupu Europolu k údajům uchovávaným v databázích členských států při současném zajištění ochrany osobních údajů a dodržování vnitrostátních právních předpisů by měl mít Europol přístup k údajům uchovávaným ve vnitrostátních databázích a indexových systémech policejních záznamů, a to za určitých podmínek a omezení, včetně používání určených směrovačů a systémů, jako jsou EPRIS, EUCARIS a směrovače pro biometrické údaje, jakož i požadavku na lidský dohled a rozhodování při vracení základních údajů, a měl by používat pouze údaje pocházející z členských států, pokud to dovoluje členský stát, který je vlastníkem těchto údajů, a měl by tyto údaje zpracovávat v souladu s nařízením (EU) 2018/1725 a tímto nařízením a se souhlasem příslušného členského státu.

(128)Pokud Europol provádí vyhledávání s využitím biometrických údajů pocházejících z členských států, měl by jednat výhradně jako poskytovatel technických a kriminalistických služeb jménem členského státu, který udělil povolení. Europol by proto měl provádět takové vyhledávání pouze v rámci povolení uděleného příslušným členským státem, a to buď v jednotlivých případech, nebo na základě trvalých povolení podléhajících podmínkám stanoveným tímto členským státem. Europol by měl plně dodržovat veškerá omezení uložená členským státem, který udělil povolení, pokud jde o přístup k dotčeným informacím, jejich využití, předávání, uchovávání, výmaz nebo zničení.

(129)Jelikož cíle tohoto nařízení, a to především podporovat a posilovat opatření příslušných orgánů členských států a jejich vzájemnou spolupráci při předcházení závažné trestné činnosti dotýkající se dvou nebo více členských států, terorismu a těm formám trestné činnosti, které se dotýkají společného zájmu, jenž je předmětem některé politiky Unie, a při boji proti takového činnosti, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše ho může být vzhledem k rozsahu, přeshraniční povaze a účinkům těchto hrozeb lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(130)[V souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování EU, oznámilo Irsko [dopisem ze dne …] své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení.] NEBO [V souladu s články 1 a 2 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii (Smlouva o EU) a ke Smlouvě o fungování EU, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Irsko neúčastní přijímání tohoto [aktu] a tento akt pro ně není závazný ani použitelný.]

(131)V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(132)Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s článkem 42 nařízení (EU) 2018/1725 a dne [datum] vydal své stanovisko.

(133)Toto nařízení plně respektuje základní práva a svobody a dodržuje zásady uznané zejména v Listině základních práv Evropské unie, zejména právo na ochranu osobních údajů a právo na soukromí, která jsou chráněna články 8 a 7 Listiny, jakož i článek 16 Smlouvy o fungování EU, právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces podle článku 47 Listiny, presumpci neviny podle článku 48 Listiny a práva obětí trestných činů.

(134)Cílem tohoto nařízení je pozměnit a rozšířit ustanovení nařízení (EU) 2016/794. Jelikož změny, které mají být provedeny, jsou podstatné co do počtu i povahy, měl by být uvedený právní akt v zájmu jasnosti zrušen,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I
Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět

1.Tímto nařízením se zřizuje Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) s cílem podporovat a posilovat činnost příslušných orgánů členských států a jejich vzájemnou spolupráci za účelem předcházení přeshraniční závažné trestné činnosti, terorismu a těm formám trestné činnosti, které se dotýkají společného zájmu, jenž je předmětem některé politiky Unie, a boje proti nim.

2.Europol zřízený tímto nařízením nahrazuje agenturu, která byla zřízena nařízením (EU) 2016/794, a navazuje na ni.

Článek 2

Právní postavení

1.Europol je agenturou Unie a má právní subjektivitu.

2.Europol má v každém členském státě co nejširší způsobilost k právům a právním úkonům, jakou jeho vnitrostátní právo přiznává právnickým osobám. Europol může zejména nabývat a zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem.

3.Europol zastupuje výkonný ředitel.

Článek 3

Sídlo

Europol má sídlo v Haagu v Nizozemsku.

Článek 4

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí: 

1)„příslušnými orgány členských států“ všechny policejní orgány a jiné orgány pro vymáhání práva v členských státech, které jsou podle vnitrostátního práva odpovědné za předcházení trestné činnosti a boj proti ní, a jiné veřejné orgány v členských státech, které jsou podle vnitrostátního práva odpovědné za předcházení trestné činnosti, spadající do působnosti Europolu, a boj proti ní;

2)„strategickou analýzou“ všechny metody a postupy shromažďování, uchovávání, zpracovávání a posuzování informací s cílem podporovat a rozvíjet politiku v oblasti trestního práva, která přispívá k účinnému a účelnému předcházení trestné činnosti a boji proti ní;

3)„operativní analýzou“ všechny metody a postupy shromažďování, uchovávání, zpracovávání a posuzování informací s cílem poskytovat podporu při vyšetřování trestné činnosti a při činnostech týkajících se zpravodajských informací o trestné činnosti;

4)„soukromými subjekty“ subjekty a orgány zřízené podle práva členského státu nebo třetí země, a to i společnosti a firmy, sdružení podniků, neziskové organizace a jiné právnické osoby, na něž se nevztahuje bod 5;

5)„příjemcem“ fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jakýkoli jiný subjekt, kterým jsou údaje poskytnuty, ať už se jedná o třetí stranu či nikoli;

6)„administrativními osobními údaji“ osobní údaje zpracovávané Europolem jiné než operativní osobní údaje;

7)„teroristickým obsahem“ teroristický obsah ve smyslu čl. 2 bodu 7 nařízení (EU) 2021/784 ;

8)„pohlavním zneužíváním dětí online“ šíření materiálů pohlavního zneužívání dětí online a navazování kontaktu s dětmi;

9)„online krizovou situací“ šíření online obsahu vyplývajícího z probíhající nebo nedávné události reálného světa, který zobrazuje ohrožení života nebo fyzické integrity nebo vyzývá k bezprostřednímu ohrožení života nebo fyzické integrity;

10)„styčným úředníkem pro přistěhovalectví“ styčný úředník pro přistěhovalectví ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1240 58 ;

11)„jednotným kontaktním místem“ ústřední subjekt odpovědný za koordinaci a usnadňování výměny informací v souladu s článkem 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/977 59 ;

12)„pokročilými kapacitami“ technologické, analytické nebo operativní kapacity, které poskytují zdokonalené nebo nové funkce podporující předcházení formám trestné činnosti spadajícím do působnosti Europolu a boj proti nim a spolupráci mezi příslušnými orgány členských států.

Článek 5

Působnost

1.Europol podporuje a posiluje činnost příslušných orgánů členských států, jakož i jejich vzájemnou spolupráci při předcházení závažné trestné činnosti dotýkající se dvou nebo více členských států, terorismu a těm formám trestné činnosti, které se dotýkají společného zájmu, jenž je předmětem některé politiky Unie, a při boji proti takové trestné činnosti, jak je uvedeno v příloze I.

2.Působnost Europolu se vztahuje také na trestné činy související s formami trestné činnosti uvedenými v příloze I, zejména trestné činy spáchané za účelem přípravy, usnadnění, podpory nebo utajení těchto forem trestné činnosti, trestné činy spáchané v souvislosti s nimi nebo trestné činy, jejichž účelem je dosáhnout beztrestnosti pro osoby zapojené do těchto forem trestné činnosti, a to i v případech, kdy tyto trestné činy mají hybridní rozměr.

Článek 6

Úkoly

1.Europol plní tyto úkoly:

a)shromažďovat, uchovávat, zpracovávat, analyzovat a vyměňovat si informace, včetně zpravodajských informací o trestné činnosti;

b)poskytovat operativní podporu příslušným orgánům členských států, včetně koordinace, organizace a provádění vyšetřovacích a operativních opatření, analytické podpory prostřednictvím operativní analýzy a technické a kriminalistické podpory;

c)poskytovat strategickou a tematickou podporu příslušným orgánům členských států a orgánům Unie prostřednictvím strategické analýzy a vypracováváním analytických výstupů, včetně posouzení hrozeb, strategických analýz, zpráv o trendech a situačních přehledů;

d)spolupracovat s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, v příslušných případech prostřednictvím výměny informací a poskytování analytické podpory v oblastech, které spadají do jejich příslušných mandátů;

e)spolupracovat se třetími zeměmi a dalšími příslušnými partnery, zejména prostřednictvím výměny informací;

f)provádět výzkumné a inovační činnosti na základě Rámcového programu Unie pro výzkum a inovace a rozvíjet pokročilé kapacity;

g)vyvíjet a zachovávat služby, nástroje a součásti v oblasti správy informací a informačních a komunikačních technologií, které mu umožňují plnit úkoly uvedené v bodech a) až e);

h)poskytovat finanční podporu na operativní činnosti prováděné v rámci vyšetřovacích nebo operativních opatření.

2.Kromě úkolů uvedených v odstavci 1 plní Europol tyto podpůrné úkoly:

a)poskytovat informace a operativní podporu členským státům při významných mezinárodních událostech;

b)poskytovat informace a operativní podporu strukturám a misím Unie pro řešení krizí zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii, které spadají do působnosti Europolu;

c)poskytovat administrativní, finanční a technickou podporu operačním projektům financovaným Unií a evropským sítím donucovacích orgánů spadajícím do působnosti Europolu s cílem posílit koordinaci, kontinuitu a soudržnost těchto opatření;

d)působit jako ústředna pro boj proti padělání eura v souladu s rozhodnutím Rady 2005/511/SVV 60 , mimo jiné podporou koordinace opatření prováděných za účelem boje proti padělání eura ze strany příslušných orgánů členských států nebo v rámci společných vyšetřovacích týmů, případně ve spolupráci s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a orgány třetích zemí;

e)podporovat členské státy, pokud jde o předpokládané dopady na bezpečnost, při prověřování konkrétních případů přímých zahraničních investic do Unie podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 61 , které se týkají podniků poskytujících technologie, včetně softwaru, používaných Europolem pro předcházení trestným činům spadajícím do působnosti Europolu a boj proti nim;

f)přispívat k provádění schengenského hodnoticího a monitorovacího mechanismu k ověřování uplatňování schengenského acquis podle nařízení Rady (EU) 2022/922 62 , spadajícího do působnosti Europolu, prostřednictvím účasti na schengenských hodnoticích misích a dalších návštěvách na místě, poskytováním odborných znalostí a analýz, pokud o to Komise požádá;

g)strukturovaně a pravidelně spolupracovat, mimo jiné uzavíráním dvoustranných či mnohostranných pracovních ujednání, jimiž se řídí podmínky této spolupráce, se subjekty zapojenými do boje proti podvodům, které se podílejí na ochraně finančních zájmů Unie, jako jsou úřad EPPO, Eurojust, úřad OLAF, agentura AMLA a Celní úřad EU.

3.Europol při plnění jakýchkoli svých úkolů nevyužívá donucovací opatření.

Při provádění vyšetřovacích úkonů vnitrostátními příslušnými orgány členských států může Europol tyto příslušné orgány na jejich žádost a v souladu s jejich vnitrostátním právem podporovat, zejména usnadněním přeshraniční výměny informací a dalších forem zpracování údajů a poskytováním operativní podpory na dálku nebo přítomností při provádění těchto úkonů. Europol nemá pravomoc provádět vyšetřovací úkony.

Článek 7

Strategická podpora Europolu

1.Europol by měl přispívat k vytvoření společného strategického analytického rámce Unie souvisejícího se závažnou trestnou činností a terorismem.

Za tímto účelem Europol pravidelně vypracovává analytické výstupy týkající se vnitřní bezpečnosti, včetně strategických analýz, posouzení hrozeb, zpráv o trendech a situačních přehledů, a zpřístupňuje je v souladu s článkem 129.

2.Europol by měl podporovat vývoj a využívání společných analytických metodik a norem, zejména pro posouzení hrozeb na úrovni Unie, s cílem zajistit srovnatelnost, interoperabilitu a soudržnost analytických výstupů.

3.Členské státy poskytnou Europolu veškeré nezbytné informace pro přípravu analytických výstupů uvedených v odstavci 1.

Členské státy mohou odmítnout poskytnout informace na základě jednoho nebo více z následujících důvodů:

a)poskytnutí informací je v rozporu s podstatnými zájmy bezpečnosti dotčeného členského státu;

b)poskytnutí informací ohrožuje úspěch probíhajícího vyšetřování nebo bezpečnost fyzické osoby;

c)poskytnutí informací by vyzradilo informace týkající se organizací nebo zvláštních zpravodajských činností v oblasti národní bezpečnosti.

Členské státy poskytnou informace, jakmile pominou důvody uvedené v písmenech a), b) nebo c).

4.Orgány, instituce a jiné subjekty Unie poskytují Europolu v rámci svých pravomocí a v souladu s platným právem Unie informace relevantní pro přípravu analytických výstupů uvedených v odstavci 1.

5.Europol může při přípravě analytických výstupů uvedených v odstavci 1 využívat jako doplňkové zdroje informace z veřejně dostupných zdrojů a příspěvky od příslušných partnerů.

6.Analytické výstupy uvedené v odstavci 1 budou zpřístupněny Radě a Komisi za účelem identifikace, vypracování a provádění strategických, politických a operativních priorit Unie v oblasti boje proti trestné činnosti a při jejich provádění.

7.Europol by měl využívat analytické výstupy uvedené v odstavci 1 k podpoře plánování a provádění operativních činností podle této kapitoly a zohledňovat tyto výstupy při přípravě a pravidelné aktualizaci rámce uvedeného v článku 57.

8.Členské státy by měly zohledňovat analytické výstupy uvedené v odstavci 1 při rozhodování o své účasti na operativních činnostech podporovaných Europolem, při přidělování operativních zdrojů a při provádění strategických a operativních priorit Unie na vnitrostátní úrovni.

9.Analytické výstupy uvedené v odstavci 1 lze použít pro účely analýz prováděných Komisí a členskými státy a pro schengenská hodnocení a monitorovací činnosti prováděné v souladu s nařízením (EU) 2022/922 v oblastech politik spadajících do působnosti Europolu.

Kapitola II
Operativní spolupráce

Oddíl 1
Operativní podpora a koordinace

Článek 8

Operativní podpora Europolu

1.Europol poskytuje operativní podporu příslušným orgánům členských států s cílem přispět k předcházení formám trestné činnosti spadajícím do působnosti Europolu a boji proti nim.

2.Europol vytvoří a zachová kapacity nezbytné k poskytování nepřetržité a účinné operativní podpory příslušným orgánům členských států.

3.Europol podporuje zejména:

a)vyšetřování a operativní činnosti, které vyžadují koordinovaný postup na úrovni Unie;

b)identifikaci vysoce rizikových zločineckých sítí a jejich podpůrné zločinecké infrastruktury, zaměření na ně a jejich rozrušení;

c)operativní činnosti vyžadující specializované analytické, technické, digitální, kriminalistické nebo multidisciplinární kapacity;

d)odhalování a analýzu rozsáhlých, nově vznikajících a rychle se vyvíjejících bezpečnostních hrozeb a koordinaci opatření proti nim, včetně trestných činů souvisejících s formami trestné činnosti uvedenými v příloze I, pokud tyto trestné činy mají hybridní rozměr, a koordinaci reakcí donucovacích orgánů na ně;

e)provádění strategických a operativních priorit Unie v oblasti vnitřní bezpečnosti.

4.Operativní podpora poskytovaná Europolem může být, je-li to vhodné a v souladu s operativními potřebami, poskytována mimo jiné prostřednictvím:

a)specializovaných center Unie (dále jen „centra“) uvedených v článcích 13 až 19;

b)operativních pracovních skupin v souladu s článkem 20;

c)společných vyšetřovacích týmů v souladu s článkem 21, a to i ve spolupráci s Eurojustem;

d)nasazení Europolu v souladu s článkem 22;

e)podpory strategických a operativních činností prováděných v rámci Evropské multidisciplinární platformy pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti (EMPACT) v souladu s článkem 23.

5.Europol zajišťuje koordinaci, soudržnost a vzájemnou doplňkovost operativní podpory, struktur a nástrojů spolupráce uvedených v této kapitole, a to i v případech, kdy je současně využíváno několik forem operativní podpory.

6.Členské státy se snaží účinně využívat formy operativní podpory uvedené v odstavci 4, zejména v případech, kdy je koordinované jednání na úrovni Unie nezbytné pro zajištění účinné reakce na závažnou a organizovanou trestnou činnost a terorismus.

7.Pokud Operační a analytická služba nebo centra naleznou operativní spojitosti nebo zjistí potřebu koordinace v souvislosti s přeshraničními trestnými činnostmi, požádá Europol příslušné orgány dotčených členských států o poskytnutí příslušných informací, zpravodajských informací o trestné činnosti nebo o spolupráci při koordinačních opatřeních.

Příslušné orgány dotčených členských států odpoví bez zbytečného odkladu a v případě, že se rozhodnou neposkytnout požadovaný příspěvek nebo se nezapojit do navrhovaných koordinačních opatření, předloží Europolu řádné odůvodnění.

Článek 9

Operativní podpora při finančním vyšetřování a vymáhání majetku

1.Europol spolupracuje s úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti zřízenými podle článku 5 směrnice (EU) 2024/1260.

2.Členské státy zajistí, aby měl Europol přímý a okamžitý přístup k informacím uvedeným v čl. 6 odst. 2 směrnice (EU) 2024/1260 za podmínek stanovených v uvedené směrnici a v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů uvedených v článku 16 tohoto nařízení.

Členské státy rovněž zajistí, aby Europol mohl rychle získat informace uvedené v čl. 6 odst. 3 směrnice (EU) 2024/1260 na základě žádosti podané příslušnému úřadu pro vyhledávání majetku a v situacích popsaných v čl. 6 odst. 4 uvedené směrnice, a to v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů uvedených v článku 16 tohoto nařízení. 

Přístup k informacím uvedeným v tomto odstavci musí být v souladu s čl. 6 odst. 5 a 6 směrnice (EU) 2024/1260.

3.Pokud Europol usoudí, že existuje bezprostřední riziko zmizení majetku, který byl vysledován a identifikován v důsledku činností uvedených v článku 16 tohoto nařízení, podá žádost příslušným orgánům dotčených členských států, aby neprodleně přijaly opatření v souladu s čl. 11 odst. 2 směrnice (EU) 2024/1260.

Příslušný orgán dotčeného členského státu rozhodne o žádosti bezodkladně a pokud možno do 24 hodin.

Pokud se příslušný orgán dotčeného členského státu rozhodne nepřijmout neprodleně opatření, informuje o tom Europol a uvede důvody svého rozhodnutí. Tyto důvody nemusí být sděleny v následujících případech:

a)zveřejnění důvodů je v rozporu s podstatnými zájmy bezpečnosti dotčeného členského státu;

b)zveřejnění důvodů ohrožuje úspěch probíhajícího vyšetřování nebo bezpečnost fyzické osoby.

4.Europol v souladu s článkem 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1153 63 spolupracuje s finančními zpravodajskými jednotkami zřízenými podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 64 prostřednictvím příslušné národní jednotky Europolu nebo, pokud to povolí příslušný členský stát, prostřednictvím přímého kontaktu s finančními zpravodajskými jednotkami, zejména prostřednictvím výměny informací a poskytování analýz členským státům na podporu přeshraničních vyšetřování činností spadajících do oblasti působnosti Europolu.

5.Každý členský stát zajistí, aby jeho finanční zpravodajská jednotka byla oprávněna v mezích svého mandátu a pravomocí a s výhradou vnitrostátních procesních záruk odpovídat na řádně odůvodněné žádosti Europolu učiněné v souladu s článkem 12 směrnice (EU) 2019/1153 a týkající se finančních informací a finančních analýz buď prostřednictvím národní jednotky Europolu, nebo, je-li to v daném členském státě dovoleno, přímo mezi finančními zpravodajskými jednotkami a Europolem.

Článek 10

Finanční podpora na operativní činnosti

1.Po obdržení řádně odůvodněné písemné žádosti členského státu může Europol poskytnout cílenou finanční podporu na operativní činnosti prováděné v rámci prioritního vyšetřování nebo operativního opatření podporovaného Europolem, které spadají do jeho oblasti působnosti.

2.Finanční podpora uvedená v odstavci 1 se omezuje na to, co je nezbytné a přiměřené pro účely příslušného prioritního vyšetřování nebo operativního opatření, a může zahrnovat provozní, technické, logistické a další nezbytné výdaje potřebné k jeho účinnému provedení.

3.Europol může v případě potřeby a v souladu s operativními prioritami upřednostnit finanční podporu koordinovaných přeshraničních operativních činností.

4.O poskytnutí finanční podpory uvedené v odstavci 1 rozhoduje Europol v jednotlivých případech v souladu s prováděcími pravidly přijatými správní radou na návrh výkonného ředitele a po konzultaci s Komisí.

Tato prováděcí pravidla stanoví podmínky a postupy pro poskytování, řízení a monitorování této podpory, včetně požadavků zajišťujících odpovědnost, dohledatelnost, auditovatelnost a soulad s platnými finančními předpisy Unie.

Článek 11

Žádost o zahájení trestního vyšetřování

1.Pokud se Europol v konkrétních případech domnívá, že by mělo být zahájeno trestní vyšetřování trestné činnosti spadající do jeho působnosti, požádá prostřednictvím své národní jednotky příslušné orgány dotčeného členského státu, aby zahájily, vedly nebo koordinovaly takové trestní vyšetřování.

2.Aniž je dotčen odstavec 1, pokud se výkonný ředitel domnívá, že by mělo být zahájeno trestní vyšetřování konkrétního trestného činu, který se týká pouze jednoho členského státu, ale dotýká se společného zájmu, jenž je předmětem některé politiky Unie, může prostřednictvím národní jednotky Europolu požádat příslušné orgány dotčeného členského státu, aby zahájily, vedly nebo koordinovaly takové trestní vyšetřování.

3.Odstavce 1 a 2 se nevztahují na trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, které spadají do působnosti Úřadu evropského veřejného žalobce.

4.Příslušné orgány dotčených členských států projednají každou žádost podanou podle odstavců 1 a 2 přednostně a bez zbytečného odkladu přijmou odůvodněné rozhodnutí.

Národní jednotky Europolu bez zbytečného odkladu informují Europol o každé žádosti podané podle odstavce 1 nebo 2 a o rozhodnutí příslušných orgánů členských států.

5.Pokud se příslušné orgány členského státu rozhodnou žádosti podle odstavců 1 a 2 nevyhovět, informují Europol o důvodech svého rozhodnutí, a to bez zbytečných odkladů, a v každém případě do jednoho měsíce od obdržení žádosti. Důvody nemusí být sděleny v následujících případech:

a)    zveřejnění důvodů je v rozporu s podstatnými zájmy bezpečnosti dotčeného členského státu;

b)    zveřejnění důvodů ohrožuje úspěch probíhajícího vyšetřování nebo bezpečnost fyzické osoby.

6.Europol neprodleně informuje Eurojust o každé žádosti podané podle odstavců 1 a 2 a o každém rozhodnutí příslušného orgánu členského státu přijatém podle odstavců 4 a 5, aby umožnil Eurojustu zajistit včasná následná soudní opatření na vnitrostátní úrovni a vykonávat své pravomoci, včetně, je-li to vhodné, schopnosti jednat z vlastní iniciativy v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) 2018/1727.

7.Europol neprodleně informuje Úřad evropského veřejného žalobce o žádostech podaných podle odstavců 1 a 2, které se týkají trestných činů spadajících do působnosti Úřadu evropského veřejného žalobce, a o jakémkoli souvisejícím rozhodnutí příslušného orgánu členského státu podle odstavců 4 a 5.

Oddíl 2
Specializované operativní kapacity

Článek 12

Operační a analytická služba

1.Europol prostřednictvím Operační a analytické služby zajišťuje nepřetržitou operativní a analytickou kapacitu, 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, s cílem podporovat koordinaci, organizaci a provádění vyšetřovacích a operativních opatření realizovaných společně s členskými státy v souladu s tímto nařízením.

2.Operační a analytická služba zajišťuje: 

a)operativní a strategickou analýzu informací a zpravodajství o trestné činnosti, mimo jiné na podporu činností prováděných centry;

b)podporu a koordinaci analytických projektů;

c)poskytování průřezových služeb v oblastech interoperability, biometrických údajů, zpravodajských informací z otevřených zdrojů (OSINT), zpravodajských informací o pohybu a satelitních snímků;

d)nalézání operativních spojitostí a koordinaci přeshraničních operativních a vyšetřovacích opatření, včetně případného návrhu na zřízení případu společné operativní analýzy;

e)koordinaci a soudržnost operativní podpory poskytované podle tohoto nařízení, a to i v rámci operativních pracovních skupin, společných vyšetřovacích týmů, nasazení Europolu a činností v rámci platformy EMPACT;

f)vypracování analytických výstupů uvedených v článku 7.

3.Operační a analytická služba zajišťuje koordinaci, spolupráci a operativní soudržnost mezi specializovanými centry Unie, zejména v případech, kdy se operativní činnosti, zpravodajské informace o trestné činnosti nebo vyšetřování týkají více forem trestné činnosti nebo trestných činů souvisejících s formami trestné činnosti uvedenými v příloze I, pokud tyto trestné činy mají hybridní rozměr nebo vyžadují multidisciplinární přístup.

Článek 13

Specializovaná centra Unie

1.Tímto se jako specializovaná centra Unie zřizují Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě, Evropské centrum pro boj proti terorismu, Evropské centrum pro boj proti finanční a hospodářské trestné činnosti, Evropské centrum pro boj proti závažné a organizované trestné činnosti a Evropské centrum pro boj proti převaděčství (dále jen „centra“).

2.Tato centra jsou součástí organizační struktury Europolu a nebudou mít samostatnou právní subjektivitu. Slouží jako hlavní specializované struktury Europolu zajišťující odborné kapacity a znalosti ve svých příslušných oblastech a podporují předcházení formám trestné činnosti, včetně trestných činů souvisejících s formami trestné činnosti uvedenými v příloze I, a boj proti této trestné činnosti, pokud tyto trestné činy mají hybridní rozměr a spadají do působnosti Europolu.

3.Centra zejména:

a)poskytují odbornou operativní podporu příslušným orgánům členských států;

b)poskytují operativní podporu v rámci operativních pracovních skupin, společných vyšetřovacích týmů a platformy EMPACT;

c)usnadňují koordinaci a spolupráci mezi členskými státy a případně i s dalšími orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a příslušnými partnery, včetně nalézání operativních spojitostí;

d)podporují integrovaná operativní opatření, koordinovaná Operační a analytickou službou, která se týkají různých forem trestné činnosti spadajících do působnosti Europolu nebo trestných činů souvisejících s formami trestné činnosti uvedenými v příloze I, pokud tyto trestné činy mají hybridní rozměr, mimo jiné prostřednictvím využívání a koordinace specializovaných odborných znalostí a kapacit napříč několika operativními oblastmi;

e)určují potřeby v oblasti kapacit a přispívají k rozvoji, zavádění a začleňování pokročilých kapacit do činností Europolu a příslušných orgánů členských států, mimo jiné prostřednictvím specializované odborné přípravy, v koordinaci se Službou pro prognózy a kapacity a v úzké spolupráci s podpůrnými úřady Europolu;

f)přispívají k vypracovávání analytických výstupů uvedených v článku 7.

4.Europol zajistí, aby činnost těchto center byla v souladu se strategickými a operativními prioritami Unie v oblasti vnitřní bezpečnosti, včetně priorit stanovených v rámci platformy EMPACT.

5.Centra mohou zahrnovat styčné důstojníky a zástupce dalších orgánů, institucí a jiných subjektů Unie v souladu s prováděcími předpisy uvedenými v odstavci 6.

Europol může rovněž vyzvat partnery s příslušnými odbornými znalostmi, aby se podíleli na činnostech uvedených v odstavci 3 písm. e) a f) v souladu s prováděcími pravidly uvedenými v odstavci 6.

6.Na návrh výkonného ředitele přijme správní rada prováděcí pravidla týkající se organizace, konkrétních funkcí, složení a fungování center a tato pravidla pravidelně přezkoumává a v případě potřeby je upravuje s ohledem na operativní potřeby a měnící se bezpečnostní hrozby.

Článek 14

Evropské centrum pro boj proti závažné a organizované trestné činnosti

V souladu s čl. 6 odst. 1 písm. b) spočívá podpora poskytovaná Europolem, především prostřednictvím Evropského centra pro boj proti závažné a organizované trestné činnosti, zejména v:

a)podpoře identifikace, stanovení priorit, zaměření na cíle s vysokou prioritou a na vysoce rizikové zločinecké sítě a jejich rozrušení;

b)podpoře a koordinaci přeshraničních vyšetřování a operativních činností souvisejících s obchodem s drogami, obchodováním s palnými zbraněmi a výbušninami, trestnými činy proti životnímu prostředí, majetkovými trestnými činy a dalšími formami závažné a organizované trestné činnosti;

c)poskytování odborných znalostí na podporu složitých vyšetřování a operativních činností přesahujících hranice jednotlivých jurisdikcí, mimo jiné v rámci operativních pracovních skupin, společných vyšetřovacích týmů a činností v rámci platformy EMPACT;

d)podpoře odhalování, sledování a narušování náboru a využívání dětí a mladistvých zločineckými sítěmi, mimo jiné prostřednictvím online služeb a platforem, za účelem páchání trestné činnosti, napomáhání k ní či jejího zakrývání.

Článek 15

Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě

V souladu s čl. 6 odst. 1 písm. b) spočívá podpora poskytovaná Europolem, především prostřednictvím Evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě, zejména v:

a)podpoře členských států a případně soukromých subjektů při předcházení kybernetickým útokům s podezřením na trestněprávní původ a rozsáhlým škodlivým online aktivitám, mimo jiné ve spolupráci s Agenturou Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA), včetně incidentů souvisejících s ransomwarem, a prostřednictvím přístupu k infrastruktuře použité k provedení útoku;

b)podpoře členských států a případně soukromých subjektů při řešení online krizových situací, zejména poskytováním informací soukromým subjektům, které jsou nezbytné k identifikaci příslušného online obsahu, služeb, účtů, infrastruktur nebo digitálních činností, mimo jiné prostřednictvím nahlášení online obsahu poskytovatelům online služeb;

c)podpoře členských států při předcházení a boji proti pohlavnímu zneužívání dětí, šíření materiálů zobrazujících pohlavní zneužívání dětí online a navazování kontaktů s dětmi za účelem pohlavního zneužívání;

d)přispívání k identifikaci obětí a pachatelů kyberkriminality a trestné činnosti související s kyberprostorem, včetně pohlavního zneužívání dětí online;

e)zachovávání a využívání specializovaných digitálních kriminalistických, technických, analytických a vyšetřovacích odborných znalostí a kapacit, mimo jiné za účelem podpory zpracování a analýzy digitálních dat a zákonně získaných šifrovaných dat;

f)zajišťování a podpoře platforem pro operativní koordinaci a specializovaných rámců pro operativní spolupráci v oblasti kyberkriminality a přeshraničního přístupu k elektronickým důkazům, včetně Společné pracovní skupiny pro boj proti kyberkriminalitě.

Článek 16

Evropské centrum pro boj proti finanční a hospodářské trestné činnosti

V souladu s čl. 6 odst. 1 písm. b) spočívá podpora poskytovaná Europolem, především prostřednictvím Evropského centra pro boj proti finanční a hospodářské trestné činnosti, zejména v:

a)podpoře úřadů pro vyhledávání majetku z trestné činnosti členských států při vysledování a identifikaci prostředků, výnosů a majetku, které jsou nebo by se mohly stát předmětem příkazu k zajištění nebo konfiskaci v souladu s článkem 9;

b)podpoře odhalování, analýzy a sledování nezákonných finančních toků, nelegálních finančních sítí a modelů protiprávního podnikání spojených s organizovanou trestnou činností a financováním terorismu;

c)poskytování operativní a analytické podpory úřadu EPPO v souvislosti s trestnými činy spadajícími do působnosti Europolu a úřadu EPPO v souladu s článkem 81;

d)podpoře členských států v boji proti digitálním podvodům ve velkém měřítku, mimo jiné usnadněním oznamování podvodů a spoluprací s finančními institucemi, online platformami a mezinárodními partnery.

Článek 17

Evropské centrum pro boj proti převaděčství

V souladu s čl. 6 odst. 1 písm. b) spočívá podpora poskytovaná Europolem, především prostřednictvím Evropského centra pro boj proti převaděčství, zejména v:

a)podpoře identifikace, sledování a analýzy zločineckých sítí zapojených do převaděčství migrantů a obchodování s lidmi, včetně jejich modelů podnikání, postupů (modi operandi) a zločinecké infrastruktury;

b)podpoře odhalování a analýzy digitálního rozměru převaděčství migrantů a obchodování s lidmi, mimo jiné prostřednictvím analýzy veřejně dostupných zdrojů, spolupráce s poskytovateli online služeb a sítí specializovaných odborníků;

c)podpoře odhalování, analýzy a narušování nezákonných finančních toků, majetku pocházejícího z trestné činnosti a finanční infrastruktury využívané sítěmi zabývajícími se převaděčstvím migrantů a obchodováním s lidmi, a to v úzké spolupráci s Evropským centrem pro boj proti finanční a hospodářské trestné činnosti;

d)podpoře spolupráce a operativní koordinace s členskými státy, agenturou Frontex, Eurojustem, dalšími příslušnými orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, třetími zeměmi a mezinárodními partnery v záležitostech týkajících se převaděčství migrantů a obchodování s lidmi.

Článek 18

Evropské centrum pro boj proti terorismu

V souladu s čl. 6 odst. 1 písm. d) spočívá podpora poskytovaná Europolem, především prostřednictvím Evropského centra pro boj proti terorismu, zejména v:

a)potírání šíření teroristického obsahu a obsahu s extremistickou násilnou tematikou online, mimo jiné prostřednictvím spolupráce s příslušnými orgány členských států, pokud jde o příkazy k odstranění v souladu s článkem 14 nařízení (EU) 2021/784, a prostřednictvím podávání hlášení o online obsahu poskytovatelům online služeb;

b)podpoře vyšetřování, mimo jiné prostřednictvím odhalování a analýzy finančních toků a sítí teroristů, hrozeb souvisejících s chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými látkami a výbušninami, radikalizace na internetu, zneužívání internetových platforem teroristy a zneužívání nových technologií k teroristickým účelům;

c)podpoře reakce na krizové situace a operativní koordinace, a to i v případě online krizových situací, prostřednictvím specializovaných kapacit, nástrojů, společných koordinačních struktur a podpůrných mechanismů, mimo jiné prostřednictvím mechanismu výměny informací uvedeného v článku 47;

d)podpoře prevence radikalizace, která vede k terorismu, usnadněním výměny informací, zpravodajských informací o trestné činnosti a analytických výstupů mezi příslušnými orgány členských států a případně s příslušnými orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a soukromými subjekty.

Článek 19

Zřizování a řízení dalších specializovaných center Unie

1.V rámci Europolu mohou být zřízena další specializovaná centra Unie, a to zejména v případech, kdy výkonný ředitel zjistí, že jsou k plnění úkolů Europolu zapotřebí trvalé specializované kapacity nebo koordinované postupy na úrovni Unie.

2.O zřízení, přizpůsobení a případně sloučení či zrušení dalších center se rozhoduje prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijatých v souladu s článkem 139, přičemž se zohlední zejména:

a)rozsah, složitost nebo přeshraniční rozměr příslušných hrozeb vyplývajících z trestné činnosti či bezpečnostních hrozeb a trestných činů souvisejících s formami trestné činnosti uvedenými v příloze I, pokud tyto trestné činy mají hybridní rozměr;

b)operativní potřeby členských států a potřeba trvalých specializovaných kapacit na úrovni Unie;

c)potřeba zajistit soudržnost a doplňkovost se stávajícími centry a dalšími operativními rámci Unie;

d)dostupnost zdrojů v rámci Europolu.

3.Na centra zřízená podle tohoto článku se vztahuje čl. 13 odst. 2 až 6.

Oddíl 3
Nástroje operativní spolupráce

Článek 20

Operativní pracovní skupiny

1.Příslušné orgány členských států mohou s podporou Europolu zřizovat operativní pracovní skupiny za účelem řešení konkrétních přeshraničních hrozeb vyplývajících z trestné činnosti, které spadají do působnosti Europolu.

Operativní pracovní skupina může být zřízena v případě, že daná hrozba vyplývající z trestné činnosti se dotýká dvou nebo více členských států a vzhledem k jejímu rozsahu, složitosti nebo přeshraničnímu rozměru vyžaduje koordinované operativní a vyšetřovací postupy na úrovni Unie.

2.Členské státy účastnící se operativní pracovní skupiny a Europol zajistí soudržnost a, je-li to možné, začlenění do rámce platformy EMPACT.

3.Členské státy, které zřizují operativní pracovní skupinu, se mohou rozhodnout přizvat další členské státy a třetí země uvedené v kapitole VII k účasti v této operativní pracovní skupině nebo k její podpoře.

4.Europol po dohodě s členskými státy účastnícími se operativní pracovní skupiny podporuje plánování, koordinaci a provádění operativních činností a činností týkajících se zpravodajských informací o trestné činnosti realizovaných v rámci této pracovní skupiny.

Europol poskytne příslušnou operativní a finanční podporu.

5.Členské státy účastnící se operativní pracovní skupiny jsou povinny v souladu s vnitrostátním právem:

a)včas zajistit průběžnou a strukturovanou výměnu všech příslušných informací s Europolem a ostatními zúčastněnými členskými státy prostřednictvím aplikace sítě pro bezpečnou výměnu informací (SIENA) a v případě potřeby zajistit, aby byl k těmto informacím poskytnut přímý přístup v souladu s články 39, 40 a 41;

b)účinně využívat operativní a finanční podporu poskytovanou Europolem;

c)v případě potřeby a v souladu s vnitrostátním právem provádět koordinované činnosti týkající se zpravodajských informací o trestné činnosti a vyšetřování s cílem čelit daným hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti;

d)zahájit souběžná finanční vyšetřování s cílem identifikovat, zajistit a zabavit majetek pocházející z trestné činnosti;

e)    mobilizovat své styčné důstojníky nasazené ve třetích zemích, kde se vyšetřuje trestná činnost v rámci operativní pracovní skupiny, aby posílili spolupráci a sdílení informací a poskytli Europolu získané informace.

6.Výkonný ředitel navrhne příslušným orgánům dotčených členských států prostřednictvím národní jednotky Europolu zřízení operativní pracovní skupiny, pokud by taková operativní pracovní skupina na základě objektivních kritérií přinesla přidanou hodnotu při řešení konkrétní přeshraniční hrozby vyplývající z trestné činnosti, která spadá do působnosti Europolu, a reagovala na zjištěné operativní potřeby.

7.Správní rada přijme prováděcí pravidla pro zřizování a činnost operativních pracovních skupin, včetně nezbytných záruk pro účast třetích zemí.

8.Europol společně s členskými státy účastnícími se operativní pracovní skupiny posoudí ve všech fázích operativních činností, zda je k podpoře koordinovaného a trvalého opatření na úrovni Unie nezbytné zřídit společný vyšetřovací tým v souladu s článkem 21.

Článek 21

Účast ve společných vyšetřovacích týmech

1.Europol se může podílet na činnosti společných vyšetřovacích týmů, včetně těch, které byly zřízeny v souladu s rámcovým rozhodnutím Rady 2002/465/SVV 65 a Úmluvou, kterou Rada uzavřela v souladu s článkem 34 Smlouvy o Evropské unii, o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie 66 , které se zabývají formami trestné činnosti spadajícími do působnosti Europolu. Dohoda o zřízení společného vyšetřovacího týmu stanoví podmínky týkající se účasti Europolu v tomto týmu a obsahuje informace týkající se pravidel odpovědnosti.

2.Europol může v mezích právních předpisů členských států, v nichž společný vyšetřovací tým vyvíjí činnost, napomáhat při všech činnostech a výměnách informací se všemi členy společného vyšetřovacího týmu.

3.Europol v rámci účasti ve společném vyšetřovacím týmu může v souladu s tímto nařízením poskytnout všem členům týmu nezbytné informace zpracovávané Europolem pro účely stanovené v čl. 32 odst. 2. Europol současně uvědomí národní jednotky Europolu členských států zastoupených v týmu a národní jednotky Europolu členských států, které poskytly informace.

4.Europol může pro účely uvedené v čl. 32 odst. 2 zpracovávat informace získané v rámci účasti ve společném vyšetřovacím týmu se souhlasem členského státu, který tyto informace poskytl, a to za podmínek stanovených v tomto nařízení.

5.Pokud se Europol důvodně domnívá, že by zřízení společného vyšetřovacího týmu prospělo vyšetřování, může je navrhnout dotčeným členským státům a přijmout opatření s cílem pomoci při zřízení takového společného vyšetřovacího týmu.

6.Na základě žádosti předložené příslušným orgánem členského státu v návaznosti na doporučení Eurojustu podle čl. 27 odst. 1 nařízení (EU) …/… [návrh nařízení o Eurojustu] se Europol v rámci svých pravomocí zapojí do příslušného společného vyšetřovacího týmu, pokud neuvedl řádně opodstatněné důvody, proč tak neučiní.

Článek 22

Nasazení agentury Europol

1.Členský stát může v souladu se svým vnitrostátním právem požádat o nasazení Europolu na svém území, aby mohl využívat operativní podporu poskytovanou Europolem.

2.Nasazení Europolu za účelem operativní podpory se uskutečňuje zejména v rámci složitých nebo rozsáhlých vyšetřování nebo činností týkajících se zpravodajských informací o trestné činnosti, které vyžadují koordinovanou podporu na úrovni Unie. Nasazení Europolu může zahrnovat účast ve společných vyšetřovacích týmech zřízených v souladu s článkem 21, v operativních pracovních skupinách zřízených v souladu s článkem 20 nebo v jiných koordinovaných operativních činnostech.

K nasazení Europolu může dojít rovněž za účelem podpory prověřování v příslušných databázích, a to mimo jiné v rámci posílení kontrol na vnějších hranicích Unie nebo podpory činností v oblasti řízení migrace v souladu s nařízením (EU) 2019/1896 , případně za účelem podpory členských států při významných mezinárodních akcích.

K nasazení Europolu rovněž dojde zejména za účelem zajištění účinného využívání, integrace a nasazení služeb, nástrojů a pokročilých kapacit Europolu v operačním prostředí členských států.

3.Europol posoudí každou žádost členského státu podanou podle odstavce 1 a může schválit nasazení Europolu s ohledem na jeho dostupné zdroje.

4.Po schválení nasazení Europolu podle odstavce 3 se Europol a dotčený členský stát dohodnou na podmínkách tohoto nasazení.

5.Zaměstnanci Europolu a vyslaní národní odborníci nasazení na území dotčeného členského státu jednají v souladu s tímto nařízením a s vnitrostátními právními předpisy členského státu, na jehož území k nasazení dochází.

6.Členský stát, na jehož území k nasazení dochází, v souladu s podmínkami dohodnutými podle odstavce 4:

a)bez zbytečného odkladu poskytne Europolu veškeré příslušné informace a, je-li to možné, umožní Europolu v rámci jeho nasazení přímý přístup k těmto informacím v souladu s vnitrostátním právem;

b)umožní přítomnost zástupců Europolu při provádění vyšetřovacích úkonů v souladu s vnitrostátním právem;

c)usnadní využívání specializovaných odborných znalostí, včetně znalostí v oblasti analýzy, digitální forenzní analýzy, informačních technologií a systémové integrace;

d)přijme nezbytná opatření v souladu s vnitrostátním právem, aby bylo zajištěno, že výstupy získané v rámci operativní podpory poskytované v rámci nasazení Europolu mohou být použity jako důkazy ve vnitrostátních vyšetřovacích a soudních řízeních, mimo jiné tím, že zajistí, aby tyto výstupy byly vytvářeny, dokumentovány a předávány způsobem, který je v souladu s požadavky vnitrostátního práva.

7.Výkonný ředitel může prostřednictvím podpůrného úřadu Europolu navrhnout příslušným orgánům členského státu nasazení Europolu, pokud se domnívá, že by takové nasazení přineslo přidanou hodnotu při předcházení formám trestné činnosti spadajícím do působnosti Europolu nebo boji proti nim.

8.Pokud třetí země, s níž Europol navázal vztahy v oblasti spolupráce podle tohoto nařízení nebo nařízení (EU) 2018/1725, požádá o nasazení Europolu na svém území podle tohoto článku, použijí se požadavky a postup stanovené v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku v souladu s prováděcími pravidly uvedenými v odstavci 9 tohoto článku.

9.Na návrh výkonného ředitele přijme správní rada prováděcí pravidla týkající se přípravy a provádění nasazení Europolu.

Článek 23

Podpora Europolu poskytovaná platformě EMPACT

1.S cílem podpořit členské státy v dalším posilování platformy EMPACT jako uceleného rámce pro předcházení hrozbám, které představují zločinecké sítě na úrovni Unie, a pro boj proti nim by měl Europol poskytovat administrativní, logistickou, finanční a operativní podporu operativním a strategickým činnostem prováděným členskými státy a třetími zeměmi, včetně související výměny informací, jakož i třetím zemím účastnícím se těchto činností.

V tomto ohledu Europol doplňuje koordinační funkce, které na vnitrostátní úrovni vykonávají národní jednotky Europolu.

2.Pro účely odstavce 1 Europol prostřednictvím podpůrného týmu platformy EMPACT zejména:

a)    podporuje vypracování a provádění dvouletých plánů operativních opatření, mimo jiné prostřednictvím poskytování pomoci při stanovení operativních priorit, cílů a výstupů;

b)    zajišťuje organizaci schůzek národních koordinátorů platformy EMPACT;

c)    podporuje vypracovávání a řízení plánů operativních opatření;

d)    podporuje zapojení třetích zemí do platformy EMPACT, zejména kandidátských zemí EU a potenciálních kandidátských zemí.

3.Při poskytování podpory uvedené v odstavci 2 Europol prostřednictvím podpůrného týmu platformy EMPACT úzce spolupracuje s národními jednotkami Europolu, s národními koordinátory platformy EMPACT a s dalšími příslušnými orgány, institucemi a jinými subjekty Unie zapojenými do platformy EMPACT a případně se třetími zeměmi a dalšími partnery v souladu s tímto nařízením.

Článek 24

Využívání operativních a technických skupin

1.Europol vytváří a udržuje specializované operativní a technické skupiny složené z odborníků určených členskými státy s cílem zajistit dostupnost vysoce specializovaných odborných znalostí nezbytných pro plnění úkolů Europolu a podporovat členské státy.

2.Členské státy určí odborníky, kteří budou zařazeni do specializovaných operativních a technických skupin uvedených v odstavci 1, v souladu s profily a požadavky na účast stanovenými správní radou, s cílem zajistit dostupnost specializovaných odborných znalostí. Zařazení odborníka do skupiny nemá vliv na pracovní poměr mezi tímto odborníkem a příslušným orgánem dotčeného členského státu.

3.Odborníci účastnící se těchto skupin mohou být se souhlasem příslušného orgánu dotčeného členského státu vysláni do Europolu.

4.Europol může členským státům poskytovat finanční podporu v souvislosti s odbornou přípravou a vysíláním odborníků účastnících se těchto skupin.

5.Na návrh výkonného ředitele přijme správní rada prováděcí pravidla pro fungování skupin, včetně podmínek pro vysílání odborníků, organizaci odborné přípravy a poskytování finanční podpory uvedené v odstavci 4.

Oddíl 4
Vnitrostátní struktury pro operativní spolupráci

Článek 25

Národní jednotky Europolu

1.Členské státy a Europol spolupracují navzájem při plnění svých příslušných úkolů stanovených tímto nařízením.

2.Každý členský stát zřídí nebo určí národní jednotku Europolu.

Národní jednotka Europolu je styčným bodem a ústředním koordinačním místem mezi Europolem a příslušnými orgány členských států. Každý členský stát zajistí, aby jeho národní jednotka Europolu byla schopna plnit úkoly určené jí tímto nařízením a aby zejména měla přístup k vnitrostátním údajům v oblasti prosazování práva a dalším relevantním údajům nezbytným pro spolupráci s Europolem.

3.Národní jednotky Europolu zajišťují strategickou koordinaci na vnitrostátní úrovni mezi příslušnými orgány členských států, jejichž činnost spadá do působnosti Europolu, pro účely spolupráce s Europolem.

Za tímto účelem národní jednotky Europolu zejména:

a)určují, konsolidují a sdělují Europolu operativní priority a potřeby v oblasti kapacit příslušných orgánů členského státu, a to i v souvislosti s rámcem uvedeným v článku 57;

b)koordinují vnitrostátní příspěvky ke strategickým a analytickým činnostem Europolu;

c)podporují sladění vnitrostátních priorit s prioritami Unie v oblasti předcházení formám trestné činnosti spadajícím do působnosti Europolu a boje proti nim.

4.Vedoucí národních jednotek Europolu se pravidelně schází, aby koordinovali strategické priority spolupráce s Europolem a určili společné operativní priority a potřeby v oblasti kapacit.

5.Národní jednotky Europolu usnadňují výměnu informací mezi Europolem a příslušnými orgány členských států. Za tímto účelem národní jednotky Europolu:

a)obdrží od Europolu veškeré informace vyměňované v rámci přímých kontaktů mezi Europolem a příslušnými orgány svých členských států, pokud národní jednotka Europolu neuvede, že tyto informace nepotřebuje;

b)mají přístup k údajům vnitrostátních donucovacích orgánů a dalším relevantním údajům nezbytným pro spolupráci s Europolem;

c)přispívají k plnění úkolů svěřených příslušným orgánům členských států v souvislosti s jejich povinnostmi týkajícími se výměny informací s Europolem v souladu s kapitolou III.

6.Národní jednotka Europolu zajistí, aby členské státy vhodným způsobem využívaly operativní podporu Europolu, mimo jiné tím, že usnadní začlenění podpory a nástrojů Europolu do vnitrostátních vyšetřování a účast příslušných orgánů členského státu na operativních činnostech koordinovaných, organizovaných nebo podporovaných Europolem, včetně operativních pracovních skupin a nasazení Europolu.

Pro účely uvedené v prvním pododstavci je součástí národní jednotky Europolu podpůrný úřad Europolu zřízený v souladu s článkem 26.

7.Národní jednotky Europolu zajišťují koordinaci činností prováděných v rámci platformy EMPACT na vnitrostátní úrovni, mimo jiné tím, že podporují národního koordinátora platformy EMPACT při plánování a provádění činností v rámci tohoto programu a usnadňují zapojení příslušných orgánů členského státu.

Pro účely uvedené v prvním pododstavci je součástí národní jednotky Europolu podpůrný tým platformy EMPACT.

Každý členský stát, který provádí operativní opatření v rámci platformy EMPACT podporovaná Europolem nebo se jich účastní, použije aplikaci SIENA, kdykoli je to možné, aby neprodleně poskytl všechny příslušné informace Europolu a ostatním členským státům.

8.Náklady národních jednotek Europolu na komunikaci s Europolem nesou členské státy a s výjimkou nákladů na spojení nejsou tyto náklady Europolu účtovány.

Europol podporuje fungování a kapacitu národních jednotek Europolu, včetně jejich podpůrných funkcí.

Tato podpora zahrnuje finanční příspěvky národním jednotkám Europolu, které jsou poskytovány v souladu s pravidly přijatými podle článku 124.

Článek 26

Podpůrné úřady Europolu

1.Členské státy zřídí v rámci své národní jednotky Europolu podpůrný úřad Europolu, který zajistí, aby členské státy podporu Europolu vhodným způsobem využívaly.

2.Podpůrné úřady Europolu v případě potřeby:

a)usnadní příslušným orgánům členského státu využívání a začleňování operativní podpory, analytických výstupů a odborných znalostí Europolu;

b)podpoří přípravu, provádění a následné kroky v rámci operativních činností podporovaných Europolem, včetně operativních pracovních skupin a nasazení Europolu;

c)usnadní mobilizaci specializovaných kapacit pro vyšetřování na vnitrostátní úrovni.

3.Podpůrné úřady Europolu jsou složeny z vyslaných zaměstnanců Europolu, kteří mají předchozí zkušenosti s působením v příslušných orgánech členského státu, v němž je podpůrný úřad Europolu zřízen. Tito zaměstnanci působí pod vedením Europolu a členského státu, v němž je zřízen podpůrný úřad Europolu, v souladu s prováděcími pravidly uvedenými v odstavci 4.

4.Na návrh výkonného ředitele přijme správní rada prováděcí pravidla upravující zřizování, organizaci a fungování podpůrných úřadů Europolu, včetně minimálních požadavků, které musí splňovat zaměstnanci Europolu vyslaní do těchto úřadů, podmínek upravujících jejich vyslání a rozdělení odpovědností mezi Europol a členský stát, v němž je podpůrný úřad Europolu zřízen.

Článek 27

Styční důstojníci

1.Každá národní jednotka Europolu jmenuje a přidělí k Europolu alespoň jednoho styčného důstojníka.

Není-li v tomto nařízení uvedeno jinak, podléhají styční důstojníci vnitrostátnímu právu vysílajícího členského státu.

2.Styční důstojníci tvoří v Europolu národní styčné kanceláře a jsou pověřeni svými národními jednotkami Europolu, aby v Europolu zastupovali zájmy svého členského státu v souladu s vnitrostátním právem vysílajícího členského státu a předpisy platnými pro správu Europolu.

3.Styční důstojníci podporují účinnou integraci podpory Europolu do vnitrostátních operativních činností.

Za tímto účelem styční důstojníci v koordinaci s Europolem přispívají k poskytování podpory přizpůsobené operativním potřebám a požadavkům svého členského státu.

4.Styční důstojníci napomáhají při výměně informací mezi Europolem a členskými státy.

5.Styční důstojníci napomáhají v souladu s jejich vnitrostátním právem při výměně informací mezi členskými státy a styčnými důstojníky z jiných členských států, třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi.

Infrastrukturu Europolu lze v souladu s vnitrostátním právem pro takové dvoustranné výměny použít i v případě forem trestné činnosti nespadajících do působnosti Europolu. Veškeré takové výměny informací musí být v souladu s platným právem Unie a vnitrostátním právem.

6.Prostřednictvím výměny informací uvedené v odstavci 5 styční důstojníci v úzké spolupráci s Operační a analytickou službou podporují nalézání operativních spojitostí a koordinaci přeshraničních operativních a vyšetřovacích opatření.

7.Práva a povinnosti styčných důstojníků ve vztahu k Europolu určí správní rada. Styční důstojníci požívají v souladu s čl. 125 odst. 2 výsad a imunit, které jsou nezbytné pro plnění jejich úkolů.

8.Europol zajistí, aby styční důstojníci byli v míře nezbytné pro plnění svých úkolů plně informováni o činnosti Europolu a zapojeni do ní.

9.Europol hradí náklady na poskytnutí potřebných prostor v ústředí Europolu členským státům a na přiměřenou podporu styčným důstojníkům při plnění jejich povinností. Veškeré další náklady vzniklé v souvislosti s jmenováním styčných důstojníků hradí jmenující členský stát, včetně nákladů na vybavení styčných důstojníků.

Kapitola III
Správa informací

Oddíl 1
Horizontální pravidla týkající se zpracování údajů

Článek 28

Zdroje informací

1.Europol zpracovává pouze informace, které mu poskytly:

a)členské státy podle svého vnitrostátního práva a článku 29;

b)orgány, instituce a jiné subjekty Unie, třetí země a mezinárodní organizace;

c)soukromé subjekty a fyzické osoby.

2.Europol může přímo získávat a zpracovávat informace včetně osobních údajů z veřejně přístupných zdrojů, včetně internetu a veřejně přístupných údajů.

3.Pokud unijní, mezinárodní nebo vnitrostátní právní nástroje opravňují Europol k přístupu k údajům obsaženým v unijních, mezinárodních či vnitrostátních informačních systémech, může Europol takovým způsobem a v takovém rozsahu informace, včetně osobních údajů, vyhledávat a zpracovávat, pokud je to nezbytné pro plnění jeho úkolů. Přístup k těmto údajům a jejich využívání Europolem se řídí příslušnými ustanoveními unijních, mezinárodních nebo vnitrostátních právních nástrojů, pokud obsahují pravidla pro přístup a využívání, která jsou přísnější než pravidla stanovená tímto nařízením. Přístup k těmto informačním systémům se udělí pouze řádně zmocněným zaměstnancům, a to pouze pokud je to nezbytné a přiměřené pro plnění jejich úkolů.

Článek 29

Poskytování informací členskými státy

1.Členské státy včas poskytnou Europolu informace nezbytné pro plnění jeho úkolů.

2.Členské státy zajistí účinnou účast příslušných orgánů členských států v rámcích pro výměnu informací a operativní správu údajů zřízených podle tohoto nařízení a v případě potřeby umožní strukturované, automatizované a interoperabilní poskytování informací Europolu v souladu s platným právem Unie a vnitrostátním právem.

3.Styční úředníci pro přistěhovalectví určení příslušnými orgány členských států poskytují Europolu příslušné informace prostřednictvím rámců pro výměnu informací zřízených podle tohoto nařízení, a to prostřednictvím aplikace SIENA. Pokud to z právních, organizačních nebo technických důvodů není možné, členské státy zajistí, aby příslušné orgány dotčených členských států předaly příslušné informace Europolu prostřednictvím jiných zabezpečených kanálů.

4.V souladu s článkem 107 nesou národní jednotka Europolu a příslušné orgány dotčeného členského státu odpovědnost za to, aby při poskytování informací Europolu byly dodržovány vnitrostátní právní předpisy, a aby v co největší míře zajistily úplnost, přesnost a aktuálnost těchto informací.

5.Aniž by tím byl dotčen výkon odpovědnosti členských států týkající se udržování práva a pořádku a zajištění vnitřní bezpečnosti, členské státy mohou odmítnout poskytnutí informací na základě jednoho nebo více následujících důvodů:

a)poskytnutí informací je v rozporu s podstatnými zájmy bezpečnosti dotčeného členského státu;

b)poskytnutí informací ohrožuje úspěch probíhajícího vyšetřování nebo bezpečnost fyzické osoby;

c)poskytnutí informací by vyzradilo informace týkající se organizací nebo zvláštních zpravodajských činností v oblasti národní bezpečnosti.

Členské státy poskytnou informace, jakmile pominou důvody uvedené v prvním pododstavci písm. a), b) nebo c).

6.Europol vypracuje každoroční posouzení informací poskytnutých členskými státy podle tohoto článku na základě kvantitativních a kvalitativních kritérií stanovených správní radou. Toto posouzení se zasílá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Článek 30

Úloha Europolu ve vztahu k Schengenskému informačnímu systému

1.Europol prostřednictvím centrály SIRENE zajistí výměnu a dostupnost doplňujících informací v souladu s nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1860 67 , (EU) 2018/1861 68 a (EU) 2018/1862 69 .

2.Europol poskytuje členským státům na žádost členského státu, který vložil záznam, podporu tím, že usnadňuje křížovou kontrolu a analýzu údajů v záznamu a doplňujících informací s informacemi uchovávanými v Europolu, zejména za účelem nalezení osob, kterých se záznam týká.

3.Europol na vyžádání předá členským státům informace, které obdrží v souladu s čl. 35 odst. 8 nařízení (EU) 2018/1861 a v souladu s čl. 48 odst. 8 nařízení (EU) 2018/1862 formou výměny doplňujících informací, a to s výhradou omezení týkajících se zpracování těchto informací určených členským státem, který záznam vložil.

4.Europol podporuje členské státy při zpracování údajů poskytnutých třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi o osobách zapojených do terorismu nebo závažné trestné činnosti.

V případě těchto údajů navrhne Europol členským státům, aby byly v zájmu Unie do Schengenského informačního systému (SIS) v souladu s článkem 37a nařízení (EU) 2018/1862 vloženy informační záznamy o státních příslušnících třetích zemí (dále jen „informační záznamy“). 

5.Členské státy informují Europol o veškerých vložených informačních záznamech a o jakémkoli výskytu shody v těchto informačních záznamech a mohou prostřednictvím Europolu informovat o výskytu shody v těchto informačních záznamech třetí zemi nebo mezinárodní organizaci, které poskytly údaje vedoucí k vložení informačního záznamu, a to v souladu s postupem stanoveným v nařízení (EU) 2018/1862.

Europol může v souladu s kapitolou III tohoto nařízení předávat dotčeným členským státům informace týkající se výskytů shody za účelem operativní koordinace, křížové kontroly a podpory vyšetřování.

Článek 31

Úloha Europolu v souvislosti s vízovým informačním systémem a Evropským systémem cestovních informací a povolení

1.Europol přijme veškerá vhodná opatření, aby umožnil orgánům určeným pro VIS pro účely nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 70 nepřímý přístup na základě systému výskytu shody / bez výskytu shody k údajům poskytnutým pro účely čl. 32 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení, aniž jsou dotčena jakákoli omezení určená poskytovatelem informací v souladu s čl. 33 odst. 2.

2.V případě výskytu shody podle odstavce 1 zahájí Europol postup, kterým mohou být informace, jež vedly k výskytu shody, sdíleny v souladu s rozhodnutím poskytovatele informace Europolu, a to pouze do té míry, v jaké jsou údaje, které vedly k nalezení shody, nezbytně nutné pro plnění úkolů orgánů určených pro VIS, které souvisejí s vízovým informačním systémem.

3.Europol spravuje seznam zájmových osob ETIAS v souladu s články 34 a 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240 71 .

4.Europol může zadávat do seznamu zájmových osob ETIAS údaje týkající se teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů získané Europolem, aniž jsou dotčeny podmínky upravující mezinárodní spolupráci Europolu.

5.Europol vydá odůvodněné stanovisko na základě žádosti o konzultaci uvedené v:

a)článku 29 nařízení (EU) 2018/1240;

b)čl. 9e odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 767/2008;

c)čl. 9g odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 767/2008;

d)čl. 22b odst. 14 a 16 nařízení (ES) č. 767/2008.

Pro účely písmene a) může Europol vydat odůvodněné kladné nebo záporné stanovisko. Europol předá prostřednictvím aplikace SIENA zprávu, která podporuje toto stanovisko, národní jednotce Europolu členského státu, jenž odpovídá za soubor žádosti ETIAS. Národní jednotka Europolu tuto zprávu zpřístupní příslušné národní jednotce ETIAS za účelem jejího posouzení a přijetí rozhodnutí podle nařízení (EU) 2018/1240.

6.Za účelem plnění úkolu uvedeného v odstavci 3 přijme správní rada Europolu po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů postupy uvedené v článku 35 nařízení (EU) 2018/1240.

7.Europol přijme veškerá vhodná opatření, aby Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž v rámci jejího mandátu a pro účely nařízení (EU) 2018/1240 umožnil nepřímý přístup na základě systému výskytu shody / bez výskytu shody k údajům poskytnutým pro účely čl. 32 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení, aniž jsou dotčena jakákoli omezení určená poskytovatelem daných informací v souladu s čl. 33 odst. 2 tohoto nařízení.

8.V případě výskytu shody zahájí Europol postup, kterým mohou být informace, jež vedly k výskytu shody, sdíleny v souladu s rozhodnutím poskytovatele informace Europolu, a to pouze do té míry, v jaké jsou údaje, které vedly k nalezení shody, nezbytně nutné pro plnění úkolů Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, které souvisejí s ETIAS. Odpovídajícím způsobem se použijí odstavce 2 až 6 tohoto článku.

Článek 32

Účely zpracování informací

1.Je-li to nezbytné pro plnění jeho úkolů, může Europol zpracovávat informace, včetně osobních údajů.

2.Osobní údaje mohou být zpracovávány pouze pro účely:

a)křížové kontroly s cílem nalézt propojení nebo jiné důležité spojitosti mezi informacemi týkajícími se trestného činu, který spadá do působnosti Europolu;

b)analýz strategické nebo tematické povahy;

c)operativních analýz;

d)usnadnění výměny informací mezi členskými státy, Europolem, dalšími orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, třetími zeměmi, mezinárodními organizacemi a soukromými subjekty;

e)příslušných výzkumných a inovačních projektů realizovaných na základě Rámcového programu Unie pro výzkum a inovace;

f)podpory členských států, na jejich žádost, při informování veřejnosti o podezřelých nebo odsouzených osobách, které jsou hledány na základě vnitrostátního soudního rozhodnutí týkajícího se trestného činu, jenž spadá do působnosti Europolu, a usnadnění poskytování informací členským státům a Europolu o těchto osobách ze strany veřejnosti;

g)rozlišování mezi operativními údaji, které se vztahují k různým kategoriím subjektů údajů uvedeným v příloze II tohoto nařízení, v souladu s článkem 73 nařízení (EU) 2018/1725.

3.Zpracování pro účely operativních analýz uvedené v odst. 2 písm. c) se provádí prostřednictvím projektů operativní analýzy, pro které se uplatní tyto zvláštní záruky ochrany údajů:

a)pro každý projekt operativní analýzy vymezí výkonný ředitel konkrétní účel, kategorie osobních údajů a kategorie subjektů údajů, zúčastněné strany, dobu uchovávání a podmínky pro přístup, předávání nebo přenos a použití dotčených údajů a informuje správní radu a evropského inspektora ochrany údajů (EIOÚ);

b)osobní údaje smí být shromažďovány a zpracovávány pouze pro účely konkrétního projektu operativní analýzy a uchovávány v analytickém prostředí Europolu uvedeném v článku 40; pokud je zjevné, že osobní údaje mohou být významné i pro jiný projekt operativní analýzy, další zpracování těchto osobních údajů se povolí pouze v případě, že je toto další zpracování nezbytné a přiměřené a osobní údaje jsou slučitelné s podmínkami v písmenu a) tohoto odstavce, které platí pro daný projekt další analýzy;

c)pouze oprávnění zaměstnanci mají přístup k údajům příslušného projektu a mohou je zpracovávat.

4.Je-li to nezbytné k dosažení cílů výzkumných a inovačních projektů realizovaných Europolem, provádí se zpracování osobních údajů pro tento účel v souladu s článkem 102.

5.Zpracování uvedené v odstavcích 2 a 3 se provádí v souladu se zárukami ochrany údajů stanovenými nařízením (EU) 2018/1725 a tímto nařízením. Europol toto zpracovávání náležitým způsobem zdokumentuje. Dokumentace se na vyžádání zpřístupní pověřenci pro ochranu osobních údajů a evropskému inspektorovi ochrany údajů za účelem ověření zákonnosti zpracování.

6.V souladu s článkem 73 nařízení (EU) 2018/1725 Europol v příslušných případech a pokud je to možné jasně rozlišuje mezi osobními údaji, které se týkají různých kategorií subjektů údajů uvedených v příloze II.

7.Europol smí zpracovávat osobní údaje, které nespadají do kategorií subjektů údajů uvedených v příloze II, pouze v případě, že je takové zpracování relevantní a nezbytné pro účely stanovené v odstavci 2. Tyto osobní údaje jsou po splnění účelu zpracování neprodleně vymazány.

8.Pokud není možné jasně rozlišit mezi osobními údaji, které se vztahují k různým kategoriím subjektů údajů uvedeným v příloze II, nebo pokud musí Europol zpracovávat osobní údaje, které nespadají do kategorií subjektů údajů uvedených v příloze II, Europol informuje svého pověřence pro ochranu osobních údajů.

9.Osobní údaje, které se nevztahují ke kategoriím subjektů údajů uvedeným v příloze II, se v příslušných případech a pokud je to možné uchovávají funkčně odděleně od ostatních údajů a v každém případě se zpracovávají pouze tehdy, je-li to nezbytné a přiměřené pro účely odstavců 2.

10.Europol může dočasně zpracovávat údaje za účelem zjištění, zda je jejich zpracování relevantní a nezbytné pro plnění úkolů Europolu. Lhůta pro zpracování těchto údajů nepřesáhne šest měsíců od obdržení těchto údajů.

11.Je-li to vhodné, správní rada přijme po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů pokyny dále upřesňující postupy pro zpracování informací pro účely uvedené v odstavci 2 tohoto článku v souladu s čl. 72 odst. 2 písm. t).

Článek 33

Stanovení účelu zpracování informací Europolem a omezení tohoto zpracování

1.Členský stát, orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie, třetí země nebo mezinárodní organizace, které poskytují informace Europolu, určí účel nebo účely jejich zpracování v souladu s článkem 32.

Pokud poskytovatel informací uvedený v prvním pododstavci nesplní povinnost v uvedeném pododstavci, zpracuje Europol po dohodě s poskytovatelem dotyčných informací tyto informace s cílem určit jejich důležitost a účel nebo účely jejich dalšího zpracování.

Europol zpracovává informace za jiným účelem, než za jakým byly poskytnuty, pouze se souhlasem poskytovatele těchto informací.

Informace poskytnuté pro účely uvedené v čl. 32 odst. 2 písm. a) až d) může Europol rovněž zpracovávat pro účely čl. 32 odst. 2 písm. e) v souladu s článkem 102.

2.Členské státy, orgány, instituce a jiné subjekty Unie, třetí země a mezinárodní organizace mohou při poskytnutí informací Europolu obecně či konkrétně omezit přístup k nim, a to též pokud jde o jejich použití, předávání, přenos, výmaz nebo zničení. Pokud potřeba takových omezení vyvstane po poskytnutí informací, uvědomí o tom Europol. Europol musí taková omezení dodržovat.

3.V řádně odůvodněných případech může Europol omezit přístup k informacím získaným z veřejně přístupných zdrojů ze strany členských států, orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, třetích zemí a mezinárodních organizací.

Článek 34

Povinnost informovat členské státy

1.Europol neprodleně sdělí členskému státu informace, které se tohoto členského státu týkají. Jestliže se na tyto informace vztahuje omezení přístupu podle čl. 33 odst. 2 bránící jejich sdílení, obrátí se Europol ohledně omezení přístupu na poskytovatele těchto informací a vyžádá si od něj povolení ke sdílení.

V takovém případě nelze informace sdílet bez výslovného povolení poskytovatele.

2.Bez ohledu na jakékoliv omezení přístupu oznámí Europol členskému státu informace, které se tohoto členského státu týkají, pokud je to nezbytné v zájmu zabránění bezprostřednímu ohrožení života.

V takovém případě Europol souběžně informuje poskytovatele informací o sdílení těchto informací a uvede důvody, které jej k takovému vyhodnocení situace vedly.

Oddíl 2
Služby a nástroje Europolu

Článek 35

Datové prostředí Europolu

1.Europol vyvíjí a zachovává nezbytné služby a nástroje, které mu umožňují plnit úkoly vyplývající z tohoto nařízení, a zejména zpracovávat informace v souladu s oddílem 1 této kapitoly.

2.Služby a nástroje Europolu sestávají z interoperabilních technických součástí, infrastruktur a funkcí, které Europolu umožňují plnit jeho úkoly podle tohoto nařízení.

3.Europol vyvine zejména:

a)službu pro křížovou kontrolu pro účely čl. 32 odst. 2 písm. a);

b)informační prostředí ve smyslu čl. 32 odst. 2;

c)aplikaci SIENA jako nástroj pro bezpečnou výměnu informací pro účely čl. 32 odst. 2 písm. d);

d)sdílený datový prostor pro společnou operativní analýzu podle článku 42;

e)platformu pro usnadnění spolupráce a výměny informací se soukromými subjekty podle článku 47.

Článek 36

Služba Europolu pro křížovou kontrolu

1.Služba Europolu pro křížovou kontrolu sestává z:

a)infrastruktury pro uchovávání informací;

b)vyhledávacího rozhraní, které umožňuje vyhledávat a získávat veškeré příslušné informace;

c)rozhraní, které umožňuje nahrávat, aktualizovat nebo mazat informace;

d)zabezpečené komunikační infrastruktury mezi službou pro křížovou kontrolu a členskými státy a orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, které jsou oprávněny tuto službu využívat;

e)zabezpečené komunikační infrastruktury mezi službou pro křížovou kontrolu a Evropským vyhledávacím portálem zřízeným podle čl. 6 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) 2019/818.

f)Europol zajišťuje operativní řízení, bezpečnost, dostupnost a integritu služby pro křížovou kontrolu.

2.Členské státy zajistí, aby systémy správy případů jejich jednotných kontaktních míst, jejich národních jednotek Europolu a příslušných orgánů členského státu byly technicky propojeny se službou Europolu pro křížovou kontrolu a byly s ní interoperabilní.

3.Komise přijme prováděcí akty, jimiž se stanoví postupy pro stanovení technického propojení mezi vnitrostátními systémy správy případů a službou pro křížovou kontrolu i technického propojení mezi touto službou a dalšími službami a nástroji Europolu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 138 odst. 2.

4.Europol při vývoji a provozování služby Europolu pro křížovou kontrolu případně využije stávající technologické součásti a infrastruktury vyvinuté a spravované Agenturou Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v oblasti svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA).

Europol usiluje o synergie s koncepcí a technickou strukturou služby pro křížovou kontrolu, mimo jiné prostřednictvím opakovaného využití sdílených služeb, komunikačních infrastruktur a softwarových komponent, pokud je to technicky proveditelné a nemá to vliv na konkrétní účel, správu ani požadavky na ochranu údajů služby pro křížovou kontrolu stanovené v tomto nařízení a v nařízení (EU) 2018/1726 .

Pro účely porovnávání biometrických údajů Europol, pokud je to technicky proveditelné, opakovaně využívá a přizpůsobuje technologii, na níž je založena sdílená služba pro porovnávání biometrických údajů (sdíledná BMS) zřízená podle článku 12 nařízení (EU) 2019/818 a vyvinutá agenturou eu-LISA.

Článek 37

Obsah údajů v rámci služby Europolu pro křížovou kontrolu

1.Služba Europolu pro křížovou kontrolu smí obsahovat pouze údaje týkající se:

a)osob, které jsou podle vnitrostátního práva dotčeného členského státu podezřelé ze spáchání trestného činu, který spadá do působnosti Europolu, nebo z účasti na takovém trestném činu nebo které byly za spáchání takového činu či účasti na něm odsouzeny;

b)osob, u nichž se má podle vnitrostátního práva dotyčného členského státu na základě věcných zjištění nebo odůvodněných domněnek za to, že spáchají trestné činy, které spadají do působnosti Europolu;

c)identifikovatelných předmětů použitých při spáchání trestných činů nebo s nimi souvisejících, včetně dokumentů, vozidel, zbraní a dalších příslušných předmětů.

2.Údaje týkající se osob nebo předmětů uvedených v odstavci 1 mohou zahrnovat:

a)identifikační údaje, včetně biografických a biometrických údajů;

b)údaje v rámci zpravodajských informací o trestné činnosti;

c)operativní údaje, včetně údajů o trestné činnosti, vyšetřováních a souvislostech mezi jednotlivými případy;

d)referenční údaje, včetně vnitrostátních identifikátorů případů a odkazů na policejní záznamy;

e)údaje týkající se předmětů použitých při spáchání trestných činů nebo s nimi souvisejících, včetně dokumentů, vozidel, zbraní a dalších příslušných předmětů.

3.V souladu s tímto nařízením může služba Europolu pro křížovou kontrolu obsahovat údaje zadané následujícími subjekty:

a)národními jednotkami Europolu zřízenými nebo určenými podle čl. 25 odst. 2;

b)příslušnými orgány členských států;

c)Europolem, včetně údajů poskytnutých třetími zeměmi, orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, soukromými subjekty a mezinárodními organizacemi.

4.Komise přijme prováděcí akty, jimiž se stanoví technické postupy pro uchovávání údajů, včetně formátů údajů, požadavků na kvalitu údajů a pravidel pro křížovou kontrolu.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 138 odst. 2.

Článek 38

Nahrávání údajů do služby Europolu pro křížovou kontrolu

1.Členské státy zajistí, aby jejich národní jednotky Europolu a příslušné orgány členského státu systematicky a bez zbytečného odkladu nahrávaly do služby Europolu pro křížovou kontrolu veškeré údaje, které:

a)souvisejí s formami trestné činnosti spadajícími do působnosti Europolu;

b)jsou relevantní pro přeshraniční spolupráci nebo pokud existují skutečnosti dokládající možné souvislosti s jinými členskými státy či třetími zeměmi.

2.Odchylně od odstavce 1 mohou příslušné orgány členských států upustit od zadávání údajů do služby Europolu pro křížovou kontrolu z důvodů uvedených v čl. 29 odst. 5.

3.Členské státy zajistí, aby národní jednotky Europolu a příslušné orgány členských států byly vybaveny automatizovanými technickými prostředky (dále jen „systémy pro vkládání údajů“), které umožňují systematicky nahrávat údaje z jejich vnitrostátních systémů správy případů do služby Europolu pro křížovou kontrolu podle odstavce 1.

4.Europol systematicky a bez zbytečného odkladu nahrává do služby Europolu pro křížovou kontrolu údaje, které splňují podmínky stanovené v odstavci 1.

5.Členské státy a Europol zajistí, aby údaje zadané do služby Europolu pro křížovou kontrolu byly přesné, aktuální a úplné, a v případě potřeby je aktualizují nebo vymažou.

6.Služba Europolu pro křížovou kontrolu automaticky provádí křížovou kontrolu všech nově nahraných údajů s údaji již uchovávanými v této službě, s cílem nalézt spojitosti mezi:

a)osobami;

b)předměty;

c)trestnými činnostmi;

d)vyšetřováními prováděnými v jednom nebo více členských státech nebo ve spolupráci se třetími zeměmi.

7.V případě kladného výsledku křížové kontroly uvedené v odstavci 6 vytvoří služba Europolu pro křížovou kontrolu záznam a informuje příslušný subjekt v souladu s článkem 34.

8.Komise přijme prováděcí akty, jimiž se stanoví technické postupy pro nahrávání údajů, včetně formátů údajů, a postupy pro automatizované zadávání a křížovou kontrolu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 138 odst. 2.

Článek 39

Vyhledávání v údajích ve službě Europolu pro křížovou kontrolu a přístup k nim

1.Členské státy mohou vyhledávat v informacích uchovávaných ve službě Europolu pro křížovou kontrolu v souladu s tímto nařízením a mít k nim přístup.

2.Služba Europolu pro křížovou kontrolu umožní národním jednotkám Europolu a příslušným orgánům členských států vyhledávat uchovávané informace prostřednictvím:

a)alfanumerických údajů;

b)biometrických údajů;

c)multimediálních údajů.

3.Příslušné orgány členských států systematicky vyhledávají ve službě Europolu pro křížovou kontrolu příslušné informace:

a)při provádění vyšetřování forem trestné činnosti spadajících do působnosti Europolu;

b)pokud existují oprávněné důvody k domněnce, že daný případ má přeshraniční nebo mezinárodní rozměr.

4.Europol nemá přístup k obsahu vyhledávání provedeného příslušnými orgány členských států ani k výsledkům tohoto vyhledávání.

5.Europol provádí vyhledávání ve službě Europolu pro křížovou kontrolu za účelem plnění svých úkolů stanovených v tomto nařízení.

6.Ve službě Europolu pro křížovou kontrolu lze vyhledávat v případech, kdy to stanoví jiné právní předpisy Unie.

7.Výsledek vyhledávání musí obsahovat veškeré relevantní údaje uchovávané ve službě Europolu pro křížovou kontrolu, k nimž má vyhledávající subjekt podle odstavců 2 a 4 tohoto článku přístup v souladu s případnými omezeními stanovenými podle čl. 33 odst. 2.

8.Komise přijme prováděcí akty, jimiž se stanoví technické postupy pro vyhledávání údajů, včetně formátů údajů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 138 odst. 2.

Článek 40

Analytické prostředí Europolu

1.Europol vyvíjí a zachovává technické a operační prostředí pro uchovávání, zpracování, křížovou kontrolu, vizualizaci a analýzu údajů, a to i za účelem podpory trestních vyšetřování a operativní koordinace (analytické prostředí Europolu).

2.Analytické prostředí Europolu zahrnuje analytická pracovní prostředí, funkce pro správu případů, nástroje pro spolupráci, služby zpracování dat a další funkce nezbytné k podpoře analytických činností Europolu a spolupráce s členskými státy a dalšími oprávněnými partnery a k reagování na operativní, technické či analytické potřeby zjištěné v rámci jeho činností.

3.Analytické prostředí Europolu zajistí logicky oddělené projekty analýzy pro uchovávání a zpracování údajů pro různé analytické účely, jak je uvedeno v čl. 32 odst. 3.

4.Europol zajišťuje operativní řízení, bezpečnost, dostupnost a integritu analytického prostředí Europolu.

Článek 41

Vyhledávání v údajích v analytickém prostředí Europolu a přístup k nim

1.Analytické prostředí Europolu umožní národním jednotkám Europolu a příslušným orgánům členských států vyhledávat uchovávané údaje za účelem zjištění souvislostí se stávajícími případy prostřednictvím:

a)alfanumerických údajů;

b)biometrických údajů;

c)multimediálních údajů.

2.Europol za účelem plnění svých úkolů provádí vyhledávání v analytickém prostředí Europolu, a to včetně biometrických údajů, za účelem jednoznačné identifikace fyzické osoby.

3.Národní jednotky Europolu a příslušné orgány členských států, které provádějí vyhledávání v analytickém prostředí Europolu, a to i v rámci případu společné operativní analýzy, mají k výsledkům těchto vyhledávání pouze nepřímý přístup na základě systému výskytu shody / bez výskytu shody. V případě výskytu shody zahájí Europol postup, kterým mohou být informace, jež vedly k výskytu shody, sdíleny s vyhledávajícím subjektem v souladu s článkem 34.

4.V případě, že to stanoví jiný právní akt Unie, mohou informační systémy Unie rovněž vyhledávat v analytickém prostředí Europolu prostřednictvím:

a)alfanumerických údajů;

b)biometrických údajů;

c)multimediálních údajů.

5.Europol za účelem plnění svých úkolů provádí vyhledávání v analytickém prostředí Europolu, a to včetně biometrických údajů, za účelem jednoznačné identifikace fyzické osoby.

6.Národní jednotky Europolu a příslušné orgány členských států, které provádějí vyhledávání v analytickém prostředí Europolu, a to i v rámci případu společné operativní analýzy, mají k výsledkům těchto vyhledávání pouze nepřímý přístup na základě systému výskytu shody / bez výskytu shody. V případě výskytu shody zahájí Europol postup, kterým mohou být informace, jež vedly k výskytu shody, sdíleny s vyhledávajícím subjektem v souladu s článkem 34.

7.Jakékoli omezení přístupu k údajům v analytickém prostředí Europolu, jejich používání nebo uchovávání musí být v souladu s tímto nařízením, zejména s články 33 a 101.

Článek 42

Zřízení policejního sdíleného datového prostoru

1.Europol vytváří a spravuje službu, která umožní národním jednotkám Europolu a příslušným orgánům členských států zřizovat případy společné operativní analýzy (dále jen „policejní sdílený datový prostor).

2.Policejní sdílený datový prostor je založen na cloudové infrastruktuře Europolu uvedené v článku 50.

3.Policejní sdílený datový prostor v technicky možné míře sdílí a opakovaně využívá hardwarové a softwarové komponenty analytického prostředí Europolu uvedené v článku 40.

4.Policejní sdílený datový prostor zpřístupní nástroje, funkce a moduly tohoto prostředí, včetně analytických funkcí, funkcí pro zpracování dat a integraci dat, a to v rozsahu nezbytném pro provádění společné operativní analýzy v rámci případů společné operativní analýzy.

5.Komise přijme prováděcí akty, jimiž se stanoví postupy pro vymezení nezbytných funkcí policejního sdíleného datového prostoru a podmínky pro zajištění interoperability a dostupnosti nástrojů a těchto funkcí. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 138 odst. 2.

Článek 43

Vytvoření případu společné operativní analýzy

1.Národní jednotky Europolu a příslušné orgány členských států se mohou rozhodnout vytvořit případ společné operativní analýzy pro účely provádění společné operativní analýzy.

2.Členský stát, který vytváří případ společné operativní analýzy, uvede:

a)členský stát nebo členské státy, které byly přizvány k účasti v případu společné operativní analýzy a mají přístup k relevantním údajům zadaným do případu společné operativní analýzy;

b)třetí zemi, která se může účastnit případu společné operativní analýzy a mít přístup k relevantním údajům zadaným do případu společné operativní analýzy;

c)důvody pro zapojení centra nebo center, členských států nebo třetích zemí do případu společné operativní analýzy.

3.Europol má přístup k případu společné operativní analýzy a v případě potřeby poskytuje dotčeným členským státům analytickou podporu a odborné znalosti v souvislosti s případem společné operativní analýzy.

4.Účastnící se členské státy určí zástupce příslušných orgánů členských států, kteří se budou účastnit případu společné operativní analýzy a budou mít přístup k údajům, které se v rámci něj zpracovávají.

5.Pokud členský stát nebo členské státy, které vytváří případ společné operativní analýzy, navrhnou, aby se součástí případu společné operativní analýzy stala třetí země, Europol je povinen zajistit její účast a poskytnout této třetí zemi přístup k příslušným údajům uchovávaným v policejním sdíleném datovém prostoru, jsou-li splněny následující podmínky:

a)Europol považuje za důležité, aby se třetí země účastnila případu společné operativní analýzy, mimo jiné na základě informací poskytnutých členskými státy, které vytváří případ společné operativní analýzy podle odstavce 2 písm. c);

b)platí dohoda, která třetí zemi umožňuje výměnu osobních údajů s Europolem.

6.Třetí země, která je oprávněna k účasti v případu společné operativní analýzy, určí své zástupce, kteří se budou případu účastnit.

7.Europol určí jednoho nebo více svých zástupců, kteří se budou účastnit případu společné operativní analýzy a budou mít přístup k informacím zadaným do případu společné operativní analýzy.

Článek 44

Návrh Europolu na vytvoření případu společné operativní analýzy

1.Na základě analýzy informací a údajů, které má k dispozici, může Europol navrhnout jednomu nebo více členským státům zřízení případu společné operativní analýzy, pokud se domnívá, že by mohla koordinovaná operativní analýza přinést přidanou hodnotu při společné operativní analýze trestného činu spadajícího do působnosti Europolu.

2.Jakýkoli návrh předložený podle odstavce 1 je nezávazný a nemá vliv na pravomoc dotčených členských států rozhodnout o tom, zda vytvořit případ společné operativní analýzy v souladu s článkem 43.

3.Pro účely odstavce 1 může Europol v rámci analytického prostředí Europolu identifikovat a označit příslušné informace, které by měly být vloženy do případu společné operativní analýzy.

Článek 45

Využití případu společné operační analýzy

1.Účastníci případu společné operativní analýzy mohou v policejním sdíleném datovém prostoru provádět následující činnosti:

a)zpracovávat informace zadané subjekty, které případ společné operativní analýzy vytváří, nebo jakýmkoli jiným zúčastněným subjektem;

b)nahrávat nové údaje, které jsou považovány za relevantní pro analýzu v rámci případu společné operativní analýzy, v souladu s článkem 33;

c)bezpečně komunikovat a vyměňovat si informace v rámci případu společné operativní analýzy s ostatními účastníky, a to buď prostřednictvím chatu, videohovoru, nebo pomocí dalších příslušných nástrojů podporovaných analytickým prostředím Europolu;

d)společně prohlížet nebo upravovat jakékoli dokumenty či zprávy související s případem společné operativní analýzy.

2.Europol a zúčastněné členské státy zajistí, aby osobní údaje nahrané do případu společné operativní analýzy byly při zpracování mimo policejní sdílený datový prostor chráněny technickými a organizačními opatřeními v souladu s nařízením (EU) 2018/1725, tímto nařízením a směrnicí  Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 72 .

Článek 46

Aplikace sítě pro bezpečnou výměnu informací

1.Účelem vytvoření aplikace SIENA je usnadnit výměnu informací mezi členskými státy, Europolem, orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi.

2.Aplikace SIENA sestává:

a)z centrální infrastruktury pro uchovávání a zpracování údajů;

b)z internetového rozhraní nebo internetových rozhraní pro výměnu informací;

c)z mobilní aplikace nebo mobilních aplikací pro výměnu informací;

d)ze zvláštního programovacího rozhraní nebo zvláštních programovacích rozhraní pro členské státy a v případě potřeby pro orgány, instituce a jiné subjekty Unie, jež podporují interoperabilitu s jejich systémy, včetně jejich systémů správy případů;

e)ze zabezpečené komunikační infrastruktury mezi aplikací SIENA a členskými státy a v případě potřeby mezi orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, které jsou oprávněny aplikaci SIENA používat.

3.V souladu s článkem 13 směrnice (EU) 2023/977 je aplikace SIENA zabezpečeným komunikačním kanálem, který budou jednotná kontaktní místa a příslušné orgány členských států využívat k zasílání žádostí o informace, k poskytování informací na základě těchto žádostí nebo k poskytování informací z vlastní iniciativy, včetně případného zaslání kopie takové žádosti nebo informace Europolu. Za tímto účelem jsou jednotná kontaktní místa a příslušné orgány členských států připojeny k aplikaci SIENA, případně prostřednictvím mobilních zařízení.

4.Při vzájemné výměně informací aplikace SIENA poskytne možnost, aby jednotná kontaktní místa nebo příslušné orgány členských států sdělily, že by měl být vytvořen případ společné operativní analýzy v souladu s článkem 43.

5.Aplikace SIENA je výchozím komunikačním kanálem, který budou příslušné orgány členských států používat k výměně informací s Europolem.

6.Europol nebo příslušné orgány členských států mohou využívat aplikaci SIENA k výměně informací se třetími zeměmi, jejichž orgány byly k aplikaci SIENA připojeny Europolem na základě pracovních ujednání nebo mezinárodních dohod uzavřených s Unií.

7.Orgány třetích zemí uvedené v odstavci 6 mohou rovněž aplikaci SIENA využívat k výměně informací s orgány jiných třetích zemí, s nimiž byla uzavřena pracovní ujednání nebo mezinárodní dohoda.

8.Europol zajišťuje provozní řízení, bezpečnost, dostupnost a integritu aplikace SIENA.

9.Komise přijme prováděcí akty stanovující postupy pro vymezení nezbytných funkcí bezpečné infrastruktury uvedené v odstavci 2. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 138 odst. 2.

Článek 47

Mechanismus výměny informací pro spolupráci se soukromými subjekty

1.Analytické prostředí Europolu zahrnuje mechanismus výměny informací, jehož cílem je usnadňovat spolupráci a výměnu informací mezi soukromými subjekty, Europolem a členskými státy.

2.Mechanismus výměny informací má zejména tyto funkce:

a)usnadňovat komunikaci mezi Europolem, členskými státy a soukromými subjekty poskytujícími služby v Unii, mimo jiné tím, že se zjednoduší plnění oznamovacích povinností podle nařízení (EU) 2021/784 a (EU) 2022/2065; 

b)fungovat jako platforma pro reakci na online krizové situace v souladu s článkem 96 tím, že usnadní komunikaci mezi Europolem, členskými státy, soukromými subjekty a případně třetími zeměmi a umožní Europolu poskytovat soukromým subjektům informace nezbytné k identifikaci relevantního online obsahu, služeb, účtů, infrastruktur nebo digitálních činností.

3.Mechanismus výměny informací sestává přinejmenším:

a)z centrální infrastruktury pro uchovávání a zpracování údajů;

b)z internetového rozhraní nebo internetových rozhraní;

c)ze specializovaného programovacího rozhraní nebo specializovaných programovacích rozhraní pro členské státy, jež podporují interoperabilitu s jejich vnitrostátními systémy, včetně systémů správy případů;

d)ze zabezpečené komunikační infrastruktury mezi Europolem, členskými státy a soukromými subjekty.

4.Europol stanoví postup a podmínky pro udělení či odebrání zabezpečeného přístupu soukromým subjektům k mechanismu výměny informací.

Článek 48

Evropský indexový systém policejních záznamů

V souvislosti s Evropským indexovým systémem policejních záznamů (EPRIS) plní Europol úkoly, které mu byly svěřeny nařízením (EU) 2024/982 .

Článek 49

Vývoj dalších služeb a nástrojů

Komise může přijmout prováděcí akty, jimiž se stanoví další funkce stávajících služeb a nástrojů nebo nezbytné funkce doplňkových služeb a nástrojů. Tyto další funkce nebo doplňkové služby a nástroje musí být v souladu s platnými pravidly pro zpracování osobních údajů stanovenými v nařízení (EU) 2018/1725 a v tomto nařízení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 138 odst. 2 tohoto nařízení.

Oddíl 3
Technické součásti a normalizace

Článek 50

Cloudová infrastruktura Europolu

1.Zřizuje se cloudová infrastruktura Europolu. Cloudová infrastruktura Europolu je zabezpečená a rozšiřitelná platforma cloudových služeb, která Europolu a příslušným orgánům členských států umožňuje přístup k nástrojům Europolu, prostředím pro spolupráci a dalším operativním a analytickým kapacitám v souladu s tímto nařízením. Cloudovou infrastrukturu Europolu mohou v souladu s tímto nařízením za účelem přístupu k nástrojům Europolu, prostředím pro spolupráci a dalším operativním a analytickým kapacitám využívat také další orgány, instituce a jiné subjekty Unie a třetí země.

2.Cloudová infrastruktura Europolu napomáhá dosahování cílů stanovených v tomto nařízení v rámci trestních vyšetřování a operativní podpory, mimo jiné tím, že podporuje ukládání, zpracování, analýzu a výměnu údajů a zároveň zajišťuje přísnou kontrolu přístupu, kompartmentaci údajů a plný soulad s právem Unie.

3.Europol zřídí, provozuje a udržuje cloudovou infrastrukturu Europolu. Při zřizování, provozování a údržbě cloudové infrastruktury Europolu využívá Europol, je-li to vhodné a technicky proveditelné, stávající technická řešení, služby a součásti infrastruktury vyvinuté nebo provozované orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, včetně agentury eu-LISA, s cílem zajistit účinnost, interoperabilitu a optimální využití zdrojů Unie.

4.Europol zajistí, aby zadávání veřejných zakázek na služby cloud computingu bylo v souladu s platným právem Unie, včetně požadavků týkajících se rámce cloudové suverenity EU, bezpečnosti dat, ochrany údajů, kybernetické bezpečnosti a digitální suverenity.

5.Prostřednictvím cloudové infrastruktury Europolu jsou orgánům členských států přístupné systémy a nástroje Europolu sloužící ke zpracování operativních údajů.

6.Europol bude upřednostňovat vývoj nových systémů a nástrojů cloudové infrastruktury Europolu.

7.Přístup ke cloudové infrastruktuře Europolu a její využívání jsou omezeny na oprávněné uživatele z příslušných orgánů členských států, případně ze třetích zemí, a z Europolu, v souladu s jejich příslušnými přístupovými právy podle tohoto nařízení a s výhradou vhodných mechanismů ověřování, včetně řešení digitální identity s vysokou úrovní zabezpečení podle článku 51.

8.Europol posoudí technické, operativní a finanční dopady zpřístupnění stávajících systémů a nástrojů v cloudové infrastruktuře Europolu a do … [6 měsíců od data začátku platnosti tohoto nařízení] předloží Komisi odůvodněnou zprávu.

9.Komise přijme prováděcí akty, jimiž se stanoví požadavky týkající se bezpečnosti, interoperability, výkonnosti a struktury cloudové infrastruktury Europolu. Na základě zprávy uvedené v odstavci 8 budou tyto prováděcí akty rovněž určovat systémy a nástroje, které mají být převedeny do cloudové infrastruktury Europolu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 138 odst. 2.

Článek 51

Policejní digitální identita EU

1.Policejní digitální identita EU představuje soubor pravidel pro společné prostředky identifikace a správy přístupu určené pro každého oprávněného zástupce příslušných orgánů členských států nebo orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, které jim umožní bezpečný přístup ke cloudové infrastruktuře Europolu a k vnitrostátním systémům připojeným k této infrastruktuře, jejich použití a interakci s nimi. Členské státy, Europol, orgány, instituce a jiné subjekty Unie i třetí země zajistí, aby byl jejich příslušným zástupcům zabezpečeným, jednotným a důvěryhodným způsobem prostřednictvím policejní digitální identity EU poskytnut přístup ke cloudové infrastruktuře Europolu a k vnitrostátním systémům připojeným k této infrastruktuře.

2.Při zavádění policejní digitální identity EU budou Europol a členské státy, je-li to vhodné a technicky proveditelné, využívat stávající řešení a normy Unie v oblasti digitální identity, včetně těch, které byly stanoveny na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 73 , za předpokladu, že splňují operativní a bezpečnostní požadavky a požadavky na ochranu údajů stanovené v tomto nařízení.

3.Europol zajistí, aby každá operace provedená v cloudové infrastruktuře Europolu byla zaznamenána a byla k dispozici pro účely dohledu. 

4.Členské státy, Europol, orgány, instituce a jiné subjekty Unie a třetí země udělují diferencovaná přístupová práva ke službám nebo nástrojům umístěným v cloudové infrastruktuře Europolu v souladu s úlohami, povinnostmi a přístupovými oprávněními příslušných uživatelů a v plném souladu s tímto nařízením.

5.Komise přijme prováděcí akty, jimiž se stanoví postupy pro zavedení policejní digitální identity EU uvedené v odstavci 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 138 odst. 2.

Článek 52

Statistické nástroje a nástroje pro podávání zpráv

1.Europol vyvíjí, zavádí a spravuje statistické nástroje a nástroje pro podávání zpráv pro účely hodnocení, sledování, analýzy a podávání zpráv. Tyto nástroje neumožňují identifikaci fyzických osob. Tyto nástroje umožňují subjektům uvedeným v odst. 2 písm. a), aby získaly přizpůsobitelné zprávy a statistiky.

2.Statistické nástroje a nástroje pro podávání zpráv týkající se používání, výkonnosti, operativní účinnosti a interoperability služeb a nástrojů shromažďují, vytvářejí a poskytují agregované statistické údaje, ukazatele, technické záznamy, metriky používání a analytické zprávy, které se týkají zejména:

a)využívání služeb a nástrojů Europolu členskými státy, Europolem, orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi v souladu s tímto nařízením;

b)výměny, vyhledávání, zadávání, křížové kontroly a zpracování dat;

c)činností v oblasti výměny informací;

d)výkonnosti, dostupnosti a bezpečnosti technických infrastruktur;

e)trendů, vzorců a operativních potřeb relevantních pro provádění tohoto nařízení.

3.Europol, členské státy a Komise mají přístup ke statistickým údajům a zprávám vytvořeným podle odstavce 2 výhradně pro účely podávání zpráv a pro statistické účely. Přístup do tohoto úložiště údajů je umožněn přes zabezpečený přístup prostřednictvím sítě TESTA, s kontrolovaným přístupem a specifickými uživatelskými profily, a to výhradně pro účely hlášení a statistik.

4.Statistické nástroje a nástroje pro podávání zpráv se nesmějí používat k přijímání rozhodnutí týkajících se fyzických osob výhradně na základě automatizovaného zpracování a nesmějí se používat k operativní analýze týkající se identifikovatelných osob.

5.Europol zajistí, aby vytváření a sdílení statistických údajů podle tohoto článku bylo v souladu s právními předpisy Unie o ochraně údajů, kybernetické bezpečnosti a důvěrnosti. Statistické údaje se v příslušných případech anonymizují nebo agregují.

6.Komise přijme prováděcí akty, jimiž se stanoví podrobná pravidla týkající se technických funkcí, přístupových práv, kategorií statistik, způsobů podávání zpráv a záruk ochrany údajů, které se vztahují na statistické nástroje a nástroje pro podávání zpráv uvedené v odstavci 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 138 odst. 2.

Článek 53

Univerzální formát pro zprávy

1.Europol podporuje vývoj, zavádění a provozní využití univerzálního formátu pro zprávy (UMF) zavedeného podle článku 38 nařízení (EU) 2019/818 pro výměnu informací mezi členskými státy, agenturou eu-LISA a dalšími orgány, institucemi a jinými subjekty Unie.

2.Europol zajišťuje sekretariát pro správu univerzálního formátu pro zprávy a usnadňuje a řídí jednání technické a operativní povahy s členskými státy, agenturou eu-LISA a dalšími příslušnými agenturami Unie.

3.Při plnění svých úkolů podle odstavce 2 Europol:

a)podporuje další rozvoj a aktualizaci univerzálního formátu pro zprávy, včetně datových modelů, sémantiky a technických specifikací;

b)podporuje jednotné a interoperabilní využívání univerzálního formátu pro zprávy v rámci informačních systémů a komunikačních kanálů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva;

c)pomáhá členským státům a orgánům, institucím a jiným subjektům Unie při provádění a praktickém používání univerzálního formátu pro zprávy;

d)zajišťuje soulad s příslušnými požadavky rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, za jejichž vypracování, vývoj nebo operativní řízení agentura eu-LISA v souladu s právem Unie odpovídá.

Článek 54

Aplikace EU pro porovnávání DNA

1.Europol vyvine, zavede a spravuje aplikaci EU pro porovnávání DNA, jejímž účelem je umožnit bezpečné a spolehlivé porovnávání profilů DNA na podporu vyšetřování trestných činů prováděných členskými státy.

2.Aplikace EU pro porovnávání DNA disponuje technickými kapacitami umožňujícími automatizované porovnávání profilů DNA v souladu s vědecky prokázanými pravidly pro porovnávání. Aplikace replikuje základní funkce stávajících systémů pro porovnávání DNA používaných členskými státy a podporuje jejich přizpůsobení právním a technickým požadavkům Unie, včetně těch, které vyplývají z nařízení (EU) 2024/982.

3.Používání aplikace EU pro porovnávání DNA nemá vliv na vlastnictví ani správu údajů o DNA.

4.Aplikaci EU pro porovnávání DNA na dobrovolném základě využívají příslušné orgány členských států, Europol a případné další orgány, instituce a jiné subjekty Unie. Europol vykonává pouze podpůrnou a technickou funkci.

5.Europol členským státům poskytuje podporu při přechodu ze stávajících systémů pro porovnávání DNA na aplikaci EU pro porovnávání DNA, mimo jiné poskytováním technických pokynů, nástrojů a pomoci s cílem zajistit kontinuitu provozu.

6.Europol zajistí, aby byla zavedena vhodná technická a organizační opatření zaručující vysokou úroveň bezpečnosti, integrity a důvěrnosti.

Článek 55

Řídící skupina pro informační a komunikační technologie a správu informací

1.Zřizuje se řídící skupina pro informační a komunikační technologie a správu informací (dále jen „řídící skupina pro IKT a správu informací“).

2.Řídící skupina pro IKT a správu informací je složena z jednoho zástupce každého členského státu, jednoho zástupce Komise, jednoho zástupce Europolu a jednoho zástupce agentury eu-LISA. Členy řídící skupiny pro IKT a správu informací jmenuje správní rada. Součástí řídící skupiny pro IKT a správu informací je předseda poradní skupiny pro IKT a správu informací zřízené podle článku 56.

3.Správní rada přijme jednací řád řídící skupiny pro IKT a správu informací.

4.Řídící skupině pro IKT a správu informací předsedá zástupce členského státu jmenovaný správní radou.

5.Řídící skupina pro IKT a správu informací podporuje správní radu při rozhodování o činnostech Europolu v oblasti informačních a komunikačních technologií a správy informací, zejména pokud jde o následující:

a)analytické kapacity;

b)ústřední systémy;

c)nástroje pro výměnu informací a komunikaci;

d)technickou infrastrukturu a platformy;

e)kybernetickou bezpečnost;

f)interoperabilitu s informačními systémy EU a s vnitrostátními systémy a databázemi.

6.Řídící skupina pro IKT a správu informací podporuje a sleduje strategické směřování, návrh, vývoj a zavádění služeb, nástrojů a součástí Europolu v oblasti správy informací a informačních a komunikačních technologií, včetně finančních aspektů souvisejících s informačními systémy a mechanismy výměny informací.

7.Řídící skupina pro IKT a správu informací zejména:

a)přispívá k vypracování strategického víceletého plánu Europolu v oblasti informačních a komunikačních technologií a správy informací, včetně cílů, očekávaných výsledků v průběhu času, ukazatelů výkonnosti a víceletého plánování zdrojů pro jednotlivé služby, nástroje a součásti v oblasti správy informací a informačních a komunikačních technologií;

b)předkládá správní radě stanovisko k ročním pracovním programům Europolu v oblasti informačních a komunikačních technologií a správy informací v souladu s článkem 73;

c)poskytuje správní radě stanovisko k interním hodnocením týkajícím se činností Europolu v oblasti informačních a komunikačních technologií a správy informací;

d)zajišťuje soulad s operativními potřebami členských států a s cíli v oblasti interoperability na úrovni Unie;

e)sleduje provádění významných iniciativ v oblasti informačních a komunikačních technologií a správy informací;

f)poskytuje stanoviska a doporučení výkonnému řediteli a případně správní radě.

8.Řídící skupina pro IKT a správu informací se pravidelně schází. Nemá žádnou rozhodovací pravomoc a nezastupuje správní radu.

9.Europol zajišťuje pro řídící skupinu pro IKT a správu informací sekretariát a administrativní podporu.

10.Poradní skupina pro IKT a správu informací zřízená podle článku 56 poskytuje technické odborné znalosti na podporu plnění úkolů řídící skupiny pro IKT a správu informací a pravidelně jí podává zprávy.

Článek 56

Poradní skupina pro informační a komunikační technologie a správu informací

1.Tímto se zřizuje poradní skupina pro informační a komunikační technologie a správu informací (dále jen „poradní skupina pro IKT a správu informací“).

2.Poradní skupina pro IKT a správu informací je složena z jednoho odborníka jmenovaného každým členským státem, Komisí a agenturou eu-LISA na čtyřleté funkční období, které lze prodloužit.

3.V případě potřeby mohou být k účasti přizváni zástupci dalších příslušných orgánů, institucí a jiných subjektů Unie.

4.Poradní skupině pro IKT a správu informací předsedá Europol.

5.Poradní skupina pro IKT a správu informací napomáhá Europolu a řídící skupině pro IKT a správu informací zřízené podle článku 55 tím, že poskytuje odborné technické znalosti v oblasti návrhu, vývoje, zavádění a provozu informačních systémů a související komunikační infrastruktury a mechanismů pro výměnu informací.

6.Poradní skupina pro IKT a správu informací zejména:

a)poskytuje technické poradenství v oblasti architektury informačních a komunikačních technologií, správy dat a interoperability;

b)podporuje vypracování a zavádění technických řešení pro výměnu informací;

c)přispívá k identifikaci a prosazování společných technických součástí, norem a osvědčených postupů;

d)podporuje koordinaci mezi Europolem, členskými státy a Komisí v otázkách technické povahy a otázkách souvisejících s prováděním;

e)sleduje a případně vyhodnocuje stav příprav a provádění ze strany členských států;

f)pravidelně podává zprávy řídící skupině pro správu informací a poskytuje jí technické podklady nezbytné pro plnění jejích úkolů.

7.Poradní skupina pro IKT a správu informací se pravidelně schází. Nemá žádnou rozhodovací pravomoc a nezastupuje řídící skupinu ani správní radu.

8.Europol zajišťuje pro poradní skupinu pro IKT a správu informací sekretariát a administrativní podporu.

9.Poradní skupina pro IKT a správu informací přijme svůj jednací řád.

Kapitola IV
Technologické kapacity a inovace

Oddíl 1
Plánování kapacit, výzkum, inovace a vývoj

Článek 57

Rámec pro strategický výhled a rozvoj společných kapacit

1.Na základě strategických analýz, hodnocení hrozeb, zpráv o trendech a situačních přehledů uvedených v článku 7 vytvoří Europol Rámec pro strategický výhled a rozvoj společných kapacit (dále jen „rámec“).

2.Tento rámec napomůže při identifikaci bezprostředních, nově vznikajících i dlouhodobých potřeb v oblasti kapacit na úrovni Unie pro předcházení formám trestné činnosti spadajícím do působnosti Europolu a boj proti nim.

Rámec identifikuje:

a)nedostatky, výzvy a kritické závislosti v oblasti společných kapacit;

b)hlavní výzkumná témata a priority v oblasti výzkumu, inovací a rozvoje kapacit, na nichž se Europol podílí nebo by se mohl podílet;

c)nově vznikající trendy a technologie související s identifikovanými prioritními kapacitami;

d)potřeby a příležitosti v oblasti interoperability, normalizace a rozvoje společných schopností na úrovni Unie.

3.Na základě tohoto rámce Europol podporuje členské státy a Komisi, a to zejména:

a)podporou činností v oblasti výzkumu, inovací a rozvoje kapacit;

b)podporou procesů interoperability a normalizace, a to případně ve spolupráci s agenturou ENISA, včetně vypracovávání a prosazování společných norem, požadavků na interoperabilitu a operativních a technických specifikací relevantních pro spolupráci v oblasti prosazování práva;

c)poskytováním poradenství a podpory při rozvoji kapacit, případně ve spolupráci s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie;

d)usnadňováním sdružování, sdílení a společného zajišťování kapacit, včetně technických zdrojů a vybavení, znalostí a odborných zkušeností mezi členskými státy, a to i ve spolupráci s příslušnými orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a prostřednictvím specializované odborné přípravy uvedené v článku 64.

4.Za účelem vytvoření a aktualizace rámce uvedeného v odstavci 1 poskytují členské státy Europolu každoročně informace o vnitrostátních výzkumných a inovačních činnostech, včetně příslušných investic, a o své účasti na výzkumných a inovačních projektech financovaných Unií a na vnitrostátní úrovni, které spadají do působnosti Europolu.

5.Tento rámec je součástí víceletého programování Europolu uvedeného v článku 73 a přijímá jej správní rada, a to na základě návrhu Europolu a po konzultaci s Komisí.

Tento rámec se pravidelně přezkoumává a v případě potřeby aktualizuje. Europol podává ve svých ročních pracovních programech uvedených v článku 73 zprávu o provádění rámce, včetně informací o opatřeních přijatých v návaznosti na potřeby v oblasti kapacit, které byly v tomto rámci identifikovány.

Při přípravě, pravidelném přezkumu a aktualizaci tohoto rámce Europol konzultuje poradní skupinu pro kapacity a inovace zřízenou podle článku 65.

Článek 58

Úloha Europolu ve finančních programech Unie zaměřených na podporu výzkumu, inovací a rozvoje kapacit

1.Europol může Komisi pomáhat při plánování finančních programů Unie zaměřených na podporu výzkumu, inovací a rozvoje kapacit, které spadají do působnosti Europolu.

2.Europol se může podílet na činnostech podporovaných v rámci příslušných finančních programů Unie zaměřených na vývoj, přijetí, zavádění, rozšíření a integraci inovativních řešení a pokročilých kapacit, pokud je tato účast nezbytná pro plnění úkolů Europolu.

3.V souladu s platnými předpisy přijmou Komise a Europol veškerá nezbytná opatření k zamezení střetu zájmů a k zajištění jasného oddělení funkcí Europolu uvedených v odstavcích 1 a 2.

Článek 59

Pokročilé kapacity

1.Europol vyvíjí, provozuje, zajišťuje a poskytuje pokročilé kapacity, včetně systémů, služeb, analytických prostředí, infrastruktury, nástrojů, technických součástí a platforem nezbytných pro plnění svých úkolů.

2.Europol může tyto činnosti provádět z vlastní iniciativy nebo na žádost nejméně tří členských států v souladu s odstavcem 3.

3.Před vyvinutím nové pokročilé kapacity podle odstavce 1 Europol posoudí:

a)zda jsou na trhu již k dispozici rovnocenné kapacity či zda byly tyto kapacity vyvinuty nebo získány orgány, institucemi a jinými subjekty Unie nebo členskými státy;

b)zda by závislost na dodavatelích mimo Unii představovala riziko pro bezpečnostní zájmy Unie nebo její technologickou odolnost;

c)dostupnost zdrojů, a to s přihlédnutím k prioritám rozvoje kapacit stanoveným v rámci uvedeném v článku 57.

Pokud Europol dojde k závěru, že jsou již k dispozici rovnocenné pokročilé kapacity, upřednostní v příslušných případech jejich opětovné použití, přizpůsobení, interoperabilitu, rozšíření nebo pořízení.

Pokud Europol dojde k závěru, že vyvinutí pokročilých kapacit, o které požádaly alespoň tři členské státy, je nezbytné a proveditelné, tyto kapacity vyvine, provozuje a zajišťuje.

4.Vývoj, provozování, zajišťování nebo poskytování pokročilých kapacit uvedených v odstavci 1 nemá vliv na odpovědnost žádajících členských států za plnění jejich povinností vyplývajících z práva Unie a vnitrostátního práva, včetně povinností týkajících se ochrany osobních údajů a kybernetické bezpečnosti.

5.Europol podporuje členské státy při vývoji, zavádění, integraci a zajištění interoperability sdílených pokročilých kapacit, mimo jiné tím, že poskytuje sdílenou infrastrukturu, technické služby a zabezpečené technologické prostředí.

6.Je-li to technicky proveditelné, pokročilé kapacity uvedené v odstavci 1 a sdílená infrastruktura, technické služby a zabezpečená technologická prostředí uvedená v odstavci 4 se začlení do policejního sdíleného datového prostoru uvedeného v článku 42.

7.Europol může v rámci vyšetřování nebo operativní činnosti podporované z jeho strany poskytnout pokročilé kapacity uvedené v odstavci 1 zúčastněné třetí zemi, pokud je jejich využití nezbytné pro účinný průběh daného vyšetřování nebo činnosti.

Článek 60

Výzkum a inovace

Europol může provádět výzkumné a inovační činnosti a podílet se na nich, včetně pilotních projektů a přípravných opatření, je-li to nezbytné pro plnění jeho úkolů podle tohoto nařízení, zejména za účelem vývoje inovativních řešení pro pokročilé kapacity určené pro použití příslušnými orgány členských států.

Článek 61

Testovací prostředí a regulační sandboxy

1.Europol může využívat samostatné, izolované a chráněné prostředí pro zpracování údajů uvedené v čl. 102 odst. 2 písm. c) bodu i) za účelem vývoje, podstatných změn, testování a ověřování algoritmických nástrojů, systémů a modelů umělé inteligence a dalších pokročilých technologií a případně ke školení těchto systémů.

2.Pokud systémy umělé inteligence nebo modely umělé inteligence vyvinuté nebo podstatně změněné v rámci výzkumných a inovačních činností Europolu představují vysoce rizikové systémy umělé inteligence ve smyslu nařízení (EU) 2024/1689, Europol zajistí, aby prostředí uvedené v odstavci 1 splňovalo v příslušných případech požadavky upravující regulační sandboxy pro AI stanovené v článku 57 uvedeného nařízení.

3.Europol může prostředí uvedené v odstavci 1 zpřístupnit soukromým subjektům, které se účastní výzkumných a inovačních činností prováděných Europolem nebo na nichž se Europol podílí, za předpokladu, že budou dodrženy příslušné technické, organizační a bezpečnostní záruky a záruky ochrany údajů.

4.Europol se může rovněž účastnit regulačních sandboxů pro systémy a modely umělé inteligence zřízených v souladu s článkem 57 nařízení (EU) 2024/1689 , včetně regulačních sandboxů zřízených evropským inspektorem ochrany údajů.

Článek 62

Včasné zavedení, provozní testování a ověřování inovativních řešení

1.Europol může podporovat včasné zavedení, provozní testování a ověřování inovativních řešení pro pokročilé kapacity, včetně komerčních řešení, s přihlédnutím k rámci uvedenému v článku 57.

2.Pokud se Europol účastní výzkumných a inovačních činností podle článku 60, posoudí možné provozní využití výsledných inovativních řešení a v případě potřeby podpoří jejich včasné zavedení, provozní testování a ověřování pro účely použití příslušnými orgány členských států.

Pokud Europol s ohledem na dostupné zdroje a rámec uvedený v článku 57 dojde k závěru, že taková podpora je nezbytná a proveditelná, poskytne ji v souladu s tímto článkem.

Článek 63

Zavádění, využívání, rozšiřování a integrace pokročilých kapacit

1.Europol podporuje zavádění, využívání, rozšiřování a integraci pokročilých kapacit, zejména těch, které jsou výsledkem výzkumných a inovačních činností uvedených v článku 60, do operativních činností a vyšetřování příslušných orgánů členských států v souladu s platnými právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy.

2.Pro účely odstavce 1 Europol úzce spolupracuje s členskými státy s cílem usnadnit účinné využívání a integraci pokročilých kapacit do vnitrostátních operačních prostředí, zejména prostřednictvím center, nasazení Europolu a případně podpůrných úřadů Europolu.

Článek 64

Specializovaná odborná příprava

1.Europol podporuje členské státy při posilování specializovaných odborných znalostí a při zajišťování účinného zavádění a využívání společných pokročilých kapacit vyvinutých, zajišťovaných, provozovaných nebo poskytovaných podle tohoto nařízení, mimo jiné prostřednictvím činností specializované odborné přípravy zaměřených na:

a)pokročilé operativní, analytické, technické a kriminalistické metody důležité pro trestní vyšetřování;

b)kapacity v oblasti nově vznikajících technologií, včetně umělé inteligence, digitálního vyšetřování, zpravodajských informací z otevřených zdrojů a dešifrování a zpracování dat;

c)provozní metodiky důležité pro přeshraniční spolupráci v oblasti prosazování práva, včetně metod předcházení trestné činnosti a vyšetřovacích postupů.

2.Europol rovněž poskytuje specializované odborné znalosti a odbornou přípravu v případech, kdy společné operativní potřeby nebo potřeby v oblasti kapacit identifikované podle tohoto rámce vyžadují koordinovanou podporu na úrovni Unie.

3.Europol provádí činnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 v úzké spolupráci s Agenturou Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL), a to i v souvislosti s činnostmi specializované odborné přípravy prováděnými prostřednictvím center excelence koordinovaných agenturou CEPOL.

Oddíl 2
Spolupráce a koordinace v oblasti kapacit a inovací

Článek 65

Služba pro kapacity a inovace

1.Europol zřídí službu pro kapacity a inovace, jejímž úkolem bude koordinovat činnosti Europolu v oblastech prognóz, výzkumu, inovací a rozvoje kapacit.

2.Služba pro kapacity a inovace má zejména za úkol:

a)koordinovat přípravu, provádění, přezkum a aktualizaci rámce uvedeného v článku 57;

b)koordinovat a provádět činnosti v oblasti výzkumu, inovací a rozvoje kapacit prováděné Europolem, a to i v rámci center, a řídit rozvoj a vývoj služeb, nástrojů a technických kapacit Europolu zřízených podle tohoto nařízení;

c)podporovat členské státy při vývoji, testování, ověřování, zavádění, využívání, rozšiřování a integraci pokročilých kapacit, mimo jiné usnadňováním interoperability, normalizace a jejich jednotného využívání ve všech členských státech;

d)přispívat ke spolupráci a koordinaci na úrovni Unie mezi členskými státy, orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a případně i dalšími příslušnými zúčastněnými stranami v oblastech výzkumu, inovací a rozvoje kapacit, které spadají do působnosti Europolu;

e)šířit v souladu s článkem 129 výsledky činností v oblasti výzkumu, inovací a rozvoje kapacit prováděných podle tohoto nařízení.

Článek 66

Dohody o spolupráci v oblasti inovací a rozvoje kapacit

1.Europol může uzavírat dohody o spolupráci, vytvářet sítě pro spolupráci a realizovat další inovační iniciativy s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a s příslušnými orgány členských států a může se jich účastnit.

Pro účely dohod o spolupráci uvedených v prvním pododstavci může Europol navazovat a účastnit se inovačních partnerství, zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi a dalších činností v oblasti inovací a rozvoje kapacit s příslušnými soukromými subjekty, včetně výzkumných organizací, akademické obce, poskytovatelů technologií, průmyslu, malých a středních podniků, startupů a účastníků inovačního procesu, a to za předpokladu dodržení příslušných záruk v oblasti ochrany údajů a bezpečnosti a aniž je dotčeno použitelné právo Unie.

2.Europol pravidelně informuje poradní skupinu pro kapacity a inovace zřízenou podle článku 67 o činnostech prováděných podle tohoto článku a tyto činnosti s ní konzultuje.

Článek 67

Poradní skupina pro kapacity a inovace

1.Tímto se zřizuje poradní skupina pro kapacity a inovace (dále jen „poradní skupina pro inovace“).

2.Poradní skupina pro inovace je složena z jednoho odborníka jmenovaného každým členským státem a jednoho odborníka jmenovaného Komisí.

Agentura ENISA, Evropské centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost, agentura Frontex, agentura eu-LISA a Eurojust mohou jmenovat po jednom zástupci do poradní skupiny pro inovace.

3.Europol může případně přizvat k účasti zástupce dalších příslušných orgánů, institucí a jiných subjektů Unie i soukromých subjektů.

4.Poradní skupina napomáhá Europolu poskytováním odborných znalostí v oblasti výzkumu, inovací a rozvoje kapacit, zejména pokud jde o přípravu, přezkum a pravidelnou aktualizaci rámce uvedeného v článku 57.

Za tímto účelem poradní skupina pro inovace:

a)umožňuje účastníkům výměnu informací o probíhajících a plánovaných činnostech v oblasti rozvoje kapacit a inovací prováděných na úrovni Unie i na vnitrostátní úrovni, které mohou mít význam pro tento rámec;

b)podporuje soudržnost, doplňkovost a koordinaci mezi činnostmi v oblasti výzkumu, inovací a rozvoje kapacit prováděnými v souladu s tímto nařízením a souvisejícími iniciativami na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie;

c)podporuje strukturované zapojení soukromých subjektů do rozvoje kapacit, testování a inovací spadajících do působnosti Europolu.

5.Poradní skupina pro inovace se pravidelně schází. Nemá žádnou rozhodovací pravomoc a nezastupuje správní radu.

6.Europol zajišťuje sekretariát a administrativní podporu.

7.Poradní skupina pro inovace přijme svůj jednací řád.

Kapitola V
Organizace Europolu

Článek 68

Správní a řídicí struktura Europolu

1.Správní a řídicí strukturu Europolu tvoří:

a)správní rada;

b)výkonná rada;

c)výkonný ředitel;

d)zástupci výkonného ředitele, jsou-li tyto pozice zřízeny;

e)řídící skupina pro IKT a správu informací;

f)poradní skupina pro IKT a správu informací;

g)poradní skupina pro inovace;

h)případně jiné poradní orgány zřízené správní radou v souladu s článkem 72;

i)centra.

2.Členové správní a řídící struktury Europolu nesmějí mít žádné finanční ani jiné zájmy, které by mohly ovlivnit jejich nestrannost. Jednají ve veřejném zájmu a vykonávají své činnosti nezávisle, nestranně a transparentně. Jsou povinni každoročně předkládat prohlášení o zájmech v souladu s vnitřními pravidly přijatými správní radou. Europol tato prohlášení každý rok zveřejní.

Oddíl 1
Správní rada

Článek 69

Složení správní rady

1.Správní rada je složena z jednoho zástupce každého členského státu a dvou zástupců Komise, přičemž všichni mají hlasovací právo.

2.Do správní rady rovněž patří:

a)jeden člen jmenovaný Evropským parlamentem, který nemá hlasovací právo;

b)jeden člen jmenovaný každou ze zemí zapojených do provádění, uplatňování a rozvoje schengenského acquis, pokud je to stanoveno a je to v souladu s příslušnou mezinárodní dohodou uvedenou v článku 93.

3.Každý člen správní rady má náhradníka. Náhradník zastupuje člena v jeho nepřítomnosti.

4.Členové správní rady a jejich náhradníci jsou jmenováni na základě svých znalostí týkajících se spolupráce v oblasti prosazování práva relevantní pro pravomoci Europolu a s přihlédnutím ke svým příslušným řídícím, správním a rozpočtovým dovednostem a zkušenostem. V zájmu zajištění kontinuity práce správní rady se všechny strany v ní zastoupené vynasnaží omezit obměnu svých zástupců. Všechny strany usilují o dosažení vyváženého zastoupení mužů a žen ve správní radě.

5.Funkční období členů a jejich náhradníků trvá čtyři roky. Mohou být jmenováni opětovně.

Článek 70

Předseda správní rady

1.Správní rada volí předsedu a místopředsedu z řad svých členů zastupujících skupinu tří členských států, které společně připravily osmnáctiměsíční program Rady. Funkci vykonávají po dobu 18 měsíců odpovídající době trvání tohoto programu Rady. Skončí-li však členství předsedy nebo místopředsedy ve správní radě v průběhu jejich funkčního období, zaniká současně automaticky též jejich funkční období.

2.Předseda a místopředseda jsou voleni dvoutřetinovou většinou hlasů členů správní rady s hlasovacím právem.

3.Nemůže-li předseda plnit své povinnosti, automaticky jej nahradí místopředseda.

Článek 71

Zasedání správní rady

1.Zasedání správní rady svolává předseda.

Zasedání správní rady se zpravidla konají v ústředí Europolu.

2.Výkonný ředitel se účastní jednání, nemá však hlasovací právo.

3.Řádná zasedání správní rady se konají alespoň dvakrát ročně. Správní rada se schází rovněž z podnětu předsedy, na žádost Komise nebo na žádost alespoň třetiny svých členů.

4.V případě potřeby může správní rada pořádat společná zasedání se správními radami Eurojustu, Frontexu a agentury CEPOL.

5.Správní rada může k účasti na zasedání přizvat jako pozorovatele jakoukoli osobu, jejíž názor může být relevantní.

6.Dva zástupci skupiny pro společnou parlamentní kontrolu jsou zváni k účasti na dvou řádných zasedáních správní rady ročně jako pozorovatelé bez hlasovacího práva, aby projednali tyto záležitosti, které jsou předmětem politického zájmu:

a)souhrnnou výroční zprávu o činnosti za předchozí rok uvedenou v čl. 72 odst. 2 písm. m);

b)jednotný programový dokument na následující rok uvedený v článku 73 a roční rozpočet;

c)písemné otázky a odpovědi skupiny pro společnou parlamentní kontrolu;

d)vnější vztahy a záležitosti partnerství.

Správní rada může společně se zástupci skupiny pro společnou parlamentní kontrolu rozhodnout o dalších otázkách politického zájmu, které mají být projednány.

7.Členům správní rady a jejich náhradníkům mohou být s výhradou ustanovení jejího jednacího řádu na zasedáních nápomocni jejich poradci nebo odborníci.

8.Sekretariát pro správní radu zajišťuje Europol.

Článek 72

Funkce správní rady

1.Správní rada je odpovědná za přijímání strategických rozhodnutí Europolu a za stanovení obecných směrů jeho činnosti.

2.Správní rada:

a)přijímá dvoutřetinovou většinou svých členů s hlasovacím právem roční rozpočet Europolu a vykonává další funkce v souvislosti s rozpočtem Europolu;

b)přijímá finanční pravidla platná pro Europol;

c)na základě analýzy potřeb přijímá a pravidelně aktualizuje plány pro sdělování a šíření informací;

d)přijímá svůj jednací řád, včetně ustanovení týkajících se úkolů a fungování jejího sekretariátu;

e)v souladu s odstavcem 5 a ve vztahu k zaměstnancům Europolu vykonává pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a které pracovní řád svěřuje orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy (dále jen „pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“);

f)přijímá prováděcí pravidla k provedení služebního řádu a pracovního řádu v souladu s čl. 110 odst. 2 služebního řádu;

g)jmenuje dvoutřetinovou většinou výkonného ředitele a případně i zástupce výkonného ředitele a v příslušných případech prodlužuje jejich funkční období nebo je odvolává z funkce;

h)stanovuje organizační strukturu Europolu a přijímá personální politiku Europolu s ohledem na řádné hospodaření s rozpočtem;

i)v případě potřeby zřizuje poradní orgány, stanuje jejich mandát, složení a prováděcí pravidla;

j)rozhoduje na návrh výkonného ředitele a po předchozím souhlasu Komise o zřízení operativních, technických nebo administrativních funkcí, kapacit nebo zařízení v jiných členských státech než v hostitelském členském státě, je-li to nezbytné pro plnění úkolů Europolu;

k)schvaluje uzavření pracovních ujednání;

l)s přihlédnutím ke stanovisku Komise přijímá jednotný programový dokument Europolu dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů oprávněných hlasovat s hlasovacím právem;

m)stanovuje hodnoticí kritéria pro posuzování výkonnosti Europolu a přijímá dvoutřetinovou většinou svých členů s hlasovacími právy souhrnnou výroční zprávu o činnosti Europolu a do 1. července následujícího roku ji předkládá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a vnitrostátním parlamentům. Souhrnná výroční zpráva o činnosti se zveřejňuje. Komise přijme prováděcí akty, jimiž se stanoví ukazatele pro podávání zpráv, aby byl zajištěn jednotný přístup k shromažďování a předkládání informací ze strany Europolu, pokud jde o trestné činy poškozující finanční zájmy Unie;

n)přijímá pravidla pro předcházení střetům zájmů a řešení těchto střetů u svých členů, a to i v souvislosti s jejich prohlášením o zájmech;

o)přijímá vhodná opatření na podporu uznávání dovedností a odborných zkušeností získaných během doby činnosti v Europolu nebo při činnostech prováděných pro Europol, mimo jiné prostřednictvím vypracování společného rámce kompetencí ve spolupráci s agenturou CEPOL;

p)sleduje strategické priority a cíle Europolu, vyjádřené v hodnoticích kritériích uvedených v bodě m), a zajišťuje vhodná opatření v reakci na operativní, technologické a organizační výzvy, které mají vliv na plnění úkolů Europolu;

q)dohlíží na výkon funkce výkonného ředitele, včetně provádění rozhodnutí správní rady a účinného výkonu pravomocí svěřených výkonnému řediteli podle tohoto nařízení;

r)jmenuje pověřence pro ochranu osobních údajů, který je při plnění svých povinností funkčně nezávislý;

s)jmenuje účetního, který je při plnění svých povinností funkčně nezávislý;

t)zřizuje nezávislý útvar interního auditu a dohlíží na jeho činnost a zajišťuje další náležitá opatření v návaznosti na doporučení plynoucí z interních či externích auditních zpráv, hodnocení a vyšetřování úřadu EPPO, Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a evropského inspektora ochrany údajů;

u)přijímá pokyny pro zpracování informací Europolem v souladu s článkem 32, po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů;

v)přijímá prováděcí předpisy upravující činnost center v souladu s články 13 až 19 a pravidelně vyhodnocuje jejich fungování a v případě potřeby je přizpůsobuje s ohledem na operativní potřeby a měnící se bezpečnostní hrozby;

w)jmenuje úředníka pro otázky základních práv, který je při plnění svých povinností funkčně nezávislý;

x)upřesňuje kritéria, na jejichž základě Europol může vydávat návrhy na možné vkládání informačních záznamů do SIS.

3.Pokud dojde správní rada k názoru, že je to nutné pro plnění úkolů Europolu, může navrhnout Radě, aby upozornila Komisi na nutnost přijetí rozhodnutí o odpovídající ochraně, jak je uvedeno v čl. 94a nařízení (EU) 2018/1725, nebo doporučení rozhodnutí o zmocnění k zahájení vyjednávání s cílem uzavřít mezinárodní dohodu, jak je uvedeno v čl. 94b odst. 2 nařízení (EU) 2018/1725.

4.Pokud alespoň jedna třetina členů správní rady identifikuje potřebu, aby Europol přijal opatření v konkrétní oblasti spadající do jeho působnosti, správní rada vyzve výkonného ředitele, aby navrhl vhodná opatření.

5.Správní rada přijme podle článku 110 služebního řádu rozhodnutí na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno. Výkonný ředitel je oprávněn přenést tyto pravomoci na další osoby.

6.Pokud to vyžadují výjimečné okolnosti, může správní rada rozhodnutím dočasně pozastavit přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a pravomocí jím přenesených na další osoby a vykonávat je sama, nebo je může přenést na jednoho ze svých členů nebo na jiného zaměstnance než na výkonného ředitele.

7.Správní rada může některé úkoly, s výjimkou těch, které vyžadují dvoutřetinovou většinu správní rady, přenést na výkonnou radu uvedenou v článku 75 a přijme vnitřní pravidla upravující její úkoly, složení a fungování.

Článek 73

Víceleté programování a roční pracovní programy

1.Správní rada každoročně do konce každého roku přijme jednotný programový dokument obsahující víceleté programování a roční pracovní program Europolu, a to na základě návrhu předloženého výkonným ředitelem a v souladu se stanoviskem Komise, a pokud jde o víceleté programování, po předchozí konzultaci se skupinou pro společnou parlamentní kontrolu, zřízenou společně Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty.

V případě, že Komise vydá záporné stanovisko z důvodů souvisejících s dodržováním práva Unie, soudržnosti s cíli politik Unie nebo řádným finančním řízením, správní rada před přijetím návrhu jednotného programového dokumentu tento návrh přezkoumá, aby bylo zajištěno dodržování práva Unie, soudržnost s cíli politik Unie a řádné finanční řízení.

Rozhodne-li se správní rada nezohlednit jakékoliv připomínky vznesené skupinou pro společnou parlamentní kontrolu v souladu s čl. 71 odst. 6 písm. c), poskytne Europol patřičné odůvodnění.

Správní rada předloží jednotný programový dokument po jeho přijetí Radě, Komisi a skupině pro společnou parlamentní kontrolu.

2.Víceleté programování stanoví celkové strategické programování, včetně cílů, předpokládaných výsledků a ukazatelů výkonnosti. Dále stanoví plánování zdrojů, včetně víceletého rozpočtu a plánu pracovních míst, přičemž zohlední potřebu zajistit vhodnou kombinaci dovedností a odborných znalostí nezbytných pro plnění úkolů Europolu. Obsahuje strategii vztahů s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi a plánované činnosti Europolu v oblasti výzkumu a inovací.

Víceleté programování se realizuje prostřednictvím ročních pracovních programů a v případě potřeby se aktualizuje podle výsledků externích a interních hodnocení. Závěry těchto hodnocení se případně zapracují i do ročního pracovního programu na následující rok.

3.Roční pracovní program obsahuje podrobné cíle, předpokládané výsledky a ukazatele výkonnosti. Obsahuje také popis financovaných činností a vymezuje finanční a lidské zdroje přidělené na každou činnost podle zásad sestavování a řízení rozpočtu podle činností. Roční pracovní program musí být v souladu s víceletým programováním. Jasně popíše úkoly, které byly oproti předcházejícímu rozpočtovému roku přidány, změněny nebo zrušeny.

4.Pokud je Europol po přijetí ročního pracovního programu pověřen novým úkolem, správní rada roční pracovní program změní.

5.Každá podstatná změna ročního pracovního programu, zejména změna mající za následek přerozdělení rozpočtových zdrojů nad 2 % ročního rozpočtu, se přijímá stejným postupem jako původní roční pracovní program. Správní rada může přenést pravomoc k provádění nepodstatných změn ročního pracovního programu na výkonného ředitele.

Článek 74

Pravidla hlasování ve správní radě

1.Aniž je dotčen čl. 70 odst. 2, čl. 72 odst. 2 písm. a), g), l) a m), čl. 76 odst. 7 a čl. 126 odst. 2, přijímá správní rada rozhodnutí většinou svých členů s hlasovacím právem.

2.Pokud Komise vznese vážné obavy ohledně návrhu rozhodnutí předloženého správní radě v záležitostech týkajících nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/715, služebního řádu a pracovního řádu, správní rada přijetí dotčeného rozhodnutí odloží. Do 15 dnů ode dne, kdy Komise vznese vážné obavy ohledně návrhu rozhodnutí správní rady, správní rada toto rozhodnutí znovu přezkoumá a přijme je s případnými změnami ve druhém čtení buď dvoutřetinovou většinou zahrnující zástupce Komise, nebo čtyřpětinovou většinou hlasů zástupců členských států.

3.Každý člen s hlasovacím právem má jeden hlas. V nepřítomnosti člena s hlasovacím právem je k výkonu jeho hlasovacího práva oprávněn jeho náhradník.

4.Předseda se účastní hlasování.

5.Výkonný ředitel se hlasování neúčastní.

6.Jednací řád správní rady stanoví podrobnější pravidla hlasování, zejména podmínky, za nichž může člen zastupovat jiného člena.

Oddíl 3
Výkonná rada

Článek 75

Výkonná rada

1.Správní radě je nápomocna výkonná rada.

2.Výkonná rada:

a)připravuje rozhodnutí, která má přijmout správní rada, a sleduje provádění rozhodnutí, která tato rada přijala, aniž jsou dotčeny povinnosti výkonného ředitele;

b)přezkoumává návrh ročního rozpočtu a návrh souhrnné výroční zprávy o činnosti a dohlíží na přípravu a provádění ročního a víceletého programování;

c)sleduje plnění rozpočtu Europolu a připravuje finanční a rozpočtová rozhodnutí, která má přijmout správní rada;

d)přijímá vnitřní strategii boje proti podvodům, která je úměrná riziku podvodů;

e)společně s představenstvem zajišťuje náležitá opatření v návaznosti na zjištění a doporučení plynoucí z interních či externích auditních zpráv a hodnocení, výsledky vyšetřování provedených Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a výsledky, včetně soudních rozhodnutí, vyšetřování provedených úřadem evropského veřejného žalobce, a to v souladu s platným právem Unie;

f)aniž jsou dotčeny povinnosti výkonného ředitele, poskytuje mu v případě potřeby poradenství při provádění rozhodnutí správní rady, aby posílila dozor nad správním a rozpočtovým řízením.

3.Je-li to z naléhavých důvodů nezbytné, může výkonná rada přijímat prozatímní rozhodnutí jménem správní rady, zejména ve věcech týkajících se správního a rozpočtového řízení, včetně pozastavení přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování. Taková rozhodnutí se předkládají správní radě ke schválení na jejím příštím zasedání.

4.Výkonnou radu tvoří předseda výkonné rady, jeden zástupce Komise ve správní radě a tři další členové jmenovaní správní radou z jejích členů s hlasovacím právem. Předseda správní rady je zároveň předsedou výkonné rady. Výkonný ředitel se účastní zasedání výkonné rady, avšak nemá hlasovací právo.

5.Funkční období členů výkonné rady je čtyři roky. Funkční období členů výkonné rady skončí v okamžiku, kdy skončí jejich členství ve správní radě.

6.Řádná zasedání výkonné rady se konají alespoň jednou za tři měsíce. Kromě toho se výkonná rada schází z podnětu svého předsedy nebo na žádost svých členů.

7.Výkonná rada může k projednání konkrétních bodů programu přizvat jako pozorovatele bez práva hlasovat i další účastníky.

Oddíl 4

Výkonný ředitel

Článek 76

Jmenování, odvolání a prodloužení funkčního období

1.Výkonný ředitel je zaměstnán jako dočasný zaměstnanec Europolu podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců.

2.Výkonného ředitele jmenuje správní rada ze seznamu uchazečů navržených Komisí. Pro účely uzavření smlouvy s výkonným ředitelem je Europol zastoupen předsedou správní rady.

3.Funkční období výkonného ředitele je pětileté. V dostatečném předstihu před koncem tohoto období Komise provede posouzení, které zohlední hodnocení výsledků výkonného ředitele a budoucí úkoly a výzvy Europolu.

4.Správní rada může na návrh Komise, který zohlední posouzení uvedené v odstavci 3, funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit, a to na dobu nepřesahující pět let.

5.Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se na konci celkového funkčního období nesmí účastnit dalšího výběrového řízení na tutéž pozici.

6.Výkonný ředitel může být odvolán z funkce pouze na základě rozhodnutí správní rady jednající na návrh Komise.

7.Správní rada přijímá rozhodnutí o jmenování, prodloužení funkčního období nebo odvolání výkonného ředitele a/nebo zástupce či zástupců výkonného ředitele dvoutřetinovou většinou svých členů s hlasovacím právem.

8.V případě uvolnění funkce, pokud správní rada nerozhodne, který ze zástupců výkonného ředitele převezme úkoly a povinnosti výkonného ředitele až do jmenování nového výkonného ředitele, tuto funkci převezme zástupce výkonného ředitele v nejvyšší platové třídě.

Článek 77

Úkoly a povinnosti výkonného ředitele

1.Výkonný ředitel odpovídá za řízení Europolu. Je odpovědný správní radě.

2.Výkonný ředitel podává Evropskému parlamentu, skupině pro společnou parlamentní kontrolu a Radě na jejich žádost zprávy o plnění svých povinností.

3.Výkonný ředitel je právním zástupcem Europolu.

4.Výkonný ředitel odpovídá za plnění úkolů svěřených Europolu tímto nařízením. Výkonný ředitel odpovídá zejména za:

a)zajištění běžné správy Europolu;

b)předkládání návrhů správní radě na zřízení provozních, technických nebo administrativních funkcí či kapacit umístěných v jiných členských státech než v hostitelském členském státě, je-li to nezbytné pro plnění úkolů Europolu;

c)identifikaci operativních priorit, nedostatků v oblasti kapacit a nově vznikajících bezpečnostních hrozeb spadající do působnosti Europolu a předkládání návrhů na vhodná operativní, technologická či organizační opatření správní radě;

d)zajišťování dodržování finančních pravidel Europolu;

e)vypracování návrhu jednotného programového dokumentu a jeho předložení správní radě po konzultaci s Komisí;

f)přípravu souhrnné výroční zprávy o činnosti Europolu a její předložení správní radě k posouzení a přijetí;

g)ochranu finančních zájmů Unie uplatňováním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jinému protiprávnímu jednání, aniž by byla dotčena vyšetřovací pravomoc úřadu OLAF a úřadu EPPO, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně uložením účinných, přiměřených a odrazujících správních a finančních sankcí;

h)ohlašování jakékoli trestné činnosti úřadu EPPO, u níž by úřad EPPO mohl vykonávat svou pravomoc, v souladu s článkem 24 nařízení (EU) 2017/1939 a podávání zpráv úřadu OLAF v souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 883/ 2013;

i)vypracování plánu následných opatření v souvislosti se závěry interních či externích auditních zpráv a hodnocení, jakož i zpráv o vyšetřování a doporučení vyplývajících z vyšetřování provedených úřadem EPPO, úřadem OLAF a EIOÚ, pravidelně podávat zprávy o pokroku správní radě a v případě potřeby a bez zbytečného odkladu informovat Komisi o významných zjištěních a opatřeních přijatých v reakci na ně;

j)vypracování návrhu finančních pravidel vztahujících se na agenturu;

k)přípravu návrhu odhadu příjmů a výdajů agentury a plnění jejího rozpočtu v souladu se zásadami řádného finančního řízení a sestavování rozpočtu podle výkonnosti;

l)vypracování vhodných návrhů prováděcích pravidel k provedení služebního řádu a pracovního řádu v souladu s článkem 110 služebního řádu;

m)vypracování návrhu vnitřních pravidel pro předcházení střetům zájmů a řešení těchto střetů u členů správní rady a jeho předložení správní radě k přijetí;

n)podporu rozmanitosti a zajišťování genderové vyváženosti, pokud jde o přijímání zaměstnanců agentury;

o)pravidelné informování správní rady o spolupráci s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, včetně přípravy a uzavírání pracovních ujednání a souvisejících provozních záležitostí, a v případě potřeby předkládání návrhů na následná opatření správní radě;

p)pravidelné informování správní rady o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, včetně přípravy a uzavírání pracovních ujednání s orgány třetích zemí a mezinárodních organizací;

q)pravidelné informování správní rady o uplatňování nařízení (EU) 2018/1725 v přípravě předávání osobních údajů a o souvisejících záležitostech;

r)pravidelné informování správní rady o pracovních ujednáních uzavřených se soukromými subjekty, včetně jejich strategického významu, provozních dopadů a případných souvisejících rizik;

s)plnění dalších úkolů podle tohoto nařízení.

Článek 78

Zástupci výkonného ředitele

1.Výkonnému řediteli je nápomocen jeden nebo více zástupců výkonného ředitele. Jejich úkoly vymezí výkonný ředitel.

2.Na zástupce výkonného ředitele se vztahuje článek 77. Před jejich jmenováním, prodloužením jejich funkčního období či jejich odvoláním z funkce je konzultován výkonný ředitel.

KAPITOLA VI
Vztahy se subjekty Unie

Článek 79

Společná ustanovení

1.Europol může navázat a udržovat spolupráci s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie v souladu s úkoly svěřenými Europolu a těmto orgánům, institucím a jiným subjektům a usiluje o zajištění součinnosti při plnění jejich příslušných úkolů. Europol navazuje a udržuje úzké vztahy s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie podle článků 81 až 90, přičemž tyto vztahy nejsou omezeny na oblasti, které jsou v nich uvedeny.

Europol může rovněž navázat a udržovat spolupráci s orgány a misemi Unie zřízenými na základě Smluv v souladu s úkoly svěřenými Europolu a těmto orgánům a misím.

2.Cílem spolupráce Europolu s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie podle této kapitoly je především posílit celkovou účinnost reakce Unie na formy trestné činnosti uvedené v příloze I, a to zejména snahou o zajištění doplňkovosti, a, je-li to možné, posílení koordinace a zamezení zdvojování činností, mimo jiné prostřednictvím:

a)výměny informací v souladu s podmínkami stanovenými v tomto nařízení;

b)operativních činností;

c)strategických a analytických činností;

d)výměny odborných znalostí a zkušeností;

e)činností odborné přípravy;

f)rozvoje kapacit, mimo jiné prostřednictvím výzkumu a inovací a společného zadávání veřejných zakázek;

g)koordinace činností, je-li to vhodné, ve vztahu k třetím zemím a mezinárodním organizacím;

h)koordinace činností pro provádění příslušných strategií a politických priorit Unie.

3.Spolupráce uvedená v odstavcích 1 a 2 probíhá v rámci pracovních ujednání uzavřených se subjekty uvedenými v odstavci 1. Tato pracovní ujednání neumožňují výměnu osobních údajů a nejsou pro Unii ani její členské státy závazná.

Pracovní ujednání uzavřená s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie zřízenými v rámci Smlouvy o fungování EU podléhají předchozímu schválení Komisí, s výjimkou pracovního ujednání uvedeného v článku 81. Tato pracovní ujednání podléhají pravidelnému přezkumu v závislosti na vývoji operativních potřeb, a to z vlastní iniciativy Europolu a příslušného orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie, nebo – s výjimkou pracovního ujednání uvedeného v článku 81 – na žádost Komise.

Každé pracovní ujednání, které Europol uzavřel s orgánem, institucí nebo jiným subjektem Unie před vstupem tohoto nařízení v platnost, je po datu zahájení uplatňování tohoto nařízení podrobeno přezkumu.

4.Výkonný ředitel informuje správní radu o veškeré pravidelné spolupráci, kterou má Europol v úmyslu navázat a udržovat v souladu s odstavci 1, 2 a 3, a o vývoji takové spolupráce po jejím navázání.

5.S výhradou případných omezení podle čl. 33 odst. 2 a pravidel platných podle článku 129 může Europol přímo vyměňovat jakékoli informace, s výjimkou osobních údajů, s orgánem, institucí nebo jiným subjektem Unie, pokud je taková výměna relevantní pro plnění úkolů Europolu nebo úkolů daného orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie.

6.S výhradou omezení uvedených podle čl. 33 odst. 2 nebo 3 a pravidel použitelných podle článku 129 může Europol předávat osobní údaje subjektům uvedeným v odstavci 1, je-li toto předání nezbytné a přiměřené pro řádné plnění úkolů daného subjektu. Osobní údaje předané Europolem subjektům uvedeným v odstavci 1 lze zpracovávat pro jiný účel pouze tehdy, povolí-li to Europol a je-li to slučitelné s původním účelem, pro nějž byly údaje Europolem shromážděny a předány. Pokud byly údaje, které mají být předány, poskytnuty členským státem nebo institucí, orgánem nebo jiným subjektem Unie a jsou splněny podmínky stanovené v čl. 81 odst. 3 a 4, sdílí Europol osobní údaje a další příslušné informace s úřadem EPPO bez ohledu na jakékoli omezení uvedené podle čl. 33 odst. 2 nebo odstavce 3.

7.Europol může přijímat a zpracovávat osobní údaje od orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, je-li to nezbytné a přiměřené pro řádné plnění jeho úkolů. Informace, u nichž je zřejmé, že při jejich získání byla očividně porušena lidská práva, se nezpracovávají.

8.Další předání nebo přenos osobních údajů, které orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie obdržely od Europolu, je zakázáno, pokud k němu Europol nedal předchozí výslovné svolení.

9.Europol zajistí, aby v souladu s tímto nařízením byly vedeny podrobné záznamy o veškerých předáních a přenosech osobních údajů a o důvodech těchto předání a přenosů.

Článek 80

Společná ustanovení o nepřímé výměně informací na základě systému výskytu shody / bez výskytu shody

1.Europol přijme veškerá vhodná opatření, aby zajistil nepřímý přístup ostatních orgánů, institucí a jiných subjektů Unie k informacím, které má v držení, je-li tento přístup stanoven v právních předpisech Unie, a to za podmínek vzájemnosti a prostřednictvím automatizovaného systému výskytu shody / bez výskytu shody, jehož fungování je založeno na vyhledávání v rejstřících, které musí být průběžně aktualizovány, pokud takový přístup stanoví právo Unie.

2.Nepřímým přístupem k informacím podle prvního odstavce nejsou dotčena jakákoli omezení uvedená členskými státy, orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi poskytujícími informace podle čl. 33 odst. 2.

3.V případě výskytu shody Europol zahájí postup, kterým mají být informace, jež vedly k nalezení shody, předány vyhledávajícímu orgánu, instituci nebo jinému subjektu Unie uvedeným v odstavci 1, v souladu s omezeními stanovenými poskytovatelem informací podle tohoto nařízení. V případě výskytu shody s informacemi, na které se vztahují omezení uvedená podle čl. 33 odst. 2, automatizovaný systém výskytu shody / bez výskytu shody uvedený v odstavci 1 o nalezení shody vyhledávající orgán, úřad nebo jiný subjekt Unie neinformuje. V takovém případě Europol neprodleně kontaktuje poskytovatele informací a dotáže se, zda lze informace, jež vedly k nalezení shody, sdílet s vyhledávajícím orgánem, institucí nebo jiným subjektem Unie. Pokud poskytovatel informací tato omezení zruší, Europol předá informace, jež vedly k nalezení shody, vyhledávajícímu orgánu, instituci nebo jinému subjektu Unie. V případě, že poskytovatel informací tato omezení zachová, Europol musí tato omezení dodržet a informace, jež vedly k nalezení shody, vyhledávajícímu orgánu, instituci nebo jinému subjektu Unie nepředá.

4.Vyhledávání informací v souladu s odstavci 1 a 2 lze provádět pouze za účelem zjištění, zda se informace v držení dalšího orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie shodují s informacemi zpracovávanými Europolem pro účely čl. 32 odst. 2 písm. a), b) a c).

5.Europol umožní vyhledávání podle odstavců 1 a 2 pouze osobám, které jsou dalšími orgány, institucemi a jinými subjekty Unie oprávněny provádět taková vyhledávání, a to při současném zachování automatizované povahy systému výskytu shody / bez výskytu shody.

6.Za podmínek vzájemnosti uvedených v prvním odstavci má Europol v rámci svých pravomocí na základě automatizovaného systému výskytu shody / bez výskytu shody nepřímý přístup k informacím poskytnutým orgánům, institucím a jiným subjektům Unie, a to za podmínek stanovených právními předpisy Unie.

7.Tento přístup nesmí mít vliv na jakákoli omezení uvedená členským státem, orgánem, institucí nebo jiným subjektem Unie, třetí zemí nebo mezinárodní organizací, která tyto informace poskytla.

8.Europol a další orgány, instituce a jiné subjekty Unie se navzájem informují, pokud v důsledku výskytu shody v souladu s odstavci 1 a 3 existují známky toho, že údaje mohou být nesprávné nebo v rozporu s jinými údaji.

9.Je-li to nutné pro zavedení systému výskytu shody / bez výskytu shody uvedeného v odstavcích 1 až 8, prostřednictvím prováděcích aktů přijatých v souladu s článkem 138 se stanoví technický postup, včetně datových souborů, které by měly být zahrnuty v rejstřících, a požadavky na výkonnost a dostupnost.

Článek 81

Vztahy s Úřadem evropského veřejného žalobce

1.Europol naváže a udržuje úzké vztahy s úřadem EPPO, a to na základě pracovního ujednání stanovujícího formy jejich spolupráce. Pracovní ujednání podléhá pravidelnému přezkumu.

2.Na žádost Úřadu evropského veřejného žalobce podle článku 102 nařízení (EU) 2017/1939 Europol podporuje vyšetřování úřadu EPPO, a to zejména poskytováním veškerých informací v držení Europolu týkajících se trestných činů spadajících do působnosti úřadu EPPO a poskytováním požadované operativní podpory pro plnění úkolů úřadu EPPO.

3.Pro účely poskytování informací a podpory úřadu EPPO podle prvního pododstavce Europol zajistí, aby byla zavedena nezbytná organizační opatření, včetně přidělení kvalifikovaných lidských zdrojů.

4.Aby bylo zajištěno, že Europol poskytne úřadu EPPO nezbytné informace podle odstavce 2 tohoto článku, Europol umožní úřadu EPPO nepřímý přístup na základě automatizovaného systému výskytu shody / bez výskytu shody k údajům týkajícím se trestných činů, které spadají do působnosti úřadu EPPO a které jsou uchovávány pro účely uvedené v čl. 32 odst. 2 písm. a), b) a c). Tento systém výskytu shody / bez výskytu shody v případě výskytu shody informuje Europol a poskytovatele informací uvedených v čl. 33 odst. 1.

5.Podle čl. 43 odst. 2 nařízení (EU) 2017/1939 Europol v případě výskytu shody s databází sdílí s úřadem EPPO informace, jež vedly k nalezení této shody, a to v rozsahu, v jakém se týkají trestných činů spadajících do působnosti úřadu EPPO, a informuje o tom poskytovatele těchto informací.

6.Podle čl. 24 odst. 1 nařízení (EU) 2017/1939 Europol bez zbytečného odkladu ohlásí úřadu EPPO jakékoli trestné jednání, u něhož by mohl úřad EPPO vykonat svou pravomoc v souladu s nařízením (EU) 2017/1939.

7.V případech, kdy Europol podává hlášení úřadu EPPO podle prvního pododstavce, oznámí to příslušným orgánům dotčených členských států neprodleně.

8.Europol může provádět společné operativní analýzy s úřadem EPPO.

9.Pokud Europol obdrží od úřadu EPPO informace o formách trestné činnosti, které nespadají do působnosti úřadu EPPO, ale spadají do působnosti Europolu, Europol tyto informace zpracuje a analyzuje a v případě potřeby je předá příslušným orgánům členských států v souladu s tímto nařízením.

Článek 82

Vztahy s Eurojustem

1.Pokud při činnostech Europolu, a to i v jakékoli fázi činnosti operativní pracovní skupiny, Europol nebo členský stát zjistí, že jsou nezbytná účinná následná soudní opatření v rámci mandátu Eurojustu, Europol o tom bez zbytečného odkladu informuje Eurojust a všechny dotčené členské státy. Europol zahájí postup pro sdílení příslušných informací podle rozhodnutí členského státu poskytujícího tyto informace. V takovém případě Eurojust konzultuje Europol.

2.Europol a Eurojust se mohou dohodnout na vytvoření společných operativních platforem a dalších forem strukturované spolupráce s cílem podporovat příslušné orgány členských států v konkrétních oblastech trestné činnosti v oblastech jejich působnosti. To může zahrnovat společnou operativní analýzu.

3.Europol v rámci svých příslušných pravomocí spolupracuje s Eurojustem při podpoře příslušných orgánů členských států v souvislosti s digitálními vyšetřováními a přístupem k údajům a zejména slouží jako znalostní centrum pro poskytování poradenství, pomoci a podpory při budování kapacit v oblasti přeshraničního přístupu k elektronickým důkazům.

4.Europol v rámci svých příslušných pravomocí podporuje Eurojust v oblasti nejzávažnějších mezinárodních zločinů.

Článek 83

Vztahy s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)

Pokud během doby, kdy Europol zpracovává informace v souvislosti s určitým vyšetřováním nebo v procesu vymáhání majetku, Europol nebo členský stát zjistí, že je nezbytná koordinace, spolupráce nebo podpora ze strany úřadu OLAF v rámci jeho pravomocí, Europol vyrozumí o této skutečnosti úřad OLAF a v souladu s rozhodnutím členského státu, který informace poskytl, zahájí postup pro sdílení příslušných informací. V takovém případě úřad OLAF konzultuje Europol.

Článek 84

Vztahy s Orgánem pro boj proti praní peněz a financování terorismu (AMLA)

1.Vztah mezi Europolem a orgánem AMLA se zaměří zejména na podporu finančních zpravodajských jednotek v rámci společných analýz prováděných podle článku 32 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1640 74 a článku 40 nařízení (EU) 2024/1620.

2.Pro účely čl. 41 odst. 4 nařízení (EU) 2024/1620 Europol přijímá, zpracovává a analyzuje výsledky společných analýz a veškeré další informace podle tohoto nařízení.

Článek 85

Vztahy s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex)

Europol spolupracuje s agenturou Frontex zejména při:

a)identifikaci vysoce rizikových přeshraničních přesunů a související trestné činnosti, mimo jiné prostřednictvím analýzy cestovních informací obsažených v rozsáhlých informačních systémech Unie; za tímto účelem Europol porovná tyto údaje s informacemi, které má k držení v souladu s tímto nařízením, a poskytne agentuře Frontex příslušné ukazatele rizika;

b)provádění činností vykonávaných podle nařízení (EU) 2024/1356 a v rámci nařízení (EU) 2019/1896, přičemž za tímto účelem Europol může na žádost dotčeného členského státu vyslat své zaměstnance za účelem podpory kontrol v příslušných rozsáhlých informačních systémech Unie podle článku 22 tohoto nařízení, a to i v souvislosti s činnostmi prováděnými podle nařízení (EU) 2019/1896 a významnými mezinárodními událostmi.

Článek 86

Vztahy s agenturou EU pro rozsáhlé informační systémy (eu-LISA)

1.Europol spolupracuje s agenturou eu-LISA v oblastech společného zájmu spojených s vývojem, zaváděním a provozem informačních systémů a související komunikační infrastruktury.

2.Spolupráce mezi Europolem a agenturou eu-LISA uvedená v odstavci 1 zahrnuje, pokud je to vhodné a v souladu s jejich příslušnými mandáty, mimo jiné:

a)účast na zadávání veřejných zakázek nebo použití zadávání veřejných zakázek, včetně společného zadávání veřejných zakázek, rámcových smluv nebo jiných nástrojů zadávání veřejných zakázek za účelem pořízení stavebních prací, dodávek nebo služeb;

b)sdílení, opakované využití nebo úpravu technických součástí, nástrojů, služeb nebo hlavních prvků vyvinutých nebo provozovaných kteroukoli z těchto agentur;

c)poskytování technické podpory, odborných znalostí nebo služeb, mimo jiné v oblasti vývoje, testování, údržby a bezpečnosti systémů;

d)vytváření společných projektových týmů a výměnu zaměstnanců, odborných znalostí a dalších zdrojů nezbytných pro realizaci společných projektů a technických činností.

3.Za účelem vývoje a údržby služeb, nástrojů a aplikací, které Europol vyvinul, zajišťuje nebo spravuje, požádá Europol agenturu eu-LISA, aby mu a případně i příslušným orgánům členských států poskytla certifikáty veřejných klíčů vydané certifikační autoritou agentury eu-LISA.

4.Spolupráce podle odstavců 1, 2 a 3 probíhá v rámci pracovních ujednání stanovujících praktické podmínky, včetně finančních aspektů, systémů řízení a správy, ujednání o výměně zaměstnanců a jejich dočasném vysílání, jakož i vytváření a fungování společných projektových týmů.

5.Odstavce 1 až 4 nemají vliv na povinnosti Europolu, pokud jde o vývoj a provoz jeho vlastních informačních systémů.

Článek 87

Vztahy s Agenturou Evropské unie pro drogy

Spolupráce Europolu s Agenturou Evropské unie pro drogy, zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1322 75 , se týká zejména sběru údajů a monitorování trendů v oblasti nabídky drog, včetně nezákonné výroby drog a obchodování s nimi a další související trestné činnosti, používání nových technologií a používání nových psychoaktivních látek.

Článek 88

Vztahy s Agenturou Evropské unie pro základní práva (FRA)

Spolupráce Europolu s agenturou FRA podporuje úsilí Europolu o zajišťování plného dodržování základních práv a svobod zakotvených v Listině při plnění jeho různých úkolů. To se týká zejména oblastí činnosti Europolu, které mohou mít zvláštní dopad na práva jednotlivců, včetně zranitelných osob, jako jsou děti.

Článek 89

Vztahy s Celním úřadem Evropské unie

Spolupráce Europolu s Celním úřadem Evropské unie, zřízeným nařízením […], se zaměří na umožnění vzájemné výměny příslušných údajů a informací pro předcházení závažné trestné činnosti a terorismu a boj proti nim, zejména tím, že Europolu umožní na vyžádání získávat údaje, včetně osobních údajů a obchodně citlivých údajů, které jsou k dispozici v celním datovém centru EU, v souladu s nařízením […].

Článek 90

Vztahy s Agenturou Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA)

Spolupráce Europolu s agenturou ENISA se zaměří zejména na:

a)lepší sdílení informací o situaci v oblasti kybernetických hrozeb a incidentů, zejména pokud jde o operativní informace o kybernetických hrozbách, a

b)lepší připravenost v oblasti kybernetické bezpečnosti, reakce na incidenty spojené s ransomwarem a obnovení provozu po nich.

Kapitola VII
Vztahy s partnery

Oddíl 1
Společná ustanovení

Článek 91

Společná ustanovení

1.Je-li to nezbytné pro plnění jeho úkolů, může Europol navázat a udržovat spolupráci s orgány třetích zemí, mezinárodními organizacemi a soukromými subjekty.

2.S výhradou omezení stanovených v čl. 33 odst. 2 a aniž je dotčen článek 129, může Europol se subjekty uvedenými v odstavci 1 tohoto článku přímo vyměňovat veškeré informace s výjimkou osobních údajů, je-li taková výměna významná pro plnění jeho úkolů.

3.Výkonný ředitel informuje správní radu o veškeré pravidelné spolupráci, kterou má Europol v úmyslu navázat a udržovat v souladu s odstavci 1 a 2, a o vývoji takové spolupráce po jejím navázání.

4.Pro účely uvedené v odstavcích 1 a 2 může Europol se subjekty uvedenými v odstavci 1 uzavírat pracovní ujednání, která podléhají předchozímu schválení Komisí. Taková pracovní ujednání nesmí umožňovat výměnu osobních údajů, nesmí z nich vyplývat právní závazky podle mezinárodního práva nebo práva Unie a nesmí vyjadřovat stanoviska, která by byla závazná pro Unii nebo její členské státy.

5.Europol může přijímat a zpracovávat osobní údaje od subjektů uvedených v odstavci 1, je-li to nezbytné a přiměřené pro řádné plnění jeho úkolů a pokud je to v souladu s nařízením (EU) 2018/1725 a tímto nařízením.

6.Další předání nebo přenos osobních údajů, které třetí země, mezinárodní organizace nebo soukromé subjekty obdržely od Europolu, je zakázáno, pokud k němu Europol nedal předchozí výslovné svolení.

7.Europol zajistí, aby v souladu s tímto nařízením byly vedeny podrobné záznamy o veškerých předáních a přenosech osobních údajů a o důvodech těchto předání a přenosů.

8.Informace, u nichž je zřejmé, že při jejich získání byla očividně porušena lidská práva, Europol nezpracovává.

Oddíl 2
Spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi

Článek 92

Priority v oblasti vnější činnosti

Europol zajistí, aby jeho spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi byla v souladu s vnějšími politikami a prioritami Unie a aby byla v příslušných případech prováděna v koordinaci s delegacemi Unie. Za tímto účelem přijme Europol v rámci svého mandátu jako součást víceletého programování a ročního pracovního programu uvedeného v článku 73 vnější strategii, která podléhá předchozímu schválení Komisí.

Článek 93

Spolupráce se zeměmi přidruženými k Schengenu

1.Europol bude úzce spolupracovat se zeměmi zapojenými do provádění, uplatňování a rozvoje schengenského acquis (dále jen „země přidružené k Schengenu“).

2.Rozsah, formy, práva a povinnosti týkající se spolupráce uvedené v odstavci 1 mohou být stanoveny ve zvláštní mezinárodní dohodě, kterou uzavře Unie s příslušnou zemí přidruženou k Schengenu.

3.Mezinárodní dohoda uvedená v odstavci 2 může stanovit:

a)přístup ke službě Europolu pro křížovou kontrolu a k analytickému prostředí Europolu a možnost provádět v nich vyhledávání v souladu s články 39 a 41;

b)status pozorovatele ve správní radě a v řídící skupině pro IKT a správu informací, který v souladu s článkem 69 není spojen s hlasovacími právy;

c)vysílání styčných úředníků za stejných podmínek, jaké platí pro styčné úředníky z členských států podle článku 27.

4.Každá mezinárodní dohoda, která upravuje formu spolupráce uvedenou v odstavci 3, může rovněž stanovit:

a)poskytování informací Europolu ze strany dotčené země přidružené k Schengenu za podmínek odpovídajících podmínkám stanoveným v čl. 29 odst. 1, 2 a 5 a povinnost Europolu zohlednit informace poskytnuté dotčenou zemí přidruženou k Schengenu, jak je stanoveno v čl. 29 odst. 6;

b)přiměřený finanční příspěvek, který má dotčená země přidružená k Schengenu zaplatit Europolu.

Článek 94

Předávání osobních údajů třetím zemím a mezinárodním organizacím

1.Europol může předávat osobní údaje do třetích zemí a mezinárodním organizacím, aniž je dotčen článek 129.

5.Výkonný ředitel je oprávněn schvalovat předání osobních údajů v souladu s články 94b, 94c a 94d nařízení (EU) 2018/1725.

Správní rada může na základě svolení uděleného evropským inspektorem ochrany údajů povolit na období nepřesahující jeden rok, které lze obnovit, soubor předání, jsou-li splněny podmínky článku 94c nařízení (EU) 2018/1725.

6.Pro účely odstavce 2 přijme výkonný ředitel bez zbytečného odkladu rozhodnutí na základě všech příslušných informací, včetně případných podnětů od pověřence pro ochranu osobních údajů a příslušných operačních center. Obecně platí, že tato předání budou schválena, jsou-li splněny příslušné podmínky, a budou provedena prostřednictvím aplikace SIENA. Pokud dotčená třetí země nebo mezinárodní organizace nemá do aplikace SIENA přístup, provedou se předání prostřednictvím kanálů Interpolu.

7.Výkonný ředitel co nejdříve informuje správní radu o případech, v nichž byly uplatněny články 94b, 94c a 94d nařízení (EU) 2018/1725.

Článek 95

Vztahy s členskými státy nebo třetími zeměmi v souvislosti s jejich účastí na činnosti Centra pro námořní analýzu a operace – narkotika

1.V míře nezbytné pro plnění svých úkolů Europol naváže a udržuje spolupráci s členskými státy a třetími zeměmi účastnícími se prostřednictvím pracovního ujednání na činnosti Centra pro námořní analýzu a operace – narkotika (MAOC-N).

2.Europol si může vyměňovat informace se třetími zeměmi účastnícími se na činnosti centra MAOC-N, pokud jsou dodrženy obecné zásady a pravidla pro předání operativních osobních údajů do třetích zemí uvedené v nařízení (EU) 2018/1725.

3.Členské státy účastnící se na činnosti centra MAOC-N připojí své styčné důstojníky vyslané do centra MAOC-N k aplikaci SIENA, aby mohli předávat příslušné informace Europolu.

4.Europol poskytuje centru MAOC-N analytickou podporu pro účely trestních vyšetřování vysoce rizikových zločineckých sítí, které obchodují s drogami na moři.

Oddíl 3
Spolupráce se soukromými subjekty a fyzickými osobami

Článek 96

Výměny osobních údajů se soukromými subjekty

1.Je-li to nezbytné pro plnění jeho úkolů, může Europol zpracovávat osobní údaje získané od soukromých subjektů.

2.Europol může obdržet přímo od soukromého subjektu osobní údaje, které je tento soukromý subjekt podle svého prohlášení oprávněn podle platných právních předpisů předávat.

3.Za účelem informování příslušných orgánů členských států o jakémkoli trestném činu, který se jich týká a který souvisí s osobními údaji obdrženými od soukromého subjektu, a aby jim umožnil přijmout nezbytná opatření, předá Europol osobní údaje a veškeré příslušné výsledky jejich zpracování dotčeným národním jednotkám Europolu.

4.Jakákoli spolupráce Europolu se soukromými subjekty nesmí zdvojovat činnosti finančních zpravodajských jednotek členských států ani do nich zasahovat a netýká se informací, které mají být poskytovány finančním zpravodajským jednotkám pro účely směrnice (EU) 2015/849.

5.Europol předá nebo poskytne osobní údaje soukromým subjektům pouze tehdy, je-li to nezbytně nutné a přiměřené, což se posuzuje případ od případu, a to zejména v případě, že je to v zájmu subjektu údajů nebo nezbytné k zabránění bezprostřednímu páchání trestné činnosti, včetně terorismu.

K takovému předání či přenosu dojde jedině tehdy, když práva a svobody subjektu údajů nepřevažují nad veřejným zájmem, který toto předání či přenos vyžaduje.

Předání nebo přenos podle prvního pododstavce tohoto odstavce podléhá omezením podle čl. 33 odst. 2 nebo 3 a není jimi dotčen článek 129.

6.Pokud soukromý subjekt nemá sídlo v Unii ani ve třetí zemi ve smyslu článku 94a nařízení (EU) 2018/1875, povolí výkonný ředitel převod pouze v následujících případech:

a)předání je nezbytné pro ochranu životních zájmů dotčeného subjektu údajů nebo jiné osoby;

b)předání je nezbytné pro ochranu oprávněných zájmů dotčeného subjektu údajů;

c)předání je nutné, aby se zabránilo bezprostřednímu a závažnému ohrožení veřejné bezpečnosti v členském státě nebo třetí zemi;

d)předání je v jednotlivých případech nutné pro účely prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání konkrétního trestného činu spadajícího do působnosti Europolu;

e)předání je v jednotlivých případech nutné pro stanovení, výkon nebo obhajobu právních nároků v souvislosti s prevencí, vyšetřováním, odhalováním či stíháním konkrétního trestného činu spadajícího do působnosti Europolu.

Osobní údaje se nepředají, pokud výkonný ředitel rozhodne, že, základní práva a svobody dotčeného subjektu údajů převažují nad veřejným zájmem vyžadujícím předání uvedené v prvním pododstavci písm. d) a e).

7.Předání nebo přenosy osobních údajů podle odstavců 5 a 6 nesmí být systematické, hromadné ani strukturální.

8.Europol může požádat členské státy prostřednictvím jejich národních jednotek Europolu, aby získaly v souladu s vnitrostátním právem osobní údaje od soukromých subjektů, které jsou usazeny nebo mají na jejich území právního zástupce. Tyto žádosti musí být odůvodněny a co nejcílenější. Tyto osobní údaje musí být co nejméně citlivé a přísně omezeny na to, co je pro Europol nezbytné a přiměřené za účelem umožnění plnění jeho úkolů.

9.Mechanismus Europolu uvedený v článku 47 lze využívat k výměnám informací mezi příslušnými orgány členských států a soukromými subjekty v souladu s příslušnými právními předpisy Unie a členských států. Tyto výměny se mohou týkat i trestných činů, které nespadají do působnosti Europolu.

V případech, kdy členské státy využívají mechanismus Europolu pro výměnu informací o trestných činech spadajících do působnosti Europolu, poskytnou Europolu kopii těchto informací.

V případech, kdy členské státy využívají mechanismus Europolu pro výměnu osobních údajů o trestných činech nespadajících do působnosti Europolu, nemá mít Europol k těmto údajům přístup a je považován za zpracovatele podle článku 87 nařízení (EU) 2018/1725.

Europol provede posouzení bezpečnostních rizik vyplývajících z umožnění použití jeho infrastruktury soukromými subjekty a v případě potřeby zavede vhodná preventivní a zmírňující opatření.

10.Europol zajistí dokumentaci podrobných záznamů o veškerých předáních a přenosech osobních údajů a o důvodech těchto předání a přenosů v souladu s tímto nařízením a tyto podrobné záznamy na vyžádání sdělí evropskému inspektorovi ochrany údajů v souladu s nařízením (EU) 2018/1725.

11.V případě, že jsou obdrženými osobními údaji nebo těmi, které mají být předány nebo přeneseny, dotčeny zájmy některého členského státu, Europol bezodkladně informuje národní jednotku Europolu dotčeného členského státu.

12.Do 31. března přijme správní rada výroční zprávu o osobních údajích vyměňovaných se soukromými subjekty podle tohoto článku, a to na základě kvantitativních a kvalitativních hodnotících kritérií, která stanoví správní rada.

13.Ve výroční zprávě se zohlední povinnost zachovávat mlčenlivost a důvěrnost a příklady musí být anonymizovány, pokud jde o osobní údaje.

Výroční zpráva se zasílá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Článek 97

Informace od fyzických osob

1.Je-li to nezbytné pro plnění jeho úkolů, může Europol obdržet a zpracovávat informace od fyzických osob.

2.Europol zpracovává informace pocházející od fyzických osob, pouze pokud je obdrží prostřednictvím:

a)národní jednotky Europolu v souladu s vnitrostátním právem;

b)kontaktního místa třetí země nebo mezinárodní organizace, jimž mohou být předány osobní údaje podle čl. 94b odst. 2 písm. c) nařízení (EU) 2018/1725;

c)orgánu třetí země nebo mezinárodní organizace, jimž mohou být osobní údaje předány podle článku 94a, čl. 94b odst. 1 nebo čl. 94b odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2018/1725.

3.Pokud Europol obdrží informace, včetně osobních údajů, od fyzické osoby s bydlištěm ve třetí zemi, u níž nejsou splněny podmínky pro předání podle článků 94a nebo 94b nařízení (EU) 2018/1725, předá Europol tyto informace pouze členskému státu či této třetí zemi.

4.Pokud jsou obdrženými osobními údaji dotčeny zájmy některého členského státu, Europol bezodkladně informuje národní jednotku Europolu dotčeného členského státu.

5.Europol nesmí kontaktovat fyzické osoby s cílem získat informace.

6.Aniž jsou dotčeny články 104 a 105, Europol nesmí předávat osobní údaje fyzickým osobám.

Kapitola VIII
Ochrana údajů

Článek 98

Zpracování osobních údajů Europolem

1.Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, na zpracování osobních údajů Europolem se vztahuje nařízení (EU) 2018/1725 .

2.Odkazy na „osobní údaje“ v tomto nařízení se považují za odkazy na „operativní osobní údaje“ ve smyslu čl. 3 bodu 2 nařízení (EU) 2018/1725 , není-li v tomto nařízení stanoveno jinak.

3.Správní rada přijme pravidla pro stanovení lhůt pro uchovávání administrativních osobních údajů.

Článek 99

Hodnocení spolehlivosti zdroje a správnosti informací

1.Spolehlivost zdroje informací pocházejících z členského státu je v co největší míře hodnocena členským státem poskytujícím informace za využití těchto kódů pro hodnocení zdroje:

a)A: není pochyb o pravosti, důvěryhodnosti a kompetentnosti zdroje nebo informace jsou poskytovány zdrojem, který je vždy prokazatelně spolehlivý;

b)B: informace jsou poskytovány zdrojem, který je většinou prokazatelně spolehlivý;

c)C: informace jsou poskytovány zdrojem, který je většinou prokazatelně nespolehlivý;

d)X: spolehlivost zdroje nelze posoudit.

2.Správnost informací pocházejících z členského státu je v co největší míře hodnocena poskytujícím členským státem za využití těchto kódů pro hodnocení informací:

a)1: informace, o jejichž správnosti není pochyb;

b)2: informace osobně známé zdroji, avšak nikoli osobně známé pracovníkovi, který je předává dále;

c)3: informace nikoli osobně známé zdroji, avšak potvrzené dalšími již zaznamenanými informacemi;

d)4: informace, které nejsou osobně známé zdroji a které nelze potvrdit.

3.Jestliže Europol na základě informací, které má již k dispozici, dospěje k závěru, že hodnocení podle odstavce 1 nebo 2 je třeba opravit, uvědomí dotčený členský stát a bude usilovat o dohodu o změně hodnocení. Bez této dohody Europol hodnocení nezmění.

4.Jestliže Europol obdrží od členského státu informace bez hodnocení provedeného podle odstavců 1 nebo 2, snaží se vyhodnotit spolehlivost zdroje nebo správnost informací na základě informací, které má již k dispozici. Konkrétní údaje a informace se hodnotí po dohodě s poskytujícím členským státem. Členský stát se může s Europolem rovněž dohodnout na obecných podmínkách hodnocení určitých druhů údajů a určitých zdrojů. Jestliže v konkrétním případě není dosaženo dohody, nebo neexistuje obecná dohoda, Europol vyhodnotí informace nebo údaje a přiřadí těmto informacím nebo údajům kód X podle odstavce 1 a kód 4 podle odstavce 2.

5.Pokud Europol obdrží údaje či informace od orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie, třetí země, mezinárodní organizace či soukromého subjektu, použijí se obdobně odstavce 1 až 4.

6.Informace z veřejně přístupných zdrojů Europol vyhodnotí s využitím kódů pro hodnocení informací uvedených v odstavcích 1 a 2.

7.Jestliže jsou informace výsledkem analýzy prováděné Europolem v rámci plnění jeho úkolů, Europol tyto informace vyhodnotí v souladu s tímto článkem a po dohodě s členskými státy podílejícími se na analýze.

Článek 100

Zpracování osobních údajů různých kategorií subjektů údajů a zvláštních kategorií osobních údajů

1.Zpracování osobních údajů týkajících se obětí trestných činů, svědků či jiných osob, které mohou poskytnout informace o trestných činech, je povoleno, jestliže je to nezbytně nutné a přiměřené pro předcházení trestné činnosti spadající do působnosti Europolu nebo boj proti ní.

2.Automatizované či jiné zpracovávání osobních údajů, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filosofickém přesvědčení nebo členství v odborech, a zpracovávání genetických údajů, biometrických údajů za účelem jedinečné identifikace fyzické osoby nebo údajů o zdravotním stavu nebo o sexuálním životě či sexuální orientaci fyzické osoby je povoleno pouze tehdy, pokud je to nezbytně nutné a přiměřené pro výzkumné a inovační projekty podle článku 102 a pro operativní účely v rámci působnosti Europolu a pouze pro předcházení trestné činnosti spadající do působnosti Europolu nebo boj proti ní. Toto zpracování podléhá rovněž odpovídajícím zárukám stanoveným v tomto nařízení, pokud jde o práva a svobody subjektu údajů, a s výjimkou biometrických údajů zpracovávaných za účelem jedinečné identifikace fyzické osoby je povoleno pouze tehdy, pokud tyto údaje doplňují jiné osobní údaje zpracovávané Europolem. Výběr určité skupiny osob výlučně na základě takových osobních údajů je zakázán.

3.O zpracování osobních údajů podle tohoto článku je bez zbytečného odkladu informován pověřenec pro ochranu osobních údajů.

4.K osobním údajům uvedeným v odstavcích 1 a 2 má přímý přístup pouze Europol. Výkonný ředitel náležitě zmocní omezený počet zaměstnanců Europolu k takovému přístupu, pokud je to nezbytné k plnění jejich úkolů.

5.Aniž je dotčen první pododstavec, pokud je nezbytné poskytnout zaměstnancům příslušných orgánů členských států nebo orgánů, institucí a jiných subjektů Unie přímý přístup k osobním údajům pro plnění jejich úkolů v souladu s tímto nařízením nebo pro výzkumné a inovační projekty v souladu s čl. 102 odst. 2 písm. c), zmocní výkonný ředitel k takovému přístupu omezený počet těchto zaměstnanců.

6.Osobní údaje uvedené v odstavcích 1 a 2 se nepředávají členským státům nebo orgánům, institucím a jiným subjektům Unie ani nepřenášejí třetím zemím, mezinárodním organizacím nebo soukromým subjektům, pokud toto předání nebo přenos nejsou požadovány podle tohoto nařízení nebo práva Unie nebo nejsou nezbytně nutné a přiměřené v jednotlivých případech týkajících se trestných činů, které spadají do působnosti Europolu, a v souladu s kapitolou V.

7.Každý rok podá Europol evropskému inspektoru ochrany údajů statistický přehled všech osobních údajů uvedených v odstavci 2, které zpracoval.

Článek 101

Lhůty pro uchovávání a výmaz osobních údajů

1.Europol uchovává osobní údaje, které zpracovává, pouze po dobu nutnou a odpovídající účelům, pro které jsou údaje zpracovávány.

2.Europol v každém případě přezkoumá nezbytnost dalšího uchování údajů do tří let po zahájení prvotního zpracování osobních údajů. Pokud je v zájmu plnění úkolů Europolu další uchování údajů nadále nezbytné, může Europol rozhodnout o dalším uchování osobních údajů až do následujícího přezkumu, který se uskuteční po dalších třech letech. Důvody k dalšímu uchování údajů se zaznamenají. Není-li rozhodnuto o dalším uchování osobních údajů, tyto údaje se po třech letech automaticky vymažou.

3.Pokud se osobní údaje uvedené v čl. 100 odst. 1 a 2 uchovávají déle než pět let, je o této skutečnosti informován evropský inspektor ochrany údajů.

4.Pokud členský stát, orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie, třetí země či mezinárodní organizace stanovily podle čl. 33 odst. 2 v okamžiku předání nebo přenosu informací jakékoli omezení týkající se dřívějšího výmazu či zničení osobních údajů, vymaže Europol tyto osobní údaje v souladu s těmito omezeními. Považuje-li se na základě rozsáhlejších informací, než jaké má k dispozici poskytovatel údajů, další uchování údajů za nezbytné pro plnění úkolů Europolu, vyžádá si Europol od poskytovatele údajů povolení k dalšímu uchování těchto údajů a tuto žádost zdůvodní.

5.Pokud členský stát, orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie, třetí země či mezinárodní organizace vymaže ze svých vlastních datových souborů osobní údaje, které byly poskytnuty Europolu, sdělí tuto skutečnost Europolu. Europol tyto údaje vymaže, ledaže se na základě rozsáhlejších informací, než jaké má k dispozici poskytovatel údajů, považuje další uchování údajů za nezbytné pro plnění úkolů Europolu. Europol informuje poskytovatele údajů o dalším uchování těchto údajů a zdůvodní je.

6.Osobní údaje se nevymažou v následujících případech:

a)toto vymazání by poškodilo zájmy subjektu údajů, který vyžaduje ochranu; v takovém případě se osobní údaje použijí jen s výslovným a písemným souhlasem subjektu údajů;

b)subjekt údajů zpochybňuje správnost osobních údajů a údaje se nevymažou po dobu potřebnou k tomu, aby členské státy nebo případně Europol ověřily správnost těchto údajů;

c)údaje musí být uchovány pro účely dokazování nebo pro stanovení, výkon nebo obhajobu právních nároků;

d)subjekt údajů odmítá jejich výmaz a žádá místo toho o omezení jejich použití.

Článek 102

Zpracování osobních údajů pro výzkum a inovace

1.Europol může zpracovávat osobní údaje pro účely příslušných výzkumných a inovačních projektů, pokud je zpracování těchto osobních údajů nezbytné a řádně odůvodněné pro dosažení cílů dotčeného projektu.

Pokud jde o zvláštní kategorie osobních údajů, takové zpracování se provádí pouze v případě, že je nezbytně nutné a podléhá náležitým zárukám, které mohou zahrnovat pseudonymizaci.

Zpracování osobních údajů Europolem v souvislosti s výzkumnými a inovačními projekty se řídí zásadami transparentnosti, vysvětlitelnosti, spravedlnosti a odpovědnosti.

2.Aniž je dotčen odstavec 1, vztahují se na zpracování osobních údajů prováděné v souvislosti s výzkumnými a inovačními projekty Europolu tyto záruky:

a)každý výzkumný a inovační projekt vyžaduje předchozí schválení výkonným ředitelem na základě:

I.popisu cílů projektu a vysvětlení, jakým způsobem projekt pomáhá Europolu nebo příslušným orgánům členských států při plnění jejich úkolů;

II.popisu předpokládané činnosti zpracování uvádějícího cíle, rozsah a dobu trvání zpracování a nezbytnost a přiměřenost zpracování osobních údajů;

III.popisu kategorií osobních údajů, které mají být zpracovány;

IV.posouzení souladu s článkem 71 nařízení (EU) 2018/1725, pokud jde o lhůty pro uchovávání a podmínky pro přístup k osobním údajům;

b)správní rada je před zahájením projektu informována v souladu s pokyny uvedenými v čl. 32 odst. 11;

c)osobní údaje, které mají být zpracovány v souvislosti s projektem:

I.se dočasně zkopírují do samostatného, izolovaného a chráněného prostředí pro zpracování údajů v rámci Europolu, které může v případě potřeby podpořit postupy iterativního vývoje, testování a validace, pouze za účelem provedení tohoto projektu;

II.přístup k těmto údajům mají pouze konkrétně pověření zaměstnanci Europolu v souladu s čl. 100 odst. 4 a při dodržení technických bezpečnostních opatření konkrétně pověření zaměstnanci příslušných orgánů členských států a agentur Unie;

III.nesmí být předávány nebo přenášeny;

IV.nesmí vést k opatřením nebo rozhodnutím ovlivňujícím subjekty údajů v důsledku jejich zpracování;

V.se vymažou po dokončení projektu nebo po uplynutí lhůty pro uchovávání těchto osobních údajů v souladu s článkem 91;

VI.za předpokladu, že budou dodrženy vhodné záruky a že to bude řádně odůvodněno, mohou být v rámci Europolu opětovně použity pro následné výzkumné a inovační projekty sledující slučitelné cíle, zejména za účelem zdokonalování, testování nebo validování algoritmů, modelů umělé inteligence a systémů umělé inteligence;

d)logy o zpracování osobních údajů v souvislosti s projektem se uchovávají po dobu dvou let od jeho ukončení, a to pouze pro účely ověření přesnosti výsledku zpracování údajů a pouze po dobu nezbytnou.

3.Pokud Europol usoudí, že nový typ výzkumného a inovačního projektu představuje významné riziko pro práva a svobody subjektů údajů, provede kromě požadavků stanovených v odst. 2 písm. a) tohoto článku rovněž posouzení vlivu na ochranu osobních údajů podle článku 89 nařízení (EU) 2018/1725. V takových případech je před zahájením projektu informován evropský inspektor ochrany údajů.

4.Odstavce 2 a 3 se nevztahují na úpravy, změny nebo nasazení stávajících kapacit, a to ani v rámci vymezeného operativního kontextu, za předpokladu, že tyto činnosti nemění povahu, rozsah ani účel zpracování takovým způsobem, který by zvýšil riziko spojené s právy a svobodami subjektů údajů.

5.Správní rada stanoví v závazném dokumentu obecný rozsah výzkumných a inovačních projektů. Tento dokument se v případě potřeby aktualizuje. Dokument se zpřístupní evropskému inspektorovi ochrany údajů pro účely výkonu jeho dozoru.

6.Europol uchovává dokument obsahující podrobný popis procesu a odůvodnění školení, testování a validace algoritmů s cílem zajistit transparentnost postupu a algoritmů, včetně jejich souladu se zárukami stanovenými v tomto článku, a umožnit ověření přesnosti výsledků dosažených po použití těchto algoritmů. Europol tento dokument na vyžádání poskytne zúčastněným stranám, včetně členských států a skupiny pro společnou parlamentní kontrolu.

7.Pokud údaje, které mají být pro určitý výzkumný a inovační projekt zpracovány, poskytl členský stát, instituce Unie, třetí země nebo mezinárodní organizace, vyžádá si Europol souhlas tohoto poskytovatele údajů v souladu s čl. 33 odst. 2, ledaže daný poskytovatel údajů udělil předchozí souhlas s takovým zpracováním pro účely výzkumných a inovačních projektů, a to buď obecně, nebo se zvláštními podmínkami.

8.Europol nesmí zpracovávat údaje pro účely výzkumných a inovačních projektů bez souhlasu poskytovatele těchto údajů. Tento souhlas lze kdykoliv odvolat.

Článek 103

Oznámení případů porušení zabezpečení osobních údajů dotčeným orgánům

1.Aniž je dotčen článek 92 nařízení (EU) 2018/1725, v případě porušení zabezpečení osobních údajů oznámí Europol toto porušení bez zbytečného prodlení příslušným orgánům dotčených členských států, jakož i poskytovateli dotyčných údajů, ledaže je nepravděpodobné, že by toto porušení zabezpečení osobních údajů mělo za následek riziko pro práva a svobody fyzických osob.

2.V oznámení podle odstavce 1 musí být přinejmenším:

a)popsána povaha daného případu porušení zabezpečení osobních údajů včetně, pokud je to možné a vhodné, kategorií a počtu dotčených subjektů údajů a kategorií a množství dotčených záznamů údajů;

b)popsány možné důsledky porušení zabezpečení osobních údajů;

c)popsána opatření, která Europol navrhl nebo přijal s cílem vyřešit dané porušení zabezpečení osobních údajů;

d)případně doporučena opatření ke zmírnění nežádoucích účinků, které by dané porušení zabezpečení osobních údajů mohlo mít.

Článek 104

Oznamování případů porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů

Aniž je dotčen článek 93 nařízení (EU) 2018/1725, požádá Europol, nemá-li kontaktní údaje dotčeného subjektu údajů, poskytovatele údajů, aby sdělil dotčenému subjektu údajů porušení zabezpečení osobních údajů a informoval Europol o přijatém rozhodnutí. Členské státy, které poskytují údaje, informují o porušení zabezpečení osobních údajů dotčený subjekt údajů v souladu se svým vnitrostátním právem.

Článek 105

Právo subjektu údajů na přístup

1.Subjekt údajů, který chce uplatnit své právo na přístup podle článku 80 nařízení (EU) 2018/1725 k osobním údajům, které se ho týkají, může podat příslušnou žádost v jím zvoleném členském státě u orgánu, který je za tímto účelem v daném členském státě určen, nebo u Europolu. Tento orgán tuto žádost předá Europolu bez zbytečného prodlení a do jednoho měsíce ode dne doručení.

2.Europol potvrdí obdržení žádosti uvedené v odstavci 1. Europol odpoví na žádost bez zbytečného odkladu a v každém případě do čtyř měsíců poté, co obdrží žádost od vnitrostátního orgánu, aniž je dotčen článek 81 nařízení (EU) 2018/1725.

3.Rozhodnutí, jež má být přijato, Europol konzultuje s příslušnými orgány členských států a s poskytovatelem dotčených údajů. Rozhodnutí o přístupu k osobním údajům je podmíněno úzkou spoluprací mezi Europolem a členskými státy a poskytovatelem údajů, jehož se přímo týká přístup subjektu údajů k těmto údajům. Členské státy a poskytovatel dotčených údajů úzce spolupracují s Europolem a bez zbytečného odkladu odpoví na konzultaci, o kterou Europol požádal. Má-li členský stát nebo poskytovatel údajů námitku proti navrhované odpovědi Europolu, oznámí mu ji s uvedením důvodů. Europol každou takovou námitku v co největší míře zohlední. Europol následně oznámí své rozhodnutí příslušným orgánům dotčených členských států a poskytovateli údajů.

Článek 106

Právo na opravu, výmaz a omezení

1.Subjekt údajů, který chce uplatnit své právo na opravu nebo výmaz osobních údajů nebo omezení zpracování osobních údajů, které se ho týkají, podle článku 82 nařízení (EU) 2018/1725, může podat příslušnou žádost v jím zvoleném členském státě u orgánu, který je za tímto účelem v daném členském státě jmenován, nebo u Europolu. Pokud je žádost podána uvedenému orgánu, předá ji Europolu nejpozději do jednoho měsíce od doručení.

2.Aniž je dotčen čl. 82 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1725, Europol namísto výmazu omezí zpracování osobních údajů, existuje-li oprávněný důvod k domněnce, že by výmaz poškodil oprávněné zájmy subjektu údajů.

3.Omezené údaje se zpracovávají pouze z důvodu ochrany práv subjektu údajů, je-li to nezbytné pro ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby nebo pro účely stanovené v čl. 82 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1725.

4.Pokud osobní údaje uvedené v odstavcích 1 a 2, které má Europol v držení, byly Europolu poskytnuty třetími zeměmi, mezinárodními organizacemi nebo orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, byly poskytnuty přímo soukromými subjekty nebo byly získány Europolem z veřejně dostupných zdrojů či z jeho vlastních analýz, provede Europol opravu, výmaz či omezení zpracování těchto údajů a případně informuje poskytovatele údajů.

5.Pokud osobní údaje uvedené v odstavcích 1 a 2, které má Europol v držení, byly Europolu poskytnuty členskými státy, provedou opravu, výmaz či omezí zpracovávání těchto údajů dotčené členské státy ve spolupráci s Europolem, a to v rámci svých příslušných pravomocí.

6.Europol opraví nebo vymaže údaje ve spolupráci s poskytovatelem příslušných údajů ve všech následujících případech:

a)nesprávné osobní údaje byly předány nebo přeneseny jinými vhodnými prostředky;

b)chyby v údajích poskytnutých členskými státy jsou důsledkem nesprávného přenosu nebo předání či přenosu nebo předání v rozporu s tímto nařízením;

c)chyby v údajích jsou důsledkem vložení, převzetí nebo uchovávání údajů nesprávným způsobem nebo v rozporu s tímto nařízením.

7.V případech uvedených v odstavcích 3, 4 a 5 jsou neprodleně informovány všechny subjekty, které dotčené údaje přijaly. Tyto subjekty pak provedou opravu, výmaz nebo omezení uvedených údajů ve svých systémech v souladu s pravidly, která se na ně vztahují.

Článek 107

Odpovědnost za ochranu údajů

1.Europol zpracovává osobní údaje způsobem, který umožňuje zjištění jejich zdroje v souladu s článkem 28.

2.Za přesnost osobních údajů podle čl. 71 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2018/1725 odpovídá:

a)členský stát nebo instituce Unie, které osobní údaje Europolu poskytly;

b)Europol v případě osobních údajů poskytnutých třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi nebo přímo soukromými subjekty; osobních údajů, které Europol získal z veřejně přístupných zdrojů nebo které vyplývají z jeho vlastních analýz; a osobních údajů uchovávaných Europolem v souladu s čl. 101 odst. 5.

3.Pokud Europol zjistí, že osobní údaje poskytnuté podle čl. 28 odst. 1 písm. a) a b) jsou věcně nesprávné nebo jsou uchovávány protiprávně, informuje o tom poskytovatele těchto údajů.

4.Za oprávněnost předání nebo přenosu údajů odpovídá:

a)členský stát, který poskytl osobní údaje Europolu;

b)Europol v případě osobních údajů, které poskytl členským státům, třetím zemím či mezinárodním organizacím.

5.V případě předání mezi Europolem a orgánem, institucí nebo jiným subjektem Unie odpovídá za oprávněnost předání Europol.

Aniž je dotčen první pododstavec, pokud Europol předává údaje na žádost příjemce, odpovídají za oprávněnost tohoto předání Europol i příjemce.

6.Europol je odpovědný za veškeré operace zpracování údajů, které provádí, s výjimkou dvoustranných výměn údajů mezi členskými státy, orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, třetími zeměmi, mezinárodními organizacemi a soukromými subjekty s využitím infrastruktury Europolu, ke kterým nemá Europol přístup. Za tyto dvoustranné výměny nesou odpovědnost dotčené subjekty a probíhají v souladu s jejich právem. Zabezpečení těchto výměn musí být zajištěno v souladu s článkem 91 nařízení (EU) 2018/1725.

Článek 108

Předchozí konzultace

1.Europol může zahájit operace zpracování, které podléhají předchozí konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů podle čl. 90 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 , pokud evropský inspektor ochrany údajů neposkytl písemné upozornění podle čl. 90 odst. 4 uvedeného nařízení ve lhůtě osmi týdnů, která začíná běžet od data přijetí počáteční žádosti o konzultaci a nepozastavuje se ani neprodlužuje.

2.Pokud mají operace zpracování uvedené v odstavci 1 tohoto článku zásadní význam pro plnění úkolů Europolu a jsou obzvláště naléhavé a nezbytné pro předcházení bezprostřední hrozbě trestného činu spadajícího do působnosti Europolu a pro boj proti němu nebo pro ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby, může Europol výjimečně zahájit zpracování.

V takovém případě Europol informuje evropského inspektora ochrany údajů před zahájením operací zpracování a předloží mu odůvodněný popis zamýšleného účelu zpracování, dotčených kategorií údajů a předběžné posouzení rizik pro subjekty údajů. Europol poskytne evropskému inspektorovi ochrany údajů další informace potřebné pro účely předběžné konzultace evropského inspektora ochrany údajů do čtyř týdnů od zahájení operací zpracování.

Písemné upozornění evropského inspektora ochrany údajů podle čl. 90 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1725 se zohlední retroaktivně a způsob, jakým je zpracování prováděno, se odpovídajícím způsobem upraví.

Pověřenec pro ochranu osobních údajů se podílí na posuzování naléhavosti těchto operací zpracování a dohlíží na dané zpracování.

Článek 109

Pověřenec pro ochranu osobních údajů

1.Správní rada jmenuje z řad zaměstnanců Europolu pověřence pro ochranu osobních údajů s pověřením pouze pro tento post.

2.Pověřenci pro ochranu osobních údajů může být při plnění jeho úkolů nápomocen asistent pověřence pro ochranu osobních údajů jmenovaný z řad zaměstnanců Europolu.

3.Pověřenec pro ochranu osobních údajů je přímo podřízen správní radě.

4.Správní rada přijme prováděcí pravidla upravující činnost pověřence pro ochranu osobních údajů. Tato prováděcí pravidla se týkají zejména výběrového řízení na pozici pověřence pro ochranu osobních údajů, odvolání, úkolů, povinností a pravomocí pověřence pro ochranu osobních údajů, jakož i záruk jeho nezávislosti.

5.Pověřenec pro ochranu osobních údajů je jmenován na funkční období čtyř let a může být jmenován opětovně.

6.Ustanovení týkající se pověřence pro ochranu osobních údajů se použijí obdobně na asistenta pověřence pro ochranu osobních údajů.

7.Pokud se pověřenec pro ochranu osobních údajů domnívá, že nebyla dodržena ustanovení tohoto nařízení nebo nařízení (EU) 2018/1725 týkající se zpracování osobních údajů, informuje o tom výkonného ředitele a požádá jej, aby během stanovené lhůty zjednal nápravu. Pokud výkonný ředitel nezjedná nápravu týkající se zpracování během stanovené lhůty, informuje pověřenec pro ochranu osobních údajů správní radu. Správní rada odpoví ve stanovené lhůtě dohodnuté s pověřencem pro ochranu osobních údajů. Pokud správní rada nezjedná nápravu týkající se zpracování během stanovené lhůty, pověřenec pro ochranu osobních údajů postoupí záležitost evropskému inspektorovi ochrany údajů.

Článek 110

Úředník pro otázky základních práv

1.Správní rada na návrh výkonného ředitele jmenuje úředníka pro otázky základních práv. Úředníkem pro otázky základních práv může být zaměstnanec Europolu, který absolvoval zvláštní odbornou přípravu zaměřenou na právo a praxi v oblasti základních práv.

2.Úředník pro otázky základních práv plní tyto úkoly:

a)poskytuje Europolu v souvislosti s kteroukoli činností Europolu poradenství v případech, kdy to považuje za potřebné nebo kdy je o to požádán, aniž by těmto činnostem bránil nebo způsobil jejich zpoždění;

b)monitoruje, jak Europol dodržuje základní práva;

c)vydává nezávazná stanoviska k pracovním ujednáním;

d)informuje výkonného ředitele o možných porušeních základních práv během činností Europolu;

e)podporuje Europol v dodržování základních práv při výkonu jeho úkolů a činností;

f)plní jakékoli další úkoly stanovené tímto nařízením.

3.Úředník pro otázky základních práv podává zprávy přímo výkonnému řediteli a vypracovává výroční zprávy o své činnosti, v nichž mimo jiné uvede, v jakém rozsahu činnosti Europolu dodržují základní práva. Tyto zprávy se poskytují správní radě.

Článek 111

Odborná příprava v otázkách základních práv

Zaměstnanci Europolu absolvují povinnou odbornou přípravu v oblasti ochrany základních práv a svobod. Všichni zaměstnanci Europolu, kteří se podílejí na operativních úkolech zahrnujících zpracování osobních údajů, by měli absolvovat specializovanou odbornou přípravu týkající se zpracování osobních údajů. Tato odborná příprava bude zajištěna ve spolupráci s Agenturou Evropské unie pro základní práva a agenturou CEPOL.

Článek 112

Dohled vykonávaný vnitrostátním dozorovým úřadem

1.Za účelem výkonu dozoru má vnitrostátní dozorový úřad podle článku 41 směrnice (EU) 2016/680 v prostorách národní jednotky Europolu nebo v kancelářích styčných důstojníků přístup k údajům poskytnutým svým členským státem Europolu v souladu s příslušnými vnitrostátními postupy a k logům uvedeným v článku [...] nařízení (EU) 2018/1725.

2.Vnitrostátní dozorové úřady mají přístup do kanceláří a k dokumentům svých příslušných styčných důstojníků u Europolu.

3.Vnitrostátní dozorové úřady dohlížejí v souladu s příslušnými vnitrostátními postupy na činnost národních jednotek Europolu a styčných důstojníků, pokud je tato činnost významná pro ochranu osobních údajů. Rovněž informují evropského inspektora ochrany údajů o veškerých opatřeních, jež přijímají v souvislosti s Europolem.

4.Každý má právo požádat vnitrostátní dozorový úřad, aby ověřil oprávněnost jakéhokoli předání nebo přenosu či sdělení údajů, které se jej jakkoli týkají, Europolu, jakož i přístupu k těmto údajům dotčeným členským státem. Toto právo je vykonáváno v souladu s vnitrostátním právem členského státu, v němž byla žádost podána.

Článek 113

Spolupráce evropského inspektora ochrany údajů s vnitrostátními dozorovými úřady

1.Evropský inspektor ochrany údajů jedná v úzké spolupráci s vnitrostátními dozorovými úřady v záležitostech vyžadujících zapojení členských států, zejména pokud evropský inspektor ochrany údajů či vnitrostátní dozorový úřad zjistí velké rozpory v postupech členských států nebo možné protiprávní předání či přenos informací prostřednictvím komunikačních kanálů Europolu, nebo v souvislosti s otázkami k provádění a výkladu tohoto nařízení vznesenými jedním či více vnitrostátními dozorovými úřady.

2.V případech uvedených v odstavci 1 se zajistí koordinovaný dohled v souladu s článkem 62 nařízení (EU) 2018/1725. Evropský inspektor ochrany údajů při výkonu svých povinností stanovených v nařízení (EU) 2018/1725 využívá odborných znalostí a zkušeností vnitrostátních dozorových úřadů.

Při provádění společných kontrol ve spolupráci s evropským inspektorem ochrany údajů mají členové a zaměstnanci vnitrostátních dozorových úřadů, při zohlednění zásady subsidiarity a proporcionality, rovnocenné pravomoci, jako jsou pravomoci stanovené v nařízení (EU) 2018/1725, a jsou vázáni obdobnými povinnostmi, jako jsou povinnosti stanovené v článku 129 tohoto nařízení.

3.Evropský inspektor ochrany údajů v plném rozsahu informuje vnitrostátní dozorové úřady o všech otázkách, které na ně mají přímý dopad nebo jsou pro ně jinak důležité. Na žádost jednoho nebo více vnitrostátních dozorových úřadů evropský inspektor ochrany údajů tyto úřady informuje o konkrétních záležitostech.

4.V případech týkajících se údajů pocházejících z jednoho nebo více členských států, včetně případů uvedených v článku 114, evropský inspektor ochrany údajů provádí konzultace s dotčenými vnitrostátními dozorovými úřady. Evropský inspektor ochrany údajů nerozhodne o dalším opatření, které má být přijato, dokud tyto vnitrostátní dozorové úřady neinformují evropského inspektora ochrany údajů o svém stanovisku, a to ve lhůtě stanovené evropským inspektorem ochrany údajů, která nesmí být kratší než jeden měsíc a delší než tři měsíce od okamžiku, kdy evropský inspektor ochrany údajů provádí konzultace s dotčenými vnitrostátními dozorovými úřady. Evropský inspektor ochrany údajů příslušné postoje dotčených vnitrostátních dozorových úřadů v co největší míře zohlední. Nemá-li evropský inspektor ochrany údajů v úmyslu řídit se postojem vnitrostátního dozorového úřadu, informuje jej, poskytne mu zdůvodnění a předloží věc Evropskému sboru pro ochranu údajů.

Kapitola IX
Právní ochrana a odpovědnost

Článek 114

Postup při vyřizování stížností evropského inspektora ochrany údajů

1.Týká-li se stížnost rozhodnutí, jak je uvedeno v článcích 105 nebo 106 tohoto nařízení nebo článcích 81 nebo 82 nařízení (EU) 2018/1725, evropský inspektor ochrany údajů konzultuje s vnitrostátními dozorovými úřady členského státu, který údaje poskytl, nebo přímo dotčeného členského státu. Při přijímání rozhodnutí, jež se může týkat i odmítnutí sdělit informace, evropský inspektor ochrany údajů zohlední stanovisko vnitrostátního dozorového úřadu.

2.Pokud se stížnost týká zpracování údajů, které Europolu poskytl členský stát, zajistí v rámci svých příslušných pravomocí evropský inspektor ochrany údajů a vnitrostátní dozorový úřad členského státu, který údaje poskytl, aby byly řádně provedeny nezbytné kontroly zákonnosti zpracování údajů.

3.Pokud se stížnost týká zpracování údajů, které Europolu poskytly instituce, orgány a jiné subjekty Unie, třetí země či mezinárodní organizace, nebo údajů, které Europol získal z veřejně přístupných zdrojů nebo které vyplývají z jeho vlastních analýz, zajistí evropský inspektor ochrany údajů, aby Europol řádně provedl nezbytné kontroly zákonnosti zpracování údajů.

Článek 115

Obecná ustanovení o odpovědnosti a právu na náhradu škody

1.Smluvní odpovědnost Europolu se řídí právem rozhodným pro dotyčnou smlouvu.

2.Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat na základě rozhodčí doložky ve smlouvě uzavřené Europolem.

3.V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí Europol v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států veškerou újmu způsobenou jeho útvary nebo jeho zaměstnanci při výkonu jejich funkcí.

4.Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat spory o náhradu škody podle odstavce 3.

5.Osobní odpovědnost zaměstnanců Europolu vůči Europolu je upravena služebním řádem nebo pracovním řádem vztahujícím se na tyto zaměstnance.

Kapitola X
Společná parlamentní kontrola

Článek 116

Společná parlamentní kontrola

1.Podle článku 88 Smlouvy o fungování EU je kontrola činností Europolu prováděna Evropským parlamentem společně s vnitrostátními parlamenty. Takto vytvořená specializovaná skupina pro společnou parlamentní kontrolu (dále jen „skupina“) je zřízena společně vnitrostátními parlamenty a příslušným výborem Evropského parlamentu. Organizaci a jednací řád skupiny určí společně Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty podle článku 9 protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii.

2.Skupina politicky monitoruje činnosti Europolu při plnění jeho poslání, a to i pokud jde o dopad těchto činností na základní práva a svobody fyzických osob.

3.Předseda správní rady, výkonný ředitel nebo jejich zástupci vystoupí před skupinou na její žádost, aby projednali otázky týkající se činností uvedených v prvním pododstavci, včetně rozpočtových aspektů těchto činností, strukturní organizace Europolu a možného zřízení nových jednotek a specializovaných center, přičemž zohlední povinnost zachování mlčenlivosti a důvěrnosti. Skupina může rozhodnout, že na svá zasedání případně pozve jiné příslušné osoby.

4.Evropský inspektor ochrany údajů vystoupí před skupinou na její žádost a minimálně jednou ročně, aby projednali otázky týkající se ochrany základních práv a svobod fyzických osob, zejména ochranu osobních údajů, s ohledem na činnost Europolu, přičemž zohlední povinnost zachování mlčenlivosti a důvěrnosti.

5.Europol konzultuje skupinu ohledně víceletého programování Europolu podle čl. 73 odst. 1.

6.Europol předá skupině pro informaci tyto dokumenty, přičemž zohlední povinnost zachování mlčenlivosti a důvěrnosti:

a)strategické analýzy, posouzení hrozeb, zprávy o trendech a situační přehledy týkající se působnosti Europolu a výsledky studií a hodnocení zadaných Europolem;

b)správní ujednání uzavřená podle čl. 79 odst. 3;

c)dokument obsahující víceleté programování a roční pracovní program Europolu, uvedené v čl. 73 odst. 1;

d)souhrnnou výroční zprávu o činnosti Europolu uvedenou v čl. 73 odst. 2, včetně příslušných informací o činnostech Europolu a výsledcích dosažených při zpracovávání rozsáhlých souborů údajů, aniž by byly zveřejněny jakékoli operativní podrobnosti a aniž by byla dotčena jakákoli probíhající vyšetřování;

e)hodnotící zprávu Komise uvedenou v článku 130;

f)výroční informace podle čl. 96 odst. 12 o osobních údajích vyměňovaných se soukromými subjekty podle článku 96, včetně posouzení účinnosti spolupráce, konkrétních příkladů případů prokazujících, proč byly tyto žádosti pro Europol nezbytné a přiměřené pro plnění jeho úkolů, a pokud jde o výměnu osobních údajů podle článku 96, o počtu dětí identifikovaných v důsledku těchto výměn v rozsahu, v jakém jsou tyto informace Europolu k dispozici;

g)výroční informace o počtu případů, kdy bylo nutné, aby Europol zpracovával osobní údaje, které se netýkají kategorií subjektů údajů uvedených v příloze II, spolu s informacemi o době potřebné k tomuto zpracování a jeho výsledcích, včetně příkladů těchto případů prokazujících, proč bylo toto zpracování těchto údajů nezbytné a přiměřené;

h)výroční informace o předávání osobních údajů do třetích zemí a mezinárodním organizacím podle článku 94, včetně počtu případů povolených předání podle čl. 94 odst. 2;

i)výroční informace o počtu případů, kdy Europol navrhl případné vložení informačních záznamů podle článku 30, včetně konkrétních příkladů případů prokazujících, proč bylo vložení těchto záznamů navrženo;

j)výroční informace o počtu realizovaných výzkumných a inovačních projektů, včetně informací o účelech těchto projektů, kategoriích zpracovávaných osobních údajů, dodatečných použitých zárukách, včetně minimalizace údajů, potřebách donucovacích orgánů, o jejichž řešení tyto projekty usilují, a o výsledcích těchto projektů;

k)výroční informace o počtu a typech případů, kdy byly zpracovány zvláštní kategorie osobních údajů, podle článku 100.

Příklady podle písmen f) a i) musí být anonymizovány, pokud jde o osobní údaje.

Příklady podle písmene g) musí být anonymizovány, pokud jde o osobní údaje, aniž jsou zveřejněny jakékoli operativní podrobnosti a aniž jsou dotčena jakákoli probíhající vyšetřování.

7.Aniž jsou dotčeny články 117 a 129 tohoto nařízení, může skupina požadovat další relevantní dokumenty nezbytné pro plnění svých úkolů v oblasti politické kontroly činnosti Europolu, s výhradou nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 76 .

8.Skupina pro společnou parlamentní kontrolu může vypracovat shrnující závěry o politické kontrole činností Europolu, včetně nezávazných konkrétních doporučení pro Europol, a předložit je Evropskému parlamentu a vnitrostátním parlamentům. Evropský parlament předá tyto závěry pro informaci Radě, Komisi a Europolu.

Článek 117

Přístup Evropského parlamentu k informacím zpracovávaným Europolem nebo jeho prostřednictvím

1.V zájmu umožnění parlamentní kontroly činností Europolu podle článku 116 musí být přístup Evropského parlamentu a skupiny na žádost Evropského parlamentu k citlivým neutajovaným informacím zpracovávaným Europolem či jeho prostřednictvím v souladu s pravidly uvedenými v čl. 129 odst. 1.

2.Přístup Evropského parlamentu k utajovaným informacím EU zpracovávaným Europolem nebo jeho prostřednictvím musí být v souladu s příslušnou interinstitucionální dohodou mezi Evropským parlamentem a Radou o předávání utajovaných informací v držení Rady, jež se týkají záležitostí mimo oblast společné zahraniční a bezpečnostní politiky, Evropskému parlamentu a jeho nakládání s nimi, jakož i v souladu s pravidly uvedenými v čl. 129 odst. 2 tohoto nařízení.

3.Nezbytné podrobnosti ohledně přístupu Evropského parlamentu k informacím uvedeným v odstavcích 1 a 2 jsou upraveny pracovními ujednáními uzavřenými mezi Europolem a Evropským parlamentem.

Kapitola XI
Zaměstnanci

Článek 118

Obecná ustanovení

1.Na zaměstnance Europolu se vztahuje služební řád a pracovní řád a pravidla přijatá na základě dohody mezi orgány Unie k provedení služebního řádu a pracovního řádu.

2.Zaměstnance Europolu tvoří dočasní zaměstnanci nebo smluvní zaměstnanci. Správní rada je každoročně informována o smlouvách na dobu neurčitou udělených výkonným ředitelem. Správní rada rozhodne, která místa, na něž jsou přijímáni dočasní zaměstnanci, stanovená v plánu pracovních míst mohou být obsazena pouze zaměstnanci z příslušných orgánů členských států. Správní rada tato místa pravidelně přezkoumává s ohledem na operativní požadavky a potřebu zachovat specializované odborné znalosti. Se zaměstnanci přijímanými na uvedená místa mohou být uzavřeny pouze smlouvy na dobu určitou, které lze jednou obnovit. Celková maximální doba trvání těchto smluv s dočasnými zaměstnanci nepřesáhne deset let.

Článek 119

Vyslaní národní odborníci

1.Europol může využívat vyslané národní odborníky.

2.Správní rada přijme rozhodnutí, kterým stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do Europolu.

Kapitola XII
Finanční ustanovení

Článek 120

Rozpočet

1.Odhady všech příjmů a výdajů Europolu se vypracují pro každý rozpočtový rok, jenž odpovídá kalendářnímu roku, a zanesou se do rozpočtu Europolu.

2.Europol má vyrovnaný rozpočet co do příjmů a výdajů.

3.Aniž jsou dotčeny jiné zdroje, příjmy Europolu tvoří:

a)příspěvek Unie zapsaný v souhrnném rozpočtu Unie;

b)příspěvky zemí zapojených do provádění, uplatňování a rozvoje schengenského acquis, jsou-li tyto příspěvky stanoveny v příslušných mezinárodních dohodách;

c)jakékoli dobrovolné finanční příspěvky členských států v souladu s pravidly přijatými správní radou.

4.Europol může využívat finanční prostředky Unie ve formě dohod o příspěvcích nebo ad hoc grantů v souladu s jeho finančními pravidly uvedenými v článku 124 a ustanoveními příslušných nástrojů na podporu politik Unie.

5.Výdaje Europolu zahrnují odměny zaměstnanců, správní náklady, náklady na infrastrukturu a provozní náklady.

6.Rozpočtové závazky na akce trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozděleny na několik ročních splátek.

Článek 121

Sestavování rozpočtu

1.Výkonný ředitel sestaví každý rok návrh odhadu příjmů a výdajů Europolu pro následující rozpočtový rok, včetně plánu pracovních míst, a předá jej správní radě. Návrh odhadu příjmů a výdajů se sestaví tak, aby bylo zajištěno jasné rozlišení prostředků podle dílčích činností v souladu se strukturou jednotného programového dokumentu.

2.Správní rada na základě tohoto návrhu odhadu příjmů a výdajů přijme předběžný návrh týkající se odhadu příjmů a výdajů Europolu pro následující rozpočtový rok, včetně předběžného návrhu plánu pracovních míst. Správní rada jej každoročně do 31. ledna předá Evropskému parlamentu, Radě a Komisi jako součást návrhu jednotného programového dokumentu.

3.Konečnou verzi návrhu odhadu příjmů a výdajů Europolu, jehož součástí je návrh plánu pracovních míst, předloží správní rada Komisi každoročně do 31. března.

4.Komise předkládá odhad příjmů a výdajů Evropskému parlamentu a Radě společně s návrhem souhrnného rozpočtu Unie.

5.Na základě odhadu příjmů a výdajů Komise zanese do návrhu souhrnného rozpočtu Unie odhady, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši příspěvku, který má být poskytnut ze souhrnného rozpočtu, a předloží jej Evropskému parlamentu a Radě v souladu s články 313 a 314 Smlouvy o fungování EU.

6.Evropský parlament a Rada schválí prostředky, které Unie poskytne jako příspěvek Europolu.

7.Evropský parlament a Rada přijmou plán pracovních míst Europolu.

8.Rozpočet Europolu přijímá správní rada. Rozpočet se stává konečným po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

9.Na jakékoli stavební projekty, jež by mohly mít významný dopad na rozpočet Europolu, se vztahuje nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/715.

Článek 122

Plnění rozpočtu

1.Za plnění rozpočtu Europolu odpovídá výkonný ředitel.

2.Výkonný ředitel každoročně předkládá Evropskému parlamentu a Radě veškeré důležité informace o výsledcích všech hodnotících postupů.

Článek 123

Předkládání účetní závěrky a absolutorium

1.Účetní Europolu předá předběžnou účetní závěrku za rozpočtový rok (rok N) účetnímu Komise a Účetnímu dvoru do 1. března následujícího rozpočtového roku (rok N + 1).

2.Europol předá zprávu o rozpočtovém a finančním řízení za rok N Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru do 31. března roku N + 1.

3.Účetní Komise předá předběžnou účetní závěrku Europolu za rozpočtový rok N, konsolidovanou se závěrkou Komise, Účetnímu dvoru do 31. března roku N + 1.

4.Po obdržení připomínek Účetního dvora k předběžné účetní závěrce Europolu podle článku 252 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 vypracuje účetní Europolu konečnou účetní závěrku Europolu za uvedený rok. Výkonný ředitel předloží tuto konečnou účetní závěrku k vyjádření správní radě.

5.Správní rada zaujme ke konečné účetní závěrce Europolu za rok N stanovisko.

6.Do 1. července roku N + 1 předloží výkonný ředitel Europolu konečnou účetní závěrku za rok N se stanoviskem správní rady uvedeným v odstavci 5 Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a vnitrostátním parlamentům.

7.Konečná účetní závěrka za rok N se nejpozději 15. listopadu roku N + 1 zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

8.Výkonný ředitel zašle Účetnímu dvoru odpověď na připomínky uvedené v jeho výroční zprávě do 30. září roku N + 1. Zároveň zašle tuto odpověď správní radě.

9.Výkonný ředitel poskytne Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro bezproblémový průběh udělení absolutoria za rok N v souladu s čl. 261 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/2509.

10.Na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí Evropský parlament před 15. květnem roku N + 2 výkonnému řediteli absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N.

Článek 124

Finanční předpisy

1.Finanční pravidla pro Europol přijme správní rada po konzultaci s Komisí. Tato pravidla se nesmí odchýlit od nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 , ledaže je to nezbytné pro zvláštní potřeby činnosti Europolu a s výhradou předchozího souhlasu Komise

2.Europol může udělovat granty na plnění svých úkolů.

3.Europol může členským státům, třetím zemím a mezinárodním organizacím udělovat granty bez výzvy k předkládání návrhů na provádění činností spadajících do působnosti Europolu.

4.Pokud je to z provozních důvodů řádně odůvodněno, může finanční podpora po schválení správní radou pokrýt veškeré investiční náklady na zařízení a infrastrukturu.

5.Finanční pravidla podle odstavce 1 mohou stanovit kritéria, za kterých může finanční podpora pokrýt veškeré investiční náklady uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce.

6.Pokud jde o finanční podporu pro činnosti společných vyšetřovacích týmů, stanoví Europol a Eurojust společně pravidla a podmínky, na základě kterých budou žádosti o tuto podporu vyřizovány.

Kapitola XIII
Různá ustanovení

Článek 125

Výsady a imunity

1.Na Europol a jeho zaměstnance se vztahuje Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, připojený ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování EU.

2.Výsady a imunity styčných důstojníků a jejich rodinných příslušníků jsou upraveny dohodou mezi Nizozemským královstvím a ostatními členskými státy. Tato dohoda stanoví výsady a imunity nezbytné pro řádné plnění úkolů styčných důstojníků.

Článek 126

Pravidla pro používání jazyků

1.Na Europol se vztahují ustanovení nařízení č. 1.

2.O vnitřních pravidlech Europolu pro používání jazyků rozhoduje správní rada dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů.

3.Překladatelské služby a veškeré další lingvistické služby potřebné pro fungování Europolu, s výjimkou tlumočení, zajišťuje Překladatelské středisko pro instituce Unie zřízené nařízením Rady (ES) č. 2965/94 77 .

Článek 127

Transparentnost

1.Na dokumenty uchovávané Europolem se vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001. Pokud Europol podporuje vyšetřování Úřadu evropského veřejného žalobce, uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001 ze strany Europolu se nedotýká ustanovení článku 109 nařízení (EU) 2017/1939.

2.Proti rozhodnutím přijatým Europolem podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 lze podat stížnost k evropskému veřejnému ochránci práv podle článku 228 Smlouvy o fungování EU nebo žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie podle článku 263 Smlouvy o fungování EU.

3.Europol zveřejní na svých internetových stránkách seznam členů správní rady a shrnutí výsledků jejích zasedání. Zveřejňování těchto shrnutí lze dočasně či trvale vynechat nebo omezit, pokud by takové zveřejňování ohrozilo plnění úkolů Europolu, a to s ohledem na jeho povinnost zachování mlčenlivosti a důvěrnosti a na operativní charakter Europolu.

Článek 128

Předcházení podvodům a nesrovnalostem a boj proti nim

1.Účetní dvůr má pravomoc provádět audit formou kontroly dokumentů a inspekcí na místě u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří od Europolu obdrželi finanční prostředky Unie.

2.Úřad OLAF může provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantem nebo veřejnou zakázkou zadanou Europolem nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie nebo závažným záležitostem souvisejícím s plněním pracovních povinností, které představují porušení povinností členů nebo zaměstnanců a které mohou vést k disciplinárnímu nebo případně trestnímu řízení. Tato vyšetřování se provádějí v souladu s ustanoveními a postupy uvedenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 78 a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 79 .

3.V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné protiprávní jednání poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 80 .

Článek 129

Předpisy týkající se ochrany citlivých informací nepodléhajících utajení a utajovaných informací

1.Agentura přijme své vlastní bezpečnostní předpisy založené na zásadách a pravidlech stanovených v bezpečnostních předpisech Komise pro ochranu utajovaných informací Evropské unie a citlivých informací nepodléhajících utajení, včetně mimo jiné ustanovení o výměně těchto informací se třetími zeměmi a o jejich zpracovávání a uchovávání, která jsou obsažena v rozhodnutích Komise (EU, Euratom) 2015/443 81 a (EU, Euratom) 2015/444 82 .

2.Správní rada přijme bezpečnostní předpisy Europolu po schválení Komisí. Při posuzování navržených bezpečnostních předpisů Komise zajistí jejich slučitelnost s rozhodnutími (EU, Euratom) 2015/443 a (EU, Euratom) 2015/444 83 .

Článek 130

Hodnocení a přezkum

1.Nejpozději do ... [pěti let po vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté každých pět let Komise provede hodnocení výkonnosti Europolu s ohledem na jeho pravomoci, mandát, úkoly a řízení v souladu s pokyny Komise. V procesu hodnocení je konzultována správní rada. Při posuzování dopadu činností Europolu na základní práva si Komise vyžádá stanovisko Agentury Evropské unie pro základní práva.

2.Hodnocení se bude zejména zabývat případnou potřebou upravit mandát Europolu a finančními dopady jakékoli takové úpravy.

3.Při každém druhém hodnocení se provede posouzení výsledků dosažených Europolem s ohledem na jeho pravomoci, mandát, řízení a úkoly, včetně posouzení, zda je další fungování agentury s ohledem na tyto pravomoci, mandát, řízení a úkoly stále odůvodněné.

4.Komise podá Evropskému parlamentu, Radě a správní radě zprávu o zjištěních, která z hodnocení vyplynou. Zjištění vyplývající z hodnocení se zveřejní.

Článek 131

Správní šetření

Činnost Europolu podléhá šetřením evropského veřejného ochránce práv podle článku 228 Smlouvy o fungování EU.

Článek 132

Ústředí

Nezbytná ujednání související s umístěním Europolu v Nizozemském království a s prostory, které Nizozemské království dává k dispozici, a zvláštní předpisy, které se tam vztahují na výkonného ředitele, členy správní rady, zaměstnance Europolu a jejich rodinné příslušníky, se stanoví v dohodě o ústředí uzavřené mezi Europolem a Nizozemským královstvím v souladu s protokolem č. 6.

Tím není dotčena možnost, aby Europol zajišťoval operativní, technické nebo administrativní funkce a kapacity v jiných členských státech.

Kapitola XIV
Přechodná ustanovení

Článek 133

Právní nástupnictví

1.Europol zřízený tímto nařízením je právním nástupcem Europolu zřízeného nařízením (EU) 2016/794, pokud jde o všechna jeho práva a povinnosti vyplývající z příslušných vnitrostátních, unijních a mezinárodních právních předpisů.

2.Toto nařízení nemá vliv na platnost dohod o spolupráci a pracovních ujednání uzavřených Europolem na základě Úmluvy o Europolu, rozhodnutí 2009/371/SVV nebo nařízení (EU) 2016/794. Tyto dohody o spolupráci a pracovní ujednání zůstávají v platnosti a nadále se uplatňují, dokud nevyprší jejich platnost nebo nebudou nahrazeny.

Článek 134

Přechodná opatření

1.Europol může pokračovat v činnostech zahájených podle nařízení (EU) 2016/794, které nebyly dokončeny před datem použitelnosti tohoto nařízení. Tyto činnosti pokračují v souladu s tímto nařízením.

2.Osobní údaje, které Europol zpracovával před datem použitelnosti tohoto nařízení v souladu s nařízením (EU) 2016/794, může Europol i nadále zpracovávat, pokud je takové zpracování v souladu s tímto nařízením.

3.Jakékoli soubory předání do třetích zemí a mezinárodním organizacím, které správní rada povolila v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) 2016/794, zůstávají podle tohoto nařízení v platnosti až do uplynutí období, po které bylo předání povoleno.

4.Rozhodnutí, prováděcí opatření, pravidla a ujednání přijatá podle nařízení (EU) 2016/794 zůstávají v platnosti, dokud nebudou zrušena nebo nahrazena podle tohoto nařízení.

5.Správní rada zruší rozhodnutí a opatření přijatá podle nařízení (EU) 2016/794, která nejsou v souladu s tímto nařízením.

6.Zaměstnancům, kteří jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto nařízení zaměstnáni Europolem, zůstávají práva a povinnosti vyplývající z jejich pracovních smluv a jmenovacích dekretů.

7.Výkonný ředitel a zástupci výkonného ředitele jmenovaní na základě nařízení (EU) 2016/794 vykonávají po zbývající dobu svého funkčního období příslušné povinnosti výkonného ředitele a zástupců výkonného ředitele, jak je stanoveno v tomto nařízení.

Pokud v den nabytí účinnosti tohoto nařízení vykonává výkonný ředitel nebo zástupce výkonného ředitele své první funkční období, toto funkční období trvá pět let. Jakékoli prodloužení tohoto funkčního období se řídí postupem stanoveným v čl. 76 odst. 3 až 7 tohoto nařízení.

Pokud v den nabytí účinnosti tohoto nařízení vykonává výkonný ředitel nebo zástupce výkonného ředitele své druhé funkční období, toto funkční období trvá pět let. Toto období není možné dále prodloužit.

8.Členové správní rady a jejich náhradníci jmenovaní podle nařízení (EU) 2016/794 budou pokračovat ve výkonu svých funkcí do konce svých příslušných funkčních období stanovených v nařízení (EU) 2016/794.

Kapitola XV
Změny dalších stávajících nástrojů

Článek 135

Změny nařízení (EU) 2018/1726

V nařízení (EU) 2018/1726 se vkládá následující článek 41a:

„Článek 41a

Spolupráce s Europolem

1.Agentura eu-LISA může spolupracovat s Europolem v oblastech společného zájmu vztahujících se k vývoji, zavádění a provozu informačních systémů a související komunikační infrastruktury.

2.Spolupráce mezi agenturou eu-LISA a Europolem uvedená v odstavci 1 zahrnuje, pokud je to vhodné a v souladu s jejich příslušnými mandáty, zejména:

a)účast na zadávání veřejných zakázek nebo použití zadávání veřejných zakázek, včetně společného zadávání veřejných zakázek, rámcových smluv nebo jiných nástrojů zadávání veřejných zakázek za účelem pořízení stavebních prací, dodávek nebo služeb; 

b)sdílení, opakované využití nebo úpravu technických součástí, nástrojů, služeb nebo hlavních prvků vyvinutých nebo provozovaných kteroukoli z těchto agentur; 

c)poskytování technické podpory, odborných znalostí nebo služeb, mimo jiné v oblasti vývoje, testování, údržby a bezpečnosti systémů;

d)vytváření společných projektových týmů a výměnu zaměstnanců, odborných znalostí a dalších zdrojů nezbytných pro realizaci společných projektů a technických činností. 

3.Na žádost Europolu v souladu s článkem 86 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…* poskytne agentura eu-LISA certifikáty veřejných klíčů vydané certifikačním orgánem agentury eu-LISA Europolu a případně příslušným orgánům členských států pro účely služeb, nástrojů a aplikací Europolu. 

4.Spolupráce podle odstavců 1 až 3 probíhá v rámci pracovních ujednání stanovujících praktické podmínky, včetně finančních aspektů, systémů řízení a správy, ujednání o výměně zaměstnanců a jejich dočasném vysílání, jakož i vytváření a fungování společných projektových týmů. 

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… [o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), o změně nařízení (EU) 2018/1726 a nařízení (EU) 2024/982 a zrušení nařízení (EU) 2016/794].“

Článek 136

Změny nařízení (EU) 2024/982

Článek 49 nařízení (EU) 2024/982 se mění takto: 

(1)v odstavci 5 se doplňuje nový druhý pododstavec, který zní:

„Europol může takové vyhledávání provádět za použití: 

a)údajů poskytnutých třetími zeměmi;

b)údajů pocházejících z členských států.“;

(2)vkládají se nové odstavce, které znějí:

„5a. Při vyhledávání na základě profilů DNA, daktyloskopických údajů a snímků obličeje smí Europol používat pouze údaje pocházející z členských států, pokud k tomu udělil souhlas členský stát, který je vlastníkem těchto údajů. Tento souhlas může být poskytnut v následujících případech: 

a)v závislosti na konkrétním případě;

b)na základě trvalého oprávnění, za podmínek stanovených členským státem.

5b. Při provádění vyhledávání na základě biometrických údajů pocházejících z členských států jedná Europol jako poskytovatel technických a kriminalistických služeb jménem členského státu, který udělil povolení, a při tom dodržuje veškerá omezení týkající se přístupu, předávání, přenosu, výmazu, zničení nebo dalšího použití informací, která tento členský stát stanovil.“;

(3)v odstavci 6 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„V případě, že postupy uvedené v článcích 6, 11 nebo 20 ukáží na shodu mezi údaji použitými pro vyhledávání a údaji ve vnitrostátní databázi dožádaného členského státu nebo států, informuje Europol pouze dotčený členský stát nebo státy a případně členský stát nebo členské státy, které povolily použití údajů podle odstavce 6.“; 

(4)v odst. 6 druhém pododstavci se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c) je předán název třetí země nebo členského státu, které údaje poskytly.“;

(5)odstavec 7 se nahrazuje tímto:

„7. Použití informací, které byly získány při vyhledávání podle tohoto článku a při výměně souboru základních údajů podle odstavce 6, ze strany Europolu podléhá souhlasu členského státu, v jehož databázi byla nalezena shoda, a pokud je to možné, členského státu, který povolil použití údajů podle odstavce 6. Pokud členský stát povolí použití takových informací, zpracovává je Europol v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) .../... * [toto nařízení].

_____________

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… [o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), o změně nařízení (EU) 2018/1726 a nařízení (EU) 2024/982 a zrušení nařízení (EU) 2016/794].“

Kapitola XVI
Závěrečná ustanovení

Článek 137

Zahájení provozu

1.Komise stanoví datum, od kterého mohou členské státy začít využívat řešení pro vkládání údajů uvedená v čl. 38 odst. 3 k nahrávání údajů do služby Europolu pro křížovou kontrolu prostřednictvím prováděcího aktu uvedeného v odstavci 8 zmíněného článku.

Komise prostřednictvím prováděcího aktu uvedeného v prvním pododstavci stanoví datum, od kterého mají členské státy a Europol začít využívat řešení pro vkládání údajů.

Komise stanoví datum, od kterého má Europol začít využívat cloudovou infrastrukturu Europolu uvedenou v článku 50 prostřednictvím prováděcího aktu uvedeného v odstavci 9 zmíněného článku.  

2.Komise stanoví datum, od kterého mohou Europol a členské státy začít využívat policejní sdílenou datovou platformu uvedenou v článku 42 prostřednictvím prováděcího aktu uvedeného v odstavci 5 zmíněného článku.

Komise prostřednictvím prováděcího aktu uvedeného v prvním pododstavci stanoví datum, od kterého mají členské státy a Europol začít využívat policejní sdílenou datovou platformu.

3.Komise stanoví datum, od kterého mohou členské státy začít využívat aplikaci EU pro porovnávání DNA uvedenou v článku 54 prostřednictvím prováděcího aktu uvedeného v článku 49.

4.Komise stanoví datum, od kterého mají Europol, členské státy a Komise začít využívat statistické nástroje a nástroje pro podávání zpráv uvedené v článku 52 prostřednictvím prováděcího aktu uvedeného v odstavci 6 zmíněného článku.

5.Komise stanoví datum, od kterého mají ostatní orgány, instituce a jiné subjekty Unie začít využívat systém výskytu shody / bez výskytu shody uvedený v článku 80 prostřednictvím prováděcího aktu uvedeného v odstavci 9 zmíněného článku.

Článek 138

Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento článek, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 139

Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 19 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne ... [datum vstupu tohoto nařízení v platnost].

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 19 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 19 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 140

Zrušení

1.Nařízení (EU) 2016/794 se zrušuje s účinkem ode dne [datum použitelnosti tohoto nařízení].

2.Odkazy na nařízení (EU) 2016/794 se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 141

Vstup v platnost a použitelnost

1.Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.Použije se ode dne [datum].

3.Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ A DIGITÁLNÍ VÝKAZ – AGENTURY

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik 

1.3.Cíle

1.3.1.Obecné cíle

1.3.2.Specifické cíle

1.3.3.Obecné cíle

Celkový dopad: Očekává se, že tato iniciativa zlepší účinnost, rychlost a koordinaci přeshraničních vyšetřování, což umožní včasnější identifikaci subjektů pohybujících se za hranou zákona a zločineckých sítí a účinnější potírání závažné a organizované trestné činnosti a terorismu, které ohrožují bezpečnost Unie. Očekává se rovněž, že tato iniciativa posílí schopnost Unie odhalovat podvody, korupci, praní peněz a další trestnou činnost poškozující finanční zájmy EU a bojovat proti nim. V důsledku toho se očekává, že občané EU budou mít prospěch z bezpečnějšího společenství, lepší ochrany obětí, omezení pronikání zločineckých sítí do hospodářství a veřejných institucí, nižších finančních a společenských škod způsobených trestnou činností a bezpečnějšího prostředí pro podniky, které jim umožní legální hospodářskou činnost a investice v celé Unii. Návrh neobsahuje regulační povinnosti pro občany/spotřebitele a nevytváří v tomto smyslu další náklady. Očekává se, že tento návrh přinese orgánům veřejné moci významné úspory z rozsahu prostřednictvím sdružování specializovaných operativních, analytických, technických a digitálních kriminalistických kapacit na úrovni EU, a tím omezí zdvojování zdrojů a investic v jednotlivých členských státech. Vnitrostátní orgány budou mít prospěch z účinnějšího přístupu k pokročilým odborným znalostem, operativní podpoře a technologickým kapacitám, jejichž individuální rozvíjení na vnitrostátní úrovni by bylo nákladné a vyžadovalo by značné zdroje. Konkrétně se jedná o tyto výhody: Výhody pro donucovací orgány členských států a instituce a agentury EU:  –Zvýšení dostupnosti příslušných operativních a analytických informací na úrovni Unie, které podporují vnitrostátní i přeshraniční vyšetřování. –Včasnější a účinnější operativní koordinace při přeshraničních vyšetřováních, včetně rychlejšího zahájení operativní spolupráce, včasnějších účinných následných soudních opatření, jsou-li zapotřebí, a společných analytických činností napříč členskými státy. –Rychlejší, dostupnější a operativně využitelnější podpora Europolu pro účely vnitrostátních a společných vyšetřování, včetně včasnějších, spolehlivějších a obsažnějších operativních analytických výstupů, podpory při finančních vyšetřováních a operativních následných opatření. –Lepší identifikace zločineckých sítí, přeshraničních operativních propojení a nezákonných finančních toků napříč jurisdikcemi. –Účinnější řešení složitých vyšetřování zahrnujících digitální důkazy a rozsáhlé nestrukturované soubory dat prostřednictvím lepšího přístupu ke specializovaným analytickým, technickým, kriminalistickým a digitálním kriminalistickým kapacitám na úrovni Unie. –Posílení analytické a operativní podpory poskytované příslušným orgánům a agenturám Unie, zejména úřadu EPPO, s cílem usnadnit doplňkovost, koordinovaná následná vyšetřovací opatření a soudržnější postup na úrovni Unie v průběhu celého vyšetřovacího a soudního procesu. –Zvýšená účinnost: –Zvýšení podílu vnitrostátních vyšetřování, která využívají informace, operativní podporu a specializované kapacity na úrovni Unie. –Rychlejší operativní následná opatření a omezení prodlení při přeshraničních vyšetřováních. –Snížení nákladů spojených s přístupem ke specializovaným analytickým, technickým a digitálním kriminalistickým kapacitám prostřednictvím úspor z rozsahu na úrovni Unie. –Omezení zdvojování úsilí a souběžných vyšetřování v důsledku lepšího sdílení informací, operativní koordinace a mechanismům pro odstraňování konfliktů. –Účinnější využívání stávajících informačních systémů Unie prostřednictvím vyšší interoperability a sdíleného provozního využití. –V důsledku lepšího přístupu k analytickým kapacitám Europolu na úrovni Unie nižší potřeba vývoje samostatných analytických kapacit ze strany příslušných orgánů a agentur Unie, zejména úřadu EPPO, ledaže by to vyžadoval konkrétní mandát těchto orgánů a agentur Unie. Přínosy pro vnitřní bezpečnost Unie: –Posílená schopnost předvídat a odhalovat a reagovat na vyvíjející se formy závažné a organizované trestné činnosti a terorismu. –Včasnější odhalování zločineckých struktur působících napříč několika jurisdikcemi. –Silnější důkazní prostředky pro soudní řízení v důsledku posílení analytických, technických a kriminalistických kapacit. –Posílená důvěra veřejnosti ve schopnost Unie chránit občany, podniky a veřejné finance před závažnou a organizovanou trestnou činností.

1.3.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

Specifický cíl č. 1: -Europol dodržuje až pět norem a referenčních pokynů týkajících se výměny informací (počet norem a pokynů týkajících se formátu dat a jejich výměny, které Europol aktivně podporuje; výchozí hodnota 0; cílová hodnota 5). -Polovině vyšetřovatelů trestných činů v EU byla vydána policejní digitální identita EU a tito vyšetřovatelé získali účinný přístup k policejnímu sdílenému datovému prostoru EU (podíl příslušníků policie v EU s pravomocemi v oblasti vyšetřování trestných činů, kteří jsou registrováni jako uživatelé policejního sdíleného datového prostoru EU; výchozí hodnota 0 %; cílová hodnota 50 %). -Polovina trestních vyšetřování, u nichž existují důvody k použití nejmodernějších analytických nástrojů, se opírá o nástroje zpřístupněné Europolem (podíl trestních případů zahájených v daném roce v celé EU, u nichž se vyšetřování opíralo o analytické nástroje, které Europol buď společně pořídil, nebo zpřístupnil online prostřednictvím policejního sdíleného datového prostoru EU; výchozí hodnota 0 %; cílová hodnota 10 % 84 ). -U všech osob, které byly v průběhu roku shledány podezřelými nebo byly odsouzeny za trestný čin 85 , byla ve všech členských státech provedena kontrola údajů s údaji Europolu (počet členských států, u nichž je poměr „počtu ročních vyhledávání v databázích Europolu“ k údajům Eurostatu o podezřelých osobách nebo pachatelích v daném roce vyšší než 1,00; výchozí hodnota 1; cílová hodnota 26). -Donucovací orgány systematicky spolupracují s ostatními členskými státy v přeshraničních případech (počet členských států, u nichž poměr „nově zahájených přeshraničních případů, jako jsou například případy v rámci aplikace SIENA nebo případu společné operativní analýzy …“ k „novým případům za daný rok, jež vedly k nalezení shody v databázích Europolu“, přesahuje 0,90; cílová hodnota 26). -Donucovací orgány poskytly Europolu informace o přeshraničních případech v polovině případů (počet členských států, u nichž poměr „poskytnutí informací Europolu prostřednictvím aplikace SIENA nebo jinými prostředky“ k „počtu nových případů za daný rok, jež vedly k nalezení shody v databázi Europolu“, přesahuje 50 %; výchozí hodnota 5; cílová hodnota 26). -Údaje o všech osobách odsouzených za trestný čin v průběhu daného roku byly sdíleny s členskými státy a Europolem v informačním systému Europolu (poměr „záznamů vložených nebo aktualizovaných v informačním systému Europolu v daném roce“ k počtu odsouzených osob podle Eurostatu; cílová hodnota 100 %). Specifický cíl č. 2: -Zvýšený podíl přeshraničních vyšetřování, která využívají operativní, analytickou nebo technickou podporu Europolu (cílová hodnota: +30 %) -Zkrácení průměrné doby mezi obdržením operativních informací Europolem a předáním analytických výstupů členským státům (cílová hodnota: < 24 hodin) -Zvýšený počet vyšetřování zahrnujících digitální důkazy podporovaných analytickými a digitálními kriminalistickými kapacitami Europolu (cílová hodnota: +50 %) -Zvýšený počet nebo hodnota finančních vyšetřování a případů vysledování majetku či navrácení majetku, na nichž se podílel Europol (cílová hodnota: +40 %) -Počet případů, v nichž Europol předkládá úřadům pro vyhledávání majetku z trestné činnosti členských států návrhy na přijetí naléhavých opatření k zajištění nebo zadržení majetku -Zvýšený počet operativních propojení identifikovaných Europolem mezi vyšetřováními vedenými v různých členských státech (cílová hodnota: +40 %) -Zvýšený počet vnitrostátních vyšetřování podporovaných přímo prostřednictvím podpůrných úřadů Europolu -Zvýšený podíl případů řešených Úřadem evropského veřejného žalobce vyžadujících analytickou podporu poskytovanou Europolem (cílová hodnota: 90 %) Specifický cíl č. 3: -Počet nedostatků v oblasti kapacit a priorit technologického rozvoje, které byly identifikovány prostřednictvím Rámce pro strategický výhled a rozvoj společných kapacit a které vedou ke konkrétním následným opatřením na úrovni Unie nebo členských států (cílová hodnota: 10 opatření za rok) -Počet pokročilých kapacit nebo technologických řešení, která Europol poskytl členským státům pro účely provozního využití (cílová hodnota: 5 za rok) -Počet činností specializované odborné přípravy podporovaných Europolem v oblasti pokročilých technologií, digitálního vyšetřování a kriminalistických kapacit (cílová hodnota: 6 za rok)

1.4.Návrh/podnět se týká: 

 nové akce 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 86  

 prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

Provádění této legislativní iniciativy bude vyžadovat postupné zavádění právních, organizačních, provozních a technologických opatření na úrovni Unie i na vnitrostátní úrovni. Zavádění by mělo začít okamžikem vstupu v platnost a použitelnosti nařízení a bude vyžadovat postupné rozšiřování zdrojů, zejména lidských a v oblasti IKT, v souladu s rostoucí poptávkou po službách a kapacitách Europolu. Provádění bude zejména vyžadovat: i) přijetí terciárních právních předpisů a technických norem; ii) zavedení nových struktur v oblasti správy a řízení, operativní podpory a rozvoje kapacit v rámci Europolu; iii) významné investice do bezpečných, interoperabilních a cloudových infrastruktur pro správu informací a analytických infrastruktur; iv) postupný rozvoj a zavádění pokročilých analytických kapacit v oblasti digitální kriminalistiky založených na umělé inteligenci a v) začlenění služeb, systémů a operativní podpory Europolu do vnitrostátních vyšetřovacích postupů a mechanismů přeshraniční spolupráce v oblasti prosazování práva. Provádění bude rovněž vyžadovat posílenou spolupráci a aktualizaci pracovních ujednání mezi Europolem a příslušnými orgány a agenturami Unie, zejména úřadem EPPO. Orientační dílčí cíle jsou vypočítávány od roku, kdy vstoupilo v platnost nové nařízení, a označeny jako R. Komise: –R+1 a následující roky: přijetí terciárních právních předpisů, zejména s ohledem na informační centrum (specifický cíl č. 1) Organizační, provozní a řídící správní opatření Europolu: –R: Je vytvořena řídící skupina pro IKT a správu informací a poradní skupina pro IKT a správu informací, poradní skupina pro kapacity a inovace a výkonná rada. –R: Je vytvořena zvláštní operativní kapacita na podporu případů týkajících se úřadu EPPO –R+3: Kapacita operativní podpory úřadu EPPO je plně personálně obsazena a strukturována. –R: Začnou platit zjednodušená pravidla pro kategorizaci subjektů údajů –R: Jsou zřízena specializovaná centra Unie, Operační a analytická služba (specifický cíl č. 2) a Služba pro kapacity a inovace (specifický cíl č. 3), včetně přijetí příslušných prováděcích pravidel správní radou. –R+3: Specializovaná centra Unie, Operační a analytická služba (specifický cíl č. 2) a Služba pro kapacity a inovace (specifický cíl č. 3) jsou plně personálně obsazeny. –R: Jsou zřízeny podpůrné úřady Europolu v členských státech. –R+1 až R+3: Jsou vysláni zaměstnanci do vnitrostátního podpůrného úřadu Europolu. –R+1 až R+3: Jsou aktualizována příslušná pracovní ujednání mezi Europolem a orgány Unie. –R+3 až R+4: Ve spolupráci s příslušnými subjekty Unie jsou postupně zaváděny mechanismy automatické křížové kontroly výskytu shody / bez výskytu shody s údaji Europolu. –R+1: Je vytvořena specializovaná podpora na úrovni EU pro vnitrostátní orgány, které usilují o získání elektronických důkazů od poskytovatelů online služeb. Rozvoj kapacit Europolu, informační a komunikační technologie, inovace: –R+1: Je vytvořen Rámec pro strategický výhled a rozvoj společných kapacit a ústřední kapacita pro společné zadávání veřejných zakázek na technické prvky (specifický cíl č. 3). –R+2: Pod vedením Europolu je poprvé aktualizována norma univerzálního formátu pro zprávy (UMF) a je zavedena kapacity pro analýzu DNA (specifický cíl č. 1). –R+2: Je vytvořena rozšiřitelná a bezpečná hybridní cloudová infrastruktura se základním stupněm ochrany, což odpovídá citlivým neutajovaným informacím. –R+5: Cloudová infrastruktura je rozšířena na prostředí utajovaných informací. –R+2: Je proveden první test integrace s ověřovacími údaji k policejní identitě na vnitrostátní úrovni. –R+3 až R+5: Postupně jsou integrovány ověřovací údaje k policejní digitální identitě na vnitrostátní úrovni. –R+2: Je proveden přechod první významné platformy pro správu informací a analytických nástrojů na cloudovou infrastrukturu. –R+3 až R+5: Do cloudové infrastruktury se základním stupněm ochrany se přesouvají zbývající systémy a analytické nástroje Europolu. –R+6: Je proveden přechod příslušných systémů do utajených cloudových prostředí. –R+1 až R+6: Postupně jsou modernizovány klíčové platformy pro správu informací a analytické platformy, včetně aplikace SIENA, služby pro křížovou kontrolu a analytického prostředí Europolu, a to prostřednictvím větší automatizace, funkcí využívajících umělou inteligenci, lepší využitelnosti, vyšší výkonnosti, standardizace údajů a rozšířených biometrických funkcí. –R: Je provedeno první rozšířené propojení s vnitrostátními databázemi podle rámce Prüm II s využitím první biometrické modality. –R+2: Je provedeno rozšíření na další biometrické modality. –R až R+6: Postupně je prováděno rozšiřování nabídky inovativních analytických nástrojů založených na umělé inteligenci, které má k dispozici Europol a členské státy. –Od R dále: Postupně jsou posilovány kapacity v oblasti zpravodajských informací z otevřených zdrojů (OSINT). Členské státy: –R až R+7 (průběžně): Postupně přizpůsobují svou vnitrostátní organizaci a zavádějí či posilují automatizaci výměny informací s Europolem. –R až R+7 (průběžně): Probíhá modernizace vnitrostátních systémů a pracovních postupů v oblasti trestního vyšetřování s cílem postupně integrovat služby Europolu, analytické nástroje a normy interoperability. –R+1: První členské státy modernizují digitální identifikační prostředky vnitrostátních donucovacích orgánů v souladu s harmonizovanými normami Unie. –R+2 až R+4: Vyšetřovatelům trestných činů na vnitrostátní úrovni jsou postupně vydávány digitální policejní průkazy EU. –R+6: Všechny vnitrostátní systémy propojené s Europolem vyžadují předchozí ověření prostřednictvím digitálního policejního průkazu EU. –R+1: Je provedena harmonizace digitálních koncových bodů vyšetřovatelů s cílem usnadnit přístup k infrastruktuře, platformám a nástrojům policejního cloudu EU. –R: Členské státy zřizují a provozují podpůrné úřady Europolu. Subjekty Unie: –R+1 až R+3: aktualizují příslušná pracovní ujednání s Europolem. –R: Úřad EPPO postupně zavádí technická a organizační opatření nezbytná k podpoře posílené operativní spolupráce a přístupu k analytické podpoře Europolu. –R+3 až R+4: Postupně jsou zaváděny mechanismy automatické křížové kontroly výskytu shody / bez výskytu shody ve spolupráci s Europolem.

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU 

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Vyhodnocení stávajícího právního rámce, a zejména konzultace se zúčastněnými stranami, potvrdily následující: ·Je zcela nezbytná koordinace na úrovni EU. Vzhledem k tomu, že nadnárodní trestná činnost vyžaduje strukturovanou a centralizovanou spolupráci (a vnitrostátní opatření sama o sobě nejsou postačující), mají systémy Europolu pro sdílení zpravodajských informací o trestné činnosti a jeho operační a analytické kapacity kritický význam pro účinná přeshraniční vyšetřování. ·Zásadní význam mají pokročilé technologické a analytické schopnosti. Vzhledem k rostoucímu významu digitálních důkazů, šifrování a kyberkriminality, které vyžadují specializované odborné znalosti přesahující kapacity jednotlivých členských států, musí Europol neustále zavádět inovace (např. v oblasti digitální forenzní analýzy nebo analýzy založené na umělé inteligenci), aby byl schopen uspokojit operativní potřeby členských států. ·Je třeba posílit systematické a automatizované sdílení informací. Nejednotné postupy sdílení údajů mezi členskými státy snižují operativní účinnost, což by bylo možné řešit širším využíváním automatizovaných systémů pro výměnu údajů a standardizovaných postupů. ·Soudržnost v bezpečnostním rámci EU má zásadní význam: Pro hladkou spolupráci mezi Europolem a ostatními orgány Unie jsou nezbytné jasné mandáty, sjednocená pravidla pro ochranu osobních údajů a účinná výměna informací. ·Zásady Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů by měly sloužit jako vodítko pro procesní efektivitu. Zjednodušení procesů, zlepšení interoperability a snížení administrativní zátěže by zvýšilo operační rychlost. Prioritou by tudíž měla být modernizace digitálních nástrojů (např. umělá inteligence, zabezpečené datové platformy), aby se podpořila spolupráce v reálném čase. Stávající právní rámec Europolu sice zůstává účinný , je však třeba jej dále rozvíjet, aby bylo možné reagovat na nově vznikající hrozby a operativní potřeby. Aby byla zajištěna odolnost bezpečnostního rámce EU, měly by se budoucí úpravy zaměřit na technologie, interoperabilitu a zefektivnění spolupráce. S ohledem na zajištění účinného provádění navrhovaných opatření z dosavadních zkušeností rovněž vyplynulo, že je důležité zajistit jasné správní struktury, spolehlivé mechanismy stanovování priorit a účinnou koordinaci mezi Europolem, členskými státy, Komisí a dalšími příslušnými orgány Unie, aby se zamezilo zdvojování úsilí a zajistil se soudržný operativní a technologický rozvoj na úrovni Unie. Zkušenosti z předchozích projektů rozvoje kapacit a modernizace informačních a komunikačních technologií navíc ukázaly, že je nutné zajistit jasné přidělování a zpětnou dohledatelnost zdrojů Unie v rámci operativních a technologických podpůrných činností, a to v kombinaci s účinnými mechanismy monitorování, podávání zpráv a vyvozování odpovědnosti. Návrh proto posiluje mechanismy správy, plánování a podávání zpráv. Kromě toho lze v rámci projektů v oblasti informačních a komunikačních technologií dosáhnout jasných synergií prostřednictvím spolupráce mezi Europolem a agenturou eu-LISA, Agenturou Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Díky svým odborným znalostem, zkušenostem a spolupráci s externími poskytovateli služeb je agentura eu-LISA schopna Europolu účinně a efektivně poskytovat služby v oblasti správy informací a informačních a komunikačních technologií. Za tímto účelem návrh zavádí strukturovanou spolupráci mezi Europolem a agenturou eu-LISA v oblasti vývoje, zavádění a provozu informačních systémů a související komunikační infrastruktury.

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

V politických směrech pro Evropskou komisi na období 2024–2029 předsedkyně Evropské komise oznámila cíl, aby se Europol „stal skutečně operativní policejní agenturou a postupně více než zdvojnásobil počet svých zaměstnanců. To by mělo být doprovázeno posíleným dohledem a mandátem“, aby se zvýšila podpora vnitrostátním donucovacím orgánům. Dne 16. července 2025 předložila Komise svůj návrh víceletého finančního rámce 87 (dále jen „VFR“) na období 2028–2034 v celkové výši téměř 2 biliony EUR. S ohledem na rostoucí bezpečnostní hrozby, jimž Unie čelí, a na prokázanou přidanou hodnotu koordinovaného postupu EU a členských států v oblasti vnitřní bezpečnosti si navrhovaný víceletý finanční rámec klade za cíl podpořit provádění strategie ProtectEU – Evropské strategie vnitřní bezpečnosti – a posílit kapacity EU v oblasti prevence, připravenosti a reakce. V tomto rámci Komise navrhla výrazné navýšení prostředků přidělených decentralizovaným agenturám v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, včetně Europolu. Údaje uvedené v tomto legislativním finančním a digitálním výkazu se týkají výhradně dodatečných finančních a lidských zdrojů potřebných k provádění nových opatření zavedených tímto návrhem ve srovnání se stávajícím nařízením o Europolu 88 . Odhaduje se, že tento návrh bude v průběhu víceletého finančního rámce na období 2028–2034 vyžadovat dodatečné zdroje pro Europol a pro agenturu eu-LISA v souvislosti s plněním úkolů svěřených této agentuře tímto nařízením ve výši přibližně 1,053 miliardy EUR a 910 dodatečných pracovních míst 89 ve srovnání se základním rozpočtem na rok 2027, který počítá s 1 226 zaměstnanci a rozpočtovými prostředky ve výši 256,557 milionů EUR. Na tyto údaje je proto nutné nahlížet ve spojení se zdroji potřebnými k provádění stávajících opatření ve stávajícím právním rámci, které jsou v průběhu víceletého finančního rámce na období 2028–2034 odhadovány na 1,946 miliardy EUR a 1 226 zaměstnanců, a to na základě ročního rozpočtu na rok 2027 předpokládaného na sedm let s roční mírou inflace 2 %. V souhrnu to představuje celkový rozpočet ve výši 2,999 miliardy EUR v průběhu příštího víceletého finančního rámce a 2 336 zaměstnanců ke konci roku 2034, což je v souladu s legislativním návrhem Komise týkajícím se víceletého finančního rámce na období 2028–2034. Činnosti, které mají členské státy v tomto období provádět na podporu lepší interoperability, integrace systémů Europolu do vnitrostátních vyšetřovacích postupů, zavádění ověřovacích údajů k digitální policejní identitě a posílení kapacit pro výměnu informací, se odhadují na přibližně 590 milionů EUR během prvních sedmi let prováděcího období, a to zejména na přizpůsobení vnitrostátních systémů, pracovních postupů a technických rozhraní nezbytných k podpoře integrovanější a automatizovanější spolupráce se systémy a nástroji Europolu. Odhadovaný dopad na výdaje a zaměstnance v roce 2028 a v dalších letech je přidán pouze pro ilustraci a nepředjímá příští víceletý finanční rámec. Zdroj financování a rozsah finančního závazku Unie v období po roce 2027 nadále závisí na výsledku interinstitucionálních jednání o VFR na období 2028–2034 a poté se určí prostřednictvím ročního rozpočtového procesu. Veškeré prostředky a přidělené počty zaměstnanců od roku 2028 jsou orientační.

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

Revize mandátu Europolu z roku 2022 představovala významný krok k aktualizaci mandátu této agentury, a to zejména posílením jejích kapacit v oblasti zpracování údajů, inovací a podpory v reakci na čím dál více digitální, přeshraniční a složitou povahu závažné a organizované trestné činnosti a terorismu. Tato revize byla doprovázena navýšením o přibližně 178 milionů EUR ve srovnání s rozpočtem ve výši 1 285 milionů EUR původně přijatým pro Europol v návrhu víceletého finančního rámce na období 2021–2027, což odpovídá nárůstu o 14 %. Od té doby se operační prostředí výrazně změnilo. Zločinecké sítě rychle rozšířily využívání digitálních technologií, umělé inteligence, šifrované komunikace a online infrastruktury a stále častěji propojují trestnou činnost související s kyberprostorem, finanční trestnou činnost, obchodování s lidmi a další nezákonné činnosti do podoby vysoce přizpůsobivých a nadnárodních modelů trestné činnosti. Zároveň se výrazně zvýšil objem a strategický význam operativních údajů v trestních vyšetřováních. To vedlo k pokračujícímu nárůstu očekávání členských států a orgánů Unie, pokud jde o operativní, analytickou, technologickou, kriminalistickou a koordinační podporu ze strany Europolu, jehož důsledkem jsou opakované žádosti o každoroční navýšení rozpočtu a počtu zaměstnanců Europolu nad rámec úrovní původně plánovaných v současném víceletém finančním rámci. Tento návrh zavádí nové významné úkoly v operativní oblasti a v oblasti technologií a rozvoje kapacit a zároveň začleňuje a upevňuje stávající činnosti v soudržnějším rámci pro provoz a řízení. K dosažení zamýšleného operativního dopadu a k odpovídajícímu posílení kapacit Unie v oblasti prosazování práva jsou zapotřebí značné další investice do kvalifikovaných zaměstnanců, moderní technologické infrastruktury, zabezpečených cloudových a analytických prostředí, nástrojů využívajících umělou inteligenci a mechanismů operativní podpory. Takové investice nelze realizovat ve stávajícím finančním rámci, a proto vyžadují dodatečnou finanční podporu z rozpočtu Unie. Všechny odhady potřeb dodatečných zdrojů v tomto návrhu vycházejí ze základního rozpočtu Europolu na rok 2027, včetně provozních prostředků a počtu zaměstnanců. Komise provedla rozsáhlé posouzení možností přerozdělení zaměstnanců v rámci agentury, aby zjistila, zda by bylo možné nové úkoly zavedené tímto návrhem pokrýt v rámci stávajících zdrojů. Z tohoto posouzení vyplynulo, že Europol již funguje na úrovni své maximální operační kapacity nebo se k této úrovni blíží. Správní rada již v roce 2024 zejména přijala opatření k přehodnocení priorit v reakci na omezené zdroje. V této souvislosti nebyly zjištěny žádné významné možnosti přerozdělení zdrojů, které by Europolu umožnily převzít další úkoly předpokládané v návrhu, aniž by to mělo negativní dopad na provádění stávajících operativních činností a podporu poskytovanou členským státům. Návrh proto počítá s přidělením dodatečných finančních a lidských zdrojů pro Europol v průběhu příštího víceletého finančního rámce, aby bylo zajištěno udržitelné plnění revidovaného mandátu a aby se zabránilo strukturálnímu podfinancování rozšířených povinností agentury. Provádění tohoto návrhu bude pro agenturu eu-LISA znamenat další činnosti spojené s poskytováním služeb Europolu v oblasti správy informací a informačních a komunikačních technologií. Návrh proto počítá s cílenými změnami mandátu agentury eu-LISA a předpokládá, že v průběhu příštího víceletého finančního rámce bude agentuře eu-LISA přidělen omezený počet dodatečných lidských zdrojů s cílem zajistit udržitelné provádění strukturované spolupráce mezi Europolem a agenturou eu-LISA, jak je stanoveno v revidovaných mandátech těchto agentur. V tomto okamžiku není možné vyčíslit provozní výdaje na tyto činnosti, které mají být přiděleny agentuře eu-LISA, jelikož zatím není jasné, které služby by Europol prostřednictvím služeb poskytovaných agenturou eu-LISA konkrétně prováděl. Provozní výdaje na tyto činnosti, které mají být přiděleny agentuře eu-LISA z celkových provozních výdajů předpokládaných v tomto legislativním finančním a digitálním výkazu, proto budou posouzeny až v pozdějším termínu. Provádění tohoto návrhu bude rovněž znamenat další činnosti pro útvary Komise, zejména pro Generální ředitelství pro migraci a vnitřní věci (GŘ HOME), a to v souvislosti se správou, dohledem, koordinací politik a přípravou a přijímáním prováděcích aktů. Další podporu bude rovněž třeba zajistit ze strany Generálního ředitelství pro digitální služby (GŘ DIGIT), zejména pokud jde o vytvoření a správu smluvních rámců pro dodavatelský řetězec v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT) a cloudových služeb, které podporují technologickou infrastrukturu Europolu.

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu

 Časově omezená doba trvání

–    s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

–    finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

 Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 

 Přímé řízení Komisí

– prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–    prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

– třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

– mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

– Evropská investiční banka a Evropský investiční fond,

– subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

– veřejnoprávní subjekty,

– soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru, kterým byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a určené v příslušném základním právním aktu,

–subjekty usazené v členském státě, které se řídí soukromým právem členského státu nebo právem Unie a které mohou být v souladu s odvětvovými pravidly pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie, pokud jsou tyto subjekty ovládány veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby a byly jim poskytnuty dostatečné finanční záruky ve formě společné a nerozdílné odpovědnosti kontrolních subjektů nebo rovnocenné finanční záruky, jež mohou být pro každou akci omezeny na maximální výši podpory Unie.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Sledování a podávání zpráv o činnostech prováděných Europolem v rámci nepřímého řízení se bude řídit ustanoveními stanovenými v novém nařízení o Europolu, ve finančním nařízení 90 a v souladu se společným přístupem k decentralizovaným agenturám 91 . Europol bude každoročně předkládat Komisi, Evropskému parlamentu a Radě jednotný programový dokument, v němž uvede své víceleté a roční pracovní programy, cíle, očekávané výsledky a ukazatele výkonnosti. Tento dokument byl vypracován s přihlédnutím ke stanovisku Komise a skupiny pro společnou parlamentní kontrolu. Europol kromě toho přijme souhrnnou výroční zprávu o činnosti, v níž se vyhodnocuje pokrok při plnění cílů jednotného programového dokumentu. Správní rada tuto zprávu schvaluje předtím, než je každoročně do 1. července předložena Komisi, Evropskému parlamentu, Radě, Účetnímu dvoru a vnitrostátním parlamentům. Podle navrhovaného článku 130 revidovaného nařízení o Europolu bude Komise každých pět let provádět hodnocení Europolu, při kterém posoudí jeho přidanou hodnotu, dopad, účinnost, efektivitu a pracovní metody. V rámci hodnocení mohou být navrženy strukturální či operační úpravy, včetně finančních dopadů. Komise předkládá svou zprávu správní radě, která k ní do tří měsíců předloží připomínky. Konečná zpráva je poté spolu se závěry Komise a připomínkami správní rady zaslána Evropskému parlamentu, Radě, vnitrostátním parlamentům a správní radě a klíčová zjištění jsou v případě potřeby zveřejněna. Tento návrh dále posiluje úlohu správní rady při stanovování a sledování ukazatelů výkonnosti, cílů a priorit provádění stanovených v jednotném programovém dokumentu, v příslušných ročních pracovních programech a v souhrnné výroční zprávě o činnosti. V zájmu podpory těchto funkcí návrh zřizuje výkonnou radu a specializované řídící struktury v oblasti informačních a komunikačních technologií a správy informací, které odpovídají za podporování strategického dohledu, sledování rozpočtu a sledování zavádění provozních a technologických opatření. Návrh rovněž posiluje vazbu mezi podáváním zpráv o plnění a strategickým plánováním tím, že lépe sladí kritéria hodnocení v souhrnné výroční zprávě o činnosti s cíli a ukazateli plnění stanovenými v jednotném programovém dokumentu a s tvorbou ročního rozpočtu. V neposlední řadě tento návrh dále posiluje rámec správy, sledování a odpovědnosti Europolu. Posiluje dozorující roli správní rady tím, že rozšiřuje její dohled nejen na ukazatele výkonnosti, ale také na účinné vykonávání pravomocí svěřených výkonnému řediteli a na sledování strategických a operativních priorit. Správní rada bude rovněž oprávněna přijmout opatření v případě, že alespoň jedna třetina jejích členů vyjádří obavy v souvislosti s konkrétní provozní nebo správní záležitostí. Pro účely zajištění transparentnosti, odpovědnosti a účinné spolupráce mezi členskými státy a Europolem bude Europol každoročně podávat zprávu Komisi, Evropskému parlamentu, Radě a vnitrostátním parlamentům o informacích poskytnutých členskými státy, a to i v souvislosti s prioritními oblastmi trestné činnosti v Unii. Tyto zprávy budou vycházet z kvantitativních a kvalitativních kritérií stanovených správní radou. Skupina pro společnou parlamentní kontrolu bude i nadále vykonávat politickou kontrolu nad činností Europolu, zejména pokud jde o provozní účinnost, odpovědnost a dodržování povinností v oblasti základních práv.

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

Vzhledem k tomu, že návrh má dopady na roční příspěvek EU pro Europol, bude rozpočet EU prováděn prostřednictvím nepřímého řízení. Podle zásady řádného finančního řízení je rozpočet Europolu prováděn v souladu s účinnou a účelnou vnitřní kontrolou. Europol je proto povinen provádět vhodnou kontrolní strategii koordinovanou mezi příslušnými aktéry zapojenými do kontrolního řetězce. Pokud jde o následné kontroly, na Europol jako decentralizovanou agenturu se vztahují zejména následující: -interní audit, který provádí Útvar interního auditu Komise, -výroční zprávy Evropského účetního dvora, která obsahuje prohlášení o věrohodnosti týkající se spolehlivosti roční účetní závěrky a zákonnosti a správnosti uskutečněných operací, -roční absolutorium udělované Evropským parlamentem, -případná šetření prováděná Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), aby bylo zejména zajištěno, že se zdroje přidělené agenturám využívají správně. -GŘ pro migraci a vnitřní věci jako partnerské GŘ pro Europol bude provádět svou kontrolní strategii u decentralizovaných agentur, aby zajistilo spolehlivé předkládání zpráv v rámci své výroční zprávy o činnosti. I když decentralizované agentury nesou plnou odpovědnost za plnění svého rozpočtu, je GŘ pro migraci a vnitřní věci odpovědné za pravidelnou platbu ročních příspěvků stanovených rozpočtovým orgánem. -A konečně, další vrstvu kontroly a odpovědnosti zajišťuje u Europolu evropský veřejný ochránce práv. Na základě hodnocení stávajícího právního rámce, posouzení dopadů připojeného k návrhu nového nařízení o Europolu a vzhledem k očekávanému výraznému navýšení finančních a lidských zdrojů určených na podporu provádění tohoto návrhu se zavádějí další mechanismy správy, řízení a kontroly s cílem posílit finanční dohled, odpovědnost a dodržování zásad řádného finančního řízení: -Podle navrhovaného rámce může Evropská komise, pokud se domnívá, že návrh rozhodnutí správní rady, včetně jednotného programového dokumentu, vyvolává obavy ohledně souladu s právem Unie, mandátem Europolu nebo zásadami řádného finančního řízení, požádat správní radu, aby tento návrh rozhodnutí před jeho přijetím přehodnotila. -Správní rada je zmocněna vykonávat disciplinární pravomoc nad výkonným ředitelem, což vede k posílení odpovědnosti za provozní a finanční řízení. -Návrhem se zřizuje výkonná rada, která je mimo jiné odpovědná za sledování plnění závěrů a doporučení vyplývajících z interních a externích auditů, včetně vyšetřování prováděných úřadem OLAF a úřadem EPPO, a za přípravu a v případě potřeby přijímání prozatímních rozpočtových rozhodnutí, která podléhají následnému schválení správní radou. Cílem těchto opatření je posílit vnitřní kontrolu, finanční správu a dohled nad plněním rozpočtu Europolu.

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

Byla zjištěna tato rizika: -Nerovnováha mezi krátkodobými operativními potřebami a dlouhodobými strategickými investicemi, zejména pokud jde o přechod na bezpečné cloudové infrastruktury a automatizaci provozních postupů. -Nesoulad mezi zákonnými povinnostmi, strategickými prioritami, víceletým plánováním a ročním prováděním, zejména v oblasti kapacit pro správu informací a informační a komunikační technologie. -Tlak na provozní zdroje plynoucí z rostoucího objemu dat, operativních požadavků a vyvíjejících se bezpečnostních hrozeb. -Schopnost Europolu posílit počet svých zaměstnanců a pravomoci v oblasti správy informací a informačních a komunikačních technologií a reagovat na rozšiřování poslání a úkolů agentury. -Zpoždění při najímání a udržení specializovaných odborníků na informační a komunikační technologie a analytiků potřebných k podpoře významných technologických inovací. -Rostoucí náklady na údržbu informačních a komunikačních technologií. -Neexistence dlouhodobé strategie pro správu majetku a zadávání veřejných zakázek v oblasti informačních a komunikačních technologií. -Dodatečné náklady na dodržování předpisů a zajištění shody související se zaváděním pokročilých analytických nástrojů a nástrojů využívajících umělou inteligenci podle regulačního rámce Unie, včetně aktu o umělé inteligenci. -Zvýšená pracovní zátěž související s vyřizováním žádostí subjektů údajů o přístup k údajům. -Závislost na včasném zavedení technických a organizačních opatření ze strany jiných orgánů a agentur Unie, zejména Úřadu evropského veřejného žalobce. Pokud jde o zmírňující opatření: -Europol provádí zvláštní rámec vnitřní kontroly založený na rámci vnitřní kontroly Evropské komise a na původním integrovaném rámci vnitřní kontroly Výboru sponzorských organizací. V jednotném programovém dokumentu musí být uvedeny informace o systémech vnitřní kontroly, přičemž v souhrnné výroční zprávě o činnosti musí být uvedeny informace o účelnosti a účinnosti systémů vnitřní kontroly, včetně účelnosti a účinnosti posouzení rizik. Souhrnná výroční zpráva o činnosti z roku 2024 uvádí, že na základě analýzy složek a zásad vnitřní kontroly, které byly sledovány v průběhu roku 2019 s využitím kvantitativních i kvalitativních prvků, je systém vnitřní kontroly Europolu posuzován jako systém zavedený a fungující integrovaně v celé agentuře. -Další úroveň vnitřního dohledu zajišťuje také útvar interního auditu Europolu, a to podle ročního plánu auditů zohledňujícího zejména posouzení rizik v Europolu. Útvar interního auditu pomáhá Europolu při plnění jeho cílů prostřednictvím systematického a disciplinovaného přístupu k hodnocení účinnosti řízení rizik, kontroly a procesů správy a řízení a vydáváním doporučení k jejich zlepšení. -GŘ pro migraci a vnitřní věci jako partnerské GŘ Europolu provádí každoročně prověrku řízení rizik za účelem nalezení a posouzení možných vysokých rizik spojených s operacemi agentur, včetně Europolu. Rizika posouzená jako kritická jsou každoročně vykazována v plánu řízení GŘ HOME a je k nim přiložen akční plán s uvedením zmírňujících opatření. -Výkonná rada, zřízená na základě tohoto legislativního návrhu, plní klíčovou kontrolní úlohu tím, že sleduje finanční operace Europolu a zajišťuje odpovědnost při jejich provádění. Odpovídá za dohled nad plněním rozpočtu Europolu, za zajištění dodržování finančních pravidel a zásad řádného finančního řízení a za přípravu finančních a rozpočtových rozhodnutí, jež přijímá správní rada. Jednou z klíčových funkcí je povinnost zajistit vhodná opatření v návaznosti na zjištění a doporučení vyplývající z interních a externích auditů a z šetření prováděných úřadem OLAF a úřadem EPPO, což posiluje finanční integritu a transparentnost. Rada sice neprovádí audity, přezkoumává však zprávy o auditu, posuzuje jejich dopady a navrhuje nápravná opatření k odstranění zjištěných nedostatků či nesrovnalostí, a slouží tak jako strážce finanční bezúhonnosti v rámci Europolu. -V neposlední řadě budou řídící skupina pro IKT a správu informací, poradní skupina pro IKT a správu informací a poradní skupina pro inovace a kapacity podporovat správní radu při vymezování činností a dílčích činností souvisejících s rozpočtovým plánováním a plněním mandátu agentury a jejích strategických priorit, zejména prostřednictvím stanovení konkrétních a reprezentativních ukazatelů pro činnost agentury v této oblasti, a sledováním plnění cílů agentury v oblasti informačních a komunikačních technologií a konkrétních výstupů.

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

Poměr „nákladů na kontroly / hodnoty plateb“ oznamuje Komise. Výroční zpráva o činnosti GŘ pro migraci a vnitřní věci za rok 2024 uvádí 0,10 % pro tento poměr ve vztahu k subjektům pověřeným nepřímým řízením a decentralizovaným agenturám, včetně Europolu. Evropský účetní dvůr potvrdil legalitu a správnost roční účetní závěrky Europolu za rok 2024, což znamená, že chybovost byla pod 2 %. Nic nenasvědčuje tomu, že by v následujících letech mělo dojít ke zhoršení chybovosti. Kromě toho článek 80 finančního nařízení o Europolu umožňuje, aby agentura sdílela útvar interního auditu s jinými subjekty Unie fungujícími ve stejné oblasti politiky, pokud by útvar interního auditu pro jediný subjekt Unie nebyl nákladově efektivní.

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Návrh obsahuje opatření k zajištění řádného finančního řízení a k předcházení podvodům, nesrovnalostem a střetům zájmů při čerpání finančních prostředků Unie a při provádění jejích operativních činností, a to zejména článek 128 a finanční ustanovení uvedené v kapitole XII. Podle tohoto právního rámce má správní rada Europolu povinnost přijmout a pravidelně aktualizovat vnitřní strategii proti podvodům. Europol přijal ve dnech 25. a 26. června 2025 aktualizovanou strategii proti podvodům. V souladu s tímto rámcem se bude Europol i nadále podílet na činnostech zaměřených na zamezení podvodům, které provádí úřad OLAF, a bude Komisi bezodkladně oznamovat podezření na podvody a finanční nesrovnalosti. Návrh rovněž posiluje vnitřní správu a finanční dohled zřízením výkonné rady, která bude odpovědná za sledování výsledků auditů a zajištění plnění doporučení vyplývajících z auditů a kontrol. Komise si navíc vyhrazuje právo vznést námitky proti rozhodnutím správní rady, která by mohla vést k riziku nesprávného finančního hospodaření nebo nedodržování práva Unie.  Činnost Europolu bude i nadále podléhat platným rámcům Unie v oblasti financí, auditu, ochrany údajů a odpovědnosti, včetně dohledu a vyšetřování ze strany úřadu OLAF, úřadu EPPO, Účetního dvora a Rady pro spolupráci Europolu. GŘ HOME bude i nadále uplatňovat svou strategii proti podvodům v souladu se strategií Komise proti podvodům, která se vztahuje rovněž na decentralizované agentury spadající do jeho působnosti, včetně Europolu.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

Odhadovaný dopad na výdaje a zaměstnance v roce 2028 a v dalších letech je přidán pouze pro ilustraci a nepředjímá příští víceletý finanční rámec. Zdroj financování a rozsah finančního závazku Unie v období po roce 2027 nadále závisí na výsledku interinstitucionálních jednání o VFR na období 2028–2034 a poté se určí prostřednictvím ročního rozpočtového procesu. Veškeré prostředky a přidělené počty zaměstnanců od roku 2028 jsou orientační.

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce	Rozpočtová položka	Druh výdaje	Příspěvek
	1: Hospodářská, sociální a územní soudržnost, zemědělství a venkovské oblasti, námořní záležitosti, prosperita a bezpečnost	RP/NRP 92	zemí ESVO 93	kandidátských zemí a potenciálních kandidátů 94	jiných třetích zemí	jiné účelově vázané příjmy
	Decentralizované agentury Europol	NRP	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE

3.2 Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce

1

Hospodářská, sociální a územní soudržnost, zemědělství a venkovské oblasti, námořní záležitosti, prosperita a bezpečnost / Plány národního a regionálního partnerství

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

[Agentura]: Europol	Rok 2028	Rok 2029	Rok 2030	Rok 2031	Rok 2032	Rok 2033	Rok 2034	CELKEM VFR na období 2028–2034
Rozpočtová položka: 12 10 01 Europol / Příspěvek z rozpočtu EU agentuře 95	57,512	92,346	120,831	150,385	178,830	207,164	234,384	1041,452
Rozpočtová položka: 11 10 02 eu-LISA / Příspěvek z rozpočtu EU agentuře 96	0,756	1,687	1,863	1,863	1,863	1,863	1,863	11,758
Agentury Europol a eu-LISA celkem	58,268	94,033	122,694	152,248	180,693	209,027	236,247	1053,21

			Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2028–2034
			2028	2029	2030	2031	2032	2033	2034
Operační prostředky CELKEM (včetně příspěvku decentralizované agentuře)	Závazky	(4)	58,268	94,033	122,694	152,248	180,693	209,027	236,247	1053,21
	Platby	(5)	58,268	94,033	122,694	152,248	180,693	209,027	236,247	1053,21
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM		(6)	0	0	0	0	0	0	0	0
CELKEM prostředky z OKRUHU 1	Závazky	=4+6	58 268	94 033	122 694	152 248	180,693	209,027	236,247	1053,21
víceletého finančního rámce	Platby	=5+6	58 268	94 033	122 694	152,248	180,693	209,027	236,247	1053,21

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce

4

„Správní výdaje“

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

GŘ: HOME		Rok	Rok	Rok			Rok			Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2028–2034
		2028	2029	2030			2031			2032	2033	2034
Lidské zdroje		0,496	0,496	0,690			0,690			0,884	0,884	1,078	5,218
Ostatní správní výdaje		0,268	0,518	0,268			0,518			0,268	0,518	0,268	2,626
GŘ HOME CELKEM		0,764	1,014	0,958			1,208			1,152	1,402	1,346	7,844
CELKEM prostředky z OKRUHU 4 víceletého finančního rámce (Závazky celkem = platby celkem)		0,764	1,014	0,958			1,208			1,152	1,402	1,346	7,844

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2028–2034
		2028	2029	2030	2031	2032	2033	2034
CELKEM prostředky z OKRUHŮ 1 až 4	Závazky	59 032	95 047	123 652	153 456	181 845	210 429	237 593	1 061 054
víceletého finančního rámce	Platby	59 032	95 047	123 652	153 456	181 845	210 429	237 593	1 061 054

Odhadovaný dopad na výdaje a zaměstnance v roce 2028 a v dalších letech je přidán pouze pro ilustraci a nepředjímá příští víceletý finanční rámec. Zdroj financování a rozsah finančního závazku Unie v období po roce 2027 nadále závisí na výsledku interinstitucionálních jednání o VFR na období 2028–2034 a poté se určí prostřednictvím ročního rozpočtového procesu. Veškeré prostředky a přidělené počty zaměstnanců od roku 2028 jsou orientační.

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků

Dodatečné provozní prostředky a zdroje, které potřebuje Europol výhradně k tomu, aby mohl dosáhnout tří různých specifických cílů a provádět odpovídající opatření, a agentura eu-LISA v souvislosti s prováděním úkolů svěřených jí tímto nařízením, činí 1,053 miliardy EUR a 910 dodatečných zaměstnanců v rozpočtu obou agentur. Tyto dodatečné prostředky a zdroje zvyšují náklady na stávající opatření v rozpočtu Europolu (1,946 miliardy EUR a 1 226 zaměstnanců) na celkem 2,999 miliardy EUR a 2 126 zaměstnanců v rozpočtu Europolu a počet zaměstnanců o deset dodatečných zaměstnanců v agentuře eu-LISA v souvislosti s prováděním úkolů svěřených jí tímto nařízením. Tyto dodatečné provozní prostředky a zdroje budou plně určeny na podporu:

–specifického cíle č. 1: správa informací a informační a komunikační technologie Europolu,

–specifického cíle č. 2: specializovaná centra Unie, podpůrné úřady Europolu, zvláštní podpora pro úřad EPPO,

–specifického cíle č. 3: kapacita Europolu v oblasti výzkumu, inovací a budování kapacit.

Zároveň se předpokládá, že z hlediska personálního obsazení zůstanou řídící funkce Europolu v zásadě beze změn, a to díky zvýšení efektivity, které návrh přinese, zejména prostřednictvím zjednodušení a zefektivnění postupů v oblasti ochrany údajů, což povede ke snížení potřeb dodatečných zaměstnanců pro horizontální správní a administrativní funkce.

Specifický cíl	Náklady	v milionech EUR	Zaměstnanci
	Výchozí rok 2027	1 796,200	1 226
Nepoužije se	Inflace	149,590	0
	Stávající opatření	1 945,790	1 226
Specifický cíl č. 1	Modernizace stávajících systémů a nástrojů	130,070	115
	Přístup k vnitrostátním databázím	37,857	53
	Integrace s vnitrostátními systémy	25,400	34
	Digitální policejní cloud EU	415,415	194
Specifický cíl č. 2	Podpůrné úřady Europolu	112,163	157
	Specializovaná centra Unie	118,703	171
	Meziagenturní spolupráce	18,801	26
	Podpora určená pro úřad EPPO	40,895	70
Specifický cíl č. 3	Pokročilé kapacity	117,615	50
	Technická podpora a zadávání veřejných zakázek	36,292	40
	Nová opatření	1 053,210	910
	CELKEM	2 990,000	2 136

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu

SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM 2028–2034
	2028	2029	2030	2031	2032	2033	2034
OKRUH 4
Lidské zdroje	0,496	0,496	0,690	0,690	0,884	0,884	1,078	5,218
Ostatní správní výdaje	0,268	0,518	0,268	0,518	0,268	0,518	0,268	2,626
Mezisoučet za OKRUH 4	0,764	1,014	0,958	1,208	1,152	1,402	1,346	7,844
Mimo OKRUH 4
Lidské zdroje	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Ostatní výdaje správní povahy	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mezisoučet mimo OKRUH 4	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
CELKEM	0,764	1,014	0,958	1,208	1,152	1,402	1,346	7,844

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Odhadovaný dopad na výdaje a zaměstnance v roce 2028 a v dalších letech je přidán pouze pro ilustraci a nepředjímá příští víceletý finanční rámec. Zdroj financování a rozsah finančního závazku Unie v období po roce 2027 nadále závisí na výsledku interinstitucionálních jednání o VFR na období 2028–2034 a poté se určí prostřednictvím ročního rozpočtového procesu. Veškeré prostředky a přidělené počty zaměstnanců od roku 2028 jsou orientační.

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE)

SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY		Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok
		2028	2029	2030	2031	2032	2033	2034
 Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)		2	2	3	3	4	4	5
20 01 02 03 (při delegacích EU)		0	0	0	0	0	0	0
(Nepřímý výzkum)		0	0	0	0	0	0	0
(Přímý výzkum)		0	0	0	0	0	0	0
Jiné rozpočtové položky (upřesněte)		0	0	0	0	0	0	0
• Externí zaměstnanci (v ekvivalentu plných pracovních úvazků)
20 02 01 (SZ, VNO z celkového rámce)		1	1	1	1	1	1	1
20 02 03 (SZ, MZ, VNO a MOD při delegacích EU)		0	0	0	0	0	0	0
Položka administrativní podpory	·v ústředí	0	0	0	0	0	0	0
[XX.01.YY.YY]	·při delegacích EU	0	0	0	0	0	0	0
(SZ, VNO v nepřímém výzkumu)		0	0	0	0	0	0	0
(SZ, VNO v přímém výzkumu)		0	0	0	0	0	0	0
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – okruh 4		0	0	0	0	0	0	0
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – mimo okruh 4		0	0	0	0	0	0	0
CELKEM		3	3	4	4	5	5	6

Vzhledem k celkově napjaté situaci v okruhu 4, pokud jde o personální obsazení i výši prostředků, budou potřebné lidské zdroje pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ nebo jiných útvarů Komise.

Zaměstnanci potřební k provedení návrhu (v ekvivalentech plného pracovního úvazku):

	Současní zaměstnanci, kteří jsou k dispozici v útvarech Komise	Výjimečně požadovaní dodateční zaměstnanci*
		Má být financováno z okruhu 4 nebo v rámci výzkumu	Má být financováno z položky BA	Má být financováno z poplatků
Pracovní místa podle plánu pracovních míst	5		Nepoužije se
Externí zaměstnanci (SZ, VNO, ZAP)	1

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci

Dva zaměstnanci třídy AD ve fázi přípravy vyčlenění na období 2028–2029, kteří zodpovídají za přijímání sekundárních právních předpisů, budou zachováni i ve „fázi provozu“, aby bylo možné reagovat na rostoucí počet prováděcích aktů týkajících se platforem a systémů pro správu informací, které je třeba pravidelně přizpůsobovat v souladu s neustálým vývojem nástrojů pro prosazování práva, zejména v oblasti kriminalistiky a analýzy, a s odpovídajícími aspekty ochrany údajů Jeden zaměstnanec třídy AD se specializací na účetnictví nákladů a strategii v oblasti správy informací a výzkumu a inovací, a to jak pro výkonnou radu, tak pro řídící skupinu pro správu informací a IKT Jeden zaměstnanec třídy AD s rozpočtovými dovednostmi s cílem podpořit zdvojnásobení počtu zástupců ve správní radě, vytvoření výkonné rady a zavedení dalších monitorovacích povinností Jeden zaměstnanec třídy AST: podpora a příprava dodatečných zasedání a informačních setkání dalších orgánů (14 a více za rok)

Externí zaměstnanci

Jeden zaměstnanec třídy SNE: odborná podpora v oblasti správy informací, ochrany údajů, výzkumu a inovací: účastní se poradní skupiny pro správu informací a IKT

Odhadovaný dopad na výdaje a zaměstnance v roce 2028 a v dalších letech je přidán pouze pro ilustraci a nepředjímá příští víceletý finanční rámec. Zdroj financování a rozsah finančního závazku Unie v období po roce 2027 nadále závisí na výsledku interinstitucionálních jednání o VFR na období 2028–2034 a poté se určí prostřednictvím ročního rozpočtového procesu. Veškeré prostředky a přidělené počty zaměstnanců od roku 2028 jsou orientační.

3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi

3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem (nevyplňovat v případě decentralizovaných agentur)

3.2.7.Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

–    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Celkem
	2028	2029	2030	2031	2032	2033	2034
Upřesněte spolufinancující subjekt
Spolufinancované prostředky CELKEM

3.2.8.Odhadované lidské zdroje a využití potřebných prostředků v decentralizované agentuře 

Výše prostředků, které mají být agenturám přiděleny v příštím VFR, je orientační a závisí na dohodě o VFR. Měla by být začleněna do dotace agentur vzhledem k trvalému charakteru úkolů přidělených tímto návrhem a bude případně kompenzována odpovídajícím snížením příslušného programového krytí v rámci téhož okruhu VFR. Pokud bude nutné provést vyrovnávací snížení, může být rovněž zapotřebí upravit prostředky přidělené agenturám v rámci ročního rozpočtového řízení.

Požadavky na zaměstnance (v přepočtu na plné pracovní úvazky)

Agentura: Europol	Rok 2028	Rok 2029	Rok 2030	Rok 2031	Rok 2032	Rok 2033	Rok 2034
Dočasní zaměstnanci (třídy AD)	109	216	322	429	535	637	749
Dočasní zaměstnanci (třídy AST)	0	0	0	0	0	0	0
Mezisoučet dočasní zaměstnanci (třídy AD + AST)	109	216	322	429	535	637	749
Smluvní zaměstnanci	0	10	19	36	51	64	77
Vyslaní národní odborníci	12	22	34	45	53	64	74
Mezisoučet smluvní zaměstnanci a vyslaní národní odborníci	12	32	53	81	104	128	151
Zaměstnanci CELKEM	121	248	375	510	639	765	900

Prostředky kryté příspěvkem z rozpočtu EU v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) 97 :

Agentura: Europol	Rok 2028	Rok 2029	Rok 2030	Rok 2031	Rok 2032	Rok 2033	Rok 2034	CELKEM 2028–2034
Okruh 1: Výdaje na zaměstnance	12 491	37 722	63 154	89 056	115 069	140 307	166 197	623 996
Okruh 2: Výdaje na infrastrukturu a provoz
Okruh 3: Provozní výdaje	45 021	54 624	57 677	61 329	63 761	66 857	68 187	417 456
Prostředky kryté z rozpočtu EU CELKEM	57 512	92 346	120 831	150 385	178 830	207 164	234 384	1 041 452

Přehled/souhrn lidských zdrojů a prostředků (v milionech EUR) potřebných v rámci návrhu/podnětu v decentralizované agentuře 98 :

Agentura: Europol	Rok 2028	Rok 2029	Rok 2030	Rok 2031	Rok 2032	Rok 2033	Rok 2034	CELKEM 2028–2034
Dočasní zaměstnanci (AD+AST)	109	216	322	429	535	637	749	749
Smluvní zaměstnanci	0	10	19	36	51	64	77	77
Vyslaní národní odborníci	12	22	34	45	53	64	74	74
Zaměstnanci celkem	121	248	375	510	639	765	900	900
Prostředky kryté z rozpočtu EU	57 512	92 346	120 831	150 385	178 830	207 164	234 384	1 041 452
Prostředky kryté z poplatků (v příslušném případě)	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Spolufinancované prostředky (v příslušném případě)	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
CELKEM prostředky	57 512	92 346	120 831	150 385	178 830	207 164	234 384	1 041 452

Požadavky na zaměstnance (v přepočtu na plné pracovní úvazky)

Agentura: agentura eu-LISA	Rok 2028	Rok 2029	Rok 2030	Rok 2031	Rok 2032	Rok 2033	Rok 2034
Dočasní zaměstnanci (třídy AD)	7	7	7	7	7	7	7
Dočasní zaměstnanci (třídy AST)	0	0	0	0	0	0	0
Mezisoučet dočasní zaměstnanci (třídy AD + AST)	7	7	7	7	7	7	7
Smluvní zaměstnanci	0	3	3	3	3	3	3
Vyslaní národní odborníci	0	0	0	0	0	0	0
Mezisoučet smluvní zaměstnanci a vyslaní národní odborníci	0	3	3	3	3	3	3
Zaměstnanci CELKEM	7	10	10	10	10	10	10

Prostředky kryté příspěvkem z rozpočtu EU v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) 99 :

Agentura: agentura eu-LISA	Rok 2028	Rok 2029	Rok 2030	Rok 2031	Rok 2032	Rok 2033	Rok 2034	CELKEM 2028–2034
Okruh 1: Výdaje na zaměstnance	0,756	1,687	1,863	1,863	1,863	1,863	1,863	11,758
Okruh 2: Výdaje na infrastrukturu a provoz
Okruh 3: Provozní výdaje	p.m.	p.m.	p.m.	p.m.	p.m.	p.m.	p.m.	p.m.
Prostředky kryté z rozpočtu EU CELKEM	0,756	1,687	1,863	1,863	1,863	1,863	1,863	11,758

Případné dodatečné rozpočtové potřeby agentury eu-LISA související s plněním úkolů, které jí byly tímto nařízením svěřeny, budou pokryty z prostředků přidělených Europolu v rámci tohoto legislativního finančního a digitálního výkazu.

Přehled/souhrn lidských zdrojů a prostředků (v milionech EUR) potřebných v rámci návrhu/podnětu v decentralizované agentuře 100 :

Agentura: agentura eu-LISA	Rok 2028	Rok 2029	Rok 2030	Rok 2031	Rok 2032	Rok 2033	Rok 2034	CELKEM 2028–2034
Dočasní zaměstnanci (AD+AST)	7	7	7	7	7	7	7	7
Smluvní zaměstnanci	0	3	3	3	3	3	3	3
Vyslaní národní odborníci	0	0	0	0	0	0	0	0
Zaměstnanci celkem	7	10	10	10	10	10	10	10
Prostředky kryté z rozpočtu EU	0,756	1,687	1,863	1,863	1,863	1,863	1,863	11,758
Prostředky kryté z poplatků (v příslušném případě)	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Spolufinancované prostředky (v příslušném případě)	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
CELKEM prostředky	0,756	1,687	1,863	1,863	1,863	1,863	1,863	11,758

Případné dodatečné rozpočtové potřeby agentury eu-LISA související s plněním úkolů, které jí byly tímto nařízením svěřeny, budou pokryty z prostředků přidělených Europolu v rámci tohoto legislativního finančního a digitálního výkazu.

Digitální rozměr

4.1.Požadavky digitálního významu

Odkaz na požadavek	Popis požadavku	Subjekty, na které se požadavek vztahuje nebo kterých se týká	Procesy na vysoké úrovni	Kategorie
Čl. 8 odst. 7	Členské státy reagují na žádost Europolu o informace a zpravodajské informace o trestné činnosti, aby přispěly ke koordinačním opatřením.	Europol Příslušný orgán členského státu	Výměna informací Přístup k informacím členského státu	Digitalizace a automatizace procesů Data Digitální veřejná služba
Čl. 9 odst. 2	Členské státy zajistí, aby měl Europol přístup k informacím, ke kterým mají přístup úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti, a zachovají úroveň přímého přístupu.	Europol Úřady pro vymáhání majetku členského státu	Výměna informací Přístup k informacím členského státu	Digitální veřejné služby Data
Čl. 9 odst. 3	Členské státy jsou povinny informovat Europol o rozhodnutí nezajistit majetek, poté co Europol požádá donucovací orgán členského státu, aby neprodleně přijal opatření v případě rizika zmizení majetku.	Europol Donucovací orgán členského státu	Výměna informací Žádost o zajištění	Digitální veřejné služby Data
Čl. 9 odst. 4 a 5	Finanční zpravodajské jednotky členských států odpovídají na žádosti Europolu (v souladu s článkem 12 směrnice 2019/1153).	Europol Finanční zpravodajská jednotka členského státu Národní jednotka Europolu členského státu	Výměna informací mezi finanční zpravodajskou jednotkou a členským státem Analýza	Digitální veřejné služby Data
Čl. 7 odst. 1 a 2	Analytické výstupy Europolu operativní a strategické povahy na základě údajů poskytnutých členskými státy, příslušnými orgány Unie a zpravodajských informací z otevřených zdrojů (OSINT).	Europol, Komise, donucovací orgán členského státu, Rada	Analýza Zpráva	Digitalizace a automatizace procesů Data
Čl. 7 odst. 2	Europol poskytuje podporu v oblasti společných metodik a norem týkajících se analytických výstupů.	Europol a příjemci: donucovací orgány členského státu, Rada, Komise, Eurojust / orgány, instituce a jiné subjekty EU	Normalizace Analýza	Data
Čl. 7 odst. 3 a 4	Členské státy a orgány, instituce a jiné subjekty EU poskytují Europolu informace pro účely strategických a operativních analytických výstupů.	Europol Členský stát (obecně) Orgány, instituce a jiné subjekty EU	Analýza Výměna informací Sdílení s Europolem	Digitální veřejné služby Data
Článek 11	Datové toky v souvislosti s žádostmi Europolu o zahájení trestního vyšetřování	Europol Členské státy (národní jednotky) Eurojust Úřad EPPO	Operativní spolupráce	Data
Články 12 a 13	Koordinace ze strany Europolu při vyřizování příchozích a odchozích sdělení a žádostí o informace	Europol Příslušné orgány členských států, třetí země, mezinárodní organizace, orgány, instituce a jiné subjekty EU	Výměna informací Analýza	Digitalizace a automatizace procesů Digitální veřejná služba
Čl. 18 písm. a)	Spolupráce Europolu s příslušnými orgány v souvislosti s příkazem k odstranění teroristického obsahu online	Europol Příslušný orgán členského státu Soukromé subjekty	Výměna informací s příslušným orgánem a soukromým subjektem Příkazy k odstranění teroristického obsahu online	Digitální veřejné služby Data
Čl. 18 písm. a)	Hlášení Europolu poskytovatelům online služeb	Europol Příslušný orgán členského státu Soukromé subjekty	Výměna informací se soukromým subjektem Hlášení teroristického obsahu online	Digitální veřejné služby Data
Čl. 18 písm. c)	Podpora Europolu při reakcích na krize	Europol Příslušný orgán členského státu Soukromé subjekty	Výměna informací Reakce na krize	Digitální veřejná služba Data
Čl. 16 písm. a)	Europol podporuje úřad pro vyhledávání majetku z trestné činnosti při vysledování a identifikaci nástrojů, výnosů a majetku, které jsou nebo by se mohly stát předmětem příkazu k zajištění nebo konfiskaci v souladu s článkem 6.	Europol Úřady pro vymáhání majetku členského státu	Výměna informací Postup zajištění	Digitální veřejná služba Data
Čl. 16 písm. c)	Operační a analytická podpora Europolu poskytovaná úřadu EPPO	Europol Úřad EPPO	Výměna informací Analýza	Digitální veřejná služba Data
Čl. 21 odst. 4	Europol může zpracovávat informace, je-li součástí společného vyšetřovacího týmu (SVT)	Europol Příslušný orgán členského státu	Shromažďování Analýza informací	Data
Čl. 22 odst. 5 písm. a)	Národní jednotka Europolu členského státu přijímá zprávy vyměňované mezi Europolem a příslušnými orgány.	Národní jednotka Europolu členského státu Příslušný orgán členského státu Europol	Výměna informací mezi Europolem a členským státem	Digitalizace a automatizace procesů Data Digitální veřejná služba
Čl. 22 odst. 5 písm. b)	Národní jednotka Europolu má přístup k údajům vnitrostátních donucovacích orgánů a k příslušným údajům nezbytným pro spolupráci s Europolem.	Národní jednotka Europolu členského státu Europol	Přístup k údajům členského státu	Data Digitalizace a automatizace procesů Digitální veřejná služba
Čl. 22 odst. 8, čl. 25 odst. 6 a článek 26	Technické a operativní nasazení systémů a nástrojů Europolu na vnitrostátní úrovni ze strany národní jednotky Europolu a podpůrných úřadů Europolu Europol zajišťuje personální obsazení podpůrných úřadů Europolu, hradí náklady na připojení národní jednotky Europolu a poskytuje národní jednotce Europolu technickou i finanční podporu.	Europol Národní jednotka Europolu členského státu Donucovací orgán členského státu	Využití	Digitalizace a automatizace procesů
Článek 28	Informační zdroje, které má Europol k dispozici.	Europol, úřad EPPO, donucovací orgány členských států Soukromé subjekty Třetí země a mezinárodní organizace	Shromažďování informací	Data
Článek 29	Povinné poskytování informací Europolu ze strany členských států prostřednictvím aplikace SIENA, včetně styčných úředníků pro přistěhovalectví	Příslušný orgán členského státu Europol Styční úředníci pro přistěhovalectví	Sdílení s Europolem	Data Digitální veřejná služba
Čl. 29 odst. 3	Využívání kanálu SIENA členskými státy	Příslušný orgán členského státu Europol	Sdílení s Europolem Přístup Europolu k údajům členských států	Digitalizace a automatizace procesů
Čl. 29 odst. 6	Zpráva Europolu o informacích poskytnutých členskými státy	Europol Rada Evropský parlament	Zpráva	Data
Článek 30	Europol bude členským státům poskytovat podporu při uplatňování nařízení o SIS57. Členský stát je povinen informovat Europol o zadání a o nalezení shody v informačních záznamech.	Europol Donucovací orgány členských států	Výměna informací v SIS	Digitální veřejná služba Data
Články 32 a 33	Omezení zpracování údajů ze strany Europolu podle povahy (tj. kategorie subjektu údajů jako oběť versus podezřelý) a podle účelu (analýza, křížová kontrola, výzkum a inovace)	Europol Všichni příjemci analytických výstupů	Křížová kontrola Analýza Inovace	Digitalizace a automatizace procesů
Články 32 a 33	Omezení zpracování informací ze strany Europolu, a to na základě omezení stanovených vlastníkem údajů (zásada vlastnictví údajů) v okamžiku sdílení	Europol, správní rada Europolu Donucovací orgán členského státu Evropský inspektor ochrany údajů	Shromažďování Analýza Křížová kontrola Analýza Výměna informací Inovace	Digitalizace a automatizace procesů
Článek 34	Oznámení Europolu pro donucovací orgány členských států v případě zjištění příslušných operativních informací, a to napříč všemi procesy.	Europol Donucovací orgán členského státu	Výměna informací – oznámení Europolu donucovacím orgánům	Digitální veřejná služba Data
Článek 35 až Článek 39	Zřízení služby pro křížovou kontrolu: povaha, formát a kvalita dat (IA); automatická křížová kontrola při vkládání. Služba je přístupná Europolu, donucovacím orgánům členských států a informačním systémům EU.	Komise Europol Donucovací orgány členských států Informační systémy EU	Vývoj Výměna informací Křížová kontrola Bezpečnostní kontroly v rámci systémů ETIAS a VIS	Data Digitalizace a automatizace procesů Digitální řešení Digitální veřejná služba
Články 35 až 39	Členské státy propojí své systémy správy případů se službou pro křížovou kontrolu (zúčastněný subjekt), aby bylo možné nahrávat údaje (IA) a provádět v nich vyhledávání (IA)	Komise Europol Příslušný orgán členského státu	Vývoj Shromažďování Sdílení s Europolem Křížová kontrola	Data Digitalizace a automatizace procesů
Článek 35 až Článek 40	Vytvoření analytického prostředí Europolu za účelem podpory analytických činností Europolu v oblasti vkládání, zpracování, křížové kontroly, vizualizace a analýzy dat, a to i na podporu trestních vyšetřování a operativní koordinace, specializovaných analytických, technických, digitálních, kriminalistických nebo víceoborových kapacit, mimo jiné prostřednictvím vyšetřovacích, analytických, technických a strategických služeb	Europol Nepřímo, příslušný orgán členského státu, orgán, instituce nebo jiný subjekt EU, mezinárodní organizace, třetí země	Shromažďování, analýza, křížová kontrola, výměna, podání zprávy	Data Digitální řešení Digitalizace a automatizace procesů
Článek 41	Podmínky pro vyhledávání v analytickém prostředí Europolu	Europol Příslušný orgán členského státu Informační systémy EU	Křížová kontrola	Data Digitální veřejná služba Digitální řešení
Články 42, 43, 44 a 45	Vytvoření policejního sdíleného datového prostoru s využitím cloudové infrastruktury Europolu, v němž budou k dispozici analytické a komunikační nástroje pro vyšetřovatele členských států (IA); vytvoření případů společné operativní analýzy	Komise Europol Příslušný orgán členského státu, třetí země	Vývoj Výměna informací Společná analýza	Data Digitalizace a automatizace procesů Digitální řešení Digitální veřejná služba
Článek 46	Vytvoření aplikace sítě pro bezpečnou výměnu informací Europolu (SIENA) za účelem usnadnění výměny informací. Odpovědnost, struktura, povinnosti týkající se používání ze strany členských států a Europolu a funkce (IA)	Komise Europol Členský stát, třetí země, mezinárodní organizace, soukromý subjekt	Vývoj Výměna informací	Data Digitální řešení Digitalizace a automatizace procesů Digitální veřejná služba
Článek 47	Vytvoření platformy pro spolupráci se soukromými subjekty	Soukromé subjekty Europol Členské státy	Vývoj	Digitální řešení Digitální veřejná služba
Čl. 47 odst. 2 písm. a)	Soukromé subjekty jsou povinny podávat zprávy a zasílat oznámení Europolu v souladu s nařízením o teroristickém obsahu online⁵⁵ a aktem o digitálních službách⁵⁶ prostřednictvím platformy.	Europol	Příkazy k odstranění teroristického obsahu online, hlášení obsahu na internetu Nařízení o digitálních službách	Digitalizace a automatizace procesů
Čl. 47 odst. 2 písm. b)	Europol prostřednictvím platformy poskytuje soukromým subjektům informace nezbytné k identifikování příslušného online obsahu a příslušných služeb, účtů, infrastruktur nebo digitálních činností.	Europol Soukromé subjekty	Online krizová situace	Digitalizace a automatizace procesů
Článek 48	Europol podporuje provoz Evropského indexového systému policejních záznamů v souladu s nařízením Prüm II⁵⁸.	Europol	Vývoj a provoz systémů	Digitální řešení Digitální veřejná služba
Článek 49	V rámci policejního sdíleného datového prostoru lze vyvíjet další služby a nástroje (IA)	Komise Výbor Europolu Europol Příslušný orgán členského státu, třetí země, orgán, instituce nebo jiný subjekt EU, mezinárodní organizace, soukromý subjekt	Vývoj Shromažďování údajů, výměna informací, analýza, křížová kontrola, podání zprávy, společná analýza	Data Digitální řešení Digitalizace a automatizace procesů Digitální veřejná služba
Článek 50	Cloudová infrastruktura Europolu: její vytvoření a využívání jako standardní infrastruktury pro systémy, služby a nástroje Europolu nabízené členským státům, včetně těch stávajících, zabezpečený přístup (IA)	Komise Europol	Vývoj Zadávání veřejných zakázek	Digitální řešení Digitální veřejná služba
Článek 51	Policejní digitální identita EU: vytvoření harmonizovaného systému pro identifikaci a udělování přímého či nepřímého (prostřednictvím vnitrostátních systémů) přístupu policistům ke cloudové infrastruktuře Europolu (IA)	Komise Členský stát, třetí země Europol	Standardizace údajů v policejních identifikačních průkazech Vývoj Identifikace a správa přístupu	Data Digitální řešení Digitální veřejná služba
Článek 52	Statistické nástroje a nástroje pro podávání zpráv: vytvoření a používání nástrojů pro účely hodnocení, sledování, analýzy a podávání zpráv (IA)	Europol Donucovací orgány členských států, Komise	Vývoj Zprávy	Data Digitální řešení Digitální veřejná služba
Článek 53	Podpora Europolu při vývoji a zavádění univerzálního formátu pro zprávy.	Europol agentura eu-LISA Donucovací orgány členských států Komise	Normalizace Výměna informací	Data Digitalizace a automatizace procesů Digitální veřejná služba
Články 55 a 56	Zřízení řídící skupiny pro IKT a správu informací a poradní skupiny pro IKT a správu informací podporujících rozhodnutí správní rady v oblasti architektury IKT, správy dat, interoperability a sladění s provozními potřebami členského státu	Europol Donucovací orgány členských států Komise	Vývoj Normalizace Využití	Data Digitalizace a automatizace procesů Digitální veřejná služba
Článek 54	Vytvoření aplikace EU pro porovnávání DNA sloužící Europolu a členským státům	Europol Donucovací orgány členských států Komise	Vývoj Normalizace Zadávání veřejných zakázek Využití Křížová kontrola Analýza	Data Digitální řešení Digitální veřejná služba
Články 57 až 64	Europol prostřednictvím poradní skupiny pro inovace a s podporou poradní skupiny pro kapacity a inovace vypracovává, pravidelně přezkoumává a aktualizuje Rámec pro strategický výhled a rozvoj společných kapacit s cílem zajistit koordinaci a vzájemnou doplňkovost mezi Europolem, příslušnými orgány Unie a členskými státy v oblasti výzkumu, inovací, testování, vývoje, pilotních projektů a zavádění pokročilých kapacit pro prosazování práva, mimo jiné prostřednictvím sdružování stávajících kapacit, koordinované účasti na postupech v oblasti normalizace a společného zadávání veřejných zakázek.	Europol Členské státy Orgány, instituce a jiné subjekty EU Komise	Vývoj Normalizace Zadávání veřejných zakázek Využití Inovace	Digitalizace a automatizace procesů
Článek 61	Využití regulačního sandboxu k vývoji pokročilých kapacit založených na umělé inteligenci	Europol	Vývoj Inovace	Data
Články 80 a 81	Orgány Unie a vnitrostátní orgány určené pro VIS mají k Europolu nepřímý přístup. (IA) Úřad evropského veřejného žalobce dostává automaticky informace, které se ho týkají.	Orgány, instituce a jiné subjekty EU Orgány určené pro VIS Komise	Křížová kontrola prováděná orgány, institucemi a jinými subjekty EU Bezpečnostní kontrola ve VIS	Digitalizace a automatizace procesů Digitální veřejné služby Data
Článek 94	Předávání osobních údajů třetím zemím a mezinárodním organizacím	Europol Třetí země Mezinárodní organizace Členské státy	Přenos dat	Data
Čl. 96 odst. 1 až 3	Europol zpracovává údaje od soukromých subjektů.	Europol Soukromé subjekty	Výměna se soukromými subjekty Shromažďování	Digitální veřejné služby Data
Čl. 96 odst. 3	Výsledek zpracování informací získaných od soukromých subjektů je předán národní jednotce Europolu.	Europol Soukromé subjekty Národní jednotka Europolu členského státu	Výměna se soukromými subjekty Zpracování, analýza, podání zprávy	Digitalizace a automatizace procesů
Čl. 96 odst. 4 až 6	Europol smí v konkrétních případech předávat údaje soukromým subjektům.	Europol Soukromý subjekt, subjekt údajů Vlastník dat	Výměna se soukromými subjekty	Digitalizace a automatizace procesů Data
Čl. 86 odst. 8	Europol zasílá žádosti o informace soukromým subjektům prostřednictvím národní jednotky Europolu.	Europol Národní jednotka Europolu členského státu Soukromé subjekty	Výměna se soukromými subjekty	Digitální veřejné služby – digitalizace a automatizace procesů Data
Článek 97	Europol předá informace o fyzických osobách příslušnému členskému státu nebo třetí zemi.	Europol	Výměna se soukromými subjekty	Digitální veřejné služby Digitalizace a automatizace procesů Data
Článek 98	Europol má přístup k výměnám informací mezi členskými státy a soukromými subjekty.	Europol Soukromé subjekty	Výměna se soukromými subjekty	Digitalizace a automatizace procesů Digitální veřejná služba
Články 99, 100, 101, 102 a 107	Omezení a povinnosti týkající se zpracování osobních údajů, včetně zpracování pro účely výzkumu a inovací, omezení týkající se uchovávání a výmazu osobních údajů; na základě ověření, která je třeba provést, pokud jde o spolehlivost zdroje, správnost informací, kategorii subjektů údajů a zvláštní kategorie osobních údajů.	Europol	Veškeré zpracování operativních údajů	Data Digitalizace a automatizace procesů
Článek 103	Oznámení případů porušení zabezpečení osobních údajů dotčeným orgánům	Europol Donucovací orgán členského státu	Porušení zabezpečení osobních údajů	Digitální veřejné služby Data
Článek 104	Sdělení případů porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů	Europol Subjekt údajů	Porušení zabezpečení osobních údajů	Digitální veřejné služby Data
Články 105 a 106	Právo subjektu údajů na přístup k údajům, na jejich opravu, výmaz a omezení zpracování	Europol Subjekt údajů	Právo subjektů údajů	Digitální veřejné služby Data
Článek 102	Europol povede logy o veškerém zpracování informací.	Europol	Veškeré zpracování operativních informací	Data Digitalizace a automatizace procesů
Čl. 116 odst. 3	Europol bude pravidelně informovat skupinu pro společnou parlamentní kontrolu.	Europol Skupina pro společnou parlamentní kontrolu	Zpráva	Digitální veřejné služby Data
Článek 117	Evropský parlament poskytuje přístup k citlivým operativním údajům nedůvěrné povahy.	Europol Evropský parlament	Přístup k informacím	Digitální veřejné služby Data
Článek 130	Komise předloží každých pět let hodnotící zprávu Evropskému parlamentu, Radě, vnitrostátním parlamentům a správní radě.	Komise	Zpráva	Data
Článek 136	Europol provádí vyhledávání ve vnitrostátních databázích prostřednictvím mechanismu směrovače Prüm II.	Europol Donucovací orgán členského státu	Výměna informací Přístup k informacím členského státu	Data Digitalizace a automatizace procesů
Článek 137	Ustanovení o zahájení provozu	Komise Europol Členské státy	Zahájení provozu	Digitální veřejná služba

4.2.Data

Omezení týkající se dat v závislosti na provozním postupu

Druh zpracovávaných a vyměňovaných dat značně závisí na daném postupu a na zúčastněných subjektech (viz tabulka A). Ačkoli se použitelné formáty dat skutečně liší v závislosti na typu zpracování dat (tabulka C), jejich použitelnost a prosazování závisí na konkrétním postupu, jelikož k výměně dat nedochází ve stejné provozní situaci ani za stejných právních podmínek, zejména pokud jde o kvalitu dat.

–Identifikace příslušníka policie bude postupem, v jehož rámci budou platit nejpřísnější omezení týkající se údajů, aby byla zajištěna nejvyšší úroveň zabezpečení při přístupu k aplikacím, službám a údajům poskytovaným v rámci cloudové infrastruktury Europolu, zejména pak k policejnímu sdílenému datovému prostoru.

–Výměna informací, analýza a inovace Europol působí v informačním prostředí, které se vyznačuje velkým objemem různorodých dat, jež často pocházejí z různých zdrojů, jurisdikcí a operativních kontextů. Značná část těchto informací je přijímána v nestrukturované nebo smíšené podobě. To odpovídá skutečným podmínkám moderního vymáhání práva, v nichž jsou datové soubory složité, dynamické a ne zcela standardizované a kde získávání informací příslušných pro probíhající vyšetřování představuje základní operativní úkol. To platí zejména pro elektronické důkazy, jako jsou například zabavené informační materiály, které se vyskytují v nestrukturované podobě a jsou většinou zašifrované. Tyto údaje jsou analyzovány a zpracovávány buď Europolem v rámci analytického prostředí Europolu, nebo společně příslušnými orgány členských států, orgány EU a soukromými subjekty v rámci policejního sdíleného datového prostoru. Informace lze mezi stranami sdílet prostřednictvím policejního sdíleného datového prostoru nebo aplikace SIENA. Uplatňování norem závisí především na zdroji dat, a proto MŮŽE vycházet z norem a specifikací, na nichž je založena příslušná databáze. Vzhledem k tomu, že informace nezbytné pro plnění úkolů Europolu jsou vymezeny pouze jejich účelem, však není následující seznam vyčerpávající.

–Křížová kontrola  Zřizuje se služba pro křížovou kontrolu (články 35 až 39), a to pro účely rychlého nalezení spojitostí s osobami v minulosti se účastnícími trestné činnosti a předměty, které byly v minulosti použity k trestné činnosti, a to výhradně v případě odsouzených osob, osob podezřelých ze spáchání trestného činu nebo osob, které se chystají trestný čin spáchat. Členské státy mají přístup k analytickému prostředí Europolu (čl. 41 odst. 4) na základě systému výskytu shody / bez výskytu shody. Mechanismus výskytu shody / bez výskytu shody (článek 80) umožňuje orgánům, institucím a jiným subjektům EU provádět křížovou kontrolu informací v analytickém prostředí Europolu a může se týkat podezřelých osob, odsouzených osob, ale i obětí či osob, které jsou s tím nepřímo spojeny.

–I když jsou úřední zprávy zveřejňovány v digitální podobě, nesplňují přísné technické normy.

–Postupy související s právy na ochranu osobních údajů jsou z velké části prováděny manuálně; i když mohou být postupy zpracování a sdílení dat strukturované a mohou se řídit konkrétními normami, nejde o povinnost.

Omezení ve všech postupech

Postup Odkaz na požadavek	Identifikace příslušníka policie	Křížová kontrola	Výměna informací mezi donucovacími orgány	Výměna se soukromými subjekty	Operativní a strategická analýza	Inovace	Administrativní zpráva	Práva týkající se osobních údajů
Čl. 8 odst. 7			X
Čl. 9 odst. 2			X
Čl. 9 odst. 3			X
Čl. 9 odst. 4			X
Čl. 9 odst. 5			X
Čl. 7 odst. 1					X
Čl. 7 odst. 2					X
Čl. 7 odst. 3					X
Čl. 7 odst. 4			X		X
Čl. 7 odst. 5			X		X
Článek 11			X
Čl. 18 písm. a)			X	X
Čl. 18 písm. b)				X
Čl. 18 písm. c)			X	X
Čl. 16 písm. a)			X
Čl. 16 písm. c)			X		X
Čl. 21 odst. 4			X		X
Čl. 25 odst. 5 písm. a)			X
Čl. 25 odst. 5 písm. b)			X
Článek 28			X
Článek 29			X		X
Čl. 29 odst. 6							X
Článek 30			X
Článek 34			X
Článek 35		X			X
Článek 36		X			X
Článek 37		X			X
Článek 38		X			X
Článek 39		X			X
Článek 40					X
Článek 41		X			X
Článek 42			X		X
Článek 43			X		X
Článek 44			X		X
Článek 45			X		X
Článek 46			X
Článek 49		X	X	X	X		X
Článek 51	X
Článek 52							X
Článek 53		X	X		X
Článek 55	X	X	X	X	X		X
Článek 56	X	X	X	X	X		X
Článek 54		X	X		X
Článek 61						X
Článek 80		X
Článek 81		X
Článek 94			X
Čl. 96 odst. 1				X	X
Čl. 96 odst. 2				X	X
Čl. 96 odst. 3				X	X
Čl. 96 odst. 4				X
Čl. 96 odst. 5				X
Čl. 96 odst. 6				X
Čl. 96 odst. 7				X
Článek 97			X
Článek 98						X
Článek 99						X
Článek 100						X
Článek 101						X
Článek 102						X
Článek 102								X
Článek 104								X
Článek 105								X
Článek 106								X
Článek 107						X
Článek 102	X	X	X	X	X	X	X	X
Čl. 116 odst. 3							X
Článek 117								X
Článek 130							X
Článek 136		X	X

Typ dat podle postupu

Postup Obecný typ dat a použitelnost norem	Identifikace příslušníka policie	Křížová kontrola	Výměna informací mezi donucovacím orgánem a/nebo Europolem	Výměna se soukromými subjekty	Operativní a strategická analýza	Inovace	Administrativní zpráva	Práva týkající se osobních údajů
Uplatňují se normy pro datové formáty? (povinné (P) /nepovinné (N))	P	P	N	N	N	N	Nepoužije se	Nepoužije se
Typ dat
Digitální policejní identita EU	X
Policejní a soudní záznamy		X	X		X	X		X
Informace v držení jiných správních orgánů			X		X	X		X
Informace v držení soukromých subjektů			X	X	X	X		X
Zpravodajské informace z otevřených zdrojů			X	X	X	X		X
Digitální důkazy			X	X	X	X		X
Operační zpráva			X		X	X		X
Strategická zpráva			X		X	X		X
Administrativní zpráva						X	X	X

Typ dat a příslušné datové standardy

Typ dat	Platný datový standard
Digitální policejní identita EU	Bude stanoven
Policejní a soudní záznamy
Prüm II, EPRIS, ECRIS, ECRIS-TCN, záznam v systému SIS	Při výměně v rámci EU se uplatňují příslušné normy jako EPRIS, Prüm II, ECRIS, ECRIS-TCN nebo SIS. Na ně se vztahuje univerzální formát pro zprávy. Univerzální formát pro zprávy stanoví klasifikaci údajů uchovávaných v policejních záznamech a pomáhá vnitrostátním orgánům při přiřazení jejich údajů k donucovacím orgánům ostatních členských států a Europolu.
Vnitrostátní policejní a soudní databáze	Pokud se výměna dat neuskutečňuje v rámci EU, obvykle převládá formát vnitrostátních databází, jelikož zavedení univerzálního formátu pro zprávy do vnitrostátních systémů správy případů nebylo stanoveno jako povinné. V univerzálním formátu pro zprávy jsou v podstatě obsaženy následující typy dat: osoba (totožnost), fyzický popis, profil DNA, údaje pro rozpoznávání obličeje, daktyloskopické údaje, otisk dlaně, trestný čin, cestovní/identifikační/úřední doklad, fotografie, zbraň, střelná zbraň, organizace, trestní případ, let/cesta; platební prostředky, dopravní prostředky; účet a související údaje, opatření, která mají být přijata v případě prokázání, odsouzení a trest.
Informace v držení jiných správních orgánů
Matrika	Nařízení (EU) 2016/1191 – vícejazyčné standardní formuláře Evropská síť matričních úřadů (ECRN) – bezpečná přeshraniční výměna údajů RISER – jednotná elektronická služba pro přístup k rejstříkům Soulad s normami systému OSN pro evidenci obyvatel a registr sňatků (CRVS) – strukturovaná pole, metadata, jedinečné identifikátory
Cestovní doklad / průkaz totožnosti	ICAO 9303 Cestovní informace Směrnice o jmenné evidenci cestujících (PNR) Předpisy týkající se předběžných informací o cestujících
Imigrační záznamy v držení správního orgánu	Centrální databáze EU: VIS, EURODAC, EES, ETIAS: Normy jsou stanoveny příslušnými právními předpisy a měly by být v souladu s univerzálním formátem pro zprávy. Uchovávané údaje se týkají totožnosti dané osoby a jejího cestovního dokladu. Vyměňovat se mohou rovněž informace z vnitrostátní databáze.
Vnitrostátní registry nemovitostí nebo elektronické systémy vyhledávání dat a pozemkové a katastrální registry
Vnitrostátní evidence občanů a registry obyvatel, pokud jde o fyzické osoby
Vnitrostátní registry motorových vozidel, letadel a plavidel	SIS II, Prüm II
Komerční registry, včetně obchodních rejstříků
Fiskální údaje, včetně údajů, které mají v držení daňové orgány
Vnitrostátní údaje o sociálním zabezpečení
Informace v držení soukromých subjektů
Informace o bankovním účtu	V souladu se směrnicí (EU) 2024/1640
Záznamy o transakcích
Informace o hypotékách a půjčkách
Informace obsažené ve vnitrostátních databázích měn a směnáren
Informace o cenných papírech
Celní údaje, včetně přeshraničních fyzických převodů peněžní hotovosti
Informace o ročních účetních závěrkách společností
Informace o bezhotovostních převodech a zůstatcích na účtech
Informace o účtech kryptoaktiv a převodech kryptoaktiv	Podle definice v článku 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1113 (44)
Zpravodajské informace z otevřených zdrojů
	Závisí na použitém multimediálním formátu.
Digitální důkazy
Zákonné odposlechy	ETSI TS 103 705, ETSI TS 104 007
Metadata komunikace	Platné normy ETSI
Videozáznamy	Závisí na použitém multimediálním formátu.
Operační zpráva
Strategická zpráva
Administrativní zpráva

Soulad s Evropskou strategií pro data

Vysvětlení, jak jsou požadavky sladěny s Evropskou strategií pro data

Navrhovaná revize mandátu Europolu je plně v souladu s nařízením (EU) 2018/1725 (nařízení EU o ochraně osobních údajů), přičemž začleňuje jeho základní zásady do operativního rámce Europolu a zároveň zohledňuje specifické potřeby spolupráce v oblasti prosazování práva. Text výslovně podřizuje zpracování osobních údajů Europolu požadavkům stanoveným v čl. 98 odst. 1 nařízení EU o ochraně osobních údajů a do jeho právního rámce začleňuje klíčové povinnosti, jako jsou zákonnost, omezení účelu a minimalizace údajů. Ustanovení čl. 32 odst. 2 omezuje zpracování údajů na předem stanovené účely (jako jsou křížové kontroly, operativní analýzy a výzkum), což přímo odráží požadavek nařízení EU o ochraně osobních údajů, aby osobní údaje byly shromažďovány pro určité, výslovně vyjádřené a legitimní účely. Posílena je i zásada omezení uložení, a to článkem 101, který ukládá Europolu povinnost každé tři roky přezkoumat nezbytnost uchovávání údajů a stanoví maximální dobu uchovávání na pět let, čímž je dosaženo souladu s článkem 4 nařízení EU o ochraně osobních údajů. Návrh rovněž zahrnuje mechanismy odpovědnosti stanovené v nařízení EU o ochraně osobních údajů, jako je například požadavek na posouzení vlivu na ochranu údajů v případě zpracování s vysokým rizikem (čl. 102 odst. 3) a povinnost konzultovat evropského inspektora ochrany údajů (EIOÚ) před zahájením nových druhů zpracování (článek 108), což odráží ustanovení článku 90 nařízení EU o ochraně osobních údajů. Text navíc zajišťuje soulad s ustanoveními nařízení EU o ochraně osobních údajů týkajícími se práv subjektů údajů, včetně práva na přístup, opravu a výmaz (články 105–106), a splňuje tak povinnosti týkající se dokumentace a transparentnosti stanovené v nařízení EU o ochraně osobních údajů (článek 98). Díky systematickému začlenění těchto věcných požadavků návrh zajišťuje, že rozšířené operativní kapacity Europolu budou i nadále plně v souladu s přísnými normami ochrany údajů stanovenými v nařízení EU o ochraně osobních údajů.

Akt o datech59 se na tento návrh nevztahuje, jelikož návrh nestanoví žádnou povinnost, která by podnikům ukládala povinnost zpřístupňovat údaje jiným podnikům.

Europol bude podporovat vývoj společných datových standardů ve všech členských státech EU, v oblasti strategických analytických výstupů (článek 7), výměny informací o trestné činnosti, zejména o DNA a technik kriminalistiky a datové analýzy, přičemž tato politika se netýká informací veřejného sektoru jako takových, které lze opětovně použít způsobem uvedeným ve směrnici o otevřených datech60, a to zejména z důvodů veřejné bezpečnosti.

Policejní sdílený datový prostor stanovený v návrhu bude společným prostorem, do něhož budou vyšetřovatelé vkládat společné vyšetřovací informace za účelem operativní analýzy, a bude představovat důležitý nástroj umožňující podporu výzkumných a inovačních činností Europolu (článek 60) pro účely odborné přípravy, vývoje, testování a ověřování pokročilých analytických a kriminalistických kapacit v rámci regulačních sandboxů podle aktu o umělé inteligenci. Policejní sdílený datový prostor i činnosti v oblasti výzkumu a inovací budou těžit z rozšiřitelných úložných a výpočetních kapacit cloudové infrastruktury Europolu. Tyto tři složky přispívají k vytvoření společného datového prostoru pro donucovací orgány.

Ustanovení aktu o správě dat61 týkající se předávání dat do třetích zemí se v souvislosti s činností donucovacích orgánů neuplatňuje.

Soulad se zásadou „pouze jednou“

Vysvětlení, jak byla zohledněna zásada „pouze jednou“ a jak byla prozkoumána možnost opětovného použití stávajících dat

Žádosti Europolu o informace adresované soukromým subjektům jsou v praxi vyřizovány členskými státy podle čl. 96 odst. 7. Donucovací orgány členských států: uplatňování zásady „pouze jednou“ se proto řídí vnitrostátními právními předpisy, a nespadá tudíž do působnosti tohoto návrhu. Informace shromážděné Europolem a donucovacími orgány za těchto podmínek jsou centrálně spravovány v rámci platformy pro spolupráci se soukromými subjekty (článek 47) s cílem usnadnit komunikaci mezi Europolem, členskými státy a soukromými subjekty a zajistit, že Europol nebude vyžadovat tytéž informace dvakrát. Žádosti o informace předkládané přímo členskými státy podle čl. 96 odst. 8, které jsou vyřizovány prostřednictvím uvedené platformy, a související výměny se soukromými subjekty jsou Europolu zpřístupňovány ve stejném duchu, kdy jsou žádosti omezeny na podniky.

Žádosti o informace, které Europol předkládá příslušným orgánům členských států, orgánům, institucím a jiným subjektům EU, třetím zemím a mezinárodním organizacím, nebudou předkládány duplicitně; tyto žádosti jsou v rámci agentury centrálně zpracovávány Operační a analytickou službou Europolu v souladu s článkem 12. Tatáž služba se bude zabývat i jejich žádostmi o informace či podporu, ať už analytické, technické, finanční či provozní povahy, čímž se zajistí jejich řádné a rychlé vyřízení. Členské státy, které jsou prostřednictvím národní jednotky Europolu rovněž informovány o veškerých výměnách informací mezi Europolem a jejich příslušnými orgány, zajistí, aby nedocházelo k podávání duplicitních žádostí (čl. 25 odst. 5)

Vysvětlení, jak jsou nově vytvořená data dohledatelná, přístupná, interoperabilní a opakovaně použitelná a jakým způsobem splňují standardy vysoké kvality

Navrhovaná revize regulačního rámce Europolu zajišťuje, že nově vytvořená data budou v souladu se zásadami „FAIR“ v rámci uzavřené komunity donucovacích orgánů členských států a do určité míry také v rámci třetích zemí, orgánů EU v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí a mezinárodních organizací podílejících se na boji proti závažné organizované trestné činnosti a terorismu. V tomto ohledu navrhovaný rámec zajišťuje dodržování norem vysoké kvality prostřednictvím strukturované správy a pokročilé technické infrastruktury.

Dohledatelnost je zajištěna zřízením centralizovaných platforem, jako je analytické prostředí Europolu (článek 40) a policejní sdílený datový prostor (článek 42), které poskytují zabezpečená indexovaná úložiště pro zpravodajské informace o trestné činnosti, operativní analýzy a společná vyšetřování. Tyto systémy zahrnují standardy pro metadata, jedinečné identifikátory a vyhledávací funkce (včetně alfanumerických, biometrických a multimediálních vyhledávání (článek 41)), které umožňují přesné vyhledávání údajů. Přístupnost je zaručena prostřednictvím kontrol přístupu na základě rolí, policejní digitální identity EU (článek 51) a interoperabilních nástrojů, jako je aplikace SIENA (aplikace sítě pro bezpečnou výměnu informací, článek 46), které usnadňují plynulé a bezpečné sdílení údajů mezi členskými státy, orgány Unie a oprávněnými partnery. Cloudová infrastruktura Europolu (článek 50) dále zajišťuje rozšiřitelný přístup k datům na vyžádání a zároveň splňuje přísné požadavky na bezpečnost a suverenitu, včetně kompartmentace a šifrování. Interoperabilita je v návrhu zakotvena prostřednictvím závazných technických norem, jako je například univerzální formát pro zprávy (UMF) (článek 53), který harmonizuje výměnu dat mezi informačními systémy Unie, a integrace nástrojů Europolu do stávajících platforem EU, jako je Schengenský informační systém (SIS) a EPRIS (Evropský indexový systém policejních záznamů, článek 48). Služba pro křížovou kontrolu (článek 36) a aplikace pro porovnávání DNA (článek 54) automatizují porovnávání napříč datovými soubory, čímž omezují izolovanost dat a umožňují propojování případů v reálném čase. Opakovanou použitelnost podporuje Rámec pro strategický výhled a rozvoj společných kapacit (článek 57), který prosazuje standardizované metodiky, společné analytické nástroje a modulární návrhy systémů (např. opakovaně použitelné softwarové komponenty v cloudové infrastruktuře). Normy vysoké kvality jsou zajišťovány prostřednictvím protokolů pro ověřování dat (např. „systémy pro vkládání údajů“ pro účely automatického vkládání, článek 38), pravidelných přezkumů správnosti údajů (článek 101) a statistických nástrojů a nástrojů pro podávání zpráv (článek 48), které sledují výkonnost, soudržnost a soulad s právem Unie. Řídící skupina pro IKT a správu informací (článek 50) navíc dohlíží na technickou soudržnost, zatímco programy odborného vzdělávání (článek 64) zajišťují, aby byli zaměstnanci vybaveni potřebnými znalostmi k zachování integrity dat. Všechna tato opatření společně vytvářejí robustní ekosystém, v němž jsou údaje nejen provozně účinné, ale jsou rovněž v souladu s právní praxí a osvědčenými technickými postupy.

Datové toky

Obecný popis datových toků

Typ dat	Odkaz (odkazy) na požadavek (požadavky)	Subjekty, které data poskytují	Subjekty, které data přijímají	Podnět pro výměnu dat	Četnost (v příslušných případech)
Žádost o informace s cílem přispět ke koordinačnímu opatření	Čl. 8 odst. 7	Europol	Členský stát	Iniciativa Europolu	/
Informace a zpravodajství o trestné činnosti	Čl. 8 odst. 7	Donucovací orgán členského státu	Europol	Žádost Europolu	/
Žádost o informace	Čl. 9 odst. 2	Europol	Úřad pro vyhledávání majetku z trestné činnosti členského státu	Iniciativa Europolu	/
Informace a zpravodajství o trestné činnosti	Čl. 9 odst. 2	Úřad pro vyhledávání majetku z trestné činnosti členského státu	Europol	Žádost Europolu	/
Žádost o přijetí opatření (zajištění)	Čl. 9 odst. 3	Europol	Donucovací orgán členského státu	Iniciativa Europolu, riziko zmizení	/
Rozhodnutí o zajištění	Čl. 9 odst. 3	Donucovací orgán členského státu	Europol	Žádost Europolu	/
Žádost o informace	Čl. 9 odst. 4	Europol	Finanční zpravodajská jednotka členského státu	Iniciativa Europolu	/
Informace a zpravodajství o trestné činnosti	Čl. 9 odst. 5	Finanční zpravodajská jednotka členského státu	Europol	Žádost Europolu	/
Analytické výstupy	Článek 7	Europol	Členský stát Rada Komise	Iniciativa Europolu	/
Informace a zpravodajství o trestné činnosti	Čl. 7 odst. 4 a 5	Členský stát Orgány, instituce a jiné subjekty EU	Europol	Žádost Europolu o operační nebo strategický analytický výstup	/
Žádosti o zahájení trestního vyšetřování	Článek 11	Europol	Členský stát	Pokud se Europol domnívá, že by mělo být zahájeno trestní vyšetřování trestného činu spadajícího do rozsahu jeho cílů	/
Příkaz k odstranění obsahu na internetu	Článek 18	Donucovací orgán členského státu	Europol	Rozhodnutí členského státu o příkazu k odstranění	/
Příkaz k odstranění obsahu na internetu	Čl. 18 písm. a)	Europol	Soukromý subjekt	Koordinace mezi Europolem a donucovacími orgány členských států	/
Hlášení obsahu na internetu	Čl. 18 písm. b)	Europol	Soukromý subjekt	Žádost Europolu nebo donucovacích orgánů členských států	/
Informace a zpravodajství o trestné činnosti (obsah na internetu, služby, účty, infrastruktury nebo digitální aktivity)	Čl. 18 písm. e)	Europol	Soukromý subjekt	Žádost Europolu	/
Informace a zpravodajství o trestné činnosti	Čl. 16 písm. a)	Europol / úřad pro vyhledávání majetku z trestné činnosti	Úřad pro vyhledávání majetku z trestné činnosti / Europol	Iniciativa Europolu a úřadu pro vyhledávání majetku z trestné činnosti	/
Informace a zpravodajství o trestné činnosti	Čl. 16 písm. c)	Europol / úřad EPPO	Úřad EPPO / Europol	Iniciativa Europolu a úřadu EPPO	/
Informace a zpravodajství o trestné činnosti	Čl. 21 odst. 4	Europol/SVT	SVT/Europol	Iniciativa Europolu a SVT	/
Informace a zpravodajství o trestné činnosti	Čl. 25 odst. 5 písm. a)	Europol	Národní jednotka Europolu členského státu	Při výměně informací s donucovacím orgánem členského státu	/
Žádost o informace	Čl. 25 odst. 5 písm. a)	Europol	Národní jednotka Europolu členského státu	Iniciativa Europolu	/
Žádost o informace	Čl. 25 odst. 5 písm. c)	Národní jednotka Europolu členského státu	Orgány členského státu	Žádost Europolu	/
Informace a zpravodajství o trestné činnosti	Čl. 25 odst. 5 písm. b)	Orgány členského státu, které mají informace v držení	Národní jednotka Europolu členského státu	Žádost Europolu	/
Informace a zpravodajství o trestné činnosti	Čl. 25 odst. 5	Národní jednotka Europolu členského státu	Europol	Žádost Europolu	/
Veřejně dostupné informace	Článek 28	Veřejně dostupný zdroj	Europol	Iniciativa Europolu	/
Informace a zpravodajství o trestné činnosti	Články 29, 32, 33	Příslušný orgán členského státu Styčný úředník pro přistěhovalectví	Europol	Členský stát uvádí, že informace jsou nezbytné ke splnění cílů Europolu.	/
Zpráva	Článek 29	Europol	Rada Evropský parlament	Uplatňování nařízení	Každoročně
Informace a zpravodajství o trestné činnosti	Článek 34	Europol	Donucovací orgán členského státu	Jakmile jsou zjištěny příslušné operativní informace.	/
Informace a zpravodajství o trestné činnosti	Článek 38	Donucovací orgán členského státu	Služba pro křížovou kontrolu	Bez zbytečného odkladu, jakmile je zjištěno, že údaje splňují podmínky stanovené v článcích 35 až 38.	Systematicky
Informace a zpravodajství o trestné činnosti	Článek 49	Donucovací orgán členského státu	Služba pro křížovou kontrolu	Při provádění vyšetřování / v případě, že má daná věc přeshraniční rozměr.	Systematicky
Informace a zpravodajství o trestné činnosti	Článek 49	Služba pro křížovou kontrolu	Donucovací orgán členského státu	Na základě výše uvedené žádosti členského státu	/
Informace a zpravodajství o trestné činnosti	Článek 41	Europol Národní jednotka Europolu členského státu	Analytické prostředí Europolu	Iniciativa donucovacího orgánu členského státu / národní jednotky Europolu	/
Výskyt shody / bez výskytu shody	Článek 41	Analytické prostředí Europolu	Národní jednotka Europolu členského státu	Na základě výše uvedené žádosti	/
Veškeré informace	Článek 46	Europol, členský stát, třetí země, orgán, instituce nebo jiný subjekt EU, mezinárodní organizace	Europol, členský stát, třetí země, orgán, instituce nebo jiný subjekt EU, mezinárodní organizace	/	/
Statistické údaje a zprávy	Článek 52	Nástroj	Členské státy, Europol, jiné subjekty	Na vyžádání	/
Informace a zpravodajství o trestné činnosti	Článek 94	Europol	Třetí země	Iniciativa třetí strany nebo Europolu	/
Informace a zpravodajství o trestné činnosti	Čl. 96 odst. 3	Soukromý subjekt	Europol	Iniciativa soukromého subjektu	/
Informace a zpravodajství o trestné činnosti	Čl. 96 odst. 3	Europol	Příslušný orgán členského státu	Iniciativa Europolu	/
Informace a zpravodajství o trestné činnosti	Čl. 96 odst. 4, čl. 96 odst. 5	Europol	Soukromý subjekt	Iniciativa Europolu	/
Žádost o informace	Čl. 96 odst. 7	Europol	Národní jednotka Europolu	Iniciativa Europolu	/
Zpráva	Čl. 96 odst. 11 a 12	Europol	Správní rada, Evropský parlament, Rada	Provádění nařízení	Jednou ročně
Informace a zpravodajství o trestné činnosti	Čl. 97 odst. 1	Fyzická osoba	Europol	Iniciativa soukromého subjektu	/
Informace a zpravodajství o trestné činnosti	Čl. 97 odst. 3	Europol	Členský stát, třetí země	Po obdržení výše uvedených informací	/
Oznámení případů porušení zabezpečení osobních údajů	Článek 103	Europol	Donucovací orgán členského státu	V případě porušení zabezpečení osobních údajů	/
Oznámení případů porušení zabezpečení osobních údajů	Článek 104	Europol	Subjekt údajů	V případě porušení zabezpečení osobních údajů	/
Osobní údaje	Článek 105	Europol	Subjekt údajů	Na žádost subjektu údajů	/
Informace pro skupinu pro společnou parlamentní kontrolu	Čl. 116 odst. 3	Europol	Skupina pro společnou parlamentní kontrolu	Liší se v závislosti na konkrétní části informací skupiny pro společnou parlamentní kontrolu	Liší se
Žádost o informace	Čl. 117 odst. 1	Evropský parlament	Europol	Iniciativa Evropského parlamentu	/
Informace a zpravodajství o trestné činnosti	Čl. 109 odst. 2	Europol	Evropský parlament	Na základě výše uvedené žádosti	/
Zpráva	Článek 130	Europol	Členský stát, Evropský parlament, Rada, vnitrostátní parlamenty	Provádění nařízení, vstup nařízení v platnost	Pět let
Žádost o informace týkající se osobních údajů	Článek 136	Europol	Databáze členského státu prostřednictvím směrovače Prüm	Iniciativa Europolu	/
Totožnost osoby	Článek 136	Databáze členského státu prostřednictvím směrovače Prüm	Europol	Na základě výše uvedené žádosti	/
Prováděcí akty Komise, jimiž se stanoví zahájení činností	Článek 137	Komise	Členský stát	Postup projednávání ve výboru	/
Doplňující informace v SIS	Článek 30	SIRENE členského státu	Europol	V případě nalezení shody s výstrahou v systému SIS	/
Informace a zpravodajství o trestné činnosti	Článek 30	Europol	SIRENE členského státu	V reakci na výše uvedené oznámení	/
Informace pocházející ze třetích zemí	Článek 30	Europol	Členský stát	Iniciativa Europolu	/
Oznámení o vložení	Článek 30	Členský stát	Europol	Po vložení záznamu do SIS	/
Doplňující informace	Článek 30	Europol	Členský stát	Na vyžádání, při nalezení shody u konkrétních záznamů	/

4.3.Digitální řešení

Digitální řešení	Odkaz (odkazy) na požadavek (požadavky)	Hlavní požadované funkce	Odpovědný subjekt	Jak je zajištěna přístupnost?	Jak je zohledněna opětovná použitelnost?	Použití technologií umělé inteligence (v příslušných případech)
Služba Europolu pro křížovou kontrolu	Články 35 až článek 39	Uchovávání, vyhledávání a automatická křížová kontrola informací na základě alfanumerických a biometrických údajů. Skládá se: z infrastruktury pro uchovávání informací; z vyhledávacího rozhraní; z rozhraní pro vkládání, aktualizaci nebo mazání informací; ze zabezpečené komunikační infrastruktury mezi službou pro křížovou kontrolu a členskými státy, orgány Unie a Evropským vyhledávacím portálem.	Europol	Nepoužije se Strojové rozhraní	Synergie s čl. 78 odst. 2 nařízení o agentuře eu-LISA, případně s prvky rámce Prüm II Čl. 36 odst. 4: služba pro křížovou kontrolu bude využívat stávající technologické složky, hlavní prvky a infrastrukturu vyvinuté a spravované agenturou eu-LISA	Moduly pro porovnávání biometrických údajů
Analytické prostředí Europolu	Články 40 a 41	Prostředí Europolu pro uchovávání, zpracování, křížovou kontrolu, vizualizaci a analýzu dat, a to i za účelem podpory trestních vyšetřování a operativní koordinace Zahrnuje analytická pracovní prostředí, funkce pro správu případů, nástroje pro spolupráci, služby zpracování dat a další funkce. Musí zajišťovat logicky oddělené analytické projekty pro uchovávání a zpracování dat pro různé analytické účely. Vyhledávání na základě systému výskytu shody / bez výskytu shody: umožní vyhledávání v uchovávaných údajích za účelem nalezení souvislostí se stávajícími případy.	Europol	Specifikace uživatelských rozhraní Europolu	Srov. policejní sdílený datový prostor	Srov. policejní sdílený datový prostor
Policejní sdílený datový prostor	Články 42 až 45	Aby bylo možné zahájit případy společné operativní analýzy, musí prostředí členských států umožňovat následující: nahrávat, uchovávat, provádět křížové kontroly, zpracovávat a analyzovat vyšetřovací údaje, společně vizualizovat, upravovat dokumenty a zprávy, bezpečně komunikovat a sdílet informace. Bude vycházet z cloudové infrastruktury.	Europol	Pokud jde o uživatelské rozhraní, prováděcí akt odkazoval na čl. 42 odst. 4 a specifikace Europolu.	Požadavek na sdílení a opakované využití hardwarových a softwarových komponent analytického prostředí Europolu a na zpřístupnění jeho nástrojů, funkcí a modulů	Provozované nástroje, funkce a moduly (stanovené prováděcími akty) budou pravděpodobně zahrnovat technologii umělé inteligence.
Aplikace SIENA	Článek 46	Bezpečná výměna informací mezi členskými státy, Europolem, jinými subjekty Unie, třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi. Skládá se: z centrální infrastruktury pro uchovávání a zpracování údajů; z internetového rozhraní nebo internetových rozhraní a mobilní aplikace nebo mobilních aplikací, které umožňují zaměstnancům donucovacích orgánů výměnu informací; ze specializovaného programovacího rozhraní nebo specializovaných programovacích rozhraní, která podporují interoperabilitu s informačními systémy členských států a orgánů EU; ze zabezpečené komunikační infrastruktury mezi aplikací SIENA a členskými státy, orgány Unie, třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi.	Europol	Specifikace uživatelského rozhraní stanovené Europolem	Konkrétní vývoj	Online moduly usnadňující vkládání a interpretaci vyměňovaných informací
Platforma pro spolupráci se soukromými subjekty (součást analytického prostředí Europolu)	Článek 47	Provádění příkazů k odstranění teroristického obsahu online, odkaz na nařízení o digitálních službách a řešení online krizových situací Usnadňování komunikace mezi Europolem, členskými státy a soukromými subjekty poskytujícími služby v EU Fungování jako platforma pro reakce na krize v online krizových situacích, usnadňování komunikace a umožnění Europolu poskytovat soukromým subjektům potřebné informace	Europol	Specifikace uživatelského rozhraní stanovené Europolem	Platforma již podporuje tři různé pracovní postupy.	/
Evropský indexový systém policejních záznamů (EPRIS)	Článek 48	Nebyly zavedeny žádné nové funkce. Tento článek pouze stanoví, že Europol bude plnit úkoly, které mu byly svěřeny nařízením (EU) 2024/982, pokud jde o systém EPRIS.	Europol	//	//	//
Další služby a nástroje	Článek 49	Komise může přijmout prováděcí akty, jimiž se stanoví postupy pro vymezení nezbytných funkcí doplňkových služeb a nástrojů.	Evropská komise	//	//	//
Cloudová infrastruktura Europolu	Článek 50	Poskytuje rozšiřitelné, bezpečné a pružné kapacity pro uchování a zpracování, které umožňují vytvoření policejního sdíleného datového prostoru. Pomáhá tak Europolu a příslušným orgánům členských států získat přístup k nástrojům Europolu, prostředím pro spolupráci a dalším operativním kapacitám pro zpracování údajů. Ke stejnému účelu je mohou využívat i jiné orgány Unie a třetí země. Podpoří uchování, zpracování, analýzu a výměnu údajů. Zajistí přísnou kontrolu přístupu a kompartmentaci údajů. Podrobný popis přístupových práv.	Europol	Nepoužije se Strojové rozhraní	Společné zadávání veřejných zakázek na služby cloud computingu	Analýzy založené na umělé inteligenci budou záviset na očekávané rozšiřitelnosti
Policejní digitální identita EU	Článek 51	Zajišťuje potřebné ověření a účinný režim identifikace pro přístup do policejního sdíleného datového prostoru.	Členské státy Europol	Prováděcí akt podle článku 51	Měl by být vypracován prováděcí akt s ohledem na opětovné použití technických složek rámce stanoveného nařízením (EU) č. 910/2014 a jeho prováděcími akty. To by mělo umožnit použití v peněženkách digitální identity EU, jsou-li k dispozici.	Počet
Statistické nástroje a nástroje pro podávání zpráv	Článek 52	Poskytování statistických údajů a zpráv pro účely hodnocení, sledování, analýzy a podávání zpráv Shromažďování, vytváření a poskytování agregovaných statistických údajů, ukazatelů, technických logů, metrik využití a analytických zpráv.	Europol	Prováděcí akt podle čl. 52 odst. 6	Čl. 86 odst. 2 písm. a) – opětovné využití podobných součástí z rozsáhlých informačních systémů EU, jako je například centrální úložiště pro podávání zpráv a statistiky	Omezuje se na formátování zprávy.
Aplikace EU pro porovnávání DNA	Článek 54	Umožnění bezpečného a spolehlivého porovnávání profilů DNA za účelem podpory vyšetřování trestných činů prováděných členskými státy	Europol	Nepoužije se Strojové rozhraní	Členské státy používají aplikaci pro porovnávání.	Počet

Služba Europolu pro křížovou kontrolu aj.

Digitální a/nebo odvětvová politika (v příslušných případech)	Způsob, jakým je dosaženo souladu
Akt o umělé inteligenci	Algoritmy pro porovnávání údajů mohou využívat systémy nebo modely umělé inteligence ve smyslu aktu o umělé inteligenci, zejména v oblasti biometriky nebo prosazování práva (např. otisky prstů, snímky obličeje, profilování). Prováděcí akt podle čl. 37 odst. 4 zajistí soulad s aktem o umělé inteligenci a s pokyny Komise, zejména pokud jde o klasifikaci vysoce rizikových systémů umělé inteligence. Podle různých pravidel správy – ať už se jedná o případy s vysokým rizikem, či nikoli – by mohly být užitečné další pokyny Europolu určené uživatelům v členských státech týkající se začlenění a provádění těchto opatření v rámci vnitrostátních postupů. Analytické prostředí Europolu a policejní sdílený datový prostor: Ačkoli návrh nepředpokládá, že by tato prostředí byla založena na technologii umělé inteligence, bude se jednat o samostatná zabezpečená prostředí vyhrazená pro Europol a pro členské státy, která budou sloužit k provádění pokročilých kriminalistických analýz na základě důkazního materiálu a dalších informací s využitím nástrojů, které budou převážně založeny na umělé inteligenci a budou umístěny v jednom z těchto prostředí. Do kategorie vysoce rizikových nespadá celá řada nástrojů pro analýzu trestné činnosti (například zpracování rozsáhlých a složitých datových souborů, jako je přepis zvukových souborů, za účelem extrakce entit, jako jsou například jména a telefonní čísla, z textových zpráv, aniž by došlo k procházení obsahu zprávy, klasifikace obrázků a detekce objektů, avšak bez biometrických údajů). Přílohy I a III aktu o umělé inteligenci se nevztahují jen na velmi malou část zbývajících případů (jako například použití detektorů lži nebo nástrojů pro profilování). Systémy umělé inteligence spadající do kategorie vysoce rizikových systémů umělé inteligence i mimo ni jsou popsány v pokynech Komise týkajících se klasifikace vysoce rizikových systémů umělé inteligence. Podle tohoto návrhu získává Europol schopnost trénovat a vyvíjet vlastní nástroje využívající umělou inteligenci s využitím regulačních sandboxů (čl. 61 odst. 2) a je mu svěřeno poslání podporovat přijetí příslušných provozovaných nástrojů a kapacit členskými státy (čl. 59 odst. 3) a poskytovat související odbornou přípravu (čl. 64 odst. 1 písm. b)). Vzhledem k těmto rozsáhlým ambicím bude Europol posílen, aby mohl plnit své povinnosti jako poskytovatel a provozovatel systémů umělé inteligence, včetně vysoce rizikových (srov. specifický cíl č. 3 / Pokročilé kapacity s rozpočtem 117 milionů EUR a 40 ekvivalentů plného úvazku v průběhu příštího víceletého finančního rámce). Odborná příprava a podpora pro členské státy, aby mohly dodržovat pravidla týkající se umělé inteligence při používání nástrojů poskytovaných Europolem, budou podpořeny zřízením podpůrných úřadů Europolu (112 milionů EUR, 157 ekvivalentů plného úvazku). Spolupráce mezi aplikací SIENA a platformou, pokud jde o soukromé subjekty Takové digitální řešení smí obsahovat pouze modul založený na umělé inteligencí, který nepředstavuje vysoké riziko, jako je například zpracování přirozeného jazyka (překlad, přepis atd.). Povinnosti v oblasti transparentnosti budou zajištěny v rámci úsilí o modernizaci stávajících systémů a nástrojů (130 milionů EUR, 115 ekvivalentů plného úvazku). Cloudová infrastruktura Europolu Policejní digitální identita EU Statistické nástroje a nástroje pro podávání zpráv Aplikace EU pro porovnávání DNA Žádné z těchto řešení nebude využívat technologii umělé inteligence.
Rámec EU pro kybernetickou bezpečnost	Nový navrhovaný mandát je v souladu se směrnicí NIS 2 (mimo jiné pokud jde o soukromé subjekty) a s aktem o kybernetické bezpečnosti, a to vzhledem k tomu, že a)nové požadavky kladené na dotčené orgány, včetně Europolu, výslovně vyžadují uplatňování rámce EU pro kybernetickou bezpečnost i) při zadávání veřejných zakázek na cloudové služby podle čl. 50 odst. 4 a ii) při sestavování statistik podle čl. 52 odst. 5; b)posiluje úlohu Europolu při vyšetřování kyberkriminality. Ačkoli Europol sám o sobě nespadá do působnosti směrnice NIS2, tento návrh posiluje organizační opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti (např. bezpečné zpracování údajů, reakce na incidenty); zvyšuje schopnost Europolu podporovat členské státy při vyšetřování kybernetických incidentů, aniž by soukromým subjektům ukládal přímé povinnosti. Aplikace EU pro porovnávání DNA jako produkt je rovněž v souladu s aktem o kybernetické odolnosti, neukládá však žádné požadavky, které by ovlivňovaly způsob, jakým výrobce plní základní požadavky uvedeného aktu.
Nařízení eIDAS	Ačkoli se nařízení eIDAS nevztahuje na státní úředníky ani na zaměstnance agentur, pro přístup ke cloudové infrastruktuře Europolu, na níž je založen policejní sdílený datový prostor, bude vyžadována digitální policejní identita EU. Využití této identity se může rozšířit i na další digitální řešení (aplikace SIENA atd.). Prováděcí předpisy zajistí zavedení prostředku pro digitální identifikaci pro všechny vyšetřovatele trestných činů s vysokou úrovní zabezpečení. Za tímto účelem bude usilováno o sladění a opětovné použití stávajících systémů a infrastruktury, jak je stanoveno v nařízení eIDAS.
Jednotná digitální brána a systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI)	Jednotná digitální brána se nevztahuje na služby, které Europol poskytuje příslušným orgánům členských států, orgánům, institucím a jiným subjektům EU, soukromým subjektům nebo fyzickým osobám. Systém IMI se v tomto případě neuplatňuje, jelikož tato iniciativa nespadá do oblasti vnitřního trhu.
Jiné

4.4.    Posouzení interoperability

Obecný popis digitální veřejné služby / digitálních veřejných služeb, kterých se požadavky týkají

Digitální veřejná služba nebo kategorie digitálních veřejných služeb	Popis	Odkaz (odkazy) na požadavek (požadavky)	Řešení pro interoperabilní Evropu  Nepoužije se	Další řešení interoperability
Strategická podpora	Vypracovávání analytických materiálů operativní a strategické povahy	Článek 7 Články 49, 50, 51, 52, 53		Europol podporuje vývoj a používání společných analytických metodik a norem
Usnadnění výměny informací	Sdílení: povinnosti členských států, včetně úřadů pro vyhledávání majetku z trestné činnosti, finančních zpravodajských jednotek a Europolu, sdílet informace Služby pro křížovou kontrolu: jedna centrální služba, včetně aplikace pro porovnávání DNA pro příslušný orgán členského státu; mechanismus výskytu shody / bez výskytu shody pro orgány, instituce a jiné subjekty EU a informační systémy EU; další přístup Úřadu evropského veřejného žalobce k analytickému prostředí Europolu Kanály pro výměnu informací: policie využívá policejní sdílený datový prostor pro účely společných případů a aplikace SIENA jej využívá pro dvoustrannou či mnohostrannou výměnu informací.	Čl. 8 odst. 7, článek 9, čl. 16 písm. a) a c) Články 12 a 13, čl. 25 odst. 5 písm. a) a b), články 29, 30 a 34 Články 35 až 39 Články 46, 54 Články 80, 81 Články 45, 46, 47, 49, 50–51, 136		Univerzální formát pro zprávy, normy týkající se finančních a biometrických údajů vyplývající z odvětvových právních předpisů a předpisů o výměně informací (úřad pro vyhledávání majetku z trestné činnosti, boj proti praní peněz, Prüm II, VIS atd.) Aplikace pro porovnávání DNA poprvé konkretizuje normu v této oblasti, která vychází z iniciativy EU. Policejní digitální identita EU usnadňuje oslovování protistran při výměně informací.
Spolupráce se soukromými subjekty	Poskytování informací soukromým subjektům v krizových situacích za účelem odstranění a nahlášení teroristického obsahu online a nelegálního obsahu prostřednictvím samostatné platformy. Žádost o informace od soukromých subjektů prostřednictvím národní jednotky Europolu	Články 14, 47, 96 až 99 Články 49, 50, 51, 53, 55, 56		Univerzální formát pro zprávy
Podpora analýzy zpravodajských informací o trestné činnosti	Provádění analýz zpravodajských informací o trestné činnosti Analytické prostředí Europolu s pokročilými kriminalistickými metodami Sada pokročilých analytických nástrojů a kriminalistických metod Podporuje společnou kriminalistickou analýzu Policejní sdílený datový prostor pro týmovou spolupráci členských států Stejné pokročilé nástroje jako výše	Články 13 až 19 Články 48, 49, 50, 51, 53, 55, 56 Články 41 až 45 Články 48, 49, 50, 51, 53, 55, 56, 137		Univerzální formát pro zprávy Soubor správních opatření a rámců pro řízení, standardizaci, koordinaci, vývoj, zavádění a podporu využívání pokročilých analytických schopností členskými státy, včetně těch, které jsou založeny na umělé inteligenci: články 13 až 19, čl. 22 odst. 3 písm. a), články 26, 53, 54, 55, 56 a 57 až 64
Práva v oblasti ochrany osobních údajů	Uplatňování práv subjektů údajů v souvislosti s ochranou osobních údajů a dohled	Články 103–106, čl. 116 odst. 3, článek 117		Nepoužije se

Závislost digitálních veřejných služeb na digitálních řešeních

X: závisí P: může záviset	Služba Europolu pro křížovou kontrolu	Analytické prostředí Europolu	Policejní sdílený datový prostor	Aplikace SIENA	Platforma pro spolupráci se soukromými subjekty	EPRIS	Další služby a nástroje	Cloudová infrastruktura Europolu	Policejní digitální identita EU	Statistické nástroje a nástroje pro podávání zpráv	Aplikace EU pro porovnávání DNA
Strategická podpora		X	X	X			P	P	P	X
Usnadnění výměny informací	X	X	X	X	X	X	P	X	X		X
Spolupráce se soukromými subjekty		X	X		X		P	P	P
Podpora analýzy zpravodajských informací o trestné činnosti	X	X	X	X	P	X	P	X	X		X

U každé digitální veřejné služby dopad požadavku (požadavků) na přeshraniční interoperabilitu

Strategická podpora

Posouzení	Opatření	Případné zbývající překážky (v příslušných případech)
Soulad se stávajícími digitálními a odvětvovými politikami	Nebyla zjištěna žádná digitální ani odvětvová politika.	-
Organizační opatření pro bezproblémové přeshraniční poskytování digitálních veřejných služeb	-Pověření výkonné rady výkonem činností pro správní radu (čl. 75 odst. 1) -Podpora rozhodnutí správní rady ze strany výkonné rady (čl. 75 odst. 5) -Pravidelná setkání vedoucích národních jednotek Europolu (čl. 25 odst. 4)	-
Opatření přijatá k zajištění sdíleného porozumění údajům	-Vypracování norem týkajících se strategických výstupů Europolem (čl. 7 odst. 3)	-
Používání společně dohodnutých otevřených technických specifikací a standardů	-Vypracování norem týkajících se strategických výstupů Europolem (čl. 7 odst. 3) -Společný statistický nástroj a nástroj pro podávání zpráv, jehož kategorie jsou vymezeny prováděcím aktem (čl. 52 odst. 6)	-

Usnadnění výměny informací

Posouzení	Opatření	Případné zbývající překážky (v příslušných případech)
Soulad se stávajícími digitálními a odvětvovými politikami	Nová politika posiluje faktický dosah těchto dvou nástrojů . Rámec Prüm II: Nařízení (EU) 2024/982 se mění tak, aby se rozšířila schopnost Europolu nahlížet do vnitrostátních databází (článek 136); Europol vyvíjí aplikaci EU pro porovnávání DNA, která má podporovat výměnu údajů o DNA podle rámce Prüm II (článek 54). Pravomoci Europolu v souvislosti se systémem EPRIS jsou vymezeny v článku 48. . Směrnice (EU) 2023/977 o výměně informací: aplikaci SIENA využívají vnitrostátní jednotná kontaktní místa k poskytování informací Europolu (čl. 46 odst. 3) jako standardní kanál pro výměnu informací s Europolem (čl. 46 odst. 5); vytvoření případu společné operativní analýzy může být pokračováním výměny informací v rámci směrnice (čl. 46 odst. 4); aplikaci SIENA lze využít k výměně informací se třetími zeměmi (čl. 46 odst. 7). . Nařízení Rady (EU) 2017/1939 o Úřadu evropského veřejného žalobce: podle čl. 73 odst. 3 jsou informace, jež vedly k nalezení shody, sdíleny s Úřadem evropského veřejného žalobce. . Nařízení (EU) 2018/1727 o Eurojustu: vzájemný přístup k informacím za účelem křížové kontroly . Směrnice (EU) 2024/1260 o vymáhání majetku: podle navrhované politiky upřesňuje a rozšiřuje povinnosti a pravomoci agentury v rámci spolupráce stanovené v článku 29 směrnice. Na základě článku 9 získává Europol přístup k údajům, ke kterým mají přímý či nepřímý přístup úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti. . Nařízení (EU) 2019/818 o interoperabilitě: Europol má za úkol podporovat rozvoj univerzálního formátu pro zprávy (článek 53). Jasnější rozdělení odpovědností díky kodifikaci center a systémů . Nařízení (EU) 2019/1240 o evropské síti styčných úředníků pro přistěhovalectví: povinnost propojení s aplikací SIENA; je vyjasněna povinnost přispívat k poskytování informací Europolu. . Směrnice (EU) 2019/1153 o finančních informacích: Rozsah spolupráce s finančními zpravodajskými jednotkami je vymezen tak, že může přesahovat rámec praní peněz a financování terorismu, a je nově zařazen do samostatného ustanovení čl. 9 odst. 4 a 5, které se týká podpory finančních vyšetřování a vymáhání majetku. . Nařízení (EU) 2019/818 o interoperabilitě: Přístup k údajům Europolu ze strany rozsáhlých informačních systémů EU a na základě nařízení o prověřování za účelem křížové kontroly (tj. k centrálním systémům ETIAS a VIS) závisí na zabezpečeném komunikačním kanálu zřízeném podle čl. 36 odst. 2 písm. e) s Evropským vyhledávacím portálem (ESP). . Nařízení (EU) 2024/1356 o prověřování: Přístup kontrolních orgánů v současné době závisí na zavedeném komunikačním kanálu mezi mechanismem křížové kontroly a Evropským vyhledávacím portálem. Zachování stávajícího znění / přeformulování . SIS: Nařízení (EU) 2018/1860, 1861, 1862 o úloze Europolu týkající se analýzy doplňujících informací, vkládání záznamů, nalezení shody se záznamy a záznamů souvisejících s teroristickou činností. . Směrnice (EU) 2015/849 o finančních zpravodajských jednotkách: Záruka nezasahování do výměny informací se soukromými subjekty podle této směrnice zůstává beze změny. . Nařízení (EU) 2019/881 o kybernetické bezpečnosti: Spolupráce s agenturou ENISA zůstává beze změny.	Nařízení neuvádí nic o vzájemném vztahu s následujícími předpisy, pokud jde o konkrétní ustanovení týkající se výměny informací za účelem prevence, odhalování a vyšetřování trestné činnosti . Jmenná evidence cestujících: směrnice 2016/681 . Předběžné informace o cestujících: nařízení (EU) 2025/13 . Nařízení (EU) č. 767/2008 o systému VIS, nařízení 2017/2226 o systému EES, nařízení (EU) 2018/1240 o systému ETIAS, nařízení (EU) 2024/1358 o systému Eurodac . Informace o nařízení (EU) 2023/1113 o kryptoaktivech . Směrnice (EU) 2021/555 o palných zbraních a nařízení (EU) 2025/41
Organizační opatření pro bezproblémové přeshraniční poskytování digitálních veřejných služeb	Pokud jde o rozvoj schopností nezbytných pro poskytování digitálních veřejných služeb -Vytvoření řídící skupiny pro IKT a správu informací (článek 55) -Vytvoření poradní skupiny pro IKT a správu informací (článek 56) -Europol poskytne technickou podporu při integraci (čl. 22 odst. 2 bod 3). -Jsou upřesněny úkoly národních jednotek Europolu, pokud jde o zavádění digitálních veřejných služeb (čl. 25 odst. 6), včetně technických aspektů. -Národní jednotka Europolu je podporována podpůrným úřadem Europolu (článek 26), ve kterém po celé EU působí více než 150 zaměstnanců Europolu.	-
Opatření přijatá k zajištění sdíleného porozumění údajům	-Srov. podpora ze strany Europolu, národních jednotek Europolu a podpůrných úřadů.	-
Používání společně dohodnutých otevřených technických specifikací a standardů	Obecné rozšíření standardního formátu pro zprávy: -Europol bude podporovat jeho vypracování a přijetí (článek 53). -Poradní skupina pro IKT a správu informací (čl. 56 odst. 5 písm. c)) přispívá k identifikaci a prosazování společných technických norem. -Europol bude podporovat procesy normalizace, včetně vypracovávání a prosazování společných norem, požadavků na interoperabilitu a provozních a technických specifikací relevantních pro spolupráci v oblasti prosazování práva (čl. 57 odst. 3 písm. b): zejména podle čl. 65 odst. 2 písm. b) prostřednictvím své Služby pro kapacity a inovace. -Europol poskytne technickou podporu při integraci (čl. 22 odst. 2 bod 3).	-Standardní formát pro zprávy nespadá do mandátu pro vývoj digitálních řešení Europolu. -Standardní formát pro zprávy nespadá do mandátu pro integraci vnitrostátních systémů.

Výměna se soukromými subjekty

Posouzení	Opatření	Případné zbývající překážky (v příslušných případech)
Soulad se stávajícími digitálními a odvětvovými politikami	Jasnější rozdělení odpovědností díky kodifikaci center a systémů . Nařízení (EU) 2021/784 o teroristickém obsahu online: Nově kodifikované Evropské centrum pro boj proti terorismu převzalo od Europolu všechny úkoly týkající se hlášení a odstraňování; ty budou prováděny na nově zřízené digitální platformě pro spolupráci se soukromými subjekty (čl. 47 odst. 2 písm. a)). . Nařízení (EU) 2022/2065 o digitálních službách: podobně jako výše podle čl. 47 odst. 2 písm. a). . Rámec EU pro materiál zobrazující pohlavní zneužívání dětí (CSAM): Úkoly a pravomoci Europolu v oblasti výměny materiálu zobrazujícího pohlavní zneužívání dětí je dále zjednodušena prostřednictvím obecného režimu výměny informací se soukromými subjekty podle článku 97. Zachování stávajícího znění / přeformulování . Směrnice (EU) 2015/849 o finančních zpravodajských jednotkách: Záruka nezasahování do výměny informací se soukromými subjekty podle této směrnice zůstává beze změny.	Nařízení neuvádí nic o vzájemném vztahu s následujícími předpisy, pokud jde o konkrétní ustanovení týkající se výměny informací za účelem prevence, odhalování a vyšetřování trestné činnosti.
Organizační opatření pro bezproblémové přeshraniční poskytování digitálních veřejných služeb	Pokud jde o rozvoj schopností nezbytných pro poskytování digitálních veřejných služeb členským státům a orgánům, institucím a jiným subjektům EU: srov. výše „výměna informací“ Pokud jde o zavádění/přijetí ze strany soukromých subjektů: -Europol může navázat spolupráci se soukromými subjekty (článek 91). -Europol stanoví postup pro udělení nebo odejmutí zabezpečeného přístupu soukromých subjektů k platformě (čl. 43 odst. 3).	-Podpora poskytovaná soukromým subjektům podobná podpoře poskytované členskému státu podle uvážení Europolu a v souladu s dvoustrannými dohodami
Opatření přijatá k zajištění sdíleného porozumění údajům	-Srov. podpora ze strany Europolu, národních jednotek Europolu a podpůrných úřadů.	-Podpora poskytovaná soukromým subjektům podobná podpoře poskytované členskému státu podle uvážení Europolu a v souladu s dvoustrannými dohodami
Používání společně dohodnutých otevřených technických specifikací a standardů	-Europol vyzývá soukromé subjekty, aby podporovaly činnost poradní skupiny pro inovace (článek 67).	-Výzva soukromým subjektům, aby podporovaly činnost poradní skupiny pro inovace, výslovně nezahrnující standard (článek 67).

Podpora analýzy zpravodajských informací o trestné činnosti

Posouzení	Opatření	Případné zbývající překážky (v příslušných případech)
Soulad se stávajícími digitálními a odvětvovými politikami	Nová politika posiluje faktický dosah těchto dvou nástrojů Směrnice (EU) 2024/1640 o boji proti praní peněz: Europol může podporovat společnou analýzu prováděnou Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s článkem 76 směrnice. Nařízení (EU) 2019/1896 o agentuře Frontex: Europol poskytuje agentuře Frontex analýzy rizik na základě cestovních informací (čl. 77 odst. 1). Zachování stávajícího znění / přeformulování	Nařízení neuvádí nic o vzájemném vztahu s následujícími předpisy, pokud jde o konkrétní ustanovení týkající se výměny informací za účelem prevence, odhalování a vyšetřování trestné činnosti Nařízení (EU) 2022/850 o systémue-CODEX . Nařízení (EU) 2023/969 o platformě pro spolupráci na podporu SVT
Organizační opatření pro bezproblémové přeshraniční poskytování digitálních veřejných služeb	Stejně jako v případě „výměny informací“. -Zvláštní důležitost nových povinností Europolu podporujících zavádění nových pokročilých analytických a kriminalistických kapacit podle článku 59.	-
Opatření přijatá k zajištění sdíleného porozumění údajům	Stejně jako v případě „výměny informací“.	-
Používání společně dohodnutých otevřených technických specifikací a standardů	Stejně jako v případě „výměny informací“.	-

4.5. Opatření na podporu digitálního provádění

Obecný popis opatření na podporu digitalizace

Popis opatření	Odkaz (odkazy) na požadavek (požadavky)	Úloha Komise (v příslušném případě)	Zapojené subjekty (v příslušném případě)	Předpokládaný harmonogram (v příslušném případě)
Přijetí prováděcích aktů / aktů v přenesené pravomoci nebo pokynů	Čl. 38 odst. 3 a čl. 137 odst. 1 Čl. 50 odst. 9 a čl. 137 odst. 2 Čl. 42 odst. 2 a čl. 137 odst. 3 Čl. 81 odst. 8 a čl. 137 odst. 4 Čl. 52 odst. 6 a čl. 137 odst. 5	Přijetí aktů	Členské státy	R0+1
Přijetí prováděcích pravidel	Čl. 13 odst. 5 Čl. 70 odst. 2 písm. j)	Hlasování ve správní radě	Europol Členské státy Komise	R0+1
Podpora při testování, zavádění, začlenění a uvedení do provozu, včetně odborné přípravy	Články 25, 26 Čl. 65 odst. 2 písm. b) Čl. 66 odst. 1 Články 59, 62, 63, 64	Kontrolní úloha v poradní skupině pro IKT a správu informací a v řídící skupině pro IKT a správu informací	Europol Členské státy	Závisí na řešení; viz bod 1.5.1

(1)    Viz závěry Evropské rady ze dne 26. až 27. června 2025 týkající se boje proti závažné a organizované trestné činnosti.

(2)    Viz oddíl 2.1 týkající se souladu s platnými předpisy v této oblasti politiky.

(3)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV.

(4)     Volba Evropy – Politické směry pro příští Evropskou komisi 2024–2029, červenec 2024.

(5)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, ProtectEU – Evropská strategie vnitřní bezpečnosti (COM(2025) 148 final), 1. dubna 2025.

(6)    Prohlášení evropských policejních prezidentů ze dne 29. dubna 2025.

(7)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/991 ze dne 8. června 2022, kterým se mění nařízení (EU) 2016/794, pokud jde o spolupráci Europolu se soukromými subjekty, zpracování osobních údajů Europolem pro usnadnění trestního vyšetřování a úlohu Europolu v oblasti výzkumu a inovací (Úř. věst. L 169, 27.6.2022, s. 1).

(8)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust).

(9)     Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce („EPPO“).

(10)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624.

(11)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

(12)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1620 ze dne 31. května 2024, kterým se zřizuje Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu (AMLA).

(13)    Včetně vývoje vyplývajícího z návrhu Komise týkajícího se nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Celní úřad Evropské unie a kterým se mění nařízení (EU) č. 952/2013 (COM(2023) 258 final), 17. 5. 2023.

(14)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/977 ze dne 10. května 2023 o výměně informací mezi donucovacími orgány členských států a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2006/960/SVV.

(15)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů.

(16)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, ProtectEU: Agenda pro předcházení terorismu a boj proti němu (COM(2026) 101 final), 26. února 2026.

(17)    Závěry Rady o posílení platformy EMPACT a o prioritách EU pro boj proti trestné činnosti pro příští cyklus EMPACT 2026–2029, schválené Radou dne 13. června 2025.

(18)    COM(2025) 743 final, 4. prosince 2025.

(19)    COM(2025) 744 final, 4. prosince 2025.

(20)    Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o boji proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi a jiným trestným činům souvisejícím s palnými zbraněmi (COM(2026) 102 final), přijatý Komisí dne 26. února 2026.

(21)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Plán pro zákonný a účinný přístup k údajům pro účely prosazování práva (COM(2025) 349 final), 24. června 2025.

(22)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) a o změně nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a zrušení nařízení (EU) č. 1077/2011.

(23)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/881 ze dne 17. dubna 2019 o agentuře ENISA („Agentuře Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost“), o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií a o zrušení nařízení (EU) č. 526/2013 („akt o kybernetické bezpečnosti“).

(24)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Evropská strategie pro data (COM(2020) 66 final), 19. února 2020.

(25)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2481 ze dne 14. prosince 2022, kterým se zavádí politický program Digitální dekáda 2030.

(26)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Strategie EU pro datová centra a cloud (COM(2024) [final]).

(27)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2847 ze dne 23. října 2024 o horizontálních požadavcích na kybernetickou bezpečnost produktů s digitálními prvky a o změně nařízení (EU) č. 168/2013 a (EU) 2019/1020 a směrnice (EU) 2020/1828 (akt o kybernetické odolnosti).

(28)    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec opatření pro posílení evropského ekosystému cloudu a umělé inteligence (akt pro rozvoj cloudu a umělé inteligence), (COM(2026) 502 final).

(29)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2555 ze dne 14. prosince 2022 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii (směrnice NIS2).

(30)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa.

(31)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Nový evropský program inovací (COM(2022) 332 final), 5. července 2022.

(32)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1620 ze dne 31. května 2024, kterým se zřizuje Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu (AMLA), a nařízení (EU) 2024/1624 a směrnice (EU) 2024/1640, které jsou součástí balíčku opatření Unie pro boj proti praní peněz.

(33)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (směrnice PIF).

(34)    COM(2025) 752 final.

(35)    Zřízených v souladu s nařízením (EU) 2024/1689 (akt o umělé inteligenci).

(36)    Rozhodnutí Rady 2009/371/SVV ze dne 6. dubna 2009 o zřízení Evropského policejního úřadu (Europol) (Úř. věst. L 121, 15.5.2009, s. 37, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dec/2009/371/oj ).

(37)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2016/794/oj ).

(38)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1385 ze dne 14. května 2024 o potírání násilí na ženách a domácího násilí (Úř. věst. L, 2024/1385, 24.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1385/o j).

(39)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2002/187/SVV (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 138, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1727/oj ).

(40)    Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2017/1939/oj ).

(41)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/881 ze dne 17. dubna 2019 o agentuře ENISA („Agentuře Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost“), o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií a o zrušení nařízení (EU) č. 526/2013 („akt o kybernetické bezpečnosti“) (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 15, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/881/oj ).

(42)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV (Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2011/36/oj ).

(43)    Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/agree_interinstit/2016/512/oj .

(44)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1356 ze dne 14. května 2024, kterým se zavádí prověřování státních příslušníků třetích zemí na vnějších hranicích a mění nařízení (ES) č. 767/2008, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240 a (EU) 2019/817 (Úř. věst. L, 2024/1356, 22.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1356/oj ).

(45)    Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/agree_interinstit/2016/512/oj .

(46)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES ( Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39 , ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1725/oj ).

(47)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/784 ze dne 29. dubna 2021 o potírání šíření teroristického obsahu online (Úř. věst. L 172, 17.5.2021, s. 79, http://data.europa.eu/eli/reg/2021/784/oj ).

(48)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách) (Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2065/oj ).

(49)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/982 ze dne 13. března 2024 o automatizovaném vyhledávání a výměně údajů pro policejní spolupráci a o změně rozhodnutí Rady 2008/615/SVV a 2008/616/SVV a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726, (EU) 2019/817 a (EU) 2019/818 (nařízení Prüm II) (Úř. věst. L, 2024/982, 5.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/982/oj ).

(50)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/818 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti policejní a justiční spolupráce, azylu a migrace a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726, (EU) 2018/1862 a (EU) 2019/816 (Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 85, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/818/oj ).

(51)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách) (Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2065/oj ).

(52)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2219 ze dne 25. listopadu 2015 o Agentuře Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2005/681/SVV (Úř. věst. L 319, 4.12.2015, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2015/2219/oj ).

(53)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ( Úř. věst. L 122, 10.5.2019, s. 1 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2019/715/oj ).

(54)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1620 ze dne 31. května 2024, kterým se zřizuje Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu a mění nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L, 2024/1620, 19.6.2024, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1620/oj ).

(55)    Nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny (Úř. věst. L 124, 8.6.1971, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/1971/1182/oj ).

(56)    Nařízení Rady (ES) č. 168/2007 ze dne 15. února 2007 o zřízení Agentury Evropské unie pro základní práva (Úř. věst. L 53, 22.2.2007, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2007/168/oj ).

(57)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726 ... (Úř. věst. ..., ELI: ..).

(58)    Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/1240 ze dne 20. června 2019 o vytvoření evropské sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 88, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/1240/oj ).

(59)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/977 ze dne 10. května 2023 o výměně informací mezi donucovacími orgány členských států a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2006/960/SVV (Úř. věst. L 134, 22.5.2023, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2023/977/oj ).

(60)    Rozhodnutí Rady 2005/511/SVV ze dne 12. července 2005 o ochraně eura proti padělání určením Europolu jako ústředny pro boj proti padělání eura (Úř. věst. L 185, 16.7.2005, s. 35, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dec/2005/511/oj ).

(61)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 ze dne 19. března 2019, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie (Úř. věst. L 79 I, 21.3.2019, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2019/452/oj ).

(62)    Nařízení Rady (EU) 2022/922 ze dne 9. června 2022 o vytvoření a fungování hodnoticího a monitorovacího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis a o zrušení nařízení (EU) č. 1053/2013 (Úř. věst. L 160, 15.6.2022, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2022/922/oj ).

(63)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1153 ze dne 20. června 2019 o stanovení pravidel usnadňujících používání finančních a dalších informací k prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání určitých trestných činů a o zrušení rozhodnutí Rady 2000/642/SVV (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 122, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2019/1153/oj ).

(64)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2015/849/oj ).

(65)    Rámcové rozhodnutí Rady 2002/465/SVV ze dne 13. června 2002 o společných vyšetřovacích týmech (Úř. věst. L 162, 20.6.2002, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dec_framw/2002/465/oj ).

(66)    Úř. věst. C 197, 12.7.2000, s. 3.

(67)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1860 ze dne 28. listopadu 2018 o využívání Schengenského informačního systému při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1860/oj ).

(68)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1861 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti hraničních kontrol, o změně Úmluvy k provedení Schengenské dohody a o změně a zrušení nařízení (ES) č. 1987/2006 (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 14, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1861/oj ).

(69)     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech, o změně a o zrušení rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1986/2006 a rozhodnutí Komise 2010/261/EU (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 56, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1862/oj ).

(70)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS) (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 60, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2008/767/oj ).

(71)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS) (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 60, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2008/767/oj ).

(72)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2016/680/oj ).

(73)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73, ELI  http://data.europa.eu/eli/reg/2014/910/oj ).

(74)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1640 ze dne 31. května 2024 o mechanismech, které mají členské státy zavést za účelem předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně směrnice (EU) 2019/1937 a o změně a zrušení směrnice (EU) 2015/849 (Úř. věst. L, 2024/1640, 19.6.2024, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1640/oj ).

(75)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1322 ze dne 27. června 2023 o Agentuře Evropské unie pro drogy (EUDA) a zrušení nařízení (ES) č. 1920/2006 (Úř. věst. L 166, 30.6.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/1322/oj ).

(76)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2001/1049/oj )

(77)    Nařízení Rady (ES) č. 2965/94 ze dne 28. listopadu 1994 o zřízení Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie (Úř. věst. L 314, 7.12.1994, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/1994/2965/oj ).

(78)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/883/oj ) .

(79)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/1996/2185/oj ).

(80)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2017/1371/oj ).

(81)    Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 41, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dec/2015/443/oj ).

(82)    Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dec/2015/444/oj ).

(83)    Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).

(84)    Komise odhaduje, že v 10 % až 15 % případů trestního vyšetřování existují důvody k použití nástrojů umělé inteligence.

(85)    Trestné činy, podezřelé osoby a pachatelé podle definic na internetových stránkách https://ec.europa.eu/eurostat/cache/metadata/en/crim_sims.htm

(86)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(87)    COM(2025) 570 final; https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52025DC0570.

(88)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), http://data.europa.eu/eli/reg/2016/794/2026-01-11 .

(89)    V zásadě se předpokládá, že co se týče personálního obsazení, zůstanou řídící funkce Europolu v zásadě beze změny. Očekává se, že tento návrh přinese zvýšení efektivity, zejména díky zjednodušení a zefektivnění postupů v oblasti ochrany osobních údajů, čímž se omezí potřeba dalšího personálu pro horizontální řízení a administrativní funkce.

(90)    Finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Unie.

(91)    Společné prohlášení k decentralizovaným agenturám.

(92)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(93)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(94)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(95)    Závazky a platby jsou totožné.

(96)    Závazky a platby jsou totožné.

(97)    Viz poznámka pod čarou Error! Bookmark not defined..

(98)    Viz poznámka pod čarou Error! Bookmark not defined..

(99)    Viz poznámka pod čarou Error! Bookmark not defined..

(100)    Viz poznámka pod čarou Error! Bookmark not defined..