PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE

SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ

Průvodní dokument k

BALÍČKU O BEZPEČNOSTI VÝROBKŮ A DOZORU NAD TRHEM

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o bezpečnosti spotřebních výrobků a návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o dozoru nad trhem s výrobky

1.           Stručný popis problému, subsidiarita a cíle

1.1.        Kontext politiky

Volný pohyb bezpečných a vyhovujících výrobků je jedním ze stavebních kamenů Evropské unie. Tato zásada je významným pilířem jednotného trhu a umožňuje spotřebitelům a podnikům nakupovat či prodávat výrobky v jiném členském státě.

Posouzení dopadů se týká vyráběných nepotravinářských výrobků, které jsou buď podléhají harmonizaci na úrovni EU pro určité kategorie výrobků, nebo jsou předmětem směrnice 2001/95/ES o obecné bezpečnosti výrobků, pokud jde o výrobky určené spotřebitelům. Tento soubor pravidel EU zavedl požadavky na bezpečnost výrobků pro velký počet výrobků, zatímco zbývající kategorie výrobků se řídí ustanoveními Smlouvy o volném pohybu a zásadou vzájemného uznávání.

Účinný dozor nad trhem by měl umožnit, aby nebezpečné nebo jinak škodlivé výrobky byly odhaleny a zadrženy, nebo staženy z trhu a aby byli bezohlední obchodníci a obchodníci páchající trestnou činnost potrestáni. Měl by rovněž působit jako účinný odstrašující prostředek. Na jednotném trhu, kde výrobky volně obíhají, musí být dozor nad trhem vysoce koordinován a schopen reagovat rychle s pokrytím rozsáhlé oblasti.

Dozor nad trhem však nedrží krok s vývojem regulačního rámce Unie. V posledním desetiletí došlo k pokroku díky směrnici o obecné bezpečnosti výrobků, jež měla být provedena do vnitrostátního práva do 15. ledna 2004, a díky vstupu v účinnost dne 1. ledna 2010 nařízení (ES) č. 765/2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh. Tyto právní nástroje společně s pravidly dozoru nad trhem obsaženými v některých odvětvových harmonizačních právních předpisů Unie dnes EU poskytují právní základ pro dozor nad trhem všech spotřebních výrobků (harmonizovaných i neharmonizovaných) a pro všechny harmonizované výrobky (pro spotřebitele a profesionální uživatele). Pravidla dozoru nad trhem jsou však roztříštěná a jejich části lze nalézt v různých právních předpisech Unie (nařízení č. 765/2008, směrnice o obecné bezpečnosti výrobků a odvětvové harmonizační právní předpisy Unie), což pro hospodářské subjekty i vnitrostátní orgány znepřehledňuje situaci.

Celková struktura pravidel Unie týkajících se bezpečnosti výrobků a jejich souladu s předpisy

Výrobky || Spotřebitel || Profesionální uživatel

Harmonizované || odvětvové směrnice a nařízení a směrnice o obecné bezpečnosti výrobků || odvětvové směrnice a nařízení

Neharmonizované || směrnice o obecné bezpečnosti výrobků || vnitrostátní pravidla upravující bezpečnost výrobků v rámci „nařízení o vzájemném uznávání“ články 34–36 SFEU

Tato iniciativa představuje jedno z významných opatření evropského programu pro spotřebitele[1] a Aktu o jednotném trhu II[2], které Komise přijala v roce 2012.

1.2.        Vymezení problému – nebezpečné a nevyhovující výrobky na jednotném trhu

Vnitřní trh s výrobky je obrovský. V roce 2010 dosahoval objem obchodu uvnitř EU s harmonizovanými i neharmonizovanými spotřebními výrobky částky ve výši téměř 1 bilionu EUR. Hodnota obchodu v harmonizovaných odvětvích (se spotřebním zbožím i zbožím pro profesionální uživatele) v zemích EU-27 se odhaduje na nejméně 2 100 miliard EUR.

V rámci vnitřního trhu EU by měly bezpečné výrobky obíhat volně. Pro účinné uplatňování zásady volného pohybu v oblasti bezpečnosti výrobků je nutné, aby bylo posouzení, zda je výrobek bezpečný, či nikoli, a tedy, zda má zůstat na trhu, či nikoli, prováděno stejným způsobem ve všech členských státech. Volný oběh bezpečných výrobků by se měl podporovat a nebezpečné výrobky je třeba účinně vysledovat a odstranit z jednotného trhu EU.

1.2.1.     Problém č. 1: potíže s plněním požadavků EU na bezpečnost výrobků

Plnění požadavků EU na bezpečnost výrobků je často pro hospodářské subjekty obtížné, protože obecně platí, že nároky v oblasti tzv. neharmonizovaných výrobků nejsou shodné s těmi, jež platí v harmonizované oblasti. V neharmonizované oblasti jsou navíc požadavky EU na bezpečnost výrobků často nejasné a chybí zde podrobná referenční kritéria pro hodnocení bezpečnosti, zatímco v harmonizované oblasti dochází k tomu, že různé a vzájemně se překrývající aspekty bezpečnosti výrobků narušují právní jistotu.

Nebezpečné a nevyhovující výrobky nejenže představují riziko pro spotřebitele a další uživatele, ale mají rovněž významné hospodářské důsledky: vedou k nekalé hospodářské soutěži. Hospodářské subjekty, které nedodržují pravidla, mohou dosáhnout významných úspor na nákladech na dodržování předpisů. Mohou následně nabízet své výrobky za nižší ceny než jejich konkurenti, kteří předpisy dodržují. V odvětvích, kde panuje tvrdá konkurence levných výrobků z dovozu, je evropský průmysl v nevýhodě. Výrobci, kteří respektují předpisy, jsou tudíž „potrestáni“ a soulad s předpisy se stává „konkurenční nevýhodou“.

S tím, jak se obchod stále více globalizuje, se problém výrobků, které nejsou bezpečné a v souladu s předpisy, stále více (nikoli však výhradně) týká zboží dováženého ze třetích zemí.

1.2.2.     Problém č. 2: dozor nad trhem s výrobky v rámci jednotného trhu je roztříštěný

I přes rozsáhlou harmonizaci bezpečnostních norem a jiných požadavků na výrobky (např. ekologických) v celé Unii a navzdory skutečnosti, že mnoho výrobků je pravidelně uváděno na trh ve více než jednom členském státě, je jednotný trh regulován 27 samostatnými systémy vymáhání práva.

Významným důvodem pro značný počet nevyhovujících výrobků na trhu je, že dozor nad trhem v rámci Evropské unie nefunguje účinně. Hlavní příčiny neúčinného a neefektivního dozoru nad jednotným trhem jsou: slabá koordinace mezi orgány dozoru nad trhem z různých členských států, špatné fungování postupů na úrovni EU pro výměnu informací o rizicích výrobků a nedůsledné prosazování opatření pro bezpečnost výrobků v celé EU.

Pokud je zapotřebí opatření přesahující hranice státu, musí orgány spoléhat na své protějšky v jiných členských státech. Na rozdíl od jiných oblastí (např. nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele nebo směrnice o službách) však v oblasti bezpečnosti výrobků orgány dozoru nad trhem nemohou využít postupů pro účinné přeshraniční vymáhání práva. Dochází tedy k velkému plýtvání zdroji a významné ztrátě synergie.

1.3.        Právo EU jednat

Jednotný trh s výrobky je klíčovým úspěchem Evropské unie. Odstranění překážek pro spotřební a jiné výrobky však nabízí řadu příležitostí bezohledným obchodníkům, kteří neuplatňují pravidla pro bezpečnost spotřebitelů či odmítají dodržovat právní předpisy EU týkající se výrobků. EU má proto právo na základě článku 114 Smlouvy o fungování EU jednat s cílem zajistit správné fungování jednotného trhu se spotřebními výrobky a zvýšit efektivitu přeshraničního dozoru nad trhem. Ustanovení čl. 168 odst. 1 a čl. 169 odst. 1 Smlouvy o fungování EU toto právo jednat doplňují. V prvním z obou ustanovení se uvádí, že při vymezení a provádění všech politik a činností Unie je zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví; druhé ustanovení říká, že k podpoře zájmů spotřebitelů a k zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele přispívá Unie mimo jiné k ochraně zdraví, bezpečnosti a hospodářských zájmů spotřebitelů.

I přes existenci jednotného trhu EU jsou za prosazování požadavků na bezpečnost výrobků odpovědné členské státy. V souladu se zásadou subsidiarity jsou opatření proti výrobkům, které představují riziko, prováděna členskými státy. Nicméně způsob, kterým je dozor nad trhem vykonáván a organizován, se značně liší stát od státu.

Rozdíly v organizaci dozoru nad trhem na vnitrostátní úrovni způsobují problémy vzhledem k tomu, že kontroly na státních hranicích prakticky zmizely. Pro zajištění toho, aby na trhu obíhaly pouze bezpečné a vyhovující výrobky, jsou všechny členské státy závislé na dozoru nad trhem svých sousedů. Z toho vyplývá, že nedostatky v organizaci dozoru nad trhem v jednom členském státě mohou vážně narušovat úsilí jiných členských států. Z tohoto důvodu je třeba opatření EU na řešení daného problému.

1.4.        Cíle

1.4.1.     Obecné cíle politiky

Obecným cílem této iniciativy je zlepšit fungování vnitřního trhu a dosáhnout vysoké úrovně ochrany spotřebitelů a jiných uživatelů výrobků prostřednictvím snížení počtu nebezpečných nebo nevyhovujících výrobků na trhu.

1.4.2.     Specifické cíle politiky

· upevnění a zesílení požadavků EU na bezpečnost výrobků,

· lepší koordinace a větší účinnost činnosti dozoru nad trhem v rámci jednotného trhu EU se zbožím,

· zjednodušení právního rámce EU.

1.4.3.     Operativní cíle politiky

· zajištění jednotnosti požadavků EU na bezpečnost výrobků,

· snížení míry nejednoznačnosti požadavků na bezpečnost výrobků u neharmonizovaných spotřebních výrobků,

· posílení mechanismů spolupráce EU,

· zajištění větší soudržnosti postupů EU v oblasti bezpečnosti výrobků,

· účinnější opatření pro bezpečnost výrobků v celé EU.

2.           Možnosti politiky

Předkládané možnosti politiky Komise stanovila v úzké spolupráci se všemi skupinami zúčastněných stran. Některé možnosti politiky byly však v rané fázi vyřazeny, včetně regulace bezpečnosti služeb, přijetí požadavků na bezpečnost výrobků pro neharmonizované profesionální výrobky[3], přijetí zvláštních předpisů týkajících se výrobků uváděných na trh prostřednictvím internetu a zrušení obecného požadavku, že všechny spotřební výrobky musí být bezpečné.

2.1.        Specifický cíl politiky č. 1: upevnění a posílení pravidel EU v oblasti bezpečnosti výrobků

2.1.1.     Operativní cíl politiky: zajištění jednotnosti požadavků EU na bezpečnost výrobků

Možnost 1.A – základní scénář: zachování rozdílů mezi požadavky na bezpečnost spotřebních výrobků a požadavky na bezpečnost harmonizovaných výrobků

Možnost 1.B – sladění požadavků na bezpečnost spotřebních výrobků s požadavky na bezpečnost harmonizovaných výrobků

Možnost 1.C – požadavky na bezpečnost spotřebních výrobků budou stanoveny méně přísně, než požadavky na bezpečnost harmonizovaných výrobků

Možnost 1.D – požadavky na bezpečnost spotřebních výrobků budou stanoveny přísněji, než požadavky na bezpečnost harmonizovaných výrobků

2.1.2.     Operativní cíl politiky: snížení míry nejednoznačnosti požadavků na bezpečnost výrobků u neharmonizovaných spotřebních výrobků

Možnost 2.A – základní scénář: existence přednormalizačních postupů pro neharmonizované spotřební výrobky, které nejsou v souladu s novým režimem evropské normalizace

Možnost 2.B – přímá použitelnost ad hoc požadavků na bezpečnost

Možnost 2.C – zrušení formálního přijetí nezávazných ad hoc požadavků na bezpečnost (přizpůsobení se novému režimu evropské normalizace)

Možnost 2.D – zrychlený postup pro přijímání stávajících evropských norem bez pověření

2.2.        Specifický cíl politiky č. 2: lepší koordinace a větší účinnost činnosti dozoru nad trhem v rámci jednotného trhu EU se zbožím

2.2.1.     Operativní cíl politiky: posílení mechanismů spolupráce EU

Možnost 3.A – základní scénář: zachování stávající situace založené převážně na dobrovolné koordinaci dozoru nad trhem

Možnost 3.B – koordinace přeshraničního uplatňování opatření vyplývajících z dozoru nad trhem uskutečňovaného „v terénu“

Možnost 3.C – celková racionalizace koordinace činností dozoru nad trhem

Možnost 3.D – centralizace dozoru nad trhem v rámci EU, pokud jde o oblast nepotravinářských výrobků (agentura EU pro dozor nad trhem)

2.2.2.     Operativní cíl politiky: zajištění větší soudržnosti postupů EU v oblasti bezpečnosti výrobků

Možnost 4.A – základní scénář: zachování souběžných oznámení podle postupu v rámci systému RAPEX a ochranného postupu

Možnost 4.B – zjednodušení postupu v rámci systému RAPEX

Možnost 4.C – zjednodušení postupu v rámci systému RAPEX a jeho sladění s ochranným postupem

2.2.3.     Operativní cíl politiky: účinnější opatření pro bezpečnost výrobků v celé EU

Možnost 5.A – základní scénář: zachování opatření pro bezpečnost výrobků v celé EU, kterou lze použít nepřímo, a to pouze po dobu jednoho roku

Možnost 5.B – rozšíření rozsahu působnosti opatření pro bezpečnost výrobků v celé EU na harmonizované nespotřební výrobky

Možnost 5.C – zajištění přímé použitelnosti opatření pro bezpečnost výrobků v celé EU

Možnost 5.D – odstranění omezené platnosti opatření pro bezpečnost výrobků v celé EU

Možnost 5.E – kombinace možností 5.B, 5.C a 5.D

2.3.        Specifický cíl politiky č. 3: zjednodušení právního rámce EU

Uvedené dva specifické cíle politiky jsou doplněny cílem zjednodušit legislativní rámec pro bezpečnost výrobků a dozor nad trhem. Zjednodušení spočívá ve 1) sloučení pravidel pro dozor nad trhem obsažených v různých právních předpisech do jediného horizontálního nařízení o dozoru nad trhem, 2) přeměně revidované směrnice o obecné bezpečnosti výrobků na nařízení a 3) zrušení směrnice 87/357/EHS a přenesení její koncepce, že výrobky napodobující potraviny nesmí ohrožovat zdraví a bezpečnost spotřebitelů, do nového nařízení o bezpečnosti spotřebních výrobků, které nahrazuje směrnici o obecné bezpečnosti výrobků.

3.           Analýza dopadů a srovnání zamýšlených možností politiky

Vzhledem k tomu, že neexistují spolehlivé statistiky, ba ani odhady týkající se počtu nebezpečných a neharmonizovaných spotřebních výrobků či počtu nevyhovujících harmonizovaných výrobků, má posouzení možností především kvalitativní charakter.

3.1.        Specifický cíl politiky č. 1: upevnění a posílení pravidel EU v oblasti bezpečnosti výrobků

3.1.1.     Operativní cíl politiky: zajištění jednotnosti požadavků EU na bezpečnost výrobků

Aby byla spotřebitelům a ostatním uživatelům poskytována stejně vysoká úroveň ochrany proti nebezpečným výrobkům v celé EU a aby se zabránilo překážkám na vnitřním trhu EU, musí být pravidla EU v oblasti bezpečnosti výrobků zřetelná a slučitelná napříč různými výrobními odvětvími.

Srovnání možností vůči základnímu scénáři

Možnosti Oblasti || Možnost 1.B || Možnost 1.C || Možnost 1.D

Bezpečnost spotřebitelů || ++ || - || ++

Právní jasnost a jistota || ++ || + || -

Účinnost a efektivita dozoru nad trhem || ++ || -- || +

Srovnání změny v nákladech pro hospodářské subjekty vůči základnímu scénáři

Možnosti Druhy nákladů || Možnost 1.B || Možnost 1.C || Možnost 1.D

Náklady na zjišťování informací / právní náklady || snížení || mírný pokles || 0

Výrobní náklady || 0* || 0 || zvýšení

* mírné zvýšení s výjimkou velmi malé skupiny výrobců

Upřednostňovaná možnost: Možnost 1.B – sladění požadavků na bezpečnost spotřebních výrobků s požadavky na bezpečnost harmonizovaných výrobků

3.1.2.     Operativní cíl politiky: snížení míry nejednoznačnosti požadavků na bezpečnost výrobků u neharmonizových spotřebních výrobků

Možnosti politiky zaměřené na snížení nejednoznačnosti požadavků na bezpečnost výrobků, pokud jde o neharmonizované spotřební výrobky, jsou posuzovány podle toho, jak snadno mohou vést k vytváření evropských norem podle pravidel obecné bezpečnosti výrobků, k soudržnosti postupů v rámci obecného režimu podle nového normalizačního nařízení (EU) č. 1025/2012, a z hlediska nákladů pro veřejnou správu.

Vzhledem k tomu, že obě možnosti 2.C a 2.D respektují požadavky na adekvátní časový rámec a snížení administrativní zátěže, lze je obě považovat za lepší než možnost 2.B. Mezi možnostmi 2.C a 2D je možné upřednostnit možnost 2.C oproti možnosti 2.D, a to na základě kritéria soudržnosti postupů týkajících se vyžadování norem.

Srovnání možností vůči předem stanoveným kritériím

Možnosti Kritéria || Možnost 2.B || Možnost 2.C || Možnost 2.D

Rychlost || - || + || ++

Soudržnost || - || + || -

Náklady orgánů (vnitrostátních orgánů i orgánů EU) || beze změny || snížení || snížení

Upřednostňovaná možnost: Možnost 2.C – zrušení formálního přijetí nezávazných ad hoc požadavků na bezpečnost (přizpůsobení se novému režimu evropské normalizace)

3.2.        Specifický cíl politiky č. 2: lepší koordinace a větší účinnost činnosti dozoru nad trhem v rámci jednotného trhu EU se zbožím

3.2.1.     Operativní cíl politiky: posílení mechanismů spolupráce EU

Dopad různých možností politiky byl posouzen a porovnán z hlediska kritérií účinnosti a efektivity dozoru nad trhem vzhledem k dostupným zdrojům a cíli zajistit hladký a plynulý dozor nad trhem v rámci jednotného trhu EU.

Na rozdíl od možností 3.B a 3.C, jejichž cílem je dosáhnout více se stejným množstvím zdrojů, možnost 3.D by pravděpodobně vedla k větším výhodám pro jednotný trh EU a bezpečnost spotřebitelů, ale vyžádala by si značné investice za účelem vytvoření centralizovaného rámce EU pro dozor nad trhem v oblasti bezpečnosti nepotravinářských výrobků. Nicméně u možnosti 3.D by pouze některé činnosti (jako jsou systémové inspekce, vzájemná hodnocení kvality fungování orgánů dozoru nad trhem v členských státech, monitorování koordinace mezi donucovacími orgány a národními kontaktními místy RAPEX) mohly být převedeny na ústřední úroveň EU. Naopak hlavní činnosti v oblasti dozoru nad trhem, jako jsou inspekce v prostorách výrobců, dovozců a distributorů na místě, zkoušky výrobků, posuzování rizik a řízení rizik, by musely zůstat na vnitrostátní úrovni.

Možnost 3.C se tedy zdá být nejvhodnější z hlediska splnění cíle dosažení soudržného a jednotného rámce pro decentralizovaný dozor nad trhem v rámci jednotného trhu EU. Z hlediska výhod je tato možnost lepší než možnost 3.B, ale potenciálně horší než možnost 3.D; pokud jde o náklady, je rovna možnosti 3.B, ale je lepší než možnost 3.D.

Srovnání možností vůči základnímu scénáři

Možnosti Oblasti || Možnost 3.B || Možnost 3.C || Možnost 3.D

Bezpečnost spotřebitelů/uživatelů || + || ++ || ++

Konkurenceschopnost hospodářských subjektů, které plní předpisy || + || ++ || ++

Účinnost dozoru nad trhem || + || ++ || +++

Efektivita dozoru nad trhem || + || ++ || +

Potenciál harmonizace přístupů k prosazování práva v rámci vnitřního trhu || + || ++ || +++

Srovnání změny v nákladech pro veřejné orgány vůči základnímu scénáři

Možnosti Druhy nákladů || Možnost 3.B || Možnost 3.C || Možnost 3.D

Náklady pro vnitrostátní orgány dozoru nad trhem || mírné zvýšení || mírné zvýšení || zvýšení

Náklady pro EU || mírné zvýšení || mírné zvýšení || vysoký nárůst

Upřednostňovaná možnost: 3.C – racionalizace celkové koordinace decentralizovaného dozoru nad trhem v rámci jednotného trhu EU.

3.2.2.     Operativní cíl politiky: zajištění větší soudržnosti postupů EU v oblasti bezpečnosti výrobků

Dané možnosti byly posouzeny a porovnány podle kritérií účinnosti při sledování nebezpečných výrobků a efektivity řízení oznamovacích postupů EU ze strany členských států a Komise.

Možnost 4.A by nijak neodstranila ani nezmírnila případné nedostatky stávajících oznamovacích postupů EU, a proto není k dosažení sledovaného cíle vhodná. Obě možnosti 4.B a 4.C by poskytly účinné prostředky pro dohledatelnost nebezpečných výrobků na vnitřním trhu EU, neboť obě počítají se zjednodušením podmínek oznámení v systému RAPEX, a cíl spočívající v lepším fungování postupů varování o nebezpečných nepotravinářských výrobcích by tak byl splněn. Možnost 4.C se zdá být lepší než možnost 4.B, protože by přinesla dodatečnou výhodu v podobě zefektivnění různých postupů, a tudíž i větší uživatelské přívětivosti při jejich aplikaci.

Srovnání změny vůči základnímu scénáři ve vztahu k veřejným orgánům

Možnosti Kritéria || Možnost 4.B || Možnost 4.C

Účinnost při dohledávání nebezpečných výrobků || zvýšení || zvýšení

Náklady vnitrostátních orgánů dozoru nad trhem || mírný pokles || snížení

Náklady EU || 0 || snížení

Upřednostňovaná možnost: Možnost 4.C – zjednodušení postupu v rámci systému RAPEX a jeho sladění s ochranným postupem

3.2.3.     Operativní cíl politiky: účinnější opatření pro bezpečnost výrobků v celé EU

Ke splnění cíle, který spočívá v dosažení větší účinnosti opatření na úrovni EU proti výrobkům představujícím riziko, a to zejména v situacích, kdy jednotlivá opatření členských států nedokážou zajistit jednotnou reakci, je nutné, aby byla opatření EU týkající se bezpečnosti výrobků včasná, předvídatelná a účinně prováděná vnitrostátními orgány dozoru nad trhem.

Přímá použitelnost opatření EU v oblasti bezpečnosti výrobků v kombinaci s možností jejich přijetí buď na dobu stanovenou podle jednotlivých případů, nebo bez omezení jejich platnosti představuje nejlepší způsob, jak dosáhnout včasné, účinné a předvídatelné reakce na problémy související a bezpečností výrobků. Opatření EU v oblasti bezpečnosti výrobků by mohla být přímo použitelná, což orgánům dozoru nad trhem umožní přijímat donucovací opatření bez dalšího prodlení a nejistoty související s prováděním daných opatření do vnitrostátního práva v každém členském státě.

Srovnání možností 5.B, 5.C a 5.D vůči předem stanoveným kritériím

Možnosti Kritéria || Možnost 5.B || Možnost 5.C || Možnost 5.D || Možnost 5.E

Rychlost || 0 || + || + || ++

Předvídatelnost || 0 || 0 || + || ++

Účinné uplatňování || + || ++ || 0 || +++

Upřednostňovaná možnost: Možnost 5.E – kombinace možností 5.B, 5.C a 5.D

4.           Forma právních nástrojů

Navrhuje se, aby se zvolené možnosti odrazily ve dvou různých právních nástrojích:

Problém 1 by se vyřešil přijetím nařízení o bezpečnosti spotřebních výrobků, které nahrazuje směrnici o obecné bezpečnosti výrobků a které by zachovalo obecný požadavek, že veškeré spotřební výrobky musí být bezpečné a musí splňovat příslušná ustanovení přílohy 1 rozhodnutí č. 768/2008/ES[4], pokud jde o povinnosti hospodářských subjektů. Problém 2 by se vyřešil novým nařízením o dozoru nad trhem s výrobky, které by představovalo hlavní nástroj pro dozor nad trhem v oblasti nepotravinářského zboží. Ustanovení týkající se dozoru nad trhem v právních předpisech EU o vnitřním trhu, která jsou v současnosti rozptýlena v několika odvětvových právních předpisech EU, nařízení (ES) č. 765/2008 a směrnici o obecné bezpečnosti výrobků, by byla nahrazena ustanoveními tohoto nového nařízení.

Nařízení, které by bylo přímo použitelné ve všech členských státech, by dosáhlo velmi vysokého stupně harmonizace pravidel bezpečnosti spotřebních výrobků a dozoru nad trhem. Nařízení o bezpečnosti spotřebních výrobků by zavedlo povinnosti hospodářských subjektů, které by byly přímo vynutitelné (a tudíž by nastolilo rovné podmínky pro všechny), a umožnilo by orgánům dozoru nad trhem okamžitě jednat v případě výskytu nebezpečných spotřebních výrobků nebo jejich nesouladu s předpisy, aniž by bylo nutné tato pravidla provést do rozdílných vnitrostátních právních předpisů.

5.           Monitorování a hodnocení

Kromě hodnocení právních nástrojů po pěti letech od jejich vstupu v platnost se bude uplatňování pravidel EU v oblasti bezpečnosti výrobků i monitorovat, a to prostřednictvím shromažďování relevantních informací z i) průzkumů Eurobarometru týkajících se bezpečnosti spotřebitelů, ii) informačního systému GRAS-RAPEX, iii) obecného systému informační podpory (ICSMS) a iv) monitorování ukazatelů prosazování práva, v jehož rámci se sledují určité parametry dozoru nad trhem v členských státech.

Průzkumy Eurobarometru mohou měřit, jak spotřebitelé a hospodářské subjekty vnímají bezpečnost výrobků na trhu. Toto vnímání je důležité pro hodnocení, zda tato iniciativa přispěla ke zvýšení úrovně bezpečnosti spotřebních výrobků, jakož i ke zvýšení důvěry spotřebitelů v trh a regulační rámec.

Přínos budoucích právních předpisů pro snížení nákladů na dodržování předpisů ze strany hospodářských subjektů a větší zisky pramenící ze spravedlivější hospodářské soutěže a eliminace těch účastníků trhu, kteří nedodržují pravidla, by mohly být posouzeny v ad hoc studiích, a to zejména těch, které si nechá vypracovat průmysl.

Lepší koordinace a účinnost činností dozoru nad trhem v rámci jednotného trhu by mohly být prokázány pomocí monitorování ukazatelů prosazování práva a údajů ohlašovaných a vyměňovaných prostřednictvím informačních systémů, které budou na základě nových právních předpisů dále zdokonaleny.

[1]               COM(2012) 225 final.

[2]               COM(2012) 573 final.

[3]               Profesionálními výrobky se rozumějí výrobky, které jsou používány pouze profesionálními uživateli, a nikoli spotřebiteli, jako jsou průmyslové stroje, suroviny nebo polotovary.

[4]               Články R1 – R7.