EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 23.6.2026

COM(2026) 313 final

2026/0172(COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech a evropském příkazu k distanční účasti (přepracované znění)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Trestná činnost stále častěji zahrnuje přeshraniční prvky a představuje vážný problém pro bezpečnost v EU. Zločinecké sítě a teroristické organizace bez problémů páchají svou trestnou činnost v několika různých jurisdikcích zároveň. K řešení těchto hrozeb proto potřebujeme takové systémy trestního soudnictví EU, které budou disponovat účinnými nástroji a budou spolehlivě spolupracovat.

Směrnice 2014/41/ EU 1 (dále jen „směrnice“) zavedla evropský vyšetřovací příkaz jako nástroj pro přeshraniční shromažďování důkazů v trestních věcech. Směrnice byla reakcí na zřetelně identifikovanou praktickou potřebu komplexního rámce založeného na vzájemném uznávání pro získávání důkazů v případech s přeshraničním rozměrem. Od května 2017, kdy se začala uplatňovat, nabízí směrnice justičním a jiným příslušným orgánům cenný nástroj, který je široce využíván ve všech zúčastněných členských státech.

Cílem desátého kola vzájemných hodnocení 2 , jež se konalo v letech 2023 až 2024, bylo vyhodnotit uplatňování a provádění směrnice. Hodnocení, které vycházelo z údajů Eurojustu 3 a Evropské justiční sítě v trestních věcech (EJS) 4 , potvrdilo, že evropské vyšetřovací příkazy byly využívány často. Hodnocení rovněž poskytlo cennou příležitost určit oblasti pro zlepšení a rozvoj, a to i na úrovni EU. Závěrečná zpráva desátého kola vzájemných hodnocení o provádění evropských vyšetřovacích příkazů (dále jen „závěrečná zpráva o vzájemných hodnoceních“) 5 identifikovala několik oblastí, kde členské státy vykládají směrnici odlišně nebo kde chybí specifické postupy; konkrétně se jedná o tyto oblasti: i) používání důkazů pro jiné účely; ii) definice „odposlechu telekomunikačního provozu“; iii) používání technických záznamových zařízení a vztah mezi evropským vyšetřovacím příkazem a přeshraničním sledováním podle článku 40 Úmluvy k provedení Schengenské dohody 6 a iv) používání dříve vyměňovaných informací z oblasti vymáhání práva jako důkazů. Zpráva dospěla k závěru, že tyto nedostatky brání důslednému provádění, a vyzvala Komisi, aby zvážila legislativní změny s cílem tyto otázky vyjasnit. Kromě toho upozornila na problémy týkající se provádění článku 24 směrnice (o výsleších za použití videokonference) a vyzvala Komisi, aby se „na legislativní úrovni zabývala otázkou účasti obviněné osoby na soudním jednání prostřednictvím videokonference z jiného členského státu“.

Kromě toho dospěla Skupina na vysoké úrovni pro přístup k údajům pro účely účinného prosazování práva k názoru, že přeshraniční žádosti o zákonný odposlech představují pro donucovací orgány několik problémů. V závěrečné zprávě 7 bylo navrženo prozkoumat, jak by směrnice mohla lépe podpořit účinné přeshraniční žádosti o zákonný odposlech.

Potřeba cíleného legislativního opatření byla rovněž potvrzena operativními zjištěními hlášenými Eurojustem 8 a EJS 9 , zprávou Fóra na vysoké úrovni o budoucnosti trestního soudnictví EU 10 a posouzením provádění doporučení Rady (EU) 2022/915 11 členskými státy. 

Příslušná judikatura Soudního dvora Evropské unie rovněž objasnila, jak by měly být vykládány některé aspekty směrnice o evropském vyšetřovacím příkazu, a upozornila na oblasti, v nichž je vhodné další legislativní vyjasnění. Některé případy se týkají konkrétně výkladu článku 24 směrnice 12 . Zdůrazňují právní nejistotu, pokud jde o oblast působnosti, podmínky, za nichž lze videokonference použít v trestním řízení, a rozsah, v jakém lze v tomto ohledu požádat o pomoc podle směrnice nad rámec hlavního účelu dokazování. 

V této souvislosti sleduje návrh dva hlavní cíle:

(1)zlepšit právní jasnost a operativní účinnost přeshraničního shromažďování důkazů v EU řešením cílených nedostatků zjištěných při uplatňování směrnice a

(2)vypracovat společná pravidla pro podávání žádostí o pomoc, aby se pro podezřelé a obviněné osoby a oběti usnadnila distanční účast na jednáních trestního soudu z jiného členského státu. 

Řešení těchto nedostatků by přispělo k účinnější justiční spolupráci a zvýšilo vzájemnou důvěru mezi členskými státy.

Pokud jde o první cíl, návrh usiluje o zajištění jednotnějšího výkladu a uplatňování zásadních ustanovení směrnice ve všech zúčastněných členských státech tím, že vyjasňuje pojmy a procesní pravidla, jež vedly k rozdílným vnitrostátním postupům. Hodlá zejména poskytnout větší právní jistotu, pokud jde o: i) používání důkazů pro jiné účely a jejich další předávání; ii) definici pojmu „telekomunikační provoz“ a procesní aspekty postupu oznamování odposlechu bez potřeby technické pomoci jiného členského státu; iii) definici „vydávajícího orgánu“ a iv) postupy pro žádost o používání informací dříve vyměňovaných mezi donucovacími orgány nebo spontánně vyměňovaných mezi justičními orgány jako důkazů.

Návrh rovněž stanoví pravidla pro používání technických záznamových zařízení a pro přeshraniční sledování za účelem shromažďování důkazů a objasňuje interakci mezi evropským vyšetřovacím příkazem a opatřeními přeshraničního sledování podle článku 40 Úmluvy k provedení Schengenské dohody. Jeho cílem je rovněž zlepšit včasné provádění některých vyšetřovacích úkonů, což zahrnuje shromažďování důkazů v reálném čase, jako je sledování zásilek, a rovněž odposlech telekomunikačního provozu a přeshraniční sledování. Toho bude dosaženo tím, že se umožní prozatímní provádění takových vyšetřovacích úkonů, je-li to nezbytně nutné k zajištění jejich účinnosti. To je obzvláště důležité při vyšetřování organizované trestné činnosti, kdy je použití těchto zvláštních vyšetřovacích technik nezbytné pro shromažďování důkazů. Návrh se navíc zabývá nedostatky zjištěnými ve formuláři evropského vyšetřovacího příkazu. Cílem návrhu je tak posílit praktické fungování společného rámce pro získávání důkazů v přeshraničních případech, mimo jiné omezením právních nejasností, které mohou vést ke zpožděním, odmítnutí výkonu nebo nejednotným procesním zárukám.

Pokud jde o druhý cíl, výsledky konzultací ukázaly, že pouze některé členské státy mají zvláštní pravidla pro přeshraniční distanční účast na jednáních v trestních věcech a obsah těchto pravidel se značně liší. V některých případech vnitrostátní rámce dokonce ani nestanoví zapojení orgánů z členských států, v nichž se daná osoba nachází. Tato roztříštěnost je problematická jak z hlediska ochrany procesních práv dotčených osob, tak z hlediska účinné justiční spolupráce. Musí být zavedeny společné postupy, standardy a vhodné záruky, aby řízení byla spravedlivá a aby bylo možné účinně využívat technologie pro videokonference v přeshraničních trestních řízeních. To zvyšuje účinnost justiční spolupráce a posiluje vzájemnou důvěru v unijní prostor svobody, bezpečnosti a práva.

Cílem navrhovaných pravidel pro distanční účast na jednáních trestního soudu je proto především zajistit, aby bylo účinněji uplatňováno právo být přítomen při řízení před soudem a účinně se účastnit soudních jednání, jak je zaručeno právem Unie, a sice články 47 a 48 Listiny základních práv EU a směrnicí (EU) 2016/343 13 . V praxi mohou osoby zapojené do trestního řízení, které využily svého práva na volný pohyb a pobývají nebo se dočasně zdržují v jiném členském státě, za konkrétních okolností daného případu upřednostnit distanční účast namísto cesty za účelem osobní účasti. Případně se mohou potýkat s legitimními překážkami při fyzické účasti na jednáních v členském státě, který vede řízení, jako jsou zdravotní omezení, pečovatelské povinnosti, omezení spojená se zbavením osobní svobody v jiném členském státě nebo jiné oprávněné důvody. V takových situacích může být dotčená osoba v důsledku své situace de facto nucena vzdát se svého práva být přítomna při řízení před soudem pouze z toho důvodu, že nemůže cestovat za účelem osobní účasti na jednání, i když by se jej ve skutečnosti zúčastnit chtěla. Usnadněním distanční účasti se proto iniciativa snaží snížit počet přeshraničních soudních řízení v nepřítomnosti a zajistit, aby výkon práva na volný pohyb v rámci Unie v praxi neomezoval účinné požívání procesních práv v trestním řízení. Zejména se očekává, že iniciativa zredukuje i rizika sekundární viktimizace obětí trestných činů tím, že ve vhodných případech omezí potřebu opakovaného cestování, zbytečné vystavení stresujícímu prostředí nebo přímou konfrontaci s podezřelou nebo obviněnou osobou v přeshraničních situacích.

Navíc pokud donucovací opatření a předání nejsou nezbytná nebo přiměřená, může distanční účast v určitých případech představovat alternativu fyzického předání osoby podle rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/SVV 14 .

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Stávající návrh přepracovaného znění posiluje právní rámec EU pro nástroje přeshraniční justiční spolupráce v trestních věcech tím, že vyplňuje mezery zjištěné ve směrnici a zachovává soulad s ostatními nástroji.

Navrhované cílené změny evropského vyšetřovacího příkazu jsou v souladu se stávajícími nástroji Unie v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech a doplňují je mimo jiné tímto způsobem:

–Úmluva o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie 15 stanovením postupu pro žádost o souhlas s tím, že informace dříve spontánně vyměňované mezi justičními orgány podle uvedené úmluvy budou použity jako důkazy,

–Úmluva k provedení Schengenské dohody vyjasněním vztahu mezi jejím článkem 40 o přeshraničním sledování a rámcem evropského vyšetřovacího příkazu,

–směrnice o výměně informací mezi donucovacími orgány 16 stanovením postupu pro žádost o souhlas s tím, že informace dříve vyměňované mezi donucovacími orgány podle uvedené směrnice budou použity jako důkazy.

Iniciativa je rovněž v souladu s nařízeními o Eurojustu 17 a Úřadu evropského veřejného žalobce 18 , jakož i s rozhodnutím Rady o Evropské soudní síti 19 , a vytváří s nimi přímé vazby.

Pokud jde o nová pravidla pro podávání žádostí o pomoc s cílem usnadnit distanční účast na jednáních trestního soudu z jiného členského státu prostřednictvím evropského příkazu k distanční účasti, návrh vyplňuje stávající mezeru v acquis Unie, které upravuje distanční účast pouze ve specifických souvislostech a pro omezené účely.

Nařízení (EU) 2023/2844 20 vytváří právní rámec pro používání videokonferencí a jiných technologií komunikace na dálku v přeshraničních řízeních. V trestních věcech poskytuje článek 6 uvedeného nařízení právní základ pro použití videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku k výslechu podezřelých, obviněných nebo odsouzených osob a jiných dotčených osob v rámci omezeného počtu postupů justiční spolupráce konkrétně uvedených v daném ustanovení 21 . Nový rámec stanoví zvláštní opatření pro distanční účast podezřelých a obviněných osob a obětí trestných činů na soudních jednáních v hlavním řízení, jež se jich týkají, aby se jich mohly účastnit na dálku z jiného členského státu. Tím vyplňuje mezeru v právních předpisech ve stávajícím rámci Unie pro digitalizaci trestního soudnictví, která se omezuje na digitalizaci výslechů v postupech justiční spolupráce.

Článek 24 směrnice upravuje výslechy za použití videokonference nebo jiného audiovizuálního přenosu pro důkazní účely. Podle uvedeného ustanovení lze evropský vyšetřovací příkaz vydat za účelem výslechu svědka, znalce či podezřelé nebo obviněné osoby nacházející se v jiném členském státě prostřednictvím videokonference s cílem shromáždit důkazy. Jak objasnil Soudní dvůr, článek 24 se vztahuje na výslechy za účelem shromáždění důkazů, jejichž výkon nepřekračuje rámec toho, co je pro tento účel nezbytné 22 .

Naproti tomu cílem tohoto návrhu je usnadnit plnou účast z jiného členského státu na všech druzích jednání trestního soudu, a to jak v předsoudní, tak v soudní fázi řízení, podle toho, zda je dotčená osoba podezřelou nebo obviněnou osobou, či obětí trestného činu. Plná účast zahrnuje plný výkon procesních práv, na která má dotčená osoba nárok, jako by byla na jednání fyzicky přítomna.

Pokud jde o oběti trestných činů, článek 17 směrnice 2012/29/EU 23 stanoví možnost vyslechnout oběti nacházející se v jiném členském státě prostřednictvím videokonferenční technologie a vyžaduje, aby členské státy v rozsahu, v jakém to umožňuje právo Unie a vnitrostátní právo, usnadnily účast obětí prostřednictvím videokonferencí s přihlédnutím k jejich postavení v řízení. Tento návrh proto doplňuje uvedený rámec tím, že stanoví zvláštní pravidla a záruky pro distanční účast obětí na jednáních trestního soudu, včetně pravidel týkajících se procesních záruk, technických opatření a účinné účasti.

Návrh je rovněž plně v souladu s acquis Unie v oblasti procesních práv v trestním řízení. Článek 8 směrnice (EU) 2016/343 zakotvuje právo podezřelých a obviněných osob být přítomny při řízení před soudem. Aniž je dotčeno toto právo a standardy stanovené uvedenou směrnicí pro řízení v nepřítomnosti, je cílem tohoto návrhu posílit výkon práva být přítomen při řízení před soudem. Tohoto cíle má být dosaženo tak, že se dotčeným osobám umožní účastnit se jednání distančně prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku, pokud jsou splněny přísné podmínky a je zaručena řada záruk. Cílem návrhu je zároveň zajistit, aby procesní práva a záruky, které byly navrženy tak, aby byly vykonávány osobně, mohly být v případě potřeby rovněž účinně vykonávány distančně.

Nová ustanovení o evropských příkazech k distanční účasti přispívají ke zlepšení přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních trestních řízeních. Umožňují podezřelým a obviněným osobám a obětem trestných činů, které z oprávněných důvodů pobývají, jsou zadržovány nebo se dočasně zdržují v jiném členském státě, účinně se účastnit trestního řízení, aniž by musely cestovat do vydávajícího státu. Návrh tak může za vhodných okolností představovat alternativu fyzického předání podle rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/SVV, a to kdykoliv, když se donucovací opatření nepovažuje v konkrétním případě za nezbytné a sledovaný cíl je omezen na zajištění účasti dané osoby na výslechu nebo řízení před soudem.

•    Soulad s ostatními politikami Unie

Tento balíček iniciativ v oblasti trestního soudnictví sleduje soudržný a doplňkový cíl: posílení schopnosti Unie předcházet závažné přeshraniční trestné činnosti ve stále komplexnější bezpečnostní situaci, odhalovat tuto činnost, vyšetřovat ji a stíhat. Modernizací právních rámců upravujících spolupráci mezi donucovacími, justičními a dalšími příslušnými orgány se balíček snaží posílit účinnost, soudržnost a interoperabilitu struktury vnitřní bezpečnosti Unie.

Jádrem tohoto úsilí jsou navrhované revize nařízení o Europolu a Eurojustu. Europol a Eurojust vykonávají v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva odlišné, avšak vzájemně se doplňující funkce: zatímco Europol podporuje prevenci, odhalování a vyšetřování trestné činnosti, Eurojust usnadňuje justiční spolupráci a zajišťuje účinná následná opatření v oblasti trestního stíhání a soudnictví. Cílem balíčku je proto posílit spolupráci a doplňkovost mezi oběma agenturami, jakož i s dalšími příslušnými aktéry Unie v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí a architektury pro boj proti podvodům, aby se zajistila plynulá kontinuita mezi donucovacími opatřeními a následnými justičními opatřeními ve všech fázích řetězce trestního soudnictví.

V této souvislosti změny rámce evropského vyšetřovacího příkazu a pravidel pro ochranu údajů platných v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí dále přispívají k tomuto cíli, jelikož usnadňují účinnou přeshraniční spolupráci, zlepšují podmínky pro výměnu informací a zajišťují soudržný právní rámec přizpůsobený provozní realitě a technologickému vývoji. Opatření navržená v tomto balíčku společně posílí schopnost Unie reagovat na vyvíjející se bezpečnostní hrozby při plném respektování základních práv, zásad právního státu a rozdělení odpovědnosti mezi jednotlivé zúčastněné subjekty.

Tento návrh je v souladu se souvisejícími politikami Unie, zejména z těchto důvodů:

–Přispívá k cílům strategie ProtectEU 24 , která zdůrazňuje potřebu posílit justiční spolupráci a poskytnout účinnější nástroje pro boj proti závažné a organizované trestné činnosti a terorismu ve stále více nadnárodním a digitálním prostředí.

–Je v souladu s cíli sdělení Komise „DigitalJustice@2030“ 25 , které podporuje digitalizaci systémů soudnictví, včetně vývoje bezpečných digitálních nástrojů a využívání interoperabilních videokonferenčních technologií s cílem zlepšit účinnost, dostupnost a odolnost soudních řízení v celé Unii. Sdělení zejména označilo účast na jednání trestního soudu z jiného členského státu na dálku prostřednictvím videokonference za jednu z oblastí pro budoucí činnost Komise (opatření č. 9).

–Je součástí plánu pro zákonný a účinný přístup k údajům pro účely prosazování práva 26 , který se zavázal posoudit potřebu dalšího posílení evropského vyšetřovacího příkazu s cílem zvýšit účinnost přeshraničních žádostí o zákonné odposlechy.

–Je součástí Strategie EU pro oblast drog 27 , která poukazuje na potřebu posílit evropský vyšetřovací příkaz jako součást strategické priority týkající se posílení justiční spolupráce za účelem zlepšení bezpečnosti a ochrany společnosti.

–Je plně v souladu s acquis Unie v oblasti ochrany osobních údajů, zejména s nařízením (EU) 2016/679 28 , směrnicí (EU) 2016/680 29 a nařízením (EU) 2018/1725 30 , jelikož stanoví, že zpracování osobních údajů prováděné podle navrhované směrnice musí být v souladu s platným rámcem Unie pro ochranu údajů.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

• Právní základ

Iniciativa je založena na čl. 82 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

V čl. 82 odst. 1 Smlouvy o fungování EU se stanoví, že justiční spolupráce v trestních věcech je v Unii založena na zásadě vzájemného uznávání rozsudků a soudních rozhodnutí. Zmíněné ustanovení svěřuje Komisi pravomoc mimo jiné přijímat opatření, kterými se stanoví pravidla a postupy pro zajištění vzájemného uznávání všech forem rozsudků a soudních rozhodnutí v celé Unii.

Směrnice byla přijata na základě čl. 82 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, stejně jako jiné stávající nástroje vzájemného uznávání. Zachování ustanovení čl. 82 odst. 1 Smlouvy o fungování EU jako právního základu proto zajišťuje soulad s původní volbou a odráží cíl a obsah změn zavedených prostřednictvím iniciativy spočívající v přepracování.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Směrnice je již na úrovni EU zavedena jako nástroj přeshraniční justiční spolupráce v trestních věcech pro shromažďování důkazů. Ze své podstaty se směrnice zabývá přeshraničními otázkami, které nemohou účinně řešit jednotlivé členské státy samostatně. EU již v této oblasti své pravomoci uplatnila přijetím směrnice, a proto by i další opatření měla být přijata na úrovni EU.

Pokud jde o specifické změny zavádějící pravidla pro zjednodušení distanční účasti na jednáních trestního soudu v případě, že se podezřelá nebo obviněná osoba či oběť trestného činu nachází v jiném členském státě, přeshraniční povaha této problematiky implikuje, že žádný členský stát nemůže tato pravidla stanovit sám.

Odpovědi na veřejné a cílené konzultace potvrzují, že opatření EU v této oblasti pravděpodobně přinesou lepší výsledky než opatření členských států. Rada uznala, že problémy, které má tato iniciativa řešit, vyžadují opatření přesahující vnitrostátní úroveň. Tento návrh proto reaguje na otázky vznesené členskými státy, jak je vysvětleno výše.

Vzhledem k přeshraničnímu rozměru výše uvedených otázek a ke skutečnosti, že Unie již v těchto záležitostech uplatnila své pravomoci, je třeba návrh přijmout na úrovni EU, aby bylo dosaženo stanovených cílů.

•Proporcionalita

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality stanovenou v čl. 5 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii, neboť nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení stanovených cílů. Vychází ze stávajících nástrojů vzájemného uznávání a digitální infrastruktury na úrovni Unie, čímž omezuje dodatečnou administrativní a finanční zátěž.

Navrhované cílené změny evropského vyšetřovacího příkazu se omezují na problémy zjištěné Radou při desátém kole vzájemných hodnocení a v dalších zprávách uvedených v kontextovém oddíle této důvodové zprávy. V celém tomto návrhu jsou uvedeny možnosti, které co nejméně zasahují do vnitrostátních systémů trestního soudnictví členských států, přičemž vycházejí z obecného rámce směrnice. 

Navrhovaná pravidla pro distanční účast na jednáních trestního soudu reagují na žádosti členských států během vzájemného hodnocení směrnice. Iniciativa vytváří cílený rámec, který se omezuje na usnadnění toho, aby členské státy vydávaly a uznávaly žádosti o distanční účast osob na jednáních trestního soudu. Neharmonizuje vnitrostátní trestní řízení v širším měřítku na vnitrostátní úrovni. Využití evropského příkazu k distanční účasti v jednotlivých případech zůstává na uvážení členských států a v každém jednotlivém případě podléhá posouzení přiměřenosti a vhodnosti. Obecně platí, že distanční účast je založena na souhlasu dotčené osoby a doprovázena zárukami, které zajistí spravedlivost řízení a účinný výkon procesních práv.

Návrh rovněž respektuje procesní autonomii členských států, jelikož vedení jednání je i nadále ponecháno na právu vydávajícího členského státu a některá opatření pro výkon se řídí právem vykonávajícího členského státu.

•Volba nástroje

Tento návrh má stanovit cílené změny směrnice, aby se vyřešily mezery, nesrovnalosti a nedostatky zjištěné v průběhu provádění a hodnocení směrnice. Vzhledem k jejich cílené povaze je nejvhodnější volbou pro zavedení změn tentýž právní nástroj a za nejvhodnější techniku pro nahrazení a zrušení směrnice je považováno přepracování.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Hlavním referenčním dokumentem pro hodnocení směrnice je závěrečná zpráva o vzájemných hodnoceních. Zpráva konstatuje, že směrnice se stala účinným a široce využívaným nástrojem justiční spolupráce v trestních věcech v celé Evropské unii a že se obecně má za to, že systém funguje dobře. Identifikuje však několik právních a provozních problémů. Zpráva zejména vyzývá k cíleným změnám, pokud jde o: i) používání důkazů pro jiné účely; ii) odposlech telekomunikačního provozu; iii) používání technických záznamových zařízení a přeshraničního sledování a iv) používání informací dříve vyměňovaných mezi donucovacími orgány nebo spontánně vyměňovaných mezi justičními orgány jako důkazů. Zdůrazňuje rovněž, že odborníci z praxe upozornili na praktické obtíže spojené se složitostí standardního formuláře evropského vyšetřovacího příkazu, problémy s překladem a zpožděním při výkonu. Zpráva dále navrhuje přezkoumat otázku distanční účasti obviněných osob na řízení před soudem. Celkově hodnocení doporučuje další legislativní vyjasnění a větší harmonizaci s cílem zlepšit právní jistotu, účinnost a soudržnost při uplatňování směrnice.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Komise při přípravě návrhu vedla v letech 2025 a 2026 rozsáhlé konzultace. Konzultace byly zaměřeny na širokou škálu zúčastněných stran zastupujících občany, veřejné orgány, zástupce akademické obce, agentur a subjektů EU, sdružení evropských obhájců a další příslušné zúčastněné strany.

Konzultace sestávaly z těchto prvků: i) cílené konzultace s orgány členských států, Eurojustem, EJS, Úřadem evropského veřejného žalobce, Europolem, Agenturou Evropské unie pro základní práva (FRA), Evropskou trestní advokátní komorou a Radou evropských advokátních komor; ii) zpětná vazba od veřejnosti k výzvě k předložení faktických podkladů, která zahrnovala příspěvky akademických pracovníků; iii) tři specializovaná setkání s odborníky z orgánů členských států 31 a iv) setkání s expertní skupinou Komise pro trestní právo 32 .

Celkově panovala široká shoda na tom, že EU by měla zjištěné problémy řešit prostřednictvím cílených změn směrnice.

Mnoho odborníků zejména uznalo problémy spojené s používáním některých vyšetřovacích úkonů ke shromažďování důkazů v přeshraničním kontextu, zejména přeshraničního sledování za účelem shromažďování důkazů a technických záznamových zařízení (pro shromažďování lokalizačních, zvukových nebo vizuálních údajů). Byla vyjádřena obecná podpora tomu, aby byla do směrnice zahrnuta zvláštní ustanovení týkající se těchto záležitostí. Několik odborníků se domnívalo, že by bylo užitečné definovat ve směrnici pojem „odposlech telekomunikačního provozu“. Někteří odborníci rovněž identifikovali potenciál pro vyjasnění postupu oznamování odposlechu bez potřeby technické pomoci z jiného členského státu.

Názory zúčastněných stran na to, zda je třeba vyjasnit pravidla pro používání důkazů pro jiné účely, se lišily. Někteří odborníci však podpořili zjednodušený postup pro stanovení zvláštních podmínek pro používání získaných důkazů a pro žádost o zrušení těchto podmínek, aby se zachovala flexibilita a účinnost přeshraničních vyšetřování. Několik zúčastněných stran se domnívalo, že je třeba stanovit postup pro podávání žádostí o používání informací dříve vyměňovaných mezi donucovacími orgány jako důkazů, zatímco jiné zúčastněné strany zdůraznily, že nová pravidla by měla zohledňovat rozdíly ve vnitrostátních právních rámcích. Stejně tak konzultace ukázaly, že vnitrostátní právní předpisy a praxe se liší, pokud jde o to, kdy lze informace, které si justiční orgány „spontánně vyměnily“, použít jako důkazy, což naznačuje potřebu zvláštních pravidel. Konzultace rovněž prokázaly potřebu dalších omezených vyjasnění ve směrnici, například pokud jde o oblast působnosti evropského vyšetřovacího příkazu a definici „vydávajícího orgánu“. Rovněž bylo poukazováno na potřebu justičního vzdělávání a vypracování příruček nebo dalších pokynů, zejména za účelem vyjasnění vztahu mezi evropským vyšetřovacím příkazem a jinými nástroji, jakož i ohledně používání evropského vyšetřovacího příkazu pro přeshraniční uznávání a výkon zvláštních vyšetřovacích technik. Kromě toho se považuje za užitečné používání doplňkových nástrojů, jako je Atlas EJS a Fiches Belges, pro zajištění hladkého uplatňování evropského vyšetřovacího příkazu, zejména v případech, kdy rozdíly v postupech a právních předpisech členských států týkajících se zvláštních vyšetřovacích úkonů komplikují spolupráci. Odborníci považovali za nezbytné, aby tyto nástroje byly pravidelně aktualizovány tak, aby odrážely změny v právních předpisech členských států, příslušných orgánech a praktických požadavcích, čímž se zajistí jejich trvalá spolehlivost a užitečnost pro odborníky z praxe.

Zúčastněné strany obecně podpořily cíl usnadnit přeshraniční distanční účast na trestním řízení prostřednictvím zvláštního právního rámce Unie. Zdůraznily však, že je třeba zachovat spravedlivost řízení a účinný výkon procesních práv dotčených osob. Většina členských států a odborníků sdílela názor, že distanční účast na výslechu by se měla ve všech ohledech řídit procesním právem vydávajícího členského státu, s výjimkou kontrol totožnosti a technických podmínek pro videokonference, které by se měly řídit procesním právem vykonávajícího členského státu.

Někteří odborníci se shodli na tom, že v případě distanční účasti by se měly uplatňovat stejné záruky a opravné prostředky jako v případě osobní účasti na soudních jednáních. Většina zúčastněných stran nicméně zdůraznila potřebu zvláštních záruk, zejména pokud jde o: i) souhlas osoby, na niž se vztahuje evropský příkaz k distanční účasti; ii) dostupnost důvěrného komunikačního kanálu mezi dotčenou osobou a jejím obhájcem; iii) zvláštní nápravná opatření v případě technických poruch a iv) ochranu zranitelných osob a dětí. Tyto příspěvky byly v návrhu zohledněny.

Zúčastněné strany však vyjádřily odlišné postoje k těmto otázkám: i) možnost (a rozsah) výjimek z požadavku na souhlas; ii) typ orgánů příslušných pro kontroly totožnosti a procesní úkony ve vykonávajícím členském státě a iii) existence zvláštních opravných prostředků vedle těch, které jsou již k dispozici podle práva vydávajícího členského státu. Většina členských států například požadovala omezené výjimky z nutnosti získat za výjimečných okolností souhlas dotčené osoby, organizace obhájců se však obecně proti těmto výjimkám postavily. Návrh proto zaujímá vyvážený přístup a zachovává souhlas dotčené osoby jako povinnou podmínku pro vydání evropského příkazu k distanční účasti, přičemž umožňuje úzce vymezenou odchylku s výhradou přísných záruk a soudního dohledu.

Podrobnější shrnutí výsledků konzultací Komise bude zahrnuto do pracovního dokumentu útvarů Komise, který bude připojen k tomuto návrhu.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Kromě výše uvedených konzultací se zúčastněnými stranami Komise shromáždila a využila odborné poznatky z dalších zdrojů.

Návrh vychází zejména ze závěrečné zprávy o vzájemných hodnoceních, zpráv Eurojustu a EJS a technických a politických diskusí v rámci Fóra na vysoké úrovni o budoucnosti trestního soudnictví.

Pokud jde o pravidla pro distanční účast na jednáních trestního soudu, návrh rovněž zohledňuje: i) výsledky výzkumného projektu v oblasti digitalizace práv na obhajobu v trestním řízení, který financovala Evropská komise v rámci programu Spravedlnost 33 ;; ii) zprávu agentury FRA s názvem „Digitalizace justice: přístup založený na základních právech“ 34 a iii) předběžné výsledky diskusí na pracovních konferencích na toto téma 35 .

•Posouzení dopadů

Výjimka z požadavku na provedení posouzení dopadů byla v tomto případě považována za odůvodněnou ze dvou hlavních důvodů: nedostatek alternativ a žádné relevantní negativní hospodářské, sociální nebo environmentální dopady. Směrnice již prošla komplexním zpětným posouzením v rámci desátého kola vzájemných hodnocení, jež vedlo ke konkrétním doporučením ohledně řešení prvků, na něž se tato směrnice dosud nevztahuje, a ke změnám stávajících ustanovení. Práce vykonaná Radou během desátého kola vzájemných hodnocení vedla k závěru, že škála schůdných politických alternativ je omezená. Stávající revize vychází z této práce. Jak původní směrnice, která byla původně přijata na základě podnětu členských států, tak navrhované změny jsou převážně technické a procesní povahy. Jejich dopad se bude týkat především veřejných orgánů zapojených do přeshraniční justiční spolupráce. Očekává se, že jakýkoli dopad na fyzické nebo právnické osoby bude pozitivní, jelikož cílem změn je posílit právní jistotu, zlepšit účinnost stávajících postupů a usnadnit přístup ke spravedlnosti prostřednictvím distanční účasti na jednáních trestního soudu.

Vzhledem k tomu, že se iniciativa ze své podstaty zabývá přeshraničními otázkami, nevyvolává žádné konkrétní obavy ohledně subsidiarity. Očekává se, že veškeré náklady veřejných orgánů spojené s prováděním změn budou kompenzovány zvýšením efektivity při přeshraničním vyšetřování a stíhání trestných činů, jakož i omezením zpoždění, nutnosti předávání a související provozní zátěže. Vzhledem k tomu, že se iniciativa ze své podstaty zabývá přeshraničními otázkami, nevyvolává žádné konkrétní obavy ohledně subsidiarity. Jelikož nebylo vypracováno posouzení dopadů, návrh bude doprovázen pracovním dokumentem útvarů Komise, který představí politické souvislosti, vymezení problému, přijatá politická rozhodnutí a očekávané dopady, včetně výsledků konzultací se zúčastněnými stranami a budoucích monitorovacích opatření.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

V souladu s programem Komise pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) by všechny iniciativy zaměřené na revizi stávajících právních předpisů EU měly usilovat o zjednodušení a snížení administrativní zátěže pro členské státy.

Jak původní směrnice, tak navrhované změny jsou převážně technické a procesní povahy. Jejich dopad se bude týkat především veřejných orgánů zapojených do přeshraniční justiční spolupráce. Očekává se, že jakýkoli dopad na fyzické nebo právnické osoby bude pozitivní, jelikož cílem změn je posílit právní jistotu, zlepšit účinnost stávajících postupů a usnadnit přístup ke spravedlnosti prostřednictvím distanční účasti na jednáních trestního soudu.

Očekává se, že veškeré náklady veřejných orgánů spojené s prováděním změn budou kompenzovány zvýšením efektivity při přeshraničním vyšetřování a stíhání trestných činů, jakož i omezením zpoždění, nutnosti předávání a související provozní zátěže.

Neočekává se žádný dopad na malé a střední podniky a na konkurenceschopnost.

 •    Základní práva

Návrh je v souladu se základními právy a zásadami uznanými Listinou, zejména s právem na spravedlivý proces a účinnou právní ochranu a právem na obhajobu, jak jsou zakotveny v článcích 47 a 48 Listiny a v článku 6 a čl. 13 odst. 1 Evropské úmluvy o lidských právech (EÚLP). Vychází ze šesti směrnic EU o procesních právech podezřelých a obviněných osob v trestním řízení, konkrétně ze směrnic 2010/64/EU 36 , 2012/13/EU 37 , 2013/48/EU 38 , (EU) 2016/343, (EU) 2016/800 39 a (EU) 2016/1919 40 , jakož i ze směrnice 2012/29/EU o právech obětí trestných činů.

Směrnice chrání základní práva tím, že do celého rámce začleňuje záruky týkající se evropského vyšetřovacího příkazu a dalších opatření k zajištění důkazů v trestních věcech. Směrnice zejména obsahuje specifická ustanovení, jejichž cílem je zajistit, aby vydání nebo potvrzení evropského vyšetřovacího příkazu bylo doprovázeno zárukami týkajícími se dodržování základních práv dotčené osoby. Směrnice rovněž umožňuje vykonávajícímu orgánu zajistit, aby při výkonu evropského vyšetřovacího příkazu byla dodržena zásada proporcionality a procesní a základní práva dotčené osoby. Kromě toho zvláštní procesní mechanismy, jako jsou postupy oznamování přeshraničních vyšetřovacích úkonů, které nevyžadují pomoc jiného členského státu, zajišťují, aby byl informován členský stát, v němž se nachází subjekt, na nějž se úkon vztahuje, a mohl zasáhnout, pokud by úkon nebyl povolen v obdobném vnitrostátním případě.

Navrhovaná pravidla pro distanční účast na jednáních trestního soudu stanoví jasné a přísné podmínky pro vydání a výkon evropského příkazu k distanční účasti, jakož i související procesní záruky a opravné prostředky. Tato pravidla zajišťují, aby distanční účast na jednáních nebyla prováděna způsobem, který narušuje spravedlivý proces nebo výkon procesních práv. Povinnost získat souhlas osoby dotčené evropským příkazem k distanční účasti má zejména zajistit, aby výkon evropského příkazu k distanční účasti zůstal slučitelný s ochranou základních práv zakotvených v Listině, zejména s právem být osobně přítomen při řízení před soudem. Odchylka od tohoto požadavku na souhlas je povolena pouze ve výjimečných a jasně vymezených situacích, které představují přípustná omezení v souladu s článkem 52 Listiny. Kromě toho požadavek, aby podezřelá nebo obviněná osoba byla zastoupena zmocněným obhájcem přítomným ve vydávajícím členském státě, představuje dodatečnou záruku účinného výkonu práva na obhajobu.

Navrhovaná pravidla pro distanční účast na trestních řízeních jsou v souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) i Soudního dvora. Ačkoli ESLP soustavně uznává, že fyzická přítomnost obviněného v soudní síni je důležitou součástí práva na spravedlivý proces, rovněž rozhodl, že účast na jednání prostřednictvím videokonference není sama o sobě neslučitelná s právem na spravedlivý a veřejný proces, pokud je dotčená osoba schopna: i) sledovat řízení; ii) vidět a slyšet osoby účastnící se jednání; iii) být viděna a slyšena bez technických překážek a iv) účinně a důvěrně komunikovat se svým obhájcem 41 . Návrh odráží všechny tyto standardy a, jak je uvedeno výše, stanoví řadu dalších záruk.

Navrhovaná pravidla rovněž zohledňují příslušnou judikaturu Soudního dvora, zejména věc C-760/22 42 . V uvedené věci Soudní dvůr upřesnil, že vzhledem k tomu, že čl. 8 odst. 1 směrnice (EU) 2016/343 výslovně neupravuje otázku distanční účasti na soudním jednání v trestních věcech, nemůže dané ustanovení bránit tomu, aby obviněné osobě, která o to výslovně požádá, bylo povoleno účastnit se ve vlastní věci jednání v řízení před soudem prostřednictvím videokonference. Soudní dvůr rovněž potvrdil, že pokud členské státy umožňují obviněnému vykonávat právo účastnit se řízení před soudem distančně, neměla by tato pravidla ohrozit cíl sledovaný směrnicí (EU) 2016/343, kterým je posílit právo na spravedlivý proces v trestním řízení, presumpci neviny a právo na obhajobu zakotvené v Listině a EÚLP.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Iniciativa má rozpočtové důsledky, zejména v důsledku jejích složek souvisejících s digitalizací. To zahrnuje právní, politickou a koordinační činnost v rámci Komise, jakož i technickou práci na vývoji, přizpůsobení, testování, údržbě a podpoře decentralizovaného informačního systému a jeho složek.

Legislativní finanční a digitální výkaz připojený k návrhu podrobně uvádí rozpočtové důsledky a potřebné lidské a administrativní zdroje.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Komise ověří, zda jsou ustanovení změněná touto směrnicí správně a účinně provedena ve vnitrostátním právu všech zúčastněných členských států. Během prováděcí fáze bude Komise pořádat semináře o provádění se všemi členskými státy.

Návrh stanoví shromažďování statistických údajů, aby Komise mohla sledovat uplatňování směrnice a předložit odpovídající zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

•Informativní dokumenty (v případě směrnic)

Vzhledem k tomu, že návrh obsahuje nové právní povinnosti ve srovnání se stávající směrnicí, bude nezbytné, aby společně s oznámením prováděcích opatření byly zaslány informativní dokumenty, které zahrnují mimo jiné srovnávací tabulku mezi vnitrostátními předpisy a směrnicí. Tím se zajistí, aby byla prováděcí opatření, která členské státy doplní do stávající legislativy, jasně identifikovatelná.

Je navíc pravděpodobné, že vnitrostátní opatření nezbytná k provedení tohoto návrhu budou členskými státy provedena ve více než jednom právním textu. Proto je nezbytné, aby členské státy poskytly Komisi informativní dokument obsahující znění předpisů přijatých k provedení této směrnice ve vnitrostátním právu. Tento dokument by měl rovněž ilustrovat vzájemnou interakci uvedených ustanovení s ustanoveními, která již byla přijata za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu, a s ustanoveními, na něž se vztahují jiné relevantní politiky EU.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Navrhují se tyto změny:

Hlava I: Obecná ustanovení

Článek 1: uvádí předmět.

Článek 2: uvádí seznam důležitých definic.

Hlava II: stanoví rámec pro evropský vyšetřovací příkaz a další opatření k zajištění důkazů v trestních věcech

Článek 3: definuje evropský vyšetřovací příkaz a popisuje povinnost jej vykonat.

Článek 4: stanoví oblast působnosti evropského vyšetřovacího příkazu.

Článek 5: uvádí seznam druhů řízení, pro které lze evropský vyšetřovací příkaz vydat.

Článek 6: stanoví požadovaný obsah evropského vyšetřovacího příkazu a jeho formu.

Článek 7: stanoví podmínky pro vydání a předání evropského vyšetřovacího příkazu.

Článek 8: stanoví postup pro předávání evropského vyšetřovacího příkazu mezi vydávajícími/vykonávajícími orgány.

Článek 9: upravuje zvláštní prvky v případě, že se evropský vyšetřovací příkaz vztahuje k dřívějšímu evropskému vyšetřovacímu příkazu.

Článek 10: stanoví povinnost vykonávajícího orgánu uznat a vykonat evropský vyšetřovací příkaz.

Článek 11: upravuje použití jiného druhu vyšetřovacího úkonu a uvádí seznam úkonů, které musí být podle práva vykonávajícího státu vždy k dispozici.

Článek 12: uvádí seznam důvodů pro odmítnutí uznání nebo výkonu.

Článek 13: stanoví lhůty pro uznání a výkon.

Článek 14: stanoví pravidla pro předávání získaných důkazů.

Článek 15: uvádí seznam důvodů, pro které je možno odložit uznání nebo výkon.

Článek 16: stanoví povinnost informovat vydávající orgán.

Článek 17: stanoví opravné prostředky, které musí být k dispozici.

Článek 18: stanoví pravidla pro trestněprávní odpovědnost úředních osob.

Článek 19: stanoví pravidla pro občanskoprávní odpovědnost úředních osob.

Článek 20: stanoví povinnost zachovávat důvěrnost.

Článek 21: stanoví podmínky pro následné používání a další předávání informací nebo důkazů.

Článek 22: stanoví možnost dočasného předání osob ve vazbě či ve výkonu trestu odnětí svobody do vydávajícího státu za účelem provedení vyšetřovacího úkonu.

Článek 23: stanoví možnost dočasného předání osob ve vazbě či ve výkonu trestu odnětí svobody do vykonávajícího státu za účelem provedení vyšetřovacího úkonu.

Článek 24: stanoví možnost výslechu za použití videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku.

Článek 25: stanoví možnost výslechu znalců nebo svědků za použití telefonní konference.

Článek 26: stanoví možnost vyžádat si informace o bankovních a jiných finančních účtech.

Článek 27: stanoví možnost vyžádat si informace o bankovních operacích a jiných finančních transakcích.

Článek 28: upravuje vyšetřovací úkony zahrnující shromažďování důkazů v reálném čase, nepřetržitě a po určitou dobu.

Článek 29: stanoví zvláštní pravidla pro skryté vyšetřování.

Článek 30: stanoví zvláštní pravidla pro přeshraniční sledování.

Článek 31: stanoví zvláštní pravidla pro žádosti o odposlech telekomunikačního provozu s technickou pomocí od jiného členského státu.

Článek 32: stanoví zvláštní pravidla pro předběžná opatření, která mají zabránit ztrátě důkazů.

Článek 33: stanoví postup informování členského státu, na jehož území se odposlouchávaná osoba nachází a od nějž není třeba technické pomoci.

Článek 34: stanoví postup informování členského státu týkající se používání technického záznamového zařízení na jeho území bez potřeby jeho technické pomoci.

Článek 35: stanoví postup pro žádost o souhlas s používáním dříve vyměňovaných informací jako důkazů.

Hlava III: zřizuje evropský příkaz k distanční účasti jako nový nástroj vzájemného uznávání usnadňující žádosti o to, aby se podezřelá nebo obviněná osoba či oběti trestného činu účastnily jednání trestního soudu z jiného členského státu distančně prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku.

Článek 36: definuje evropský příkaz k distanční účasti.

Článek 37: stanoví podmínky pro vydání evropského příkazu k distanční účasti.

Článek 38: stanoví postup a záruky pro získání souhlasu dotčené osoby.

Článek 39: upřesňuje povinný obsah vzorového formuláře evropského příkazu k distanční účasti.

Článek 40: upravuje předávání evropského příkazu k distanční účasti.

Článek 41: stanoví povinnost uznat a vykonat evropský příkaz k distanční účasti bez dalších formalit.

Článek 42: stanoví podrobná pravidla týkající se praktických opatření pro žádosti o výkon evropského příkazu k distanční účasti.

Článek 43: stanoví povinné a volitelné důvody pro odmítnutí uznání/výkonu evropského příkazu k distanční účasti.

Článek 44: stanoví lhůty pro rozhodnutí o uznání a výkonu evropského příkazu k distanční účasti.

Článek 45: upravuje situace, kdy výkon evropského příkazu k distanční účasti není možný.

Článek 46: stanoví informační povinnosti mezi příslušnými orgány.

Článek 47: upravuje předběžná opatření po odsouzení.

Článek 48: vybízí k přímým konzultacím mezi vydávajícími a vykonávajícími orgány.

Článek 49: stanoví použitelná procesní práva.

Článek 50: stanoví právo na účinnou právní ochranu.

Hlava IV: stanoví společná ustanovení

Článek 51: stanoví pravidla pro komunikační prostředky.

Článek 52: umožňuje určit ústřední orgány ve všech členských státech.

Článek 53: zabývá se otázkami spolupráce s Eurojustem a EJS.

Článek 54: upravuje otázky nákladů.

Článek 55: stanoví povinnost členských států poskytovat statistiky.

Článek 56: stanoví pravidla pro změnu vzorových formulářů.

Článek 57: upřesňuje pravidla pro výkon přenesené pravomoci.

Hlava V: stanoví přechodná a závěrečná ustanovení

Článek 58: stanoví povinnosti týkající se oznamování ze strany příslušných orgánů.

Článek 59: upravuje vztah k jiným unijním a mezinárodním nástrojům.

Článek 60: stanoví přechodná ustanovení.

Článek 61: stanoví lhůty pro provedení.

Článek 62: stanoví povinnost Komise podávat zprávy o uplatňování směrnice.

Článek 63: obsahuje ustanovení o zrušení.

Článek 64: obsahuje ustanovení o vstupu v platnost.

Článek 65: označuje, komu je směrnice určena.

🡻 2014/41/EU (přizpůsobený)

2026/0172 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech a evropském příkazu k distanční účasti (přepracované znění)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 82 odst. 1 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ( 43 ),

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

⇩ nový

(1)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/41/EU 44 byla několikrát podstatně změněna. Vzhledem k tomu, že je třeba provést další změny, měla by být uvedená směrnice v zájmu jasnosti přepracována.

🡻 2014/41/EU 1. bod odůvodnění

(2)Evropská unie si stanovila cíl zachovat a rozvíjet prostor svobody, bezpečnosti a práva.

⇩ nový

(3)Závažná a organizovaná trestná činnost a terorismus mají stále častěji nadnárodní povahu a představují hrozbu pro bezpečnost v Unii. Ustanovení čl. 67 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie vyžaduje, aby Unie usilovala o zajištění vysoké úrovně bezpečnosti, mimo jiné prostřednictvím koordinace a spolupráce mezi policejními a justičními orgány a jinými příslušnými orgány, jakož i prostřednictvím vzájemného uznávání soudních rozhodnutí v trestních věcech. Účinná přeshraniční justiční spolupráce v trestních věcech má proto zásadní význam pro usnadnění shromažďování a předávání důkazů přes hranice, čímž se podpoří účinné vyšetřování a stíhání, a pro to, aby Unie a členské státy mohly na tyto hrozby účinně reagovat.

🡻 2014/41/EU 2. bod odůvodnění

(4)V souladu s čl. 82 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) má být justiční spolupráce v trestních věcech v Unii založena na zásadě vzájemného uznávání rozsudků a soudních rozhodnutí, jež je od zasedání Evropské rady v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999 obecně označována za základní kámen justiční spolupráce v trestních věcech v rámci Unie.

🡻 2014/41/EU 3. bod odůvodnění (přizpůsobený)

Rámcové rozhodnutí Rady 2003/577/SVV 45 vyřešilo potřebu okamžitého vzájemného uznávání příkazů s cílem zamezit zničení, pozměnění, přesunu, předání nebo odstranění důkazních prostředků. Jelikož se ovšem daný nástroj omezuje na fázi zajištění, je zapotřebí příkaz k zajištění doplnit samostatnou žádostí o předání důkazních prostředků státu vydávajícímu příkaz (dále jen „vydávající stát“) v souladu s pravidly platnými pro vzájemnou spolupráci v trestních věcech. Výsledný postup vyžaduje dva úkony, což oslabuje jeho účinnost. Tato pravidla navíc existují vedle tradičních nástrojů spolupráce a příslušné orgány jich tak v praxi využívají jen zřídka.

🡻 2014/41/EU 4. bod odůvodnění (přizpůsobený)

Rámcové rozhodnutí Rady 2008/978/SVV 46 o evropském důkazním příkazu bylo přijato za účelem uplatnění zásady vzájemného uznávání pro účely zajištění předmětů, listin a údajů pro řízení v trestních věcech. Evropský důkazní příkaz se však vztahuje pouze na již existující důkazní prostředky a týká se tak úzké části justiční spolupráce v trestních věcech, jež souvisí s důkazními prostředky. Vzhledem k jeho omezené oblasti působnosti mohou příslušné orgány libovolně užívat buď nový postup, nebo postupy vzájemné právní pomoci, jež v každém případě zůstávají použitelné pro důkazní prostředky nespadající do oblasti působnosti evropského důkazního příkazu.

🡻 2014/41/EU 5. bod odůvodnění (přizpůsobený)

Po přijetí rámcových rozhodnutí 2003/577/SVV a 2008/978/SVV se ukázalo, že stávající rámec pro shromažďování důkazních prostředků je příliš roztříštěný a složitý. Je proto třeba zaujmout nový přístup.

🡻 2014/41/EU 6. bod odůvodnění (přizpůsobený)

Ve Stockholmském programu přijatém Evropskou radou ve dnech 10.–11. prosince 2009 Evropská rada uvedla, že je třeba dále usilovat o zavedení komplexního systému pro získávání důkazů v případech, jež mají přeshraniční rozměr; tento systém by měl být založen na zásadě vzájemného uznávání. Evropská rada uvedla, že stávající nástroje v dané oblasti tvoří neuspořádaný systém a že je zapotřebí nového přístupu založeného na zásadě vzájemného uznávání, který však rovněž zohlední pružnost tradičního systému vzájemné právní pomoci. Evropská rada proto vyzvala k vytvoření komplexního systému, který nahradí všechny stávající nástroje v této oblasti včetně rámcového rozhodnutí 2008/978/SVV, který se bude v co největším rozsahu vztahovat na všechny druhy důkazů, bude obsahovat lhůty pro vykonání a co nejvíce omezí důvody pro odmítnutí.

⇩ nový

(5)Směrnice 2014/41/EU zavedla evropský vyšetřovací příkaz jako nástroj pro přeshraniční shromažďování důkazů v trestních věcech. Uvedená směrnice byla reakcí na jasně vymezenou praktickou potřebu komplexního rámce založeného na vzájemném uznávání pro získávání důkazů v případech s přeshraničním rozměrem. Nahradila předchozí roztříštěný systém shromažďování důkazů a zároveň zohlednila flexibilitu tradičního systému vzájemné právní pomoci.

(6)Směrnice 2014/41/EU se uplatňuje od 22. května 2017 a v praxi se osvědčila. Zkušenosti získané při jejím uplatňování, včetně zjištění desátého kola vzájemných hodnocení 47 , však odhalily oblasti, v nichž by měl být právní rámec posílen a doplněn, aby se zlepšila právní jasnost a účinnost přeshraničního shromažďování důkazů. To vyžaduje cílená legislativní zlepšení evropského vyšetřovacího příkazu, jakož i usnadnění distanční účasti podezřelých a obviněných osob a obětí trestných činů nacházejících se v jiném členském státě na jednáních trestního soudu prostřednictvím videokonference. Společná pravidla pro přeshraniční justiční spolupráci při shromažďování důkazů v trestních věcech podle směrnice 2014/41/EU by proto měla být dále zlepšována a rozvíjena, aby se zajistilo účinné fungování uvedeného nástroje a posílila se justiční spolupráce při shromažďování důkazů.

(7)Právní prostředí v jednotlivých členských státech, pokud jde o distanční účast podezřelých či obviněných osob a obětí trestného činu na soudních jednáních prostřednictvím videokonference z jiného členského státu, v současnosti není upraveno na úrovni Unie. Členské státy se proto potýkají s roztříštěností a nejednotnými postupy při přeshraniční distanční účasti na jednáních trestního soudu. Kvůli neexistenci pravidel na úrovni Unie čelí jednotlivci překážkám v přístupu ke spravedlnosti při výkonu své svobody pohybu, jakož i právní nejistotě.

(8)Za účelem řešení těchto otázek zavádí tento návrh nový právní rámec v podobě evropského příkazu k distanční účasti, který umožňuje spolupráci mezi členskými státy s cílem usnadnit účinnou účast podezřelé nebo obviněné osoby či oběti trestného činu prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku, pokud má daná osoba status účastníka řízení, na jednom nebo více jednáních trestního soudu z jiného členského státu. Evropský příkaz k distanční účasti se proto může týkat jednoho nebo více jednání v předsoudní nebo soudní fázi řízení. Pokud jde o oběti trestných činů, směrnice 2012/29/EU 48 vyzývá členské státy, aby usnadnily podávání žádostí o distanční účast obětí na trestním řízení z jiného členského státu, aniž by však za tímto účelem stanovila zvláštní pravidla.

(9)Pro účely evropského příkazu k distanční účasti by distanční účast měla být chápána jako plná účast na všech druzích jednání trestního soudu, a to jak v předsoudní, tak v soudní fázi řízení, z jiného členského státu, podle toho, zda je dotčená osoba podezřelou nebo obviněnou osobou, či obětí trestného činu. Plná účast zahrnuje plný výkon procesních práv, na která má dotčená osoba nárok, jako by byla fyzicky přítomna na jednání, včetně veškerých forem podávání svědectví nebo opatřování důkazů. Plná účast tedy znamená nejen účast na jednání, ale případně i jakoukoli formu vyslýchání dotčené osoby prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku. Tato účast by měla zajistit, aby dotčená osoba mohla sledovat řízení a být vyslechnuta za podmínek, které respektují příslušné právo na obhajobu a v příslušných případech na spravedlivost řízení.

(10)Je-li účel výslechu omezen na shromáždění důkazů ke zjištění relevantních skutečností týkajících se existence trestného činu, okolností, za nichž byl trestný čin spáchán, nebo totožnosti pachatele, a nepřekračuje-li rámec toho, co je pro daný účel nezbytné, měl by příslušný orgán vydat evropský vyšetřovací příkaz, ať už za účelem výslechu dotčené osoby na území vykonávajícího státu, výslechu prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku z vykonávajícího státu, nebo dočasného předání osoby ve vazbě či ve výkonu trestu odnětí svobody do vydávajícího státu.

(11)Pro účely této směrnice by videokonference nebo jiná technologie komunikace na dálku měly být chápány jako technologie audiovizuálního přenosu, která zajišťuje obousměrný a souběžný přenos obrazu a zvuku, a tak umožňuje vizuální, zvukovou a ústní interakci ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2844 49 .

(12)Používání videokonferencí a jiných technologií komunikace na dálku v trestním řízení vyžaduje spolehlivou a bezpečnou technickou infrastrukturu, která je schopna zajistit účinnou účast dotčené osoby. Tato technologie by měla dotčené osobě umožnit účinný výkon jejích procesních práv, včetně její možnosti komunikovat důvěrně se svým obhájcem, který by měl být přítomen v soudní síni ve vydávajícím státě. Členské státy by proto měly zajistit, aby příslušné orgány měly přístup k technickým prostředkům, které jsou dostatečně bezpečné, přístupné a spolehlivé pro účely distanční účasti na trestním řízení.

🡻 2014/41/EU 7. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(13)Tento nový přístup je založen na jednotném nástroji nazvaném evropský vyšetřovací příkaz. Evropský vyšetřovací příkaz má být vydáván za účelem provedení jednoho či několika konkrétních vyšetřovacích úkonů ve ⌦ vykonávajícím ⌫ státě, který evropský vyšetřovací příkaz vykonává (dále jen „vykonávající stát“), s cílem shromáždit důkazy. To zahrnuje získávání důkazů, které již má vykonávající orgán k dispozici.

🡻 2014/41/EU 8. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(14)Evropský vyšetřovací příkaz by měl mít horizontálně vymezenou oblast působnosti, a měl by se proto vztahovat na všechny vyšetřovací úkony zaměřené na shromažďování důkazů. Vytvoření společného vyšetřovacího týmu a shromažďování důkazů v rámci tohoto týmu však vyžaduje zvláštní pravidla, která je třeba stanovit odděleně. Aniž je dotčeno uplatňování této směrnice, měly by se tudíž na tento ⌦ uvedený ⌫ druh vyšetřovacích úkonů i nadále vztahovat stávající nástroje.

⇩ nový

(15)V určitých situacích účinné provedení vyšetřovacího úkonu za účelem shromáždění důkazů vyžaduje, aby osoba, jíž se daný úkon ve vykonávajícím státě týká, byla o vyšetřovacím úkonu za účelem získání důkazů informována a bylo jí umožněno se jej účastnit nebo se do něj zapojit. Doručování procesních písemností za uvedeným účelem by proto mělo být podle této směrnice možné za předpokladu, že je toto doručování nezbytně nutné pro provedení vyšetřovacího úkonu za účelem získání důkazů.

🡻 2014/41/EU 9. bod odůvodnění

Tato směrnice by se neměla vztahovat na přeshraniční sledování podle úmluvy k provedení Schengenské dohody 50 .

🡻 2014/41/EU 10. bod odůvodnění

(16)Evropský vyšetřovací příkaz by měl být zaměřen na vyšetřovací úkon, který má být proveden. K rozhodnutí o tom, který vyšetřovací úkon má být použit, je na základě své znalosti detailů příslušného vyšetřování nejlépe povolán vydávající orgán. Vykonávající orgán by však měl, kdykoli je to možné, využít jiný typ vyšetřovacího úkonu, pokud požadovaný úkon v rámci jeho vnitrostátního práva neexistuje, nebo by v obdobném vnitrostátním případě nebyl dostupný. Dostupnost by měla odkazovat na případy, kdy požadovaný vyšetřovací úkon podle práva vykonávajícího státu existuje, avšak jeho využití je možné pouze v určitých situacích, například pokud daný vyšetřovací úkon může být proveden pouze v případě trestných činů s určitým stupněm závažnosti, vůči osobám, u nichž již existuje určitý stupeň podezření, nebo se souhlasem dotčené osoby. Vykonávající orgán může rovněž využít jiný druh vyšetřovacího úkonu, pokud jím dosáhne stejného výsledku jako s vyšetřovacím úkonem uvedeným v evropském vyšetřovacím příkazu, a to způsobem, který méně zasahuje do základních práv dotčené osoby.

🡻 2014/41/EU 11. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(17)Evropský vyšetřovací příkaz by měl být využit, pokud se výkon vyšetřovacího úkonu jeví pro daný případ jako přiměřený, vhodný a použitelný. Vydávající orgán by se měl tedy ubezpečit, že jsou hledané důkazy nezbytné a přiměřené pro účel řízení, že je zvolený vyšetřovací úkon nezbytný a přiměřený pro shromáždění dotčených dotyčných důkazů a že by měl být prostřednictvím vydání evropského vyšetřovacího příkazu zapojen do shromažďování těchto důkazů jiný členský stát. Stejné posouzení by se mělo provádět i v rámci postupu potvrzování v případech, kdy je podle této směrnice požadováno potvrzení evropského vyšetřovacího příkazu. Výkon evropského vyšetřovacího příkazu by neměl být odmítnut na základě důvodů jiných, než jaké jsou stanoveny touto směrnicí. Vykonávající orgán by však měl být oprávněn zvolit mírnější vyšetřovací úkon než úkon uvedený v evropském vyšetřovacím příkazu, umožní-li to dosáhnout podobných výsledků.

🡻 2014/41/EU 12. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(18)Při vydávání evropského vyšetřovacího příkazu ⇨ nebo evropského příkazu k distanční účasti ⇦ by měl vydávající orgán věnovat zvláštní pozornost tomu, aby bylo zajištěno plné dodržování práv stanovených v článkucích ⇨ 47 a ⇦ 48 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). ⇨ Právo na spravedlivý proces představuje jednu ze základních zásad demokratické společnosti. ⇦ Stěžejními prvky základních práv, jež Listina uznává v oblasti trestní spravedlnosti, je presumpce neviny ⇨ , právo být přítomen při řízení před soudem ⇦ a ⌦ jiná ⌫ právoa na obhajobu v trestním řízení. Každé omezení těchto práv vyšetřovacím úkonem nařízeným v souladu s touto směrnicí by mělo být ve shodě s požadavky stanovenými v článku 52 Listiny, pokud jde o nezbytnost, proporcionalitu a cíle, jež by mělo sledovat, a to zejména ochranu práv a svobod druhého.

⇩ nový

(19)Při provádění této směrnice by mělo být zajištěno, že jsou plně respektována práva stanovená podle směrnic Evropského parlamentu a Rady 2010/64/EU 51 , 2012/13/EU 52 , 2013/48/EU 53 , (EU) 2016/343 54 , (EU) 2016/800 55 a (EU) 2016/1919 56 , které se týkají procesních práv podezřelých a obviněných osob v trestním řízení, jakož i práva obětí trestných činů stanovená podle směrnice 2012/29/EU.

(20)Prováděním hlavy III této směrnice by zejména nemělo být dotčeno právo být fyzicky přítomen při řízení před soudem zakotvené v čl. 8 odst. 1 směrnice (EU) 2016/343 ani jiné právní akty Unie v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech nebo trestního práva procesního, a zejména ustanovení o používání videokonferencí nebo jiné technologie audiovizuálního přenosu v trestních věcech.

(21)Při provádění této směrnice by měly být náležitě zohledněny zvláštní potřeby zranitelných osob, tj. osob ve zranitelném postavení. Zejména použití videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku může pro tyto osoby představovat další problémy a může vyžadovat poskytnutí zvláštních procesních záruk a přijetí zvláštních opatření, včetně poskytnutí vhodných podpůrných opatření. Při určování zranitelného postavení by měl být zaujat obecný a flexibilní přístup, aby se zajistilo, že všechny osoby, které vyžadují zvláštní pozornost, mohou účinně uplatňovat svá práva. Zvláštní pozornost by měla být věnována zranitelným osobám při posuzování vhodnosti a přiměřenosti vydání evropského příkazu k distanční účasti a při zvažování jakékoli odchylky od požadavku na souhlas. Pokud je dotčená osoba dítětem, měl by být prvořadým hlediskem nejlepší zájem dítěte. V zájmu zajištění účinné účasti by příslušné orgány měly úzce spolupracovat při určování a provádění vhodných opatření přizpůsobených individuálním potřebám dotčené osoby.

🡻 2014/41/EU 13. bod odůvodnění

Za účelem zajištění předání evropského vyšetřovacího příkazu příslušnému orgánu vykonávajícího státu může vydávající orgán využít všechny možné nebo příslušné způsoby předání, například zabezpečeného telekomunikačního systému Evropské soudní sítě, Eurojustu nebo jiných kanálů využívaných justičními nebo donucovacími orgány.

🡻 2014/41/EU 15. bod odůvodnění (přizpůsobený)

Při provádění této směrnice by měly být zohledněny směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/64/EU 57 , 2012/13/EU 58 a 2013/48/EU 59 , které se týkají procesních práv v trestním řízení.

🡻 2014/41/EU 11. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(22)Výkon evropského vyšetřovacího příkazu by neměl být odmítnut na základě důvodů jiných, než jaké jsou stanoveny touto směrnicí. Vykonávající orgán by však měl být oprávněn zvolit mírnější vyšetřovací úkon než úkon uvedený v evropském vyšetřovacím příkazu, umožní-li to dosáhnout podobných výsledků.

🡻 2014/41/EU 16. bod odůvodnění

(23)Neinvazivními opatřeními by v závislosti na vnitrostátním právu mohla být například taková opatření, která neporušují právo na soukromí nebo vlastnické právo.

🡻 2014/41/EU 17. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(24)Zásada ne bis in idem je jednou ze základních právních zásad Unie, již uznává Listina a rozvíjí judikatura Soudního dvora Evropské unie. Vykonávající orgán by proto měl mít možnost výkon evropského vyšetřovacího příkazu odmítnout, pokud by jeho výkon byl s uvedenou zásadou v rozporu. Vzhledem k předběžné povaze řízení, v jehož rámci je evropský vyšetřovací příkaz vydáván, by jeho výkon nemělo být možné odmítnout, pokud je jeho cílem stanovit případný rozpor se zásadou ne bis in idem nebo pokud vydávající orgán poskytne ujištění, že ⌦ v případě evropského vyšetřovacího příkazu ⌫ důkazy předané v důsledku výkonu evropského vyšetřovacího příkazu nebudou použity k trestnímu stíhání nebo postihu osoby, v jejíž věci již bylo pro stejné skutky vydáno v jiném členském státě pravomocné rozhodnutí. ⇨ V případě evropského příkazu k distanční účasti, kde distanční účast je součástí vedení trestního řízení a znamená pokrok směrem k rozhodnutí o vině v dané věci, by měl vykonávající orgán uznání a výkon daného evropského příkazu k distanční účasti odmítnout, pokud se zjistí, že dotčená osoba již byla za stejný čin pravomocně odsouzena nebo že bylo přijato pravomocné rozhodnutí, které vylučuje další řízení ve věci samé. ⇦

🡻 2014/41/EU 18. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(25)Stejně, jako je tomu u jiných nástrojů vzájemného uznávání, není ani touto směrnicí pozměněna povinnost dodržovat základní práva a obecné právní zásady zakotvené v článku 6 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a v Listině. Pro vyjasnění této skutečnosti je do znění směrnice vloženo zvláštní ustanovení.

🡻 2014/41/EU 19. bod odůvodnění

⇨ nový

(26)Vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva v rámci Unie je založeno na vzájemné důvěře a na předpokladu dodržování práva Unie, a zejména základních práv, ze strany ostatních členských států. Tento předpoklad je však vyvratitelný. Existují-li tedy závažné důvody se domnívat, že provedení vyšetřovacího úkonu uvedeného v evropském vyšetřovacím příkazu ⇨ nebo evropského příkazu k distanční účasti ⇦ by vedlo k porušení základního práva dotčené osoby a že vykonávající stát by porušil své povinnosti týkající se ochrany základních práv uznaných v Listině, měl by být výkon evropského vyšetřovacího příkazu ⇨ nebo evropského příkazu k distanční účasti ⇦ odmítnut.

🡻 2014/41/EU 20. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(27)Měla by existovat možnost odmítnout evropský vyšetřovací příkaz ⇨ nebo evropský příkaz k distanční účasti i tehdy ⇦, pokud by jeho uznání nebo výkon ve vykonávajícím státě mělo za následek porušení imunity nebo výsady v daném státě. V právu Unie neexistuje společná definice toho, co imunita nebo výsada představuje,; a proto se přesná definice těchto ⌦ uvedených ⌫ pojmů ponechává na vnitrostátním právu, které může zahrnovat ochranná opatření vztahující se na lékařské a právní profese, avšak nemělo by být vykládáno způsobem, který by byl v rozporu s povinností zrušit určité důvody pro odmítnutí uvedené v protokolu k Úmluvě o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie 60 . To může zahrnovat i pravidla související se svobodou tisku a svobodou projevu v jiných médiích, přestože nejsou nezbytně považována za výsadu či imunitu.

🡻 2014/41/EU 21. bod odůvodnění

⇨ nový

(28)V zájmu zajištění rychlé, účinné a důsledné spolupráce v trestních věcech mezi členskými státy je nezbytné stanovit lhůty. Rozhodování o uznání či výkonu, jakož i samotné provedení vyšetřovacího úkonu, by mělo probíhat se stejnou rychlostí a prioritou jako v obdobném vnitrostátním případě. Je třeba stanovit lhůty, aby bylo zajištěno, že rozhodnutí bude přijato či vykonáno v přiměřené době nebo že budou splněny procesní požadavky ve vydávajícím státě. ⇨ Zvláštní pozornost by měla být věnována vyšetřovacím úkonům zahrnujícím shromažďování důkazů v reálném čase, nepřetržitě a po určitou dobu, jako je sledování bankovních operací nebo jiných finančních transakcí prováděných prostřednictvím jednoho nebo více určených účtů a sledování zásilek na území vykonávajícího státu, odposlech telekomunikačního provozu a přeshraniční sledování, kterým by měla být věnována okamžitá pozornost, a je-li to nezbytně nutné pro zachování jejich účinnosti, může vykonávající orgán rozhodnout o povolení jejich prozatímního výkonu až do rozhodnutí o uznání či výkonu, s výhradou ukončení, pokud je uznání odmítnuto. ⇦

🡻 2014/41/EU 22. bod odůvodnění

(29)Opravné prostředky proti evropskému vyšetřovacímu příkazu by měly být přinejmenším rovnocenné prostředkům, které jsou proti danému vyšetřovacímu úkonu k dispozici ve vnitrostátním případě. Členské státy by v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy měly zajistit uplatnitelnost těchto opravných prostředků, a to i prostřednictvím včasného informování každé zúčastněné strany o možnostech a způsobech jejich využití. V případech, kdy zúčastněná strana ve vykonávajícím státě vznese námitky proti evropskému vyšetřovacímu příkazu, pokud jde o věcné důvody k vydání příkazu, je vhodné, aby byly informace o tomto napadení předány vydávajícímu orgánu a aby byla zúčastněná strana odpovídajícím způsobem informována.

⇩ nový

(30)Pokud jsou informace nebo důkazy získány výkonem evropského vyšetřovacího příkazu nebo postupem informování, který nevyžaduje pomoc informovaného členského státu, a pokud právo vykonávajícího státu nebo informovaného členského státu stanoví podmínky omezující použití těchto informací nebo důkazů pro jiné účely, než pro které byly původně shromážděny, měly by být tyto podmínky řádně uvedeny v okamžiku předání důkazů nebo ve lhůtě stanovené s ohledem na postupy informování. Pro jakékoli další předání jinému členskému státu, třetí zemi nebo mezinárodní organizaci by měl být vyžadován předchozí souhlas.

(31)Pokud příslušný orgán žádá o souhlas, vyžaduje-li to jeho vnitrostátní právo nebo podmínky spojené s původním předáním informací, s použitím informací dříve vyměňovaných mezi donucovacími orgány nebo prostřednictvím spontánní výměny informací jako důkazů v trestním řízení, měl by být tento souhlas vyžadován pro každé zamýšlené použití těchto informací, včetně jakéhokoli jiného použití těchto informací.

🡻 2014/41/EU 23. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(32)Náklady vzniklé na území vykonávajícího státu v souvislosti s výkonem evropského vyšetřovacího příkazu ⇨ nebo evropského příkazu k distanční účasti ⇦ by měl uhradit výhradně tento stát. Tato úprava je v souladu s obecnou zásadou vzájemného uznávání. Výkonem evropského vyšetřovacího příkazu ⇨ nebo evropského příkazu k distanční účasti ⇦ však mohou vykonávajícímu státu vzniknout mimořádně vysoké náklady. Tyto mimořádně vysoké náklady mohou ⌦ v případě evropského vyšetřovacího příkazu ⌫ souviset například se složitými znaleckými posudky, rozsáhlou policejní operací nebo se sledováním během dlouhého časového období ⇨ nebo v případě evropského příkazu k distanční účasti mohou vyplývat z organizace velkého množství distančních výslechů  ⇦. Tyto ⌦ Uvedené ⌫ náklady by neměly výkon evropského vyšetřovacího příkazu ⇨ nebo evropského příkazu k distanční účasti ⇦ ztěžovat a vydávající ⌦ orgán ⌫ a vykonávající ⌦ orgán ⌫ orgány by se měly pokusit stanovit náklady, které je třeba považovat za mimořádně vysoké. Otázka nákladů by se mohla stát předmětem konzultací mezi vydávajícím a vykonávajícím státem a doporučuje se, aby tuto ⌦ danou ⌫ otázku vyřešily ve fázi konzultací. V krajním případě může vydávající orgán rozhodnout o vzetí evropského vyšetřovacího příkazu ⇨ nebo evropského příkazu k distanční účasti ⇦ zpět, nebo o jeho ponechání v platnosti, přičemž část nákladů, které vykonávající stát považuje za mimořádně vysoké a zároveň nezbytně nutné v průběhu řízení, by měl uhradit vydávající stát. ⌦ V případě evropského vyšetřovacího příkazu ⌫ by Ddaný mechanismus by neměl být dodatečným důvodem odmítnutí a v žádném případě by neměl být zneužíván k odkladu nebo zamezení výkonu evropského vyšetřovacího příkazu.

🡻 2014/41/EU 24. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(33)Evropský vyšetřovací příkaz zavádí jednotný rámec pro získávání důkazů. Pro některé druhy vyšetřovacích úkonů jsou však nezbytná další pravidla, jež by měla být stanovena v evropském vyšetřovacím příkazu, jako například dočasné předání osob ve vazbě či ve výkonu trestu odnětí svobody, výslech prostřednictvím videokonference nebo telefonní konference, získávání informací o bankovních účtech či bankovních transakcích, sledování zásilky, nebo skryté vyšetřování, ⇨ sledování nebo používání technických záznamových zařízení ⇦. Evropský vyšetřovací příkaz by se měl vztahovat na vyšetřovací úkony, s nimiž je spojeno shromažďování důkazů v reálném čase, průběžně a v rámci určitého období, ⇨ , jakož i přeshraniční sledování, ⇦ avšak v případě potřeby by se vydávající a vykonávající stát měly dohodnout na praktických ujednáních v zájmu zohlednění rozdílů mezi svými vnitrostátními právními předpisy.

🡻 2014/41/EU 25. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(34)Tato ⌦ Hlava II této ⌫ směrnice stanoví pravidla pro provedení vyšetřovacího úkonu ve všech fázích trestního řízení, včetně řízení před soudem, v případě potřeby za účasti dotčené osoby, s cílem získat důkazy. Evropský vyšetřovací příkaz může být kupříkladu vydán za účelem dočasného předání této osoby do vydávajícího státu nebo za účelem provedení výslechu prostřednictvím videokonference., ⇨ pokud je cílem tohoto úkonu získat důkazy a jeho výkon nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro účely shromažďování důkazů. ⇦ Má-li však být osoba předána do jiného členského státu za účelem trestního stíhání včetně předvedení této osoby před soud pro účely soudního jednání, měl by být vydán evropský zatýkací rozkaz v souladu s rámcovým rozhodnutím Rady 2002/584/SVV 61 .

🡻 2014/41/EU 26. bod odůvodnění

⇨ nový

(35)S ohledem na přiměřené využívání evropského zatýkacího rozkazu by měl vydávající orgán zvážit, zda by evropský vyšetřovací příkaz ⇨ nebo evropský příkaz k distanční účasti ⇦ nebyl účinným a přiměřeným prostředkem pro další průběh trestního řízení. Vydávající orgán by měl zejména zvážit, zda by vydání evropského vyšetřovacího příkazu za účelem výslechu podezřelé nebo obviněné osoby prostřednictvím videokonference ⇨ nebo evropského příkazu k distanční účasti umožňujícího distanční účast podezřelé nebo obviněné osoby na jednáních trestního soudu ⇦ nemohlo posloužit jako účinná alternativa.

🡻 2014/41/EU 27. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(36)Evropský vyšetřovací příkaz může být vydán s cílem získat důkazy o účtech jakékoli povahy vedených v bance nebo nebankovní finanční instituci na jméno osoby, proti které je vedeno trestní řízení. Tuto ⌦ Uvedenou ⌫ možnost je třeba chápat šířeji v tom smyslu, že zahrnuje nejen podezřelé nebo obviněné osoby, ale kteroukoli jinou osobu, v souvislosti s níž považují příslušné orgány tuto informaci za nezbytnou pro průběh trestního řízení.

🡻 2014/41/EU 28. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(37)Pokud je ve směrnici odkazováno na finanční instituce, je tento ⌦ uvedený ⌫ pojem třeba vykládat v souladu s příslušnýmiou definicemií uvedenýmiou v článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/8492005/60/ES 62 63 .

🡻 2014/41/EU 29. bod odůvodnění

(38)Je-li evropský vyšetřovací příkaz vydán za účelem získání „údajů“ o konkrétním bankovním účtu, mělo by se „údaji“ rozumět alespoň jméno a adresa majitele účtu, podrobnosti o jakékoli plné moci k tomuto účtu a veškeré další údaje nebo dokumenty, které majitel účtu poskytl při otevření účtu a které jsou stále v držení banky.

⇩ nový

(39)Evropský vyšetřovací příkaz se vztahuje na přeshraniční sledování jako vyšetřovací úkon, který je prováděn především za účelem shromažďování důkazů pro trestní řízení a zahrnuje pořizování zvukových, vizuálních nebo jiných záznamů technickými prostředky obsluhovanými příslušníky donucovacích orgánů. Pro přeshraniční sledování prováděné v rámci operativní policejní spolupráce zůstává použitelná Úmluva k provedení Schengenské dohody (4) . Použitelný právní nástroj by měl být určen na základě primárního účelu úkonu. Konkrétně pokud je nařízeno nebo povoleno sledování v rámci trestního řízení za účelem získání důkazů, mělo by být prováděno podle této směrnice. V případě pochybností o tom, který nástroj se použije, by se příslušné orgány vydávajícího státu a vykonávajícího státu měly neprodleně vzájemně konzultovat.

(40)Aby byla zajištěna účinnost vyšetřování trestných činů, měly by mít příslušné orgány možnost za přísně regulovaných podmínek pokračovat ve sledovacích úkonech na území jiného členského státu, pokud je tato kontinuita nezbytná, aby se zabránilo ohrožení shromažďování důkazů. Toto přeshraniční sledování by nemělo zahrnovat výkon donucovacích nebo vykonávacích pravomocí úředníky vydávajícího státu na území vykonávajícího státu. Přeshraniční sledování by mělo i nadále podléhat kontrole vykonávajícího státu, který by si měl ponechat pravomoc ukládat podmínky, požadovat předání dané operace svým vlastním orgánům nebo odmítnout, aby se v ní pokračovalo, pokud by daný úkon nebyl povolen v obdobném vnitrostátním případě. Odchylka umožňující pokračovat ve sledování v řádně odůvodněných naléhavých situacích by měla být vykládána restriktivně a uplatňována pouze v případech, kdy předchozí předání evropského vyšetřovacího příkazu není možné, aniž by byl daný úkon ohrožen. Vzhledem k naléhavosti je na každém členském státě, aby určil orgán příslušný k přijímání a zpracovávání naléhavých oznámení týkajících se přeshraničního sledování. Tímto orgánem může být v souladu s vnitrostátním právem justiční orgán, donucovací orgán nebo ústřední orgán. Členské státy by měly zajistit, aby takto určené orgány byly k dispozici a mohly tato oznámení zpracovávat 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.

🡻 2014/41/EU 30. bod odůvodnění

⇨ nový

(41)⇨ Aby bylo zajištěno účinné a technologicky neutrální uplatňování pravidel upravujících odposlech telekomunikačního provozu podle této směrnice, měl by být pojem „telekomunikace“ vykládán široce. Měl by zahrnovat veškerou komunikaci přenášenou prostřednictvím sítí elektronických komunikací nebo služeb elektronických komunikací ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 64 . Odkaz na definice obsažené ve směrnici (EU) 2018/1972 zajišťuje, že tato směrnice zůstane v souladu s vývojem technologií elektronických komunikací, a zabraňuje rozdílům ve výkladu mezi členskými státy vyplývajícím z technologického vývoje. ⇦ Možnosti spolupráce podle této směrnice týkající se odposlechu telekomunikačního provozu by neměly být omezeny na obsah telefonické komunikace, ale mohly by rovněž zahrnovat shromažďování souvisejících provozních a lokalizačních údajů, což by příslušným orgánům umožnilo vydat evropský vyšetřovací příkaz za účelem získání údajů o telekomunikačním provozu, které představují menší zásah. Na evropský vyšetřovací příkaz vydaný za účelem získání provozních a lokalizačních údajů telekomunikačního provozu z minulosti by se měla vztahovat stejná obecná úprava výkonu evropského vyšetřovacího příkazu, přičemž evropský vyšetřovací příkaz by v závislosti na vnitrostátním právu vykonávajícího státu mohl být považován za invazivní vyšetřovací úkon.

🡻 2014/41/EU 31. bod odůvodnění

(42)Je-li několik členských států schopno poskytnout nutnou technickou pomoc, měl by být evropský vyšetřovací příkaz zaslán pouze jednomu z nich, přičemž by se měla dát přednost členskému státu, na jehož území se dotčená dotyčná osoba nachází. Členské státy, v nichž se nachází odposlouchávaná osoba a od nichž není technická pomoc k provedení odposlechu zapotřebí, by o tom měly být informovány v souladu s touto směrnicí. Avšak je-li technická pomoc zapotřebí od více než pouze jednoho státu, lze evropský vyšetřovací příkaz zaslat více než jednomu vykonávajícímu státu.

🡻 2014/41/EU 32. bod odůvodnění

(43)V evropském vyšetřovacím příkazu, který obsahuje žádost o odposlech telekomunikačního provozu, vydávající orgán poskytne vykonávajícímu orgánu dostatečné informace, jako například údaje o vyšetřovaném trestném činu, aby vykonávajícímu orgánu umožnil posoudit, zda by daný vyšetřovací úkon byl povolen u obdobného vnitrostátního případu.

🡻 2014/41/EU 33. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(44)Členské státy by měly vzít v úvahu význam zajištění toho, aby technickou podporu mohl poskytovat operátor veřejně dostupných telekomunikačních sítí a ⌦ poskytovatel ⌫ služeb na území daného členského státu, a to s cílem usnadnit spolupráci podle tohoto nástroje ⌦ této směrnice ⌫ v souvislosti se zákonným odposlechem telekomunikačního provozu.

🡻 2014/41/EU 34. bod odůvodnění

(45)Evropský vyšetřovací příkaz se vzhledem ke své oblasti působnosti zabývá pouze předběžnými opatřeními, jejichž cílem je shromažďování důkazních prostředků. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že každý prostředek včetně finančního majetku může v průběhu trestního řízení podléhat různým předběžným opatřením, a to nejen za účelem shromažďování důkazních prostředků, ale také za účelem zabavení. Je třeba uznat, že rozdíl mezi těmito dvěma účely předběžných opatření není vždy zřejmý a že účel předběžného opatření se může v průběhu řízení měnit. Z tohoto důvodu má zásadní význam, aby byl zachován bezproblémový vztah mezi jednotlivými nástroji, které se na tuto oblast vztahují. Dále by ze stejného důvodu mělo být ponecháno na vydávajícím orgánu, aby posoudil, zda má daný prostředek být využit jako důkaz, a tedy zda jej má pokrýt evropský vyšetřovací příkaz.

⇩ nový

(46)Pokud je technické záznamové zařízení povolené v souladu s právními předpisy v jednom členském státě dopraveno na území jiného členského státu, od nějž není vyžadována technická pomoc, měl by mechanismus informování umožnit příslušným orgánům uvedeného členského státu posoudit v omezené lhůtě, zda by pokračující používání daného zařízení bylo přípustné ve srovnatelném vnitrostátním případě, a případně vznést námitku proti pokračování jeho používání nebo stanovit podmínky pro použití získaného materiálu. Přenos údajů shromážděných takovými zařízeními prostřednictvím sítí nebo služeb elektronických komunikací za účelem uchovávání těchto údajů by sám o sobě neměl daný úkon kvalifikovat jako odposlech telekomunikačního provozu. Tato klasifikace by se měla použít pouze tehdy, je-li daný úkon konkrétně zaměřen na získávání komunikace při přenosu prostřednictvím těchto sítí nebo služeb. Nevznesení námitky ve stanovené lhůtě by mělo umožnit pokračování úkonu po oznámenou dobu trvání. Tento mechanismus se použije v rámci této směrnice, aniž je dotčeno použití Úmluvy k provedení Schengenské dohody na přeshraniční sledování prováděné pro účely operativní policejní spolupráce. Volba použitelného nástroje závisí na primárním účelu úkonu, a nikoli na použitých technických prostředcích.

(47)Pokud jde o evropský příkaz k distanční účasti, vydávající orgán může vydat evropský příkaz k distanční účasti pouze tehdy, pokud dotčená osoba v době plánovaného výslechu (plánovaných výslechů) je nebo bude zadržena, pobývá nebo se dočasně zdržuje ve vykonávajícím státě z oprávněných důvodů, které znemožňují nebo jinak ztěžují její fyzickou přítomnost ve vydávajícím státě, a pokud to vydávající orgán považuje za vhodné a přiměřené s ohledem na konkrétní okolnosti případu. Není-li evropský příkaz k distanční účasti vydán na žádost dotčené osoby, musí tato osoba vyjádřit s distanční účastí souhlas. Souhlas musí být svobodný, konkrétní, informovaný a musí jednoznačně uvádět, že daná osoba souhlasí se svou distanční účastí na dotčeném výslechu (dotčených výsleších). Za tímto účelem by mělo být zajištěno, aby dotčené osobě byly poskytnuty informace o právech, která má k dispozici, a aby měla přístup k obhájci před tím, než je požádána o souhlas.

(48)Je odpovědností vydávajícího orgánu, aby na základě informací, které má k dispozici, posoudil, zda existují oprávněné důvody se domnívat, že podezřelá nebo obviněná osoba či oběť pobývá ve vykonávajícím státě, a zda by bylo vhodné a přiměřené, aby se daná osoba na tomto základě účastnila dotčeného výslechu (dotčených výslechů) distančně. Pokud jsou k dispozici pouze omezené informace, mělo by být zmíněné posouzení předmětem konzultací mezi vydávajícím orgánem a vykonávajícím orgánem, aby byl potvrzen pobyt podezřelé nebo obviněné osoby či oběti v dožádaném státě a aby bylo doručeno předvolání k dotčenému výslechu (dotčeným výslechům). Pro účely posouzení pobytu by mohly být důležité různé objektivní okolnosti, které by mohly naznačovat, že dotčená osoba soustředila své obvyklé zájmy v určitém členském státě nebo že má v úmyslu tak učinit v době výslechu (výslechů). Oprávněné důvody domnívat se, že osoba pobývá ve vykonávajícím státě, by mohly existovat zejména tehdy, pokud je osoba registrována jako rezident ve vykonávajícím státě, protože je držitelem průkazu totožnosti nebo povolení k pobytu nebo je zapsána v úředním registru obyvatel. Pokud dotčená osoba ve vykonávajícím státě registrována není, mohlo by být její bydliště určeno na základě skutečnosti, že daná osoba projevila vůli se v daném členském státě usadit nebo si po určitém období stabilní přítomnosti vytvořila k danému členskému státu určité vazby, které jsou co do intenzity podobné vazbám vyplývajícím z formálního bydliště v daném členském státě. Pro určení toho, zda v konkrétní situaci existují dostatečné vazby mezi dotčenou osobou a vykonávajícím státem, z nichž plynou dostatečné důvody domnívat se, že dotčená osoba v daném členském státě pobývá, je nutné zohlednit různé objektivní faktory charakterizující situaci dané osoby, mezi něž patří zejména délka, povaha a podmínky její přítomnosti ve vykonávajícím státě nebo rodinné či ekonomické vazby, které má daná osoba k dožádanému státu. Pro určení toho, zda existují oprávněné důvody domnívat se, že dotčená osoba pobývá ve vykonávajícím státě, by mohly mít význam registrované vozidlo, bankovní účet, skutečnost nepřetržitého pobytu dotčené osoby ve vykonávajícím státě nebo další objektivní faktory. Krátká návštěva, pobyt na dovolené, včetně pobytu v pronajatém rekreačním objektu, nebo podobný pobyt ve vykonávajícím státě bez další podstatné vazby k prokázání pobytu v daném členském státě nepostačují.

(49)Pokud se zjistí, že podezřelá nebo obviněná osoba či oběť trestného činu ve vykonávajícím státě nepobývá, ale pouze se tam dočasně zdržuje, měl by vydávající orgán posoudit, zda existují oprávněné důvody pro to, aby nebyla fyzicky přítomna na dotčených výsleších. Pokud tyto informace nelze vyvodit z materiálů, které má soud k dispozici, je na dotčené osobě nebo jejím obhájci, aby vydávajícímu orgánu předložili jakékoli oprávněné důvody, proč se výslechů neúčastní osobně. To zahrnuje situace, kdy osoba nemá podstatnou vazbu na vykonávající stát, kterou lze kvalifikovat jako pobyt, ale ve vykonávajícím státě se dočasně zdržuje.

(50)V řádně odůvodněných a výjimečných situacích může být nezbytné stanovit distanční účast bez předchozího souhlasu dotčené osoby, zejména pokud se objeví jasná rizika týkající se veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví, která se jeví jako skutečná a aktuální nebo předvídatelná, a pokud by odložení jednání nebo přerušení řízení například z důvodu nepřítomnosti podezřelé nebo obviněné osoby bylo v rozporu s účinným a řádným výkonem spravedlnosti. Použití této odchylky by mělo zůstat přísně omezeno na nezbytné situace a mělo by podléhat vhodným zárukám, aby se zajistilo, že nebude mít nepříznivý dopad na spravedlivost řízení nebo práva na obhajobu.

(51)Při posuzování toho, zda vydat evropský příkaz k distanční účasti, by měl vydávající orgán ověřit, zda jsou splněny všechny podmínky stanovené v této směrnici. Kromě toho může zvážit, zda by za okolností daného případu nebylo možné, vhodné nebo přiměřené použít evropský zatýkací rozkaz podle rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV. Tak tomu může být zejména v případě, kdy dotčený trestný čin nedosahuje hranice trestní sazby stanovené v čl. 2 odst. 1 uvedeného rámcového rozhodnutí nebo kdy by použití evropského zatýkacího rozkazu nebylo nezbytné nebo přiměřené, protože evropský příkaz k distanční účasti lze považovat za dostatečný prostředek k zajištění účasti dotčené osoby na výslechu (výsleších), kterého (kterých) se týká. Vydávající orgán může rovněž zohlednit situace, kdy je přítomnost podezřelé nebo obviněné osoby při výslechu povinná, ale předání bylo odloženo na neurčito ze závažných humanitárních důvodů podle čl. 23 odst. 4 rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV, nebo kdy je dotčená osoba ve vykonávajícím státě zbavena osobní svobody nebo je uloženo alternativní opatření vyžadující její zadržení na území daného státu a dočasné předání podle čl. 24 odst. 2 uvedeného rámcového rozhodnutí není možné nebo vhodné.

(52)Při určování toho, zda je vhodné vydat evropský příkaz k distanční účasti, by vydávající orgán měl mít rovněž možnost zohlednit další okolnosti důležité pro účinný a řádný výkon spravedlnosti. Může zejména zvážit, zda by trestní řízení jinak muselo být vedeno v nepřítomnosti podezřelé nebo obviněné osoby, nebo zda by předání trestního řízení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3011 65 nebylo možné nebo by nesloužilo účinnému a řádnému výkonu spravedlnosti. Vydávající orgán může rovněž zohlednit zájmy oběti, včetně jejích potřeb zvláštní ochrany v souladu s článkem 23 směrnice 2012/29/EU. Kromě toho může vydávající orgán zvážit závažnost nebo povahu trestného činu nebo složitost řízení, aby posoudil, zda by byl evropský příkaz k distanční účasti v konkrétním případě vhodný.

(53)Důvody pro odmítnutí výkonu přeshraničních úkonů by měly zůstat omezené a neměly by narušovat účinnost justiční spolupráce. Vydávající orgán a vykonávající orgán by měly před přijetím rozhodnutí o odmítnutí uznání nebo výkonu evropského vyšetřovacího příkazu nebo evropského příkazu k distanční účasti úzce spolupracovat a vzájemně se konzultovat.

(54)V souvislosti s evropským příkazem k distanční účasti by měl mít vykonávající orgán možnost ve výjimečných situacích výkon na základě individuálního posouzení odmítnout, pokud by výkon evropského příkazu k distanční účasti představoval nepřiměřenou zátěž pro jeho soudní systém, která by mohla nepřiměřeně zdržovat, narušovat nebo znemožňovat řádné provedení jeho vlastního výkonu spravedlnosti, a pokud tyto důsledky nelze zmírnit prostřednictvím spolupráce a specifických praktických opatření dohodnutých s vydávajícím orgánem.

(55)Distanční výslechy by se měly řídit právem vydávajícího státu. Vydávající orgán a vykonávající orgán by se měly dohodnout na praktických opatřeních pro výkon evropského příkazu k distanční účasti. Jasné rozdělení odpovědnosti mezi uvedené orgány je nezbytné k zajištění řádného průběhu výslechu, právní jistoty a účinného výkonu procesních práv dotčenou osobou. Vykonávající orgán by měl usnadnit praktickou organizaci výslechu na svém území a zajistit, aby dotčená osoba mohla vykonávat svá práva v souvislosti s výkonem evropského příkazu k distanční účasti. Vydávající orgán by měl zůstat odpovědný za vedení řízení a za zajištění účinné účasti a výkonu příslušných práv dotčené osoby v souladu s právem vydávajícího státu. Vydávající orgán může požadovat, aby vykonávající orgán při výkonu evropského příkazu k distanční účasti dodržel určité formální náležitosti a postupy, jako jsou zvláštní požadavky na předvolání osoby k distančnímu výslechu (distančním výslechům) nebo poskytnutí informací, které jsou výslovně vyžadovány podle práva vydávajícího státu, dotčené osobě.

(56)Aby byla zajištěna právní jistota a zabránilo se zbytečnému narušení trestního řízení, měly by se důsledky toho, kdy se dotčená osoba nezúčastní výslechu distančně poté, co byla řádně předvolána orgány vykonávajícího státu, řídit právem vydávajícího státu, jako by tomu bylo ve vnitrostátním případě. V závislosti na okolnostech případu mohou tyto důsledky zahrnovat změnu termínu výslechu, vzetí evropského příkazu k distanční účasti zpět nebo pokračování v řízení v souladu s platnými procesními pravidly vydávajícího státu. Uplatňování těchto pravidel by mělo být i nadále podmíněno dodržováním právních předpisů Unie a základních práv, zejména práva podezřelých a obviněných osob být přítomny při řízení před soudem, jak je zakotveno ve směrnici (EU) 2016/343.

(57)Vykonávající orgán by měl vypracovat zápis a zaznamenat příslušné prvky týkající se výkonu evropského příkazu k distanční účasti, aby byla zajištěna publicita, transparentnost, odpovědnost a případně uplatnění opravných prostředků. Jakmile jsou tyto záznamy předány vydávajícímu orgánu, zahrnou se do vnitrostátního spisu.

(58)V zájmu zajištění spravedlivosti trestního řízení a účinného výkonu práv podezřelé nebo obviněné osoby, jíž se evropský příkaz k distanční účasti týká, by měl vydávající orgán zajistit, aby byla daná osoba ve vydávajícím státě zastoupena zmocněným obhájcem, který bude fyzicky přítomen při výslechu (výsleších). Fyzická přítomnost obhájce v soudní síni je nezbytná k zajištění toho, aby dotčená podezřelá nebo obviněná osoba mohla účinně vykonávat procesní práva, která má k dispozici podle práva vydávajícího státu a podle práva Unie. Oběti trestných činů by měly být zastoupeny v souladu s příslušnými ustanoveními vnitrostátního práva a práva Unie. Měla by být k dispozici vhodná technická a praktická opatření umožňující bezpečnou, důvěrnou a účinnou komunikaci mezi obhájcem přítomným ve vydávajícím státě a dotčenou osobou, která se výslechu (výslechů) účastní distančně.

(59)Aby se zabránilo riziku sekundární a opakované viktimizace obětí trestných činů, měly by být veškeré výslechy v souvislosti s evropským příkazem k distanční účasti vedeny způsobem, který respektuje individuální potřeby obětí. Oběti mají právo na emoční podporu v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU. Za tímto účelem by měl vykonávající orgán zajistit, aby byl přístup k této podpoře zajištěn po celou dobu výkonu evropského příkazu k distanční účasti. Orgány nebo útvary odpovědné za poskytování této podpory by měly určit členské státy.

(60)Distanční účast na jednání trestního soudu na základě evropského příkazu k distanční účasti by v žádném případě neměla snížit úroveň ochrany poskytované osobám zapojeným do trestního řízení a měla by náležitě zohlednit potřebu zachovat spravedlivost řízení, rovnost zbraní a účinný výkon práva na obhajobu. Tyto osoby by měly mít možnost účinně vykonávat svá procesní práva použitelná v trestním řízení podle práva Unie a podle vnitrostátního práva vydávajícího státu a vykonávajícího státu v souladu s opatřeními stanovenými v hlavě III této směrnice bez ohledu na to, zda se účastní fyzicky, nebo distančně.

(61)Účinný výkon procesních práv v souvislosti s distanční účastí by neměl být omezen na konání a dobu trvání samotného výslechu (samotných výslechů). Osoby, které se účastní distančně, by měly mít možnost vykonávat veškerá práva v řízeních, jichž se evropský příkaz k distanční účasti týká, jako je podávání žádostí při přípravě výslechu (výslechů), přístup ke spisu a veškerá další procesní práva, která mají k dispozici podle práva Unie a práva vydávajícího státu, a to za podmínek co nejvíce rovnocenných podmínkám platným v případě fyzické účasti.

(62)Osoby, které souhlasily s distanční účastí nebo o ni požádaly, by měly mít i nadále možnost vrátit se k fyzické účasti, pokud si to přejí, aby bylo plně zajištěno jejich právo být fyzicky přítomny při řízení před soudem. V těchto případech by měl být evropský příkaz k distanční účasti vzat zpět.

(63)Osoby, na něž se vztahuje evropský příkaz k distanční účasti, by měly mít přístup k účinným opravným prostředkům v souladu s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie, a to jak ve vydávajícím státě, tak ve vykonávajícím státě, pokud vydání, uznání nebo výkon uvedeného evropského příkazu k distanční účasti nepříznivě ovlivňují jejich práva. Kromě toho, pokud je evropský příkaz k distanční účasti vydán bez souhlasu dotčené osoby, měl by být k dispozici účinný soudní přezkum rozhodnutí o vydání evropského příkazu k distanční účasti za účelem ověření souladu s podmínkami a zárukami stanovenými v hlavě III této směrnice.

(64)Spravedlivost řízení, jichž se evropský příkaz k distanční účasti týká, je úzce spjata se spolehlivostí a účinností technických a praktických podmínek, za nichž jsou tato řízení vedena. Přerušení komunikace se soudní síní a jiné technické nedostatky, včetně těch, které se týkají důvěrnosti nebo účinnosti komunikace mezi obhájcem a dotčenou osobou, mohou nepříznivě ovlivnit účinný výkon procesních práv a spravedlivost řízení. Dotčená osoba by proto měla mít možnost vznést tyto záležitosti před vydávajícím orgánem nebo příslušnými orgány vykonávajícího státu, které by na tomto základě měly informovat vydávající orgán. Je na vydávajícím orgánu, aby v případě potřeby nařídil vhodná nápravná opatření, včetně pozastavení, odložení nebo opakování dotčeného jednání.

(65)Pokud se podezřelá nebo obviněná osoba zúčastnila řízení před soudem distančně podle evropského příkazu k distanční účasti a toto řízení vedlo k jejímu odsouzení a byl jí uložen trest odnětí svobody, ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody nebo konfiskační opatření nebo jakákoli peněžitá sankce či jiné opatření dohledu, je důležité zajistit kontinuitu a účinnou spolupráci prostřednictvím dostupných nástrojů justiční spolupráce, je-li to relevantní. To zahrnuje zejména rámcové rozhodnutí 2002/584/SVV v zájmu předávání za účelem výkonu trestu, rámcové rozhodnutí Rady 2008/909/SVV 66 pro účely uznání pravomocného rozhodnutí proti dané osobě ve vykonávajícím státě a převzetí trestu, jakož i nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 67 za účelem uznávání příkazů ke konfiskaci. V takových situacích by vydávající stát a vykonávající stát měly být v úzkém kontaktu, aby bylo zajištěno, že v konkrétním případě budou přijata nezbytná předběžná opatření až do obdržení a výkonu žádostí o justiční spolupráci po uložení trestu. V případech, kdy má vydávající stát v úmyslu vydat evropský zatýkací rozkaz, by měl mít vykonávající stát možnost v souladu se svým vnitrostátním právem přijmout vhodná předběžná opatření do doby, než dojde k obdržení a výkonu daného evropského zatýkacího rozkazu. Tato opatření by měla zůstat přiměřená a přísně omezená na to, co je nezbytné k zajištění toho, aby dotčená osoba zůstala na jeho území za účelem účinného výkonu pravomocného rozhodnutí.

(66)Řádné uplatňování této směrnice předpokládá komunikaci mezi příslušnými orgány. Měly by být vybízeny k vzájemným konzultacím, kdykoli je to vhodné k usnadnění hladkého a účinného uplatňování této směrnice, a to buď přímo, nebo případně prostřednictvím Agentury Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 68 nebo Evropské soudní sítě upravené rozhodnutím Rady 2008/976/SVV 69 . Příslušné orgány se rovněž vyzývají, aby ve vhodných případech požádaly Eurojust, aby v rámci své působnosti vykonával koordinační úlohu za účelem podpory a koordinace přeshraničních vyšetřovacích úkonů s cílem shromažďovat důkazy, zejména pokud jde o sledování zásilek, přeshraniční sledování, skryté vyšetřování nebo odposlech telekomunikačního provozu, a to vzhledem ke specifickým problémům v oblasti koordinace, které tyto úkony obnášejí, a k odborným znalostem, které může Eurojust v tomto ohledu přinést. Příslušné orgány mohou rovněž požádat Eurojust, aby byl nápomocen při předávání evropského vyšetřovacího příkazu, evropského příkazu k distanční účasti nebo oznámení a žádostí o souhlas s použitím dříve vyměňovaných informací jako důkazů.

(67)V zájmu zajištění rychlé, přímé, interoperabilní, spolehlivé a bezpečné výměny údajů, navázání na dosavadní investice a zajištění souladu s jinými akty Unie by komunikace mezi orgány podle této směrnice měla být zpravidla prováděna prostřednictvím decentralizovaného informačního systému zřízeného nařízením (EU) 2023/2844. Zejména by mělo být pravidlem, že uvedený decentralizovaný informační systém bude využíván k zasílání formulářů evropského vyšetřovacího příkazu a evropského příkazu k distanční účasti a k veškeré další komunikaci mezi orgány podle této směrnice.

(68)Stanoví-li tato směrnice, pokud jde o určité typy komunikace, že komunikaci lze realizovat „jakýmikoli prostředky“ nebo „jakýmikoli vhodnými prostředky“, měly by mít orgány možnost rozhodnout, jaký způsob komunikace použijí. Tato ustanovení by měla být chápána tak, že určují situace, v nichž použití decentralizovaného informačního systému nemusí být podle nařízení (EU) 2023/2844 vhodné. V uvedených situacích by orgány měly mít možnost používat jiné komunikační prostředky za předpokladu, že k výměně informací dochází bezpečným a spolehlivým způsobem v souladu s uvedeným nařízením.

(69)Aby se snížila administrativní zátěž příslušných orgánů a zajistilo se úplnější, spolehlivější, konzistentnější a včasnější statistické vykazování, měl by referenční prováděcí software vyvinutý Komisí programově shromažďovat statistické údaje nezbytné pro účely monitorování a tyto údaje by měly být předávány Komisi. Pokud si členské státy namísto referenčního prováděcího softwaru vyvinutého Komisí zvolí využití vnitrostátního informačního systému, mohl by být tento systém vybaven k programovému shromažďování uvedených údajů, a v takovém případě by uvedené údaje měly být předávány Komisi. Konektor systému e-CODEX by rovněž mohl být vybaven funkcí umožňující vyhledávání příslušných statistických údajů.

🡻 2014/41/EU 35. bod odůvodnění

⇨ nový

(70)Pokud se v příslušných mezinárodních nástrojích, jako například v úmluvách uzavřených v rámci Rady Evropy ⇨ nebo v rámci Organizace spojených národů ⇦, odkazuje na vzájemnou pomoc, mělo by se mít za to, že tato směrnice má mezi členskými státy, pro něž je tato směrnice závazná, přednost před uvedenými úmluvami.

🡻 2014/41/EU 14. bod odůvodnění

(71)Členské státy jsou vyzývány k tomu, aby do prohlášení o jazykovém režimu zahrnuly vedle svého úředního jazyka (svých úředních jazyků) alespoň jeden jazyk, který se v rámci Unie běžně používá.

🡻 2014/41/EU 36. bod odůvodnění

(72)Kategorie trestných činů uvedené v příloze IXD je třeba vykládat v souladu s jejich výkladem podle existujících právních nástrojů o vzájemném uznávání.

🡻 2014/41/EU 37. bod odůvodnění (přizpůsobený)

V souladu se Společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech 70 se členské státy zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. Pokud jde o tuto směrnici, považuje Evropský parlament i Rada předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

🡻 2014/41/EU 38. bod odůvodnění

⇨ nový

(73)Jelikož cíle této směrnice, totiž vzájemného uznávání rozhodnutí učiněných za účelem získávání důkazů ⇨ postupů pro shromažďování důkazů v trestních věcech a postupů pro distanční účast podezřelé nebo obviněné osoby či oběti trestného činu na jednáních trestního soudu z jiného členského státu prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku ⇦, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej může být z důvodu rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle ⇨ těchto cílů ⇦.

🡻 2014/41/EU 39. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(74)Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady, které v oblasti své působnosti uznává článek 6 Smlouvy o EU a Listina, zejména pak její hlava VI, mezinárodní právo a mezinárodní dohody, jichž je Unie nebo všechny členské státy smluvní stranou, včetně Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a ústavy členských států. Nic v této směrnici nelze vykládat tak, že zakazuje odmítnout vykonání evropského vyšetřovacího příkazu ⇨ nebo evropského příkazu k distanční účasti ⇦, jestliže na základě objektivních skutečností existují důvody se domnívat, že účelem vydání evropského vyšetřovacího příkazu ⇨ nebo evropského příkazu k distanční účasti ⇦ bylo stíhat nebo potrestat určitou osobu zejména na základě jejího pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství, sexuální orientace, státní příslušnosti, jazyka nebo politického přesvědčení nebo že by této osobě mohla být z kteréhokoli z těchto ⌦ uvedených ⌫ důvodů způsobena újma.

⇩ nový

(75)Zpracování osobních údajů podle této směrnice zahrnuje shromažďování, výměnu a následné používání, jakož i další předávání příslušných informací a důkazů pro cíle stanovené v článku 82 Smlouvy o fungování EU. V zájmu jednotnosti a účinné ochrany osobních údajů by zpracování osobních údajů podle této směrnice mělo probíhat v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 71 , ledaže se zpracování osobních údajů provádí v souvislosti s řízeními uvedenými v čl. 5 písm. b) a c) a, v souvislosti s těmito řízeními, v čl. 5 písm. d) této směrnice, pokud se na ně vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 72 . Vydávající orgán, vykonávající orgán, jakož i další orgány příslušné k vydávání a přijímání oznámení nebo žádostí o souhlas s použitím dříve vyměňovaných informací jako důkazů by měly být považovány za správce, pokud jde o zpracování osobních údajů podle směrnice (EU) 2016/680 a nařízení (EU) 2016/679. Ústřední orgány by mohly uvedeným příslušným orgánům poskytovat administrativní podporu a v rozsahu, v jakém pro dané správce zpracovávají osobní údaje, by měly být považovány za zpracovatele daného správce. Pokud jde o zpracovávání osobních údajů Eurojustem, mělo by se použít nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 73 , jakož i zvláštní pravidla pro ochranu údajů stanovená v nařízení (EU) 2018/1727. Pokud jde o zpracovávání osobních údajů Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO), který byl zřízen nařízením Rady (EU) 2017/1939 74 , nařízení (EU) 2018/1725 by se mělo použít od data vstupu změn nařízení (EU) 2017/1939 v platnost, stejně jako zvláštní pravidla pro ochranu údajů stanovená v uvedeném nařízení.

🡻 2014/41/EU 40. bod odůvodnění

Jedním ze základních práv je ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů. Podle čl. 8 odst. 1 Listiny a čl. 16 odst. 1 Smlouvy o fungování EU má každý právo na ochranu osobních údajů, které se ho týkají.

🡻 2014/41/EU 41. bod odůvodnění

Členské státy by měly v rámci uplatňování této směrnice stanovit transparentní politiky pro zpracovávání osobních údajů a pro uplatňování práv subjektů údajů na opravné prostředky za účelem ochrany jejich osobních údajů.

🡻 2014/41/EU 42. bod odůvodnění

Osobní údaje získané podle této směrnice by měly být zpracovávány pouze v případech, kdy je to nezbytné, a měly by být přiměřené účelům slučitelným s předcházením trestným činům a jejich vyšetřováním, odhalováním a stíháním nebo uplatňováním trestních sankcí a práva na obhajobu. Přístup k informacím obsahujícím osobní údaje, jehož může být dosaženo prostřednictvím postupu ověřování totožnosti, by měly mít pouze oprávněné osoby.

🡻 2014/41/EU 43. bod odůvodnění

V souladu s článkem 3 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, oznámilo Spojené království své přání účastnit se přijímání a uplatňování této směrnice.

🡻 2014/41/EU 44. bod odůvodnění

V souladu s články 1, 2 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, a aniž je dotčen článek 4 tohoto protokolu, se Irsko neúčastní přijímání této směrnice a tato směrnice pro ně není závazná ani použitelná.

⇩ nový

(76)[V souladu s článkem 3 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, oznámilo Irsko [dopisem ze dne …] své přání účastnit se přijímání a používání této směrnice.] NEBO [V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Irsko neúčastní přijímání této směrnice a tato směrnice pro ně není závazná ani použitelná.]

🡻 2014/41/EU 45. bod odůvodnění

(77)V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání této směrnice a tato směrnice pro ně není závazná ani použitelná.

🡻 2014/41/EU 46. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(78)Evropský inspektor ochrany údajů ⌦ byl konzultován v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 a ⌫ vydal své stanovisko dne ⌦ […]. ⌫ 5. října 2010 75 , které vychází z čl. 41 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 76 , 

⇩ nový

(79)Povinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu by se měla omezovat na ustanovení, která v porovnání s předchozí směrnicí představují věcnou změnu. Povinnost provést ve vnitrostátním právu nezměněná ustanovení vyplývá z předchozí směrnice. 

(80)Touto směrnicí nejsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůty pro provedení směrnice uvedené v části B přílohy X ve vnitrostátním právu,

🡻 2014/41

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

⇩ nový

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ 

Článek 1 

Předmět 

1.Tato směrnice stanoví pravidla týkající se:

(a)vydávání, uznávání a výkonu evropských vyšetřovacích příkazů za účelem získání důkazů v trestních věcech, včetně získání důkazů, které již mají příslušné orgány vykonávajícího státu k dispozici;

(b)vydávání naléhavých oznámení týkajících se přeshraničního sledování a oznámení týkajících se přeshraničních vyšetřovacích úkonů, které nevyžadují technickou pomoc od jiného členského státu, včetně práva informovaného členského státu vznést námitku; 

(c)vydávání žádostí o souhlas s použitím informací dříve vyměňovaných mezi donucovacími orgány nebo spontánně vyměňovaných mezi justičními orgány jako důkazů a udělení nebo odmítnutí tohoto souhlasu a 

(d)vydávání, uznávání a výkonu evropských příkazů k distanční účasti za účelem distanční účasti podezřelé nebo obviněné osoby či oběti trestného činu, která má status účastníka trestního řízení, na jednom nebo více soudních jednáních v trestním řízení prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku z jiného členského státu. 

2.Touto směrnicí není dotčena povinnost ctít základní práva a právní zásady zakotvené v článku 6 Smlouvy o EU, včetně práva osob, proti nimž je vedeno trestní řízení, na obhajobu a na spravedlivý proces, a nejsou jí dotčeny související povinnosti justičních orgánů. 

3.Hlavou III této směrnice není dotčeno právo být přítomen při řízení před soudem zakotvené v čl. 8 odst. 1 směrnice (EU) 2016/343 ani jiné právní akty Unie v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech nebo trestního práva procesního.

🡻 2014/41/EU

Článek 2

Definice

1.Pro účely této směrnice se rozumí:

🡻 2014/41/EU (přizpůsobený)

⇨ nový

(a)„vydávajícím státem“ členský stát, ve kterém je vydán evropský vyšetřovací příkaz vydán ⇨ , nebo členský stát, ve kterém je vydán evropský příkaz k distanční účasti; ⇦ :

(b)„vykonávajícím státem“ členský stát, který vykonává evropský vyšetřovací příkaz vykonává a v němž má být vyšetřovací úkon proveden ⇨ , nebo členský stát, který vykonává evropský příkaz k distanční účasti a v němž se nachází osoba, na niž se evropský příkaz k distanční účasti vztahuje ⇦ ;

(c)„vydávajícím orgánem“:

i)soudce, soud ⌦ nebo ⌫ , vyšetřující soudce nebo státní zástupce příslušný v daném případě; nebo

ii) ⌦ státní zástupce příslušný v daném případě: ⌫ 

⇩ nový

 – u evropského vyšetřovacího příkazu – pokud vnitrostátní právo vyžaduje pro daný vyšetřovací úkon předchozí povolení soudce, soudu nebo vyšetřujícího soudce a žádné takové povolení nebylo v souladu s vnitrostátními postupy získáno, potvrdí evropský vyšetřovací příkaz před jeho předáním vykonávajícímu orgánu soudce, soud nebo vyšetřující soudce, který ověří soulad s podmínkami pro vydání evropského vyšetřovacího příkazu podle této směrnice, zejména s podmínkami stanovenými v čl. 7 odst. 1,

 – u evropského příkazu k distanční účasti – před jeho předáním vykonávajícímu orgánu a po posouzení jeho souladu s podmínkami pro vydání evropského příkazu k distanční účasti podle této směrnice potvrdí uvedený příkaz soudce, soud nebo vyšetřující soudce ve vydávajícím státě;

🡻 2014/41/EU

⇨ nový

iii)⇨ v případě evropského vyšetřovacího příkazu ⇦ jakýkoli jiný příslušný orgán, který vydávající stát určí a který v konkrétním případě jedná jako vyšetřující orgán v trestním řízení a má v souladu s vnitrostátním právem pravomoc nařídit shromažďování důkazů. Kromě toho musí evropský vyšetřovací příkaz před jeho předáním vykonávajícímu orgánu a po posouzení jeho souladu s podmínkami pro vydání evropského vyšetřovacího příkazu podle této směrnice, zejména s podmínkami stanovenými v čl. 76 odst. 1, potvrdit soudce, soud, vyšetřující soudce nebo státní zástupce ve vydávajícím státě. ⇨ Pokud vnitrostátní právo vyžaduje pro daný vyšetřovací úkon předchozí povolení soudce, soudu nebo vyšetřujícího soudce a žádné takové povolení nebylo v souladu s vnitrostátními postupy získáno, smí potvrzení provést pouze soudce, soud nebo vyšetřující soudce; ⇦ Pokud byl evropský vyšetřovací příkaz potvrzen justičním orgánem, může být pro účely předání evropského vyšetřovacího příkazu tento orgán rovněž považován za vydávající orgán; 

d)    vykonávajícím orgánem“ orgán, který má pravomoc uznat evropský vyšetřovací příkaz a zajistit jeho výkon v souladu s touto směrnicí a s postupy platnými v obdobných vnitrostátních případech, ⇨ a soudce, soud nebo vyšetřující soudce, který má pravomoc uznat evropský příkaz k distanční účasti a zajistit jeho výkon v souladu s touto směrnicí ⇦. V rámci těchto postupů může být vyžadováno soudní povolení ve vykonávajícím státě, pokud tak stanoví jeho vnitrostátní právo;.

⇩ nový

(e)„vyšetřujícím členským státem“ členský stát, v němž je vydáno oznámení v souladu s článkem 33 nebo 34;

(f)„informovaným členským státem“ členský stát, který obdrží oznámení v souladu s článkem 33 nebo 34 a od nějž není třeba technické pomoci k provedení vyšetřovacího úkonu;

(g)„telekomunikacemi“ veškerá komunikace, včetně obsahu komunikace a souvisejících dat, přenášená prostřednictvím sítí elektronických komunikací podle definice v čl. 2 bodě 1 směrnice (EU) 2018/1972 nebo služeb elektronických komunikací podle definice v čl. 2 bodě 4 uvedené směrnice;

(h)„decentralizovaným informačním systémem“ decentralizovaný informační systém podle definice v čl. 2 bodě 3 nařízení (EU) 2023/2844.

2.Pokud byl evropský vyšetřovací příkaz v souladu s odstavcem 1 potvrzen justičním orgánem nebo pokud byl evropský příkaz k distanční účasti potvrzen soudcem nebo soudem či vyšetřujícím soudcem, lze uvedený orgán rovněž považovat za vydávající orgán pro účely předání evropského vyšetřovacího příkazu nebo evropského příkazu k distanční účasti.

⌦ HLAVA II ⌫

⌦ PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE PŘI ZÍSKÁVÁNÍ DŮKAZŮ V TRESTNÍCH VĚCECH ⌫

KAPITOLA I

EVROPSKÝ VYŠETŘOVACÍ PŘÍKAZ

Článek 31

Evropský vyšetřovací příkaz a povinnost jej vykonat

1.Evropský vyšetřovací příkaz je rozhodnutí justičního orgánu vydané či potvrzené justičním orgánem jednoho členského státu (dále jen „vydávajícího státu“) za účelem provedení jednoho nebo několika konkrétních vyšetřovacích úkonů v jiném členském státě (dále jen „ve vykonávajícím státě“) s cílem získat důkazy v souladu s ⌦ touto hlavou a hlavami I, IV a V ⌫ touto směrnicí. ⇨ Je-li to nezbytně nutné pro provedení těchto vyšetřovacích úkonů, může vydávající orgán rovněž požádat o doručení procesních písemností dotčené osobě ⇦.

Evropský vyšetřovací příkaz lze rovněž vydat k získání důkazů, které jsou již v držení příslušných orgánů vykonávajícího státu.

2.Členské státy vykonají evropský vyšetřovací příkaz na základě zásady vzájemného uznávání a v souladu s ⌦ touto hlavou a hlavami I, IV a V ⌫ touto směrnicí.

3.O vydání evropského vyšetřovacího příkazu může v rámci použitelných práv na obhajobu v souladu s vnitrostátními předpisy upravujícími trestní řízení požádat podezřelá nebo obviněná osoba, nebo tak může jejím jménem učinit obhájce.

4.    Touto směrnicí není dotčena povinnost ctít základní práva a právní zásady zakotvené v článku 6 Smlouvy o EU, včetně práva osob, proti nimž je vedeno trestní řízení, na obhajobu, a nejsou jí dotčeny související povinnosti justičních orgánů.

Článek 43

Oblast působnosti evropského vyšetřovacího příkazu

Evropský vyšetřovací příkaz se vztahuje na všechny vyšetřovací úkony s výjimkou vytváření společného vyšetřovacího týmu a shromažďování důkazů v rámci tohoto týmu podle článku 13 Úmluvy o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie 77 (dále jen „úmluva“) a podle rámcového rozhodnutí Rady 2002/465/SVV 78 , s výjimkou pro účely použití čl. 13 odst. 8 úmluvy a čl. 1 odst. 8 rámcového rozhodnutí.

⇩ nový

Evropský vyšetřovací příkaz se vztahuje rovněž na doručování procesních písemností dotčené osobě, pokud je toto doručení nezbytně nutné pro provedení vyšetřovacího úkonu za účelem získání důkazů, které byly v evropském vyšetřovacím příkazu požadovány.

Článek 54

Druhy řízení, pro které lze evropský vyšetřovací příkaz vydat

Evropský vyšetřovací příkaz může být vydán:

a)v souvislosti s trestním řízením, které je vedeno nebo může být vedeno justičním orgánem pro trestný čin podle vnitrostátního práva vydávajícího státu;

b)v řízení správních orgánů pro činy, které tyto orgány stíhají podle vnitrostátního práva vydávajícího státu jako protiprávní jednání za předpokladu, že jejich rozhodnutí může vést k řízení u soudu, který je příslušný zejména pro trestní věci;

c)v řízení justičních orgánů pro činy, které tyto orgány stíhají podle vnitrostátního práva vydávajícího státu jako protiprávní jednání za předpokladu, že jejich rozhodnutí může vést k řízení u soudu, který je příslušný zejména pro trestní věci,; a

d)v souvislosti s řízením podle písmen a), b) a c), která se týkají trestných činů nebo protiprávního jednání, za které může nést odpovědnost nebo být potrestána právnická osoba ve vydávajícím státě.

Článek 6 5

Obsah a forma evropského vyšetřovacího příkazu

1.Formulář evropského vyšetřovacího příkazu uvedený v příloze IA musí být vyplněn, podepsán a přesnost a správnost jeho obsahu ověřena vydávajícím orgánem.

Evropský vyšetřovací příkaz obsahuje zejména tyto informace:

(a)údaje o vydávajícím orgánu a případně o potvrzujícím orgánu;

(b)předmět evropského vyšetřovacího příkazu a důvody pro jeho vydání;

(c)nezbytné informace, které jsou o dotčené dotyčné osobě či dotčených dotyčných osobách k dispozici;

(d)popis trestného jednání, které je předmětem vyšetřování nebo řízení, a příslušná ustanovení trestního práva vydávajícího státu;

(e)popis požadovaného vyšetřovacího úkonu nebo úkonů a důkazů, které mají být získány;.

⇩ nový

(f)v příslušných případech potvrzení, že požadovaný vyšetřovací úkon (požadované vyšetřovací úkony) povolil soudce, soud nebo vyšetřující soudce, včetně data a referenčního čísla povolujícího rozhodnutí, s výjimkou případů, kdy je evropský vyšetřovací příkaz vydán nebo potvrzen soudcem, soudem nebo vyšetřujícím soudcem;

(g)informace o možnostech využití opravných prostředků.

🡻 2014/41/EU

2.Každý členský stát uvede pro situace, kdy je vykonávajícím státem, další jazyk či jazyky patřící mezi úřední jazyky orgánů Unie, které mohou být kromě jeho úředního jazyka nebo úředních jazyků užity při vyplňování nebo překladu evropského vyšetřovacího příkazu.

3.Příslušný orgán vydávajícího státu přeloží evropský vyšetřovací příkaz uvedený v příloze IA do úředního jazyka vykonávajícího státu nebo jakéhokoli jiného jazyka uvedeného vykonávajícím státem v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.

⇩ nový

4.Pokud vydávající orgán požádá o doručení procesních písemností nezbytných pro provedení vyšetřovacího úkonu požadovaného v evropském vyšetřovacím příkazu a existuje-li důvod se domnívat, že dotčená osoba nerozumí jazyku, v němž je doručovaná písemnost vyhotovena, musí být k takové písemnosti přiložen překlad do jazyka, kterému adresát rozumí.

🡻 2014/41/EU

KAPITOLA II

POSTUPY A ZÁRUKY PRO VYDÁVAJÍCÍ STÁT

Článek 76

Podmínky pro vydání a předání evropského vyšetřovacího příkazu

1.Vydávající orgán může vydat evropský vyšetřovací příkaz, pouze pokud jsou splněny tyto podmínky:

(a)vydání evropského vyšetřovacího příkazu je nezbytné a přiměřené pro účely řízení podle článku 54 při zohlednění práv podezřelé nebo obviněné osoby a

(b)vyšetřovací úkon nebo úkony uvedené v evropském vyšetřovacím příkazu by za stejných podmínek bylo možné nařídit u obdobného vnitrostátního případu.

2.Splnění podmínek uvedených v odstavci 1 posuzuje v každém jednotlivém případě vydávající orgán.

3.Pokud má vykonávající orgán důvod se domnívat, že podmínky uvedené v odstavci 1 splněny nejsou, může konzultovat nezbytnost výkonu evropského vyšetřovacího příkazu s vydávajícím orgánem. Po této konzultaci může vydávající orgán rozhodnout o vzetí evropského vyšetřovacího příkazu zpět.

Článek 87

Předávání evropského vyšetřovacího příkazu

🡻 2023/2843 čl. 11 bod 2

⇨ nový

1.Evropský vyšetřovací příkaz vyplněný v souladu s článkem 65 předá vydávající orgán vykonávajícímu orgánu ⇨ přímo ⇦ ⇨ nebo, v příslušných případech, prostřednictvím ústředního orgánu uvedeného v článku 52 ⇦.

🡻 2014/41/EU (přizpůsobený)

⇨ nový

2.Veškerý další úřední styk je uskutečňován přímo mezi vydávajícím orgánem a vykonávajícím orgánem ⇨ nebo, v příslušných případech, prostřednictvím ústředního orgánu uvedeného v článku 52 ⇦.

3.5.Není-li známa totožnost vykonávajícího orgánu, provede vydávající orgán veškerá nezbytná šetření, včetně šetření prostřednictvím kontaktních míst Evropské soudní sítě ⌦ , jak je stanoveno v rozhodnutí 2008/976/SVV ⌫, aby tuto informaci od vykonávajícího státu získal.

4.    Vydávající orgán může předávat evropské vyšetřovací příkazy prostřednictvím telekomunikačního systému Evropské soudní sítě vytvořené společnou akcí Rady 98/428/SVV 79 .

46.    Nemá-li orgán ve vykonávajícím státě, který evropský vyšetřovací příkaz obdrží, pravomoc jej uznat nebo přijmout nezbytné opatření pro jeho výkon, postoupí jej z moci úřední vykonávajícímu orgánu a informuje o tom vydávající orgán.

57.    Veškeré obtíže týkající se předání nebo pravosti listiny potřebné pro výkon evropského vyšetřovacího příkazu se projednají přímo mezi dotčeným dotyčným vydávajícím a vykonávajícím orgánem nebo případně za účasti ústředních orgánů členských států.

Článek 98

Evropský vyšetřovací příkaz vztahující se k dřívějšímu evropskému vyšetřovacímu příkazu

1.Vydá-li vydávající orgán evropský vyšetřovací příkaz, kterým doplňuje dřívější evropský vyšetřovací příkaz, uvede tuto skutečnost v evropském vyšetřovacím příkazu.

2.Pokud je vydávající orgán nápomocen v souladu s čl. 109 odst. 4 při výkonu evropského vyšetřovacího příkazu ve vykonávajícím státě, může v době své přítomnosti v tomto ⌦ ve vykonávajícím ⌫ státě, aniž jsou dotčena oznámení učiněná podle čl. 5833 odst. 1 písm. c), předat evropský vyšetřovací příkaz, kterým se doplňuje dřívější evropský vyšetřovací příkaz, přímo vykonávajícímu orgánu.

3.Evropský vyšetřovací příkaz, kterým se doplňuje dřívější evropský vyšetřovací příkaz, musí být ověřen v souladu s čl. 65 odst. 1 prvním pododstavcem a případně potvrzen v souladu s čl. 2 písm. c) ⇨ čl. 2 odst. 1 písm. c) ⇦.

KAPITOLA III

POSTUPY A ZÁRUKY PRO VYKONÁVAJÍCÍ STÁT

Článek 109

Uznání a výkon

1.Vykonávající orgán uzná bez dalších formalit evropský vyšetřovací příkaz předaný v souladu s ⌦ použitelnými ustanoveními ⌫ této směrnice touto směrnicí a zajistí jeho výkon stejným způsobem a za stejných podmínek, jako by daný vyšetřovací úkon byl nařízen orgánem vykonávajícího státu, ledaže se tento orgán rozhodne uplatnit některý z důvodů odmítnutí uznání nebo výkonu nebo některý z důvodů odkladu stanovených v této ⌦ hlavě ⌫ směrnici.

2.Pokud není v této ⌦ hlavě ⌫ směrnici stanoveno jinak, vykonávající orgán dodrží formální náležitosti a postupy výslovně uvedené vydávajícím orgánem, pokud tyto formální náležitosti a postupy nejsou v rozporu se základními právními zásadami vykonávajícího státu.

3.Pokud vykonávající orgán obdrží evropský vyšetřovací příkaz, který nebyl vydán vydávajícím orgánem podle čl. 2 písm. c) ⇨ čl. 2 odst. 1 písm. c) ⇦, vykonávající orgán vrátí evropský vyšetřovací příkaz zpět vydávajícímu státu.

4.Vydávající orgán může požádat, aby jeden nebo více orgánů vydávajícího státu bylo při výkonu evropského vyšetřovacího příkazu nápomocno příslušným orgánům vykonávajícího státu v rozsahu, v jakém by určené orgány vydávajícího státu mohly být nápomocny při výkonu vyšetřovacího úkonu nebo úkonů uvedených v evropském vyšetřovacím příkazu u obdobného vnitrostátního případu. Vykonávající orgán této žádosti vyhoví, pokud taková pomoc neodporuje základním právním zásadám vykonávajícího státu nebo nepoškozuje jeho základní zájmy v oblasti národní bezpečnosti.

5.Orgány vydávajícího státu, které se nacházejí na území vykonávajícího státu, jsou během výkonu evropského vyšetřovacího příkazu vázány právem vykonávajícího státu. Nemají žádné pravomoci v oblasti vymáhání práva na území vykonávajícího státu, ledaže by výkon takových pravomocí na území vykonávajícího státu byl v souladu s právem vykonávajícího státu a v rozsahu dohodnutém mezi vydávajícím a vykonávajícím orgánem.

6.Vydávající a vykonávající orgán mohou za účelem usnadnění účinného uplatňování tohoto článku provádět vzájemné konzultace, a to všemi vhodnými prostředky.

Článek 1110

Využití jiného druhu vyšetřovacího úkonu

1.Vykonávající orgán využije, kdykoli je to možné, jiného vyšetřovacího úkonu, než který je uveden v evropském vyšetřovacím příkazu, pokud:

(a)vyšetřovací úkon uvedený v evropském vyšetřovacím příkazu neexistuje v právním řádu vykonávajícího státu nebo

(b)vyšetřovací úkon uvedený v evropském vyšetřovacím příkazu by nebyl v obdobném vnitrostátním případě dostupný.

2.Aniž je dotčen článek 1211, odstavec 1 se nevztahuje na tyto vyšetřovací úkony, které musí být v právním řádu vykonávajícího státu vždy dostupné:

(a)získávání informací nebo důkazů, které již má vykonávající orgán k dispozici, přičemž tyto informace nebo důkazy by bylo možné získat v souladu s právem vykonávajícího státu v rámci trestního řízení nebo pro účely evropského vyšetřovacího příkazu;

(b)získávání informací obsažených v databázích policejních nebo justičních orgánů a přímo přístupných vykonávajícímu orgánu v rámci trestního řízení;

(c)výslech svědka, znalce, oběti, podezřelé nebo obviněné osoby či třetí strany na území vykonávajícího státu;

(d)jakýkoli jiný než invazivní vyšetřovací úkon vymezený podle práva vykonávajícího státu;

(e)identifikaci osob zaregistrovaných pod určitým telefonním číslem nebo IP adresou.

3.Vykonávající orgán může rovněž použít jiný vyšetřovací úkon, než který je uveden v evropském vyšetřovacím příkazu, pokud by vyšetřovacím úkonem vybraným vykonávajícím orgánem mohlo být dosaženo stejného výsledku jako úkonem uvedeným v evropském vyšetřovacím příkazu za použití mírnějších prostředků.

4.Pokud se vykonávající orgán rozhodne využít možnosti uvedené v odstavci 1 a 3, oznámí to nejprve vydávajícímu orgánu, jenž může rozhodnout o vzetí evropského vyšetřovacího příkazu zpět nebo o jeho doplnění.

5.Pokud v souladu s odstavcem 1 vyšetřovací úkon uvedený v evropském vyšetřovacím příkazu neexistuje v právním řádu vykonávajícího státu, nebo by nebyl dostupný v obdobném vnitrostátním případěu, a pokud neexistuje jiný vyšetřovací úkon, který by měl stejný výsledek jako požadovaný vyšetřovací úkon, oznámí vykonávající orgán vydávajícímu orgánu, že není možné požadovanou pomoc poskytnout.

Článek 1211

Důvody k pro odmítnutí uznání nebo výkonu

1.Aniž je dotčen ⇨ čl. 1 odst. 2 ⇦ čl. 1 odst. 4, lze uznání nebo výkon evropského vyšetřovacího příkazu ve vykonávajícím státě odmítnout, jestliže:

(a)právo vykonávajícího státu stanoví imunitu nebo výsadu, která znemožňuje výkon evropského vyšetřovacího příkazu, nebo jestliže existují pravidla pro určení a omezení trestněprávní odpovědnosti týkající se svobody tisku a svobody projevu v dalších sdělovacích prostředcích, které by znemožnily výkon evropského vyšetřovacího příkazu;

(b)v konkrétním případě by mohl výkon evropského vyšetřovacího příkazu poškodit základní zájmy v oblasti národní bezpečnosti, ohrozit zdroj informací nebo si vyžádat použití utajovaných informací týkajících se určité zpravodajské činnosti;

(c)evropský vyšetřovací příkaz byl vydán v řízení uvedeném v čl. 54 písm. b) a c) a vyšetřovací úkon by podle práva vykonávajícího státu nebyl přípustný v obdobném vnitrostátním případě;

(d)výkon evropského vyšetřovacího příkazu by byl v rozporu se zásadou ne bis in idem;

(e)evropský vyšetřovací příkaz se týká trestného činu, který byl údajně spáchán mimo území vydávajícího státu a zcela nebo zčásti na území vykonávajícího státu, a jednání, v souvislosti s nímž byl evropský vyšetřovací příkaz vydán, není ve vykonávajícím státě trestným činem;

(f)existují závažné důvody se domnívat, že provedení vyšetřovacího úkonu uvedeného v evropském vyšetřovacím příkazu by bylo neslučitelné s povinnostmi vykonávajícího státu podle článku 6 Smlouvy o EU a Listiny;

(g)jednání, v souvislosti s nímž byl evropský vyšetřovací příkaz vydán, není podle práva vykonávajícího státu trestným činem, ledaže se týká trestného činu uvedeného mezi kategoriemi trestných činů v příloze IXD, jak vydávající orgán uvedl v evropském vyšetřovacím příkazu, za který lze ve vydávajícím státě uložit trest odnětí svobody nebo ochranné opatření s horní hranicí trestní sazby v délce nejméně tří let, nebo

(h)použití vyšetřovacího úkonu uvedeného v evropském vyšetřovacím příkazu je podle práva vykonávajícího státu omezeno na seznam nebo kategorii trestných činů nebo na trestné činy, za něž lze uložit trest s určitou hranicí, které nezahrnují trestný čin, který je předmětem evropského vyšetřovacího příkazu.

2.Ustanovení odst. 1 písm. g) a h) se nevztahují na vyšetřovací úkony uvedené v čl. 1110 odst. 2.

3.Pokud se evropský vyšetřovací příkaz týká trestného činu v souvislosti s daněmi nebo poplatky a celními a devizovými záležitostmi, nesmí vykonávající orgán odmítnout jeho uznání nebo výkon z důvodu, že právní předpisy vykonávajícího státu neukládají stejný druh daně či poplatku nebo neobsahují daňová, celní a devizová ustanovení stejného druhu jako právní předpisy vydávajícího státu.

4.V případech uvedených v odst. 1 písm. a), b), d), e) a f) konzultuje vykonávající orgán před tím, než rozhodne zcela nebo zčásti odmítnout uznání nebo výkon evropského vyšetřovacího příkazu, jakýmikoli vhodnými prostředky vydávající orgán a případně jej požádá, aby neprodleně doplnil veškeré potřebné informace.

5.V případě uvedeném v odst. 1 písm. a), a je-li ke zbavení výsady nebo imunity zmocněn orgán vykonávajícího státu, požádá jej vykonávající orgán neprodleně o výkon této pravomoci. Je-li ke zbavení výsady nebo imunity zmocněn orgán jiného státu nebo mezinárodní organizace, požádá dotčený dotyčný orgán o výkon této pravomoci vydávající orgán.

Článek 1312

Lhůty pro uznání a výkon

1.Rozhodnutí o uznání či výkonu ⌦ evropského vyšetřovacího příkazu ⌫ se přijímá a vyšetřovací úkon se provádí se stejnou rychlostí a prioritou jako v obdobném vnitrostátním případě, v každém případě pak v rámci lhůt stanovených v tomto článku.

2.    Pokud vydávající orgán v evropském vyšetřovacím příkazu uvedl, že vzhledem k procesním lhůtám, závažnosti činu nebo jiným zvláště naléhavým okolnostem je nezbytné stanovit kratší lhůtu, než je uvedeno v tomto článku, popřípadě pokud vydávající orgán v evropském vyšetřovacím příkazu uvedl, že vyšetřovací úkon je třeba provést k určitému datu, vykonávající orgán uvedený požadavek v nejvyšší možné míře zohlední.

2.3.⇨ Pokud se nejedná o naléhavé okolnosti, ⇦ , vVykonávající orgán: 

a)     přijme rozhodnutí o uznání nebo výkonu evropského vyšetřovacího příkazu co nejdříve, a aniž je dotčen odstavec 5, nejpozději do 30 dnů od obdržení evropského vyšetřovacího příkazu příslušným vykonávajícím orgánem;.

🡻 2014/41/EU (přizpůsobený)

⇨ nový

⇨ b)    provede vyšetřovací úkon neprodleně a nejpozději do 90 dnů od přijetí rozhodnutí uvedeného v písmeni a), ⇦ ledaže existují důvody pro odložení podle článku 15 nebo vykonávající stát již má k dispozici důkazy , které mají být získány prostřednictvím vyšetřovacího úkonu uvedeného v ⌦ zmíněné ve vyšetřovacím úkonu, na který se vztahuje ⌫ evropskýém vyšetřovacím příkazu Vykonávající orgán provede vyšetřovací úkon neprodleně, a aniž je dotčen odstavec 5, nejpozději do 90 dnů od přijetí rozhodnutí uvedeného v odstavci 3.

⇩ nový

3.Pokud vydávající orgán v evropském vyšetřovacím příkazu uvedl, že kvůli procesním lhůtám, závažnosti činu nebo jiným zvláště naléhavým okolnostem je nezbytné stanovit kratší lhůtu, než je uvedeno v tomto článku, nebo pokud vydávající orgán v evropském vyšetřovacím příkazu uvedl, že vyšetřovací úkon je třeba provést k určitému datu, vykonávající orgán uvedený požadavek upřednostní a v nejvyšší možné míře jej při provádění vyšetřovacího úkonu zohlední.

4.Týká-li se evropský vyšetřovací příkaz úkonů vyžadujících shromažďování důkazů v reálném čase, nepřetržitě a po určitou dobu, jak je uvedeno v článku 28, odposlechu telekomunikačního provozu, jak je uveden v článku 31, nebo přeshraničního sledování, jak je uvedeno v článku 30, vykonávající orgán:

(a)vyřizuje danou žádost jako záležitost vyžadující okamžitou pozornost;

(b)neprodleně přijme rozhodnutí o uznání nebo výkonu;

(c)je-li to nezbytné k zajištění účinnosti úkonu, povolí jeho předběžný výkon až do rozhodnutí o uznání nebo výkonu evropského vyšetřovacího příkazu.

5.Předběžný výkon úkonu podle odst. 4 písm. c) zaniká, pokud jsou uznání nebo výkon evropského vyšetřovacího příkazu odmítnuty. Jakýkoli získaný materiál lze použít pouze tehdy, je-li to nezbytně nutné k tomu, aby se zabránilo bezprostřednímu a závažnému ohrožení veřejné bezpečnosti. Vykonávající orgán musí být o každém takovém použití a o jeho důvodech informován.

🡻 2014/41/EU

⇨ nový

6.5.Pokud není v konkrétním případě pro příslušný vykonávající orgán prakticky proveditelné dodržet lhůtu stanovenou v odstavci 3 ⇨ 2 písm. a) ⇦ nebo ⇨ kratší lhůtu nebo ⇦ konkrétní datum uvedené v odstavci ⇨ 3 ⇦ 2, neprodleně o tom jakýmikoli dostupnými prostředky informuje příslušný orgán vydávajícího státu a uvede důvody zpoždění a předpokládanou dobu nezbytnou k přijetí rozhodnutí. V takovém případě může být lhůta uvedená v odst.avci 3 ⇨ 2 písm. a) ⇦ prodloužena, nejdéle však o 30 dnů.

7.6.Pokud není v konkrétním případě pro příslušný vykonávající orgán prakticky proveditelné dodržet lhůtu stanovenou v odst.avci 4 ⇨ 2 písm. b) ⇦, neprodleně o tom jakýmikoli dostupnými prostředky informuje příslušný orgán vydávajícího státu, uvede důvody zpoždění a konzultuje s vydávajícím orgánem vhodnou dobu k provedení vyšetřovacího úkonu.

⇩ nový

8.Pokud je výkon evropského vyšetřovacího příkazu zpožděn kvůli výsadě či imunitě podle vnitrostátního práva vykonávajícího státu, lhůty stanovené v odstavcích 1 až 4 začínají běžet až ode dne, kdy byl vykonávající orgán informován o skutečnosti, že došlo ke zbavení výsady či imunity.

🡻 2014/41/EU

Článek 1413

Předání důkazů

1.Vykonávající orgán předá bez zbytečného odkladu vydávajícímu státu důkazy, které byly získány nebo které jsou již v držení příslušných orgánů vykonávajícího státu v důsledku výkonu evropského vyšetřovacího příkazu.

Důkazy jsou okamžitě předány příslušným orgánům vydávajícího státu, jež byly nápomocny při výkonu evropského vyšetřovacího příkazu podle čl. 109 odst. 4, pokud je v evropském vyšetřovacím příkazu takový požadavek uveden a umožňují-li to právní předpisy vykonávajícího státu.

2.Předání důkazů může být pozastaveno do vydání rozhodnutí o opravném prostředku, ledaže evropský vyšetřovací příkaz obsahuje dostatečné důvody pro to, že okamžité předání má zásadní význam pro řádné provedení vyšetřování nebo zachování práv jednotlivce. Předávání důkazů se však pozastaví v případě, že by dotčené osobě způsobilo vážnou a nenapravitelnou újmu.

3.Při předávání získaných důkazů vykonávající orgán uvede, zda požaduje jejich navrácení do vykonávajícího státu, jakmile je vydávající stát již nebude potřebovat.

4.Pokud jsou dotčené dotyčné předměty, listiny nebo údaje významné i pro jiná řízení, může vykonávající orgán na výslovnou žádost a po konzultaci s vydávajícím orgánem tyto důkazy dočasně předat za podmínky, že budou navráceny do vykonávajícího státu, jakmile je vydávající stát již nebude potřebovat nebo v jiné lhůtě či při jiné příležitosti, která bude stanovena dohodou mezi příslušnými orgány.

⇩ nový

5.Vykonávající orgán v příslušných případech uvede, zda použití těchto důkazů podléhá podmínkám podle článku 21.

🡻 2014/41/EU

Článek 15

Důvody, pro které je možno odložit uznání nebo výkon

1.Uznání nebo výkon evropského vyšetřovacího příkazu mohou být ve vykonávajícím státě odloženy, jestliže:

(a)by jeho výkon mohl narušit probíhající trestní vyšetřování nebo stíhání, a to na dobu, kterou považuje vykonávající stát za přiměřenou;

(b)jsou dotčené dotyčné předměty, listiny nebo údaje již používány v jiných řízeních, a to až do doby, kdy už jich není k tomuto účelu zapotřebí.

🡻 2023/2843 čl. 11 bod 3

2.Jakmile důvod odkladu pomine, přijme vykonávající orgán neprodleně opatření nezbytná pro výkon evropského vyšetřovacího příkazu a uvědomí o tom vydávající orgán.

🡻 2014/41/EU (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 16

Informační povinnost

1.Příslušný oOrgán vykonávajícího státu, který obdrží evropský vyšetřovací příkaz, tuto skutečnost potvrdí bez zbytečného odkladu, nejpozději však do jednoho týdne od obdržení evropského vyšetřovacího příkazu, vyplněním a odesláním formuláře uvedeného v příloze IIB.

Pokud byl určen ústřední orgán podle čl. 7 odst. 3 ⇨ článku 52 ⇦ , vztahuje se tato povinnost ⌦ stanovená v prvním pododstavci ⌫ jak na ústřední orgán ⌦ vykonávajícího státu ⌫, tak na vykonávající orgán, který obdržel evropský vyšetřovací příkaz od ⌦ tohoto ⌫ ústředního orgánu.

V případech uvedených v čl. 7 odst. 6 čl. 8 odst. 4 se tato povinnost ⌦ stanovená v prvním pododstavci ⌫ vztahuje jak na příslušný orgán, který původně obdržel evropský vyšetřovací příkaz, tak na vykonávající orgán, jemuž je evropský vyšetřovací příkaz nakonec předán.

🡻 2023/2843 čl. 11 bod 4 písm. a)

⇨ nový

2.Aniž je dotčen čl. 1110 odst. 4 a 5, vykonávající orgán neprodleně jakýmikoli dostupnými prostředky informuje vydávající orgán, pokud:

a)nemůže přijmout rozhodnutí o uznání nebo výkonu z důvodu, že formulář uvedený v příloze IA není dostatečně vyplněn nebo je zjevně vyplněn nesprávně;

b)při výkonu evropského vyšetřovacího příkazu bez dalšího šetření usoudí, že by bylo vhodné provést vyšetřovací úkony, které nebyly zpočátku předvídány nebo nemohly být v okamžiku vydání příkazu blíže určeny, s cílem umožnit vydávajícímu orgánu, aby v daném případě přijal další opatření, nebo

c)zjistí, že v určitém případě nebude moci splnit formální náležitosti a postupy výslovně uvedené vydávajícím orgánem v souladu s článkem 109.

Na žádost vydávajícího orgánu se tyto informace neprodleně potvrdí v souladu s článkem ⇨ 51 ⇦ 5a.

🡻 2014/41/EU

🡺1 2023/2843 čl. 11 bod 4 písm. b)

3.🡺1 Aniž je dotčen čl. 1110 odst. 4 a 5, vykonávající orgán neprodleně informuje vydávající orgán: 🡸

a)o jakémkoli rozhodnutí učiněném podle článku 1110 nebo 1211;

b)o jakémkoli rozhodnutí odložit výkon nebo uznání evropského vyšetřovacího příkazu, důvodech tohoto odkladu a pokud možno i o předpokládané délce odkladu.

🡻 2014/41/EU (přizpůsobený)

⇨ nový

⌦ KAPITOLA IV ⌫

⌦ OPRAVNÉ PROSTŘEDKY, ZÁRUKY A ODPOVĚDNOST ⌫

Článek 1714

Opravné prostředky

1.Členské státy zajistí, aby ⇨ podezřelé a obviněné osoby a jakékoli jiné osoby, jejichž práva jsou nepříznivě dotčena ⇦ se na vyšetřovacími úkony uvedenéými v evropském vyšetřovacím příkazu vztahovaly ⌦ , měly k dispozici účinné ⌫ opravné prostředky rovnocenné těm, které by byly dostupné v obdobném vnitrostátním případě. ⇨ Je-li evropský vyšetřovací příkaz vydán za účelem získání důkazů, které již mají v držení příslušné orgány vykonávajícího státu, členské státy zajistí, aby podezřelé a obviněné osoby a jakékoli jiné osoby, jejichž práva jsou nepříznivě dotčena, měly ve vykonávajícím státě k dispozici opravné prostředky rovnocenné těm, které jsou k dispozici v obdobném vnitrostátním případě, aby mohly napadnout zákonnost vyšetřovacích úkonů provedených za účelem získání uvedených důkazů. ⇦

2.Věcné důvody k vydání evropského vyšetřovacího příkazu mohou být napadeny pouze prostřednictvím žaloby podané ve vydávajícím státě, aniž jsou dotčeny záruky základních práv ve vykonávajícím státě.

3.Pokud to neohrozí potřebu zajistit důvěrnost vyšetřování podle čl. 2019 odst. 1, přijme vydávající a vykonávající orgán vhodná opatření, aby bylo zajištěno, že budou poskytnuty informace o existujících možnostech podle vnitrostátního práva pro podání opravných prostředků, a to v okamžiku jejich uplatnitelnosti a včas, aby mohly být účinně využity.

4.Členské státy zajistí, aby lhůty pro podání opravného prostředku byly stejné jako lhůty stanovené v obdobných vnitrostátních případech a aby způsob jejich uplatňování zaručoval zúčastněným stranám možnost tyto opravné prostředky účinně využít.

5.Vydávající a vykonávající orgán se vzájemně informují o opravných prostředcích uplatněných proti vydání, uznání či výkonu evropského vyšetřovacího příkazu. ⇨ Vykonávající orgán informuje vydávající orgán v případě, že je uplatněn opravný prostředek za účelem napadení zákonnosti vyšetřovacích úkonů provedených v zájmu shromáždění důkazů, pokud byl vydán evropský vyšetřovací příkaz za účelem získání těchto důkazů, které jsou již v držení příslušných orgánů vykonávajícího státu. ⇦ 

6.Právním napadením se výkon vyšetřovacího úkonu nepozastavuje, ledaže je tomu tak v obdobných vnitrostátních případech.

7.Úspěšné napadení uznání nebo výkonu evropského vyšetřovacího příkazu vydávající stát zohlední v souladu se svým vnitrostátním právem. Aniž jsou dotčena vnitrostátní procesní pravidla, členské státy zajistí, aby při trestním řízení ve vydávajícím státě bylo při posuzování důkazů získaných prostřednictvím evropského vyšetřovacího příkazu dodržováno právo na obhajobu a na spravedlivý proces spravedlivost řízení.

Článek 1817

Trestněprávní odpovědnost úředních osob

Po dobu své přítomnosti na území vykonávajícího státu v rámci uplatňování této ⌦ hlavy ⌫ směrnice se úřední osoby vydávajícího státu považují za úřední osoby vykonávajícího státu, pokud jde o trestné činy, které spáchají nebo které jsou proti nim spáchány.

Článek 1918

Občanskoprávní odpovědnost úředních osob

1.Pokud se v rámci uplatňování této ⌦ hlavy ⌫ směrnice nacházejí úřední osoby jednoho členského státu na území jiného členského státu, je prvně uvedený členský stát v souladu s právními předpisy členského státu, na jehož území tyto úřední osoby působí, odpovědný za škody, které jeho úřední osoby způsobí během své činnosti.

2.Členský stát, na jehož území byla škoda uvedená v odstavci 1 způsobena, nahradí tuto škodu za podmínek vztahujících se na škodu způsobenou jeho vlastními úředními osobami.

3.Členský stát, jehož úřední osoby způsobí škodu jakékoli osobě na území jiného členského státu, nahradí plnou výši částky, kterou tento jiný členský stát vyplatil poškozeným nebo jejich právním nástupcům.

4.Aniž jsou dotčena jeho práva vůči třetím osobám, a s výjimkou odstavce 3, se v případě uvedeném v odstavci 1 každý členský stát zřekne požadavků na náhradu škod, které mu způsobí jiný členský stát.

Článek 2019

Důvěrnost

1.Každý členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění toho, že vydávající a vykonávající orgány při výkonu evropského vyšetřovacího příkazu řádně dbají na důvěrnou povahu vyšetřování.

2.Vykonávající orgán zaručí v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy důvěrnost skutečností a podstaty evropského vyšetřovacího příkazu, a to až na skutečnosti, jejichž zveřejnění je nezbytné k provedení vyšetřovacího úkonu ⌦ kromě jejich rozsahu nezbytného k provedení vyšetřovacího úkonu ⌫ . Pokud vykonávající orgán nemůže požadavek na důvěrnost dodržet, neprodleně o tom uvědomí vydávající orgán.

3.Neuvede-li vykonávající orgán jinak, vydávající orgán zachová v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy důvěrnost veškerých důkazů nebo informací poskytnutých vykonávajícím orgánem, a to až na skutečnosti, jejichž zveřejnění je nezbytné pro vyšetřování nebo řízení popsaná v evropském vyšetřovacím příkazu.

4.Každý členský stát přijme nezbytná opatření k zajištění toho, aby banky nesdělily dotčenému zákazníkovi banky nebo jiným třetím osobám, že předaly informace vydávajícímu státu podle článků 26 a 27, nebo že probíhá vyšetřování.

⇩ nový

5.Odstavci 1 až 4 není dotčen článek 21 o podmínkách pro následné používání a další předávání informací nebo důkazů.

Článek 21

Podmínky pro následné používání a další předávání informací nebo důkazů

1.Pokud byly informace nebo důkazy získány v důsledku výkonu evropského vyšetřovacího příkazu nebo v souladu s články 33 a 34 a v obdobném vnitrostátním případě jsou v právu vykonávajícího státu nebo informovaného členského státu stanoveny podmínky omezující použití těchto informací nebo důkazů pro jiné účely, než pro které byly shromážděny, příslušný orgán uvedeného členského státu v okamžiku předání informací nebo důkazů a v případě oznámení podle článků 33 nebo 34 neprodleně a nejpozději do 96 hodin od obdržení oznámení uvede, že tyto podmínky platí rovněž v členském státě, který informace nebo důkazy podle této hlavy získal.

2.Vydávající orgán nebo případně příslušný orgán vyšetřujícího členského státu (dále jen „dožadující orgán“) musí získat předchozí souhlas vykonávajícího orgánu nebo případně příslušného orgánu informovaného členského státu (dále jen „dožádaný orgán“) s použitím těchto informací nebo důkazů pro jiné účely, než pro které byly shromážděny, nebo s jejich předáním jinému členskému státu, třetí zemi nebo mezinárodní organizaci v těchto případech:

(a)pokud byly uvedeny podmínky podle odstavce 1 před použitím informací nebo důkazů pro jiné účely, než pro které byly shromážděny;

(b)ve všech případech před předáním informací nebo důkazů jinému členskému státu, třetí zemi nebo mezinárodní organizaci.

3.Formulář žádosti o souhlas podle odstavce 2 uvedený v příloze IV musí být vyplněn, podepsán a přesnost a správnost jeho obsahu musí být ověřena dožadujícím orgánem. Přeloží se do úředního jazyka členského státu, kterému je žádost určena, nebo do jakéhokoli jiného jazyka, který tento stát akceptuje v souladu s čl. 6 odst. 2.

4.Dožádaný orgán rozhodne o žádosti co nejdříve, nejpozději však do 14 dnů od jejího obdržení. Není-li možné tuto lhůtu dodržet, dožádaný orgán o tom neprodleně informuje dožadující orgán s uvedením důvodů, přičemž může lhůtu prodloužit až o 10 dnů.

5.Aniž je dotčen odstavec 6, souhlas se udělí s výjimkou těchto situací:

(a)platí důvod pro odmítnutí uznání nebo výkonu evropského vyšetřovacího příkazu nebo případně důvod pro námitku podle článků 33 nebo 34;

(b)požadované použití nebo další předání by ovlivnilo probíhající trestní vyšetřování nebo stíhání;

(c)nejsou splněny podmínky stanovené v kapitole V nařízení (EU) 2016/679 nebo v kapitole V směrnice (EU) 2016/680.

Rozhodnutí podle odstavce 4 může být odloženo, dokud takový důvod trvá.

6.Dožádaný orgán může jako podmínku pro udělení souhlasu s předáním informací nebo důkazů jinému členskému státu, třetí zemi nebo mezinárodní organizaci požadovat, aby byl k žádosti o takový souhlas přiložen evropský vyšetřovací příkaz, žádost o vzájemnou právní pomoc nebo rovnocenný nástroj justiční spolupráce vydaný orgány příslušnými v konkrétním případě. 7. Nelze-li z důvodu bezprostředního a závažného ohrožení veřejné bezpečnosti předchozí souhlas získat, lze informace nebo důkazy použít nebo předat neprodleně za předpokladu, že je to dožádanému orgánu oznámeno do 24 hodin a jsou mu sděleny důvody opodstatňující naléhavost.

🡻 2014/41/EU (přizpůsobený)

⇨ nový

KAPITOLA IV

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO NĚKTERÉ VYŠETŘOVACÍ ÚKONY

Článek 22

Dočasné předávání osob ve vazbě či ve výkonu trestu odnětí svobody do vydávajícího státu za účelem provedení vyšetřovacího úkonu

1.Evropský vyšetřovací příkaz může být vydán za účelem dočasného předání osoby, která se nachází ve vazbě či ve výkonu trestu odnětí svobody ve vykonávajícím státě, za účelem provedení vyšetřovacího úkonu ke shromáždění důkazů, při němž se vyžaduje přítomnost této osoby na území vydávajícího státu, za podmínky, že bude vrácena ve lhůtě stanovené vykonávajícím státem.

2.Kromě důvodů pro odmítnutí uznání nebo výkonu podle článku 1211 lze výkon evropského vyšetřovacího příkazu rovněž odmítnout, pokud:

(a)osoba ve vazbě či ve výkonu trestu odnětí svobody nesouhlasí nebo

(b)by předání mohlo prodloužit trvání její vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody.

3.Aniž je dotčen odst. 2 písm. a), pokud to vykonávající stát s ohledem na věk nebo fyzický či duševní stav osoby ve vazbě či ve výkonu trestu odnětí svobody považuje za nezbytné, poskytne se možnost vyjádřit se k dočasnému předání zákonnému zástupci dané osoby.

4.V případech uvedených v odstavci 1 se průvoz osoby ve vazbě či ve výkonu trestu odnětí svobody přes území třetího členského státu (dále jen „členský stát průvozu“) povolí na žádost, ke které se připojí všechny potřebné doklady.

5.Vydávající a vykonávající členský stát se dohodnou na praktických opatřeních souvisejících s dočasným předáním dané osoby, včetně zvláštních podmínek vazby či výkonu trestu odnětí svobody ve vydávajícím státě, a na datech, k nimž musí být předána z území vykonávajícího státu a navrácena zpět na jeho území, a zároveň zajistí, aby byl zohledněn fyzický a duševní stav dotčenédotyčné osoby a úroveň bezpečnosti vyžadovaná ve vydávajícím státě.

6.Předávaná osoba zůstane na území vydávajícího státu, případně na území členského státu průvozu, ve vazbě či ve výkonu trestu odnětí svobody v souvislosti s činy nebo rozsudky vedoucími k jejímu umístění do vazby nebo výkonu trestu ve vykonávajícím státě, pokud vykonávající stát nepožádá o její propuštění.

7.Doba, po kterou je tato osoba ve vazbě či ve výkonu trestu odnětí svobody na území vydávajícího členského státu, se započítává do doby trvání vazby či výkonu trestu odnětí svobody, které dotčenádotyčná osoba vykonává nebo má vykonat na území vykonávajícího státu.

8.Aniž je dotčen odstavec 6, předávaná osoba nesmí být trestně stíhána ani zadržena nebo jinak omezena na osobní svobodě ve vydávajícím státě pro činy spáchané nebo rozsudky vynesené před opuštěním území vykonávajícího státu a neuvedené v evropském vyšetřovacím příkazu.

9.Imunita uvedená v odstavci 8 zaniká, pokud předávaná osoba, která měla možnost opustit území během 15 po sobě jdoucích dní ode dne, kdy její přítomnost již nebyla vydávajícími orgány vyžadována,

(a)na daném území nicméně zůstala nebo

(b)se na dané území po předchozím opuštění vrátila.

10.Náklady plynoucí z uplatňování tohoto článku jsou hrazeny v souladu s článkem 5421, s výjimkou nákladů vzniklých v souvislosti s předáním osoby do vydávajícího státu a z vydávajícího státu, které nese tento stát.

Článek 23

Dočasné předávání osob ve vazbě či ve výkonu trestu odnětí svobody do vykonávajícího státu za účelem provedení vyšetřovacího úkonu

1.Evropský vyšetřovací příkaz lze vydat v případě dočasného předání osoby ve vazbě či ve výkonu trestu odnětí svobody ve vydávajícím státě za účelem provedení vyšetřovacího úkonu ke shromáždění důkazů a při němž se požaduje přítomnost této osoby na území vykonávajícího státu.

2.Ustanovení čl. 22 odst. 2 písm. a) a odst. 3 až 9 se použijí obdobně na dočasné předávání osob podle tohoto článku.

3.Náklady plynoucí z uplatňování tohoto článku jsou hrazeny v souladu s článkem 5421, s výjimkou nákladů vzniklých v souvislosti s předáním dotčené dotyčné osoby do vykonávajícího státu a z vykonávajícího státu, které nese vydávající stát.

Článek 24

Výslech za použití videokonference nebo ⌦ jiné technologie komunikace na dálku ⌫ jiného audiovizuálního přenosu

1.Nachází-li se osoba na území vykonávajícího státu a má-li být tato osoba vyslechnuta jako svědek nebo znalec příslušnými orgány vydávajícího státu, může vydávající orgán vydat evropský vyšetřovací příkaz za účelem provedení výslechu svědka nebo znalce prostřednictvím videokonference nebo ⌦ jiné technologie komunikace na dálku ⌫ jiného audiovizuálního přenosu v souladu s odstavci 5, 6 a až 7.

Vydávající orgán může rovněž vydat evropský vyšetřovací příkaz za účelem provedení výslechu podezřelé nebo obviněné osoby prostřednictvím videokonference nebo jiného audiovizuálního přenosu ⌦ jiné technologie komunikace na dálku ⌫ , ⇨ pokud je účelem daného úkonu shromažďování důkazů a jeho výkon nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro tento účel ⇦.

2.Kromě důvodů pro odmítnutí uznání nebo výkonu podle článku 1211 lze výkon evropského vyšetřovacího příkazu týkajícího se výslechu podezřelé nebo obviněné osoby rovněž odmítnout, pokud:a) ⌦ dotčená ⌫ podezřelá nebo obviněná osoba nesouhlasí. nebo

b)provedení takového vyšetřovacího úkonu by v konkrétním případě bylo v rozporu se základními zásadami práva vykonávajícího státu.

3.Vydávající a vykonávající orgán se dohodnou na praktických opatřeních. Poté, co se uvedené orgány dohodnou na těchto opatřeních, vykonávající orgán:

(a)předvolá dotčeného svědka nebo znalce, s uvedením času a místa výslechu;

(b)předvolá podezřelou nebo obviněnou osobu k výslechu v souladu s pravidly stanovenými právem vykonávajícího státu a informuje tuto osobu o jejích právech podle práva vydávajícího státu ve lhůtě, jež jí umožní účinný výkon jejího práva na obhajobu;

(c)zajistí zjištění totožnosti vyslýchané osoby.

4.Pokud v souvislosti s konkrétním případem vykonávající orgán nemá přístup k technickým prostředkům pro výslech prostřednictvím videokonference ⌦ nebo jiné technologie komunikace na dálku ⌫ , může mu vydávající stát na základě vzájemné dohody dát tyto prostředky k dispozici.

5.Pro výslech za použití videokonference nebo jiného audiovizuálního přenosu ⌦ jiné technologie komunikace na dálku ⌫ platí tato pravidla:

(a)při výslechu je přítomen příslušný orgán vykonávajícího státu, kterému je v případě potřeby k dispozici tlumočník; tento orgán rovněž odpovídá za zjištění totožnosti vyslýchané osoby a za dodržování základních zásad práva vykonávajícího státu.;

Pokud se vykonávající orgán domnívá, že během výslechu byly porušeny základní zásady práva vykonávajícího státu, přijme neprodleně nezbytná opatření, aby se zajistilo, že výslech bude pokračovat v souladu s uvedenými zásadami;

(b)příslušné orgány vydávajícího a vykonávajícího státu se případně dohodnou na opatřeních k ochraně vyslýchané osoby;

(c)výslech vede příslušný orgán vydávajícího státu v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy svého státu buď přímo, nebo probíhá pod jeho vedením;

(d)na žádost vydávajícího státu nebo vyslýchané osoby zajistí vykonávající stát, aby měla vyslýchaná osoba v případě potřeby k dispozici tlumočníka;

(e)podezřelé nebo obviněné osoby jsou před výslechem informovány o svých procesních právech podle práva vykonávajícího a vydávajícího státu, včetně práva odepřít výpověď. Svědci a znalci mohou uplatnit své právo odepřít výpověď podle práva vykonávajícího nebo vydávajícího státu a jsou o tomto ⌦ uvedeném ⌫ právu před výslechem informováni.

6.Aniž jsou dotčena opatření, která byla dohodnuta pro ochranu osob, vypracuje vykonávající orgán po skončení výslechu protokol s uvedením dne a místa konání výslechu, totožnosti vyslýchané osoby, totožnosti a funkcí všech ostatních osob vykonávajícího státu zúčastněných na výslechu, složených přísah a technických podmínek, za kterých se výslech konal. Tento protokol předá vykonávající orgán vydávajícímu orgánu.

7.Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby zajistil, že je-li osoba vyslýchána podle tohoto článku na jeho území, a přestože má povinnost vypovídat, výpověď odepře nebo vypovídá nepravdivě, použijí se jeho vnitrostátní právní předpisy stejně, jako kdyby výslech probíhal při vnitrostátním řízení.

Článek 25

Výslech za použití telefonní konference

1.Nachází-li se osoba na území jednoho členského státu a má-li být vyslechnuta jako svědek nebo znalec příslušnými orgány jiného členského státu, může vydávající orgán tohoto jiného členského státu v případě, že není vhodné nebo možné, aby se tato osoba dostavila k výslechu na jeho území osobně, a po posouzení dalších vhodných prostředků vydat evropský vyšetřovací příkaz s cílem vyslechnout svědka nebo znalce za použití telefonní konference v souladu s odstavcem 2.

2.Pokud není dohodnuto jinak, použije se čl. 24 odst. 3, 5, 6 a 7 obdobně na výslech za použití telefonní konference.

Článek 26

Informace o bankovních a jiných finančních účtech

1.Evropský vyšetřovací příkaz lze vydat za účelem zjištění, zda jakákoli fyzická nebo právnická osoba, proti které je vedeno dané trestní řízení, má nebo ovládá jeden nebo více účtů jakéhokoli druhu v kterékoli bance nacházející se na území vykonávajícího státu, a pokud ano, za účelem získání veškerých údajů o zjištěných účtech.

2.Každý členský stát přijme v souladu s podmínkami stanovenými v tomto článku opatření nezbytná k tomu, aby mohl poskytnout informace uvedené v odstavci 1.

3.Pokud tak požaduje evropský vyšetřovací příkaz, vztahují se informace uvedené v odstavci 1 i na účty, k nimž má osoba, proti níž je vedeno dané trestní řízení, podpisové právo.

4.Povinnost stanovená v tomto článku se uplatní pouze v rozsahu, v jakém banka, u které je účet veden, těmito informacemi disponuje.

5.Vydávající orgán v evropském vyšetřovacím příkazu uvede důvody, pro které se domnívá, že požadované informace by mohly být zásadní pro dané trestní řízení, jakož i z jakých důvodů předpokládá, že banky ve vykonávajícím státě vedou tyto účty, a je-li mu to známo, kterých bank se to může týkat. V evropském vyšetřovacím příkazu vydávající orgán rovněž uvede veškeré dostupné informace, jež mohou výkon evropského vyšetřovacího příkazu usnadnit.

6.Evropský vyšetřovací příkaz lze rovněž vydat za účelem zjištění, zda jakákoli fyzická nebo právnická osoba, proti které je vedeno dané trestní řízení, vlastní jeden nebo více účtů v jakékoli nebankovní finanční instituci nacházející se na území vykonávajícího státu. Odstavce 3, 4 a až 5 se použijí obdobně. Kromě důvodů pro odmítnutí uznání nebo výkonu podle článku 1211 lze výkon evropského vyšetřovacího příkazu v tomto případě rovněž odmítnout, pokud by provedení vyšetřovacího úkonu nebylo povoleno v obdobném vnitrostátním případě.

Článek 27

Informace o bankovních operacích a jiných finančních transakcích

1.Evropský vyšetřovací příkaz lze vydat za účelem získání údajů o konkrétních bankovních účtech a bankovních operacích, provedených během určeného časového období v souvislosti s jedním nebo více bankovními účty uvedenými v evropském vyšetřovacím příkazu, včetně údajů o veškerých účtech, ze kterých a na které jsou operace prováděny.

2.Každý členský stát přijme v souladu s podmínkami stanovenými v tomto článku opatření nezbytná k tomu, aby mohl poskytnout informace uvedené v odstavci 1.

3.Povinnost stanovená v tomto článku se uplatní pouze v rozsahu, v jakém banka, u které je účet veden, těmito informacemi disponuje.

4.Vydávající orgán v evropském vyšetřovacím příkazu uvede, proč se domnívá, že vyžádané informace jsou důležité pro účely daného trestního řízení.

5.Evropský vyšetřovací příkaz lze rovněž vydat ohledně informací uvedených v odstavci 1 a týkajících se finančních transakcí provedených nebankovními finančními institucemi. Odstavce 3 až 4 se použijí obdobně. Kromě důvodů pro odmítnutí uznání nebo výkonu podle článku 1211 lze výkon evropského vyšetřovacího příkazu v tomto případě rovněž odmítnout, pokud by provedení vyšetřovacího úkonu nebylo povoleno v obdobném vnitrostátním případě.

Článek 28

Vyšetřovací úkony zahrnující shromažďování důkazů v reálném čase, nepřetržitě a po určitou dobu

1.Je-li evropský vyšetřovací příkaz vydán za účelem provedení vyšetřovacího úkonu, který vyžaduje shromažďování důkazů v reálném čase, nepřetržitě a po určitou dobu, například:

(a)monitorování bankovních operací nebo jiných finančních transakcí prováděných prostřednictvím jednoho nebo více určených účtů;

(b)sledování zásilek na území vykonávajícího státu,;

⇩ nový

(c)sledování na území vykonávajícího státu;

(d)instalaci a používání technického zařízení umožňujícího shromažďování lokalizačních, zvukových nebo vizuálních údajů na území vykonávajícího státu,

🡻 2014/41/EU

⇨ nový

lze kromě důvodů pro odmítnutí uznání nebo výkonu podle článku 1211 jeho výkon odmítnout i v případě, že by provedení dotčeného dotyčného vyšetřovacího úkonu nebylo povoleno v obdobném vnitrostátním případě.

2.Vydávající a vykonávající stát dohodnou praktická opatření související s vyšetřovacím úkonem uvedeným v odst. 1 písm. b) ⇨ , c) a d) ⇦ a ve všech dalších případech, kdy je to nezbytné.

3.Vydávající orgán v evropském vyšetřovacím příkazu uvede, proč se domnívá, že vyžádané informace jsou důležité pro účely daného trestního řízení.

4.Právo jednat, řídit a dohlížet na průběh operací spojených s výkonem evropského vyšetřovacího příkazu uvedeného v odstavci 1 mají příslušné orgány vykonávajícího státu.

Článek 29

Skryté vyšetřování

1.Evropský vyšetřovací příkaz lze vydat za účelem požádání vykonávajícího státu, aby byl vydávajícímu státu nápomocen při vyšetřování trestných činů prostřednictvím agentů zastírajících svou totožnost nebo působících pod nepravou totožností (dále jen „skryté vyšetřování“).

2.Vydávající orgán v evropském vyšetřovacím příkazu uvede, proč se domnívá, že je skryté vyšetřování důležité pro účely daného trestního řízení. Rozhodnutí o uznání a výkonu evropského vyšetřovacího příkazu vydaného podle tohoto článku přijmou v každém jednotlivém případě příslušné orgány vykonávajícího státu s náležitým ohledem na jeho vnitrostátní právní předpisy a postupy.

3.Kromě důvodů pro odmítnutí uznání nebo výkonu podle článku 1211 může vykonávající orgán odmítnout vykonat evropský vyšetřovací příkaz uvedený v odstavci 1, pokud:

(a)by skryté vyšetřování nebylo povoleno v obdobném vnitrostátním případě nebo

(b)nebylo možné dosáhnout dohody o postupech pro skryté vyšetřování podle odstavce 4.

4.Skryté vyšetřování probíhá v souladu s právními předpisy a postupy členského státu, na jehož území je prováděno. Právo jednat, řídit a dohlížet na průběh operace spojené se skrytým vyšetřováním mají pouze příslušné orgány vykonávajícího státu. Doba trvání skrytého vyšetřování, podrobné podmínky a právní postavení dotčených dotyčných agentů během skrytého vyšetřování se dohodnou mezi vydávajícím a vykonávajícím státem s náležitým ohledem na jejich vnitrostátní právní předpisy a postupy.

⇩ nový

Článek 30

Přeshraniční sledování

1.Evropský vyšetřovací příkaz lze vydat v rámci řízení uvedeného v čl. 5 písm. a) za účelem povolení pokračovat na území vykonávajícího státu ve sledování zahájeném ve vydávajícím státě, pokud toto sledování spočívá v pozorování osoby nebo předmětu příslušníky donucovacích orgánů a zahrnuje pořizování zvukových, vizuálních nebo jiných záznamů technickými prostředky obsluhovanými příslušníky donucovacích orgánů za účelem získání důkazů.

2.V evropském vyšetřovacím příkazu se uvedou důvody pro použití přeshraničního sledování.

3.Kromě důvodů pro odmítnutí uznání nebo výkonu podle článku 12 lze výkon evropského vyšetřovacího příkazu uvedeného v odstavci 1 rovněž odmítnout, pokud by daný vyšetřovací úkon nebyl povolen v obdobném vnitrostátním případě. Vykonávající orgán může svůj souhlas podmínit jakýmikoli podmínkami, které by se použily v obdobném vnitrostátním případě.

4.Příslušné orgány vydávajícího státu a vykonávajícího státu se dohodnou na době trvání a praktických opatřeních pro přeshraniční sledování, včetně použití technických prostředků a způsobů, jimiž se bude řídit chování dotčených příslušníků. Příslušníci donucovacích orgánů vydávajícího státu provádějící přeshraniční sledování jednají výhradně za účelem pozorování a dokumentace přeshraničního sledování, nevykonávají donucovací pravomoci a nevstupují do soukromých prostor na území vykonávajícího státu.

5.Na vyžádání se přeshraniční sledování předá příslušníkům donucovacích orgánů vykonávajícího státu.

6.Odchylně od odstavce 1, pokud z řádně odůvodněných naléhavých důvodů není možné vydat a předat evropský vyšetřovací příkaz před vstupem sledované osoby nebo předmětu na území vykonávajícího státu, mohou příslušníci donucovacích orgánů vydávajícího státu pokračovat v přeshraničním sledování na území vykonávajícího státu za předpokladu, že:

(a)ihned poté, co příslušníci donucovacích orgánů vydávajícího státu překročí hranici, informuje orgán příslušný pro vydávání a předávání naléhavých oznámení jakýmkoli vhodným způsobem orgán příslušný pro přijímání naléhavých oznámení o tom, že pokračuje sledování ve vykonávajícím státě, a o důvodech ospravedlňujících naléhavost;

(b)evropský vyšetřovací příkaz je vydán a předán vykonávajícímu orgánu neprodleně a nejpozději 48 hodin po překročení hranice uvedeném v písmeni a) s uvedením důvodů, proč nebylo možné jeho dřívější předání;

(c)přeshraniční sledování je prováděno v souladu s veškerými pokyny vydanými příslušnými orgány vykonávajícího státu;

(d)přeshraniční sledování se ukončí, jakmile o to vykonávající orgán požádá, nebo pokud jsou uznání nebo výkon evropského vyšetřovacího příkazu odmítnuty;

(e)není-li do 24 hodin od předání evropského vyšetřovacího příkazu přijato žádné rozhodnutí o uznání nebo výkonu evropského vyšetřovacího příkazu, podléhá pokračování přeshraničního sledování rozhodnutí vykonávajícího orgánu o povolení předběžného výkonu přeshraničního sledování v souladu s čl. 13 odst. 4 písm. c);

(f)jsou-li uznání nebo výkon evropského vyšetřovacího příkazu odmítnuty nebo není-li jinak povolen předběžný výkon přeshraničního sledování podle písmene e), lze jakýkoli materiál získaný z přeshraničního sledování použít pouze tehdy, je-li to nezbytně nutné k zabránění bezprostřednímu a závažnému ohrožení veřejné bezpečnosti, a vykonávající orgán musí být o takovém použití a jeho důvodech informován.

7.K oznámení podle odst. 6 písm. a) se použije formulář uvedený v příloze V. Přeloží se do úředního jazyka informovaného členského státu nebo do jakéhokoli jiného jazyka, jejž informovaný členský stát akceptuje v souladu s čl. 6 odst. 2. Pokud takový překlad nelze rozumně poskytnout včas, může být oznámení předáno v jazyce obecně srozumitelném v jiných členských státech. 

8.Pokud je informovaný orgán uvedený v odst. 6 písm. a) odlišný od vykonávajícího orgánu, neprodleně informuje vykonávající orgán.

🡻 2014/41/EU (přizpůsobený)

KAPITOLA V

ODPOSLECH TELEKOMUNIKAČNÍHO PROVOZU

Článek 3130

Odposlech telekomunikačního provozu za technické pomoci jiného členského státu

1.Evropský vyšetřovací příkaz může být vydán za účelem odposlechu telekomunikačního provozu v členském státě, jehož technické pomoci je zapotřebí.

2.Je-li veškerou potřebnou technickou pomoc k témuž odposlechu telekomunikačního provozu schopno poskytnout více členských států, zašle se evropský vyšetřovací příkaz pouze jednomu z nich. Vždy se upřednostní ten členský stát, v němž se odposlouchávaná osoba nachází nebo bude nacházet.

3.Evropský vyšetřovací příkaz uvedený v odstavci 1 obsahuje rovněž tyto informace:

(a)údaje nezbytné pro účely zjištění totožnosti odposlouchávaného subjektu;

(b)požadovanou dobu trvání odposlechu; a

(c)dostatečné technické údaje, zejména identifikátory cíle, aby bylo zajištěno, že evropský vyšetřovací příkaz bude vykonán.

4.Vydávající orgán v evropském vyšetřovacím příkazu uvede, proč se domnívá, že požadovaný vyšetřovací úkon je důležitý pro účely daného trestního řízení.

5.Kromě důvodů pro odmítnutí uznání nebo výkonu podle článku 11 lze výkon evropského vyšetřovacího příkazu uvedeného v odstavci 1 rovněž odmítnout, pokud by daný vyšetřovací úkon nebyl povolen v obdobném vnitrostátním případě. Vykonávající stát může svůj souhlas podmínit podmínkami, které by musely být splněny v obdobném vnitrostátním případě.

6.Evropský vyšetřovací příkaz uvedený v odstavci 1 může být vykonán:

(a)bezprostředním přenosem telekomunikačního provozu do vydávajícího státu nebo

(b)odposlechem, záznamem a následným přenosem výsledku odposlechu telekomunikačního provozu do vydávajícího státu.

Vydávající a vykonávající orgán se vzájemně konzultují s cílem dohodnout se na tom, zda se odposlech provede podle písmene a), nebo b).

⇩ nový

7.Pokud doba, po kterou je odposlech telekomunikačního provozu ve vykonávajícím státě požadován, přesahuje dobu, po kterou tyto vyšetřovací úkony byly nařízeny nebo smějí být prováděny v souladu s právem vykonávajícího státu, vykonávající orgán o tom neprodleně informuje vydávající orgán a uvede případné možnosti prodloužení této doby. Pokud má vydávající orgán v úmyslu prodloužit odposlech telekomunikačního provozu ve vykonávajícím státě na dobu přesahující dobu uvedenou v původním evropském vyšetřovacím příkazu, musí být vydán nový evropský vyšetřovací příkaz.

🡻 2014/41/EU

8.7.Při vydání evropského vyšetřovacího příkazu uvedeného v odstavci 1 nebo v průběhu odposlechu může vydávající orgán, má-li k tomu zvláštní důvod, po dohodě s vykonávajícím orgánem požádat rovněž o přepis, dekódování nebo dešifrování záznamu.

9.8.Náklady plynoucí z uplatňování tohoto článku jsou hrazeny v souladu s článkem 5421, s výjimkou nákladů vzniklých v souvislosti s přepisem, dekódováním nebo dešifrováním odposlouchávaných komunikací, které nese vydávající stát.

KAPITOLA VI

PŘEDBĚŽNÁ OPATŘENÍ

Článek 32

Předběžná opatření

1.Vydávající orgán může vydat evropský vyšetřovací příkaz za účelem provedení veškerých opatření, kteréá mají za cíl předběžně zamezit zničení, pozměnění, přesunu, předání nebo odstranění předmětů, jež mohou sloužit jako důkazy.

2.Vykonávající orgán rozhodne o předběžném opatření a toto rozhodnutí sdělí co nejdříve, pokud možno do 24 hodin od obdržení evropského vyšetřovacího příkazu.

🡻 2014/41/EU (přizpůsobený)

⇨ nový

3.Je-li požadováno předběžné opatření uvedené v odstavci 1, vydávající orgán v evropském vyšetřovacím příkazu uvede, zda mají být důkazní prostředky předány do vydávajícího státu, či zda mají být ponechány ve vykonávajícím státě. Vykonávající orgán tento evropský vyšetřovací příkaz uzná a vykoná a důkazní prostředky předá v souladu s ⌦ příslušnými ⌫ postupy stanovenými touto směrnicí.

4.Je-li evropský vyšetřovací příkaz v souladu s odstavcem 3 doplněn pokynem, že důkazní prostředky mají být ponechány ve vykonávajícím státě, vydávající orgán uvede den, k němuž bude předběžné opatření uvedené v odstavci 1 zrušeno, popřípadě očekávané datum předložení žádosti o předání důkazních prostředků do vydávajícího státu.

5.Vykonávající orgán může po konzultaci s vydávajícím orgánem v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a postupy stanovit s ohledem na okolnosti případu vhodné podmínky k omezení doby trvání předběžného opatření uvedeného v odstavci 1. UZvažuje-li vykonávající orgán v souladu s těmito podmínkami o zrušení předběžného opatření, oznámí to vydávajícímu orgánu, aby měl tento orgán příležitost uplatnit své připomínky. Vydávající orgán neprodleně oznámí vykonávajícímu orgánu, že předběžná opatření uvedená v odstavci 1 byla zrušena.

⌦ KAPITOLA VII ⌫

⌦ OZNÁMENÍ O PŘESHRANIČNÍCH VYŠETŘOVACÍCH ÚKONECH PROVÁDĚNÝCH BEZ TECHNICKÉ POMOCI JINÉHO ČLENSKÉHO STÁTU ⌫

Článek 3331

Informování členského státu, na jehož území se odposlouchávaná osoba nachází a od nějž není třeba technické pomoci

1.Pokud příslušný orgán jednoho členského státu ( „dále jen odposlouchávající ⇨ vyšetřujícího ⇦ členskýého státu “) povolí za účelem provedení vyšetřovacího úkonu ⇨ v řízeních uvedených v čl. 5 písm. a) a v rozsahu, v jakém se týkají těchto řízení, v řízeních uvedených v čl. 5 písm. d), ⇦ odposlech telekomunikačního provozu a komunikační adresa odposlouchávané osoby, uvedená v příkazu k odposlechu, je používána na území jiného členského státu (dále jen „informovaný členský stát“), jehož technické pomoci není k provedení odposlechu třeba, informuje ⇨ vyšetřující ⇦ odposlouchávající členský stát příslušný orgán informovaného ⌦ uvedeného jiného ⌫ členského státu o odposlechu:

(a)před zahájením odposlechu v případech, kdy příslušný orgán ⇨ vyšetřujícího ⇦ odposlouchávajícího členského státu v okamžiku nařízení odposlechu ví, že odposlouchávaná osoba se nachází nebo se bude nacházet na území informovaného členského státu;

(b)v průběhu odposlechu nebo bezprostředně po jeho ukončení, když se dozví, že odposlouchávaná osoba se nachází nebo se v průběhu odposlechu nacházela na území informovaného členského státu.

2.K informování podle odstavce 1 se použije formulář uvedený v příloze IIIC. ⇨ Přeloží se do úředního jazyka informovaného členského státu nebo do jakéhokoli jiného jazyka, jenž informovaný členský stát akceptuje v souladu s čl. 6 odst. 2. ⇦

⇩ nový

3.Pokud orgán v informovaném členském státě, který obdrží oznámení uvedené v odstavci 1, nemá pravomoc jednat, předá je bez zbytečného odkladu a nejpozději do 24 hodin od obdržení oznámení příslušnému orgánu informovaného členského státu a informuje o tom příslušný orgán vyšetřujícího členského státu.

🡻 2014/41/EU

⇨ nový

4.3.Příslušný orgán informovaného členského státu může v případě, kdy by odposlech nebyl povolen v obdobném vnitrostátním případě, neprodleně a nejpozději do 96 hodin od přijetí oznámení podle odstavce 1 oznámit příslušnému orgánu ⇨ vyšetřujícího ⇦ odposlouchávajícího členského státu:

(a)že odposlech nesmí být prováděn nebo že musí být ukončen, a

(b)je-li to nezbytné, že veškerý materiál získaný odposlechem během pobytu odposlouchávané osoby na jeho území nesmí být použit ⇨ a musí být vymazán ⇦, nebo že může být použit pouze za podmínek, které blíže stanoví, ⇨ včetně podmínek sdělených podle článku 21 ⇦. Příslušný orgán informovaného členského státu sdělí příslušnému orgánu ⇨ vyšetřujícího ⇦ odposlouchávajícího členského státu důvody pro uvedené podmínky.

4.    Ustanovení čl. 5 odst. 2 se použije obdobně na informování podle odstavce 2.

⇩ nový

5.Na žádost příslušného orgánu informovaného členského státu poskytne příslušný orgán vyšetřujícího členského státu veškeré další informace nezbytné k tomu, aby informovaný členský stát mohl posoudit, zda by odposlech mohl být povolen v obdobném vnitrostátním případě.

6.Nelze-li vnitřní postupy požadované podle vnitrostátního práva informovaného členského státu dokončit během 96hodinové lhůty, příslušný orgán informovaného členského státu o tom neprodleně informuje příslušný orgán vyšetřujícího členského státu s uvedením důvodů, přičemž může lhůtu prodloužit o dalších nejvýše 96 hodin.

7.Pokud příslušný orgán informovaného členského státu nevznese ve lhůtě uvedené v odstavci 4 námitku, a aniž je dotčen odstavec 6, může vyšetřující členský stát pokračovat v odposlechu na území informovaného členského státu po dobu uvedenou v oznámení podle odstavce 1. Pokud má příslušný orgán vyšetřujícího členského státu v úmyslu prodloužit odposlech na dobu přesahující dobu uvedenou v původním oznámení, musí být učiněno nové oznámení.

Článek 34

Informování členského státu týkající se používání technického záznamového zařízení na jeho území bez potřeby jeho technické pomoci

1.Pokud za účelem provedení vyšetřovacího úkonu v řízeních uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. a) a v čl. 5 odst. 1 písm. d), pokud se týkají těchto řízení, schválil příslušný orgán vyšetřujícího členského státu použití technického zařízení umožňujícího shromažďování lokalizačních, zvukových nebo vizuálních údajů (dále jen „technické záznamové zařízení“) a pokud je toto zařízení dopraveno na území jiného členského státu, od nějž není pro jeho další používání třeba technické pomoci, oznámí příslušný orgán vyšetřujícího členského státu příslušnému orgánu uvedeného jiného členského státu použití technického záznamového zařízení na jeho území:

(a)před takovým použitím v případech, kdy příslušný orgán vyšetřujícího členského státu v okamžiku nařízení použití technického záznamového zařízení ví, že zařízení bude dopraveno na území informovaného členského státu, nebo

(b)během tohoto použití nebo po něm, jakmile zjistí, že se technické záznamové zařízení nachází nebo bude nacházet na území informovaného členského státu.

2.Ustanovení čl. 33 odst. 2, 3, 4, 5, 6 a 7 se použijí obdobně na oznámení učiněná v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.

KAPITOLA VIII

ŽÁDOSTI O SOUHLAS S POUŽITÍM DŘÍVE VYMĚŇOVANÝCH INFORMACÍ JAKO DŮKAZŮ

Článek 35

Žádost o souhlas s použitím dříve vyměňovaných informací jako důkazů

1.Dožadující orgán může, vyžaduje-li to příslušné vnitrostátní právo nebo podmínky spojené s původním předáním informací, požádat dožádaný orgán o souhlas s použitím informací, které byly dříve poskytnuty příslušným orgánům jednoho členského státu (dále jen „dožadující stát“) příslušnými orgány jiného členského státu (dále jen „dožádaný stát“), jako důkazů v trestním řízení:

(a)v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/977 80 ;

(b)prostřednictvím spontánní výměny informací mezi justičními orgány podle článku 7 úmluvy.

2.Pro účely tohoto článku se „dožadujícím orgánem“ rozumí orgán uvedený v čl. 2 odst. 1 písm. c), který je příslušný k vydání žádosti o souhlas, a „dožádaným orgánem“ orgán uvedený v čl. 2 odst. 1 písm. d), který je příslušný k vyřízení takové žádosti.

3.Žádost o souhlas lze učinit pouze tehdy, pokud je použití informací jako důkazů nezbytné a přiměřené pro účely dotčeného trestního řízení a taková žádost by byla za stejných podmínek přípustná v obdobném vnitrostátním případě v dožadujícím státě.

4.Formulář žádosti o souhlas uvedený v příloze VII musí být vyplněn, podepsán a přesnost a správnost jeho obsahu musí být ověřena dožadujícím orgánem. Musí obsahovat informace nezbytné k tomu, aby dožádaný orgán mohl rozhodnout, zda lze souhlas udělit. Přeloží se do úředního jazyka dožadujícího státu nebo do jakéhokoli jiného jazyka, jejž uvedený stát akceptuje v souladu s čl. 6 odst. 2.

5.Dožádaný orgán rozhodne o žádosti co nejdříve, nejpozději však do 14 dnů od jejího obdržení. Není-li možné tuto lhůtu dodržet, dožádaný orgán o tom neprodleně informuje dožadující orgán s uvedením důvodů, přičemž může lhůtu prodloužit až o 10 dnů.

6.Dožádaný orgán udělí souhlas, případně s výhradou určitých podmínek, pokud neexistuje žádný z těchto důvodů pro odmítnutí nebo odložení:

(a)použití daných informací jako důkazů by nebylo podle práva dožádaného státu přípustné v řízeních stejné povahy, jako jsou řízení, pro která se o souhlas žádá;

(b)existují oprávněné důvody se domnívat, že udělení souhlasu by poškodilo trestní řízení probíhající v dožádaném státě nebo by vážně poškodilo základní národní zájmy;

(c)podmínky upravující použití poskytnutých informací stanovených ve směrnici (EU) 2023/977 již nejsou splněny, včetně případů, kdy jsou informace nepřesné, neúplné nebo již nejsou aktuální.

7.Jakmile důvod odkladu uvedený v odstavci 6 pomine, přijme dožádaný orgán rozhodnutí uvedené v odstavci 5 a informuje o tom dožadující orgán.

8.Článek 8 se použije obdobně na žádosti o souhlas podle tohoto článku.

9.Členské státy zajistí, aby se na žádosti o souhlas a rozhodnutí o těchto žádostech vztahovaly opravné prostředky rovnocenné těm, které by byly dostupné v obdobném vnitrostátním případě. Ustanovení čl. 17 odst. 2, 3, 4, 5, 6 a 7 se použijí obdobně na tyto žádosti a rozhodnutí.

HLAVA III

EVROPSKÝ PŘÍKAZ K DISTANČNÍ ÚČASTI

KAPITOLA I – EVROPSKÝ PŘÍKAZ K DISTANČNÍ ÚČASTI

Článek 36

Evropský příkaz k distanční účasti a povinnost jej vykonat

1.Evropský příkaz k distanční účasti je soudní rozhodnutí vydané justičním orgánem členského státu, které má umožnit distanční účast podezřelé nebo obviněné osoby či oběti trestného činu, která má status účastníka trestního řízení, na jednom nebo více soudních jednáních v trestním řízení prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku z jiného členského státu.

2.Členské státy zajistí, aby byl zaveden nezbytný právní a procesní rámec, který jejich vydávajícímu orgánu umožní vydat evropský příkaz k distanční účasti v souladu s touto hlavou.

3.Členské státy vykonají evropský příkaz k distanční účasti na základě zásady vzájemného uznávání a v souladu s touto hlavou a hlavami I, IV a V.

4.Evropský příkaz k distanční účasti se vztahuje na distanční účast na jakémkoli jednání před soudem s příslušností v trestních věcech ve všech fázích trestního řízení, od zahájení vyšetřování až do ukončení řízení, včetně případného odsouzení a rozhodnutí o opravných prostředcích.

KAPITOLA II

POSTUPY A ZÁRUKY PRO VYDÁVAJÍCÍ STÁT

Článek 37

 Podmínky pro vydání a předání evropského příkazu k distanční účasti

1.Vydávající orgán může vydat evropský příkaz k distanční účasti, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

(a)podezřelá nebo obviněná osoba či oběť trestného činu pobývá nebo bude pobývat ve vykonávajícím státě nebo se v uvedeném státě dočasně zdržuje z oprávněných důvodů, které znemožňují nebo jinak ztěžují její přítomnost ve vydávajícím státě v době dotčeného výslechu (dotčených výslechů), nebo je ve vykonávajícím státě zadržena v souvislosti s jiným řízením proti ní;

(b)vydávající orgán považuje vydání evropského příkazu k distanční účasti za vhodné a za konkrétních okolností případu je přiměřené usnadnit účast dotčené osoby na soudním jednání (soudních jednáních) v trestním řízení ve vydávajícím státě s přihlédnutím k právům dotčené osoby;

(c)dotčená osoba udělila souhlas s distanční účastí na výslechu (výsleších) v souladu s článkem 38.

2.Odchylně od odstavce 1 může vydávající orgán vydat evropský příkaz k distanční účasti, je-li to výjimečně nezbytné k zajištění účinného a řádného výkonu spravedlnosti, ještě před získáním souhlasu dotčené osoby podle odst. 1 písm. c). Vydávající orgán o tom odpovídajícím způsobem informuje vykonávající orgán a požádá jej o pomoc při vyžádání souhlasu dotčené osoby prostřednictvím vyhrazeného oddílu formuláře v příloze VIII. V takových případech vykonávající orgán před přijetím jakéhokoli rozhodnutí o uznání a výkonu evropského příkazu k distanční účasti podle článku 41 nebo 43 ověří souhlas dotčené osoby.

3.Odchylně od odstavce 1 může vydávající orgán vydat evropský příkaz k distanční účasti bez získání souhlasu dotčené osoby podle odst. 1 písm. c) za výjimečných okolností, pokud její osobní účast na výslechu (výsleších) představuje vážnou hrozbu pro veřejnou bezpečnost nebo veřejné zdraví, která se jeví jako skutečná a aktuální nebo předvídatelná, a pokud by odložení jednání nebo přerušení řízení bylo v rozporu s účinným a řádným výkonem spravedlnosti, za předpokladu, že jsou dodržena práva dotčené osoby na obhajobu a spravedlivost řízení.

Tato odchylka se nepoužije, pokud je dotčená osoba zranitelnou osobou nebo dítětem a vedení výslechu (výslechů) distančně není slučitelné s jejími zvláštními potřebami a nejlepším zájmem.

4.Podezřelá nebo obviněná osoba či oběť trestného činu, která splňuje podmínku podle odst. 1 písm. a), může v souladu s postupy podle práva vydávajícího státu požádat vydávající orgán o vydání evropského příkazu k distanční účasti. Tyto žádosti musí být předloženy vydávajícímu orgánu v dostatečném předstihu před dotčeným výslechem (dotčenými výslechy) a daný orgán je posoudí s ohledem na odstavec 1. Vydávající orgán vydá odůvodněné rozhodnutí o žádosti v přiměřené lhůtě.

5.Pokud se evropský příkaz k distanční účasti týká dítěte, které je podezřelou nebo obviněnou osobou či obětí trestného činu, vydávající orgán zajistí, aby při uplatňování tohoto článku byl vždy prvořadým hlediskem nejlepší zájem dítěte. 

Článek 38

Postup pro získání souhlasu

1.Je-li předvolání k výslechu (výslechům) doručeno dotčené osobě, vydávající orgán rovněž, je-li to vhodné:

(a)požádá o její souhlas s distanční účastí na jednom nebo více výsleších prostřednictvím videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 37 odst. 1 písm. a) a b), nebo

(b)informuje dotčenou osobu o možnosti a podmínkách, za nichž může v souladu s vnitrostátním právem a čl. 37 odst. 4 podat žádost o distanční účast na jednom nebo více výsleších.

2.Před udělením souhlasu poskytnou příslušné orgány vydávajícího státu podezřelé nebo obviněné osobě či oběti trestného činu ústně nebo písemně v jazyce, kterému rozumí, alespoň informace o:

(a)možnosti požádat o radu obhájce ve vydávajícím státě v souladu se směrnicí 2013/48/EU v případě podezřelé nebo obviněné osoby a se směrnicí 2012/29/EU a vnitrostátním právem v případě obětí trestného činu;

(b)jejich právu na tlumočení před příslušnými orgány a právu na písemný překlad v souladu se směrnicí 2010/64/EU nebo případně směrnicí 2012/29/EU;

(c)postupu pro výkon evropského příkazu k distanční účasti, jakož i zvláštních právech, která se na dotčenou osobu během tohoto postupu vztahují.

3.V případech uvedených v odst. 2 písm. a), pokud je dotčená osoba dítětem ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice (EU) 2016/800, musí být tomuto dítěti před udělením souhlasu nápomocen obhájce. Je-li dotčená osoba dítětem ve smyslu čl. 2 bodu 1 písm. c) směrnice 2012/29/EU a osoby, které mají za dítě rodičovskou zodpovědnost, nesmějí dětskou oběť z důvodu střetu zájmů mezi nimi a dětskou obětí zastupovat, nebo je-li dětská oběť bez doprovodu nebo odloučena od rodiny, musí být dítěti před udělením souhlasu nápomocen zvláštní zástupce nebo obhájce.

4.Je-li dotčená osoba dítětem, poskytnou příslušné orgány vydávajícího státu co nejdříve osobě vykonávající rodičovskou odpovědnost podle definice v čl. 3 bodě 2 směrnice (EU) 2016/800 nebo osobě uvedené v čl. 1 odst. 2 směrnice 2012/29/EU, jiné vhodné dospělé osobě uvedené v čl. 5 odst. 2 směrnice (EU) 2016/800 nebo právnímu zástupci uvedenému v čl. 24 odst. 1 písm. b) a c) směrnice 2012/29/EU, je-li to v souladu s uvedeným ustanovením relevantní, informace, které má dítě právo obdržet v souladu s tímto článkem.

5.Informace uvedené v odstavcích 2 a 4 se poskytují jednoduchým a přístupným jazykem s přihlédnutím ke všem zvláštním potřebám zranitelných osob.

6.Souhlas s distanční účastí na výslechu (výsleších) musí být udělen dobrovolně a jednoznačně. Souhlas se zaznamená spolu s okolnostmi, za kterých byl udělen, v souladu s postupem pro pořizování záznamů vyžadovaným právem vydávajícího státu.

7.Lhůty pro vyjádření souhlasu nebo podání žádosti o distanční účast na jednom nebo více výsleších se řídí právem vydávajícího státu.

8.V případech, kdy se dotčená osoba nachází ve vykonávajícím státě v době předvolání, požádá vydávající orgán příslušné orgány ve vykonávajícím státě o pomoc při doručování předvolání uvedeného v odstavci 1 a při poskytnutí informací dotčené osobě v souladu s tímto článkem, přičemž uvede veškeré formální náležitosti a postupy, které je třeba dodržet. Je-li požadován souhlas dotčené osoby s distanční účastí na výslechu (výsleších), příslušné orgány vykonávajícího státu informují vydávající orgán odpovídajícím způsobem o tom, zda byl souhlas získán, a předají všechny příslušné záznamy vydávajícímu orgánu. Nelze-li souhlas získat nebo nelze-li se s dotčenou osobou spojit, informují o tom příslušné orgány vykonávajícího státu vydávající orgán.

9.Pokud vydávající orgán vydal evropský příkaz k distanční účasti v souladu s odchylkou od požadavku získat souhlas dotčené osoby s distanční účastí na výslechu (výsleších) před vydáním evropského příkazu k distanční účasti, jak je stanoveno v čl. 37 odst. 2, vykonávající orgán si před přijetím rozhodnutí o uznání a výkonu evropského příkazu k distanční účasti vyžádá souhlas dotčené osoby s distanční účastí na výslechu (výsleších), kterého (kterých) se evropský příkaz k distanční účasti týká, v souladu s požadavky tohoto článku a při splnění veškerých formálních náležitostí a postupů uvedených vydávajícím orgánem.

Článek 39

Obsah a forma evropského příkazu k distanční účasti

1.Formulář evropského příkazu k distanční účasti uvedený v příloze VIII musí být vyplněn, podepsán a přesnost a správnost jeho obsahu musí být ověřena vydávajícím orgánem.

2.Evropský příkaz k distanční účasti musí obsahovat zejména tyto informace:

(a)údaje o vydávajícím orgánu a v příslušném případě o potvrzujícím orgánu;

(b)totožnost podezřelé nebo obviněné osoby či oběti trestného činu, jichž se evropský příkaz k distanční účasti týká, jakož i veškeré relevantní informace, které jsou vydávajícímu orgánu známy a které se týkají možné zranitelnosti dané osoby;

(c)totožnost a kontaktní údaje obhájce pověřeného dotčenou osobou nebo jmenovaného vydávajícím státem pro účely výslechu (výslechů), jehož (jichž) se evropský příkaz k distanční účasti týká;

(d)popis trestného jednání, které je předmětem vyšetřování nebo řízení, jichž se evropský příkaz k distanční účasti týká, a použitelná ustanovení trestního práva ve vydávajícím státě;

(e)popis fáze řízení a druh, počet a orientační časový rozvrh výslechu (výslechů), jehož (jichž) se evropský příkaz k distanční účasti týká;

(f)důvody, proč je distanční účast na konkrétním výslechu (konkrétních výsleších) vhodná s ohledem na podmínky stanovené v čl. 37 odst. 1;

(g)informace o tom, zda dotčená osoba požádala o distanční účast na výslechu (výsleších) nebo s ní souhlasila, o použití čl. 37 odst. 2 a o veškerých formálních náležitostech a postupech, které je třeba dodržet při žádosti o souhlas dotčené osoby, nebo o případném použití čl. 37 odst. 3;

(h)navrhovaná praktická opatření pro výkon evropského příkazu k distanční účasti v souladu s článkem 42, včetně veškerých opatření potřebných k zohlednění zranitelnosti dotčené osoby;

(i)veškeré formální náležitosti a postupy výslovně vyžadované právem vydávajícího státu pro výkon evropského příkazu k distanční účasti.

3.Každý členský stát uvede pro situace, kdy je vykonávajícím státem, další jazyk či jazyky patřící mezi úřední jazyky orgánů Unie, které mohou být kromě jeho úředního jazyka nebo úředních jazyků užity při vyplňování nebo překladu evropského příkazu k distanční účasti.

4.Příslušný orgán vydávajícího státu přeloží evropský příkaz k distanční účasti do úředního jazyka vykonávajícího státu nebo jakéhokoli jiného jazyka uvedeného vykonávajícím státem v souladu s odstavcem 3.

Článek 40

Předávání evropského příkazu k distanční účasti

1.Evropský příkaz k distanční účasti vyplněný v souladu s článkem 39 předá vydávající orgán vykonávajícímu orgánu přímo nebo, v příslušných případech, prostřednictvím ústředního orgánu uvedeného v článku 52, pomocí decentralizovaného informačního systému.

2.K evropskému příkazu k distanční účasti se připojí veškeré další relevantní informace a dokumenty, včetně příslušných záznamů o získaném souhlasu.

3.Pokud není totožnost vykonávajícího orgánu známa, vydávající orgán provede veškerá nezbytná šetření, včetně šetření prostřednictvím kontaktních míst Evropské soudní sítě, za účelem získání informací od vykonávajícího státu.

4.Nemá-li orgán ve vykonávajícím státě, který evropský příkaz k distanční účasti obdržel, pravomoc jej uznat nebo přijmout nezbytná opatření pro jeho výkon, postoupí jej z moci úřední vykonávajícímu orgánu a informuje o tom vydávající orgán.

KAPITOLA III

POSTUPY A ZÁRUKY PRO VYKONÁVAJÍCÍ STÁT

Článek 41

Uznání a výkon

1.Vykonávající orgán uzná bez dalších formalit evropský příkaz k distanční účasti předaný v souladu s touto směrnicí a zajistí jeho výkon v souladu s praktickými opatřeními dohodnutými s vydávajícím orgánem, pokud se vykonávající orgán nerozhodne uplatnit některý z důvodů pro odmítnutí uznání nebo výkonu stanovených v této směrnici.

2.Pokud není v této směrnici stanoveno jinak, vykonávající orgán dodrží formální náležitosti a postupy výslovně uvedené vydávajícím orgánem, pokud tyto formální náležitosti a postupy nejsou v rozporu se základními právními zásadami vykonávajícího státu.

3.Výslech(y) musí být veden(y) přímo vydávajícím orgánem nebo pod jeho vedením a řídí se právem vydávajícího státu. Opatření přijatá vykonávajícím orgánem za účelem výkonu evropského příkazu k distanční účasti se řídí právem vykonávajícího státu, s výjimkou formálních náležitostí a postupů uvedených v odstavci 2, které ukládá vydávající orgán v souladu s právem vydávajícího státu. 

Článek 42

Požadavky a praktická opatření pro výkon evropského příkazu k distanční účasti

1.Vydávající orgán a vykonávající orgán se dohodnou na praktických opatřeních pro výkon evropského příkazu k distanční účasti, včetně časového rozvrhu výslechu (výslechů). Poté, co se uvedené orgány dohodnou na těchto opatřeních, vykonávající orgán:

(a)předvolá dotčenou podezřelou nebo obviněnou osobu či oběť trestného činu k distančnímu výslechu (distančním výslechům) v souladu s právem vykonávajícího státu a formálními náležitostmi a postupy požadovanými vydávajícím orgánem v souladu s čl. 41 odst. 2, a není-li mezi vydávajícím orgánem a vykonávajícím orgánem dohodnuto jinak, informuje dotčenou osobu o jejích právech podle práva vydávajícího státu, a to ve lhůtě, která jí umožní účinně vykonávat svá práva;

(b)ověří totožnost dotčené osoby.

2.Vydávající orgán zajistí, aby dotčená osoba, je-li podezřelou nebo obviněnou osobou, byla ve vydávajícím členském státě zastoupena zmocněným obhájcem, který musí být fyzicky přítomen v soudní síni během výslechu (výslechů), jehož (jichž) se evropský příkaz k distanční účasti týká.

3.Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány měly přístup ke všem technickým prostředkům potřebným pro výkon evropského příkazu k distanční účasti. Tyto prostředky musí být schopny poskytovat:

(a)bezpečný, důvěrný a účinný kanál pro komunikaci dotčených osob s jejich obhájcem ve vydávajícím státě, který umožňuje účinný výkon práva na přístup k obhájci, jak je stanoveno ve směrnicích 2013/48/EU a (EU) 2016/800;

(b)infrastrukturu nezbytnou k zajištění přístupnosti videokonference nebo jiné technologie komunikace na dálku pro zranitelné osoby.

4.Při výslechu (výsleších) musí být přítomen příslušný orgán vykonávajícího státu, kterému je v případě potřeby k dispozici tlumočník; tento orgán rovněž odpovídá za ověření totožnosti dotčené osoby a za řádné fungování relevantní technické infrastruktury.

5.Vydávající orgán a vykonávající orgán se v případě potřeby dohodnou na opatřeních nezbytných k zohlednění veškerých zvláštních potřeb dotčené osoby. Pokud se vykonávající orgán dozví o zranitelnosti dotčené osoby, která nebyla zaznamenána v evropském příkazu k distanční účasti, informuje o tom odpovídajícím způsobem a bez zbytečného odkladu vydávající orgán, aby bylo možné dohodnout opatření k zohlednění veškerých zvláštních potřeb s tím spojených.

6.Na žádost vydávajícího státu nebo dotčené osoby zajistí vykonávající stát, aby měla daná osoba v případě potřeby k dispozici tlumočníka.

7.Pokud je dotčená osoba obětí trestného činu, vykonávající orgán zajistí, aby se jí dostalo během výslechu (výslechů), jehož (jichž) se evropský příkaz k distanční účasti týká, emocionální podpory v souladu s jejími individuálními potřebami.

8.Dotčená osoba musí být před výslechem (výslechy) ústně nebo písemně informována o procesních právech, která jí přísluší podle práva vydávajícího a vykonávajícího státu, a to jednoduchým a přístupným jazykem s přihlédnutím k její případné zvláštní zranitelnosti.

9.Aniž jsou dotčena opatření, která byla dohodnuta pro ochranu osob, vypracuje vykonávající orgán po skončení výslechu (výslechů) protokol s uvedením dne a místa konání výslechu (výslechů), totožnosti dotčené osoby, totožnosti a funkcí všech ostatních osob vykonávajícího státu zúčastněných na výslechu (výsleších), složených přísah a technických podmínek, za kterých se výslech(y) konal(y). Tento protokol předá vykonávající orgán vydávajícímu orgánu.

Článek 43

Důvody pro odmítnutí uznání nebo výkonu

1.Aniž je dotčen čl. 1 odst. 2, uznání a výkon evropského příkazu k distanční účasti ve vykonávajícím státě se odmítnou, jestliže:

(a)se evropský příkaz k distanční účasti týká podezřelé nebo obviněné osoby a výslechu (výslechů) v souvislosti s trestným činem, na který se vztahuje amnestie ve vykonávajícím státě, a pokud byl daný stát příslušný ke stíhání tohoto trestného činu podle svého vlastního trestního práva;

(b)výkon evropského příkazu k distanční účasti by byl v rozporu se zásadou ne bis in idem;

(c)podezřelá nebo obviněná osoba, jíž se evropský příkaz k distanční účasti týká, nemůže být podle práva vykonávajícího státu vzhledem ke svému věku trestně odpovědná za činy, jichž se evropský příkaz k distanční účasti týká.

2.Aniž je dotčen čl. 1 odst. 2, lze uznání nebo výkon evropského příkazu k distanční účasti ve vykonávajícím státě odmítnout, jestliže:

(a)právo vykonávajícího státu stanoví imunitu nebo výsadu, která znemožňuje výkon evropského příkazu k distanční účasti, nebo jestliže existují pravidla pro určení a omezení trestněprávní odpovědnosti týkající se svobody tisku a svobody projevu v jiných sdělovacích prostředcích, které by znemožnily výkon evropského příkazu k distanční účasti, pokud se evropský příkaz k distanční účasti týká podezřelé nebo obviněné osoby;

(b)evropský příkaz k distanční účasti se týká podezřelé nebo obviněné osoby a výslechu (výslechů) v souvislosti s jednáním, které spadá do pravomoci vykonávajícího státu podle jeho vlastního trestního práva, a trestního stíhání nebo trestu dotčené osoby, je-li podezřelou nebo obviněnou osobou, jsou podle práva uvedeného státu promlčeny;

(c)evropský příkaz k distanční účasti se týká podezřelé nebo obviněné osoby a výslechu (výslechů) v souvislosti s trestným činem, který byl údajně spáchán:

i) mimo území vydávajícího státu a zcela nebo částečně na území vykonávajícího státu a dané jednání není ve vykonávajícím státě trestným činem nebo

ii) mimo území vydávajícího státu a právo vykonávajícího státu nepřipouští stíhání za stejné činy, jsou-li spáchány mimo jeho území;

(d)za výjimečných okolností, kdy existují závažné důvody se na základě konkrétních a objektivních důkazů domnívat, že výkon evropského příkazu k distanční účasti by za konkrétních okolností daného případu vedl k zjevnému porušení relevantního základního práva, jak je stanoveno v článku 6 Smlouvy o EU a v Listině, zejména práva na spravedlivý proces nebo práva na obhajobu;

(e)evropský příkaz k distanční účasti se týká podezřelé nebo obviněné osoby a výslechu (výslechů) v souvislosti s jednáním, které není podle práva vykonávajícího státu trestným činem, ledaže se týká trestného činu uvedeného mezi kategoriemi trestných činů v příloze IX, jak vydávající orgán uvedl v evropském příkazu k distanční účasti, pokud za něj lze ve vydávajícím státě uložit trest odnětí svobody nebo ochranné opatření s horní hranicí trestní sazby v délce nejméně tří let;

(f)vykonávající orgán se ve výjimečných případech domnívá, že výkon evropského příkazu k distanční účasti by v konkrétním případě zjevně představoval nepřiměřenou zátěž pro soudní systém vykonávajícího státu;

(g)formulář v příloze VIII je neúplný nebo zjevně nesprávný a nebyl vyplněn po konzultaci podle odstavce 4.

3.Pokud se evropský příkaz k distanční účasti týká výslechu (výslechů) v souvislosti s trestným činem souvisejícím s daněmi nebo poplatky a celními a devizovými záležitostmi, nesmí vykonávající orgán odmítnout jeho uznání nebo výkon z důvodu, že právní předpisy vykonávajícího státu neukládají stejný druh daně či poplatku nebo neobsahují daňová, celní a devizová ustanovení stejného druhu jako právo vydávajícího státu.

4.V případě uvedeném v odst. 2 písm. a), a je-li ke zbavení výsady nebo imunity zmocněn orgán vykonávajícího státu, požádá vykonávající orgán daný orgán neprodleně o výkon této pravomoci. Je-li ke zbavení výsady nebo imunity zmocněn orgán jiného státu nebo mezinárodní organizace, požádá dotčený orgán o výkon této pravomoci vydávající orgán.

5.Předtím, než se vykonávající orgán v kterémkoli z případů uvedených v odstavcích 1 a 2 rozhodne zcela či částečně odmítnout uznání nebo výkon evropského příkazu k distanční účasti, konzultuje jakýmkoli vhodným způsobem vydávající orgán a případně jej požádá o neprodlené poskytnutí nezbytných doplňujících informací, a to nejpozději do 7 dnů od data obdržení dané žádosti. Pokud vykonávající orgán rozhodne, že evropský příkaz k distanční účasti lze uznat pouze částečně, může vydávající orgán rozhodnout o zpětvzetí evropského příkazu k distanční účasti z moci úřední nebo na žádost dotčené osoby.

6.Nedostaví-li se dotčená osoba poté, co byla řádně předvolána k distanční účasti na výslechu (výsleších), v čase a na místo uvedené vykonávajícím orgánem, řídí se procesní důsledky nedostavení se právem vydávajícího státu, jak by se použily v čistě vnitrostátním případě, kdy se předvolaná osoba nedostaví. Vydávající orgán v případě potřeby informuje vykonávající orgán o veškerých opatřeních nebo postupech vyžadovaných v uvedených případech, včetně případné změny termínu výslechu nebo zpětvzetí evropského příkazu k distanční účasti.

Článek 44

Lhůty pro uznání a výkon

1.Rozhodnutí o uznání a výkonu se přijme a evropský příkaz k distanční účasti se vykoná ve lhůtách stanovených v odstavcích 2 až 5.

2.Pokud vydávající orgán v evropském příkazu k distanční účasti uvedl, že vzhledem k procesním lhůtám, závažnosti činu nebo jiným zvláště naléhavým okolnostem je nezbytné pro rozhodnutí o uznání a výkonu stanovit kratší lhůtu, než je uvedeno v tomto článku, nebo pokud vydávající orgán v evropském příkazu k distanční účasti uvedl, že výslech (výslechy), jehož (jichž) se evropský příkaz k distanční účasti týká, se musí uskutečnit do určitého data, vykonávající orgán uvedený požadavek na kratší lhůtu v nejvyšší možné míře zohlední.

3.Vykonávající orgán přijme rozhodnutí o uznání a výkonu evropského příkazu k distanční účasti co nejdříve, a aniž je dotčen odstavec 5, nejpozději do 30 dnů od obdržení evropského příkazu k distanční účasti příslušným vykonávajícím orgánem.

4.Vykonávající orgán vykoná evropský příkaz k distanční účasti v souladu s praktickými opatřeními dohodnutými mezi vydávajícím orgánem a vykonávajícím orgánem v souladu s článkem 42.

5.Pokud není v konkrétním případě pro vykonávající orgán prakticky proveditelné dodržet lhůtu stanovenou v odstavci 3 nebo konkrétní lhůtu či datum stanovené vydávajícím orgánem v souladu s odstavcem 2, vykonávající orgán o tom jakýmikoli dostupnými prostředky neprodleně informuje vydávající orgán a uvede důvody zpoždění a předpokládanou dobu nezbytnou k přijetí rozhodnutí. V takovém případě může být 30denní lhůta uvedená v odstavci 3 prodloužena, nejdéle však o 30 dnů.

Článek 45

Nemožnost vykonat evropský příkaz k distanční účasti

1.Nevykonání evropského příkazu k distanční účasti může být odůvodněné, pokud předvolání k výslechu (výslechům), jehož (jichž) se evropský příkaz k distanční účasti týká, nelze dotčené osobě doručit, protože vykonávající orgán není navzdory vynaložení přiměřeného úsilí schopen zjistit místo jejího pobytu na území vykonávajícího státu.

2.Vykonávající orgán před přijetím rozhodnutí o nemožnosti vykonat evropský příkaz k distanční účasti konzultuje vydávající orgán.

Článek 46

Povinnost informovat vydávající orgán

1.Příslušný orgán vykonávajícího státu, který obdrží evropský příkaz k distanční účasti, potvrdí jeho obdržení bez zbytečného odkladu, nejpozději však do jednoho týdne od obdržení evropského příkazu k distanční účasti.

Pokud byl určen ústřední orgán, povinnost potvrdit obdržení evropského příkazu k distanční účasti se vztahuje se jak na ústřední orgán, tak na vykonávající orgán, který obdržel evropský příkaz k distanční účasti od ústředního orgánu.

V případech uvedených v čl. 40 odst. 4 se povinnost potvrdit obdržení evropského příkazu k distanční účasti vztahuje na příslušný orgán, který evropský příkaz k distanční účasti původně obdržel, i na vykonávající orgán, jemuž je evropský příkaz k distanční účasti nakonec předán.

2.Vykonávající orgán jakýmikoli dostupnými prostředky neprodleně informuje vydávající orgán:

(a)pokud vykonávající orgán nemůže přijmout rozhodnutí o uznání nebo výkonu z důvodu, že formulář uvedený v příloze VIII je neúplný nebo je zjevně vyplněn nesprávně;

(b)pokud vykonávající orgán zjistí, že v konkrétním případě nebude moci splnit formální náležitosti a postupy výslovně uvedené vydávajícím orgánem v souladu s článkem 41.

3.Vykonávající orgán neprodleně informuje vydávající orgán:

(a)o každém rozhodnutí přijatém podle článku 43 a o důvodech tohoto rozhodnutí;

(b)pokud se vykonávající orgán po konzultaci s vydávajícím orgánem v souladu s čl. 45 odst. 2 domnívá, že výkon evropského příkazu k distanční účasti není možný.

4.Vydávající orgán informuje osobu dotčenou evropským příkazem k distanční účasti o každém rozhodnutí přijatém vykonávajícím orgánem podle článku 43 nebo článku 45.

Článek 47

Předběžná opatření

1.Pokud byl evropský příkaz k distanční účasti vydán s cílem usnadnit účast podezřelé nebo obviněné osoby z vykonávajícího státu na trestním řízení a řízení vyústilo v rozhodnutí o vině a uložení trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření, vydávající stát v příslušných případech informuje vykonávající stát o svém záměru vydat evropský zatýkací rozkaz.

2.Vykonávající stát zajistí, aby jeho příslušné orgány, pokud jsou o tom informovány, mohly přijmout vhodná předběžná opatření podle vnitrostátního práva a v souladu s ním, jež mají zajistit, aby dotčená osoba zůstala na jeho území, a to i prostřednictvím jejího zatčení, až do obdržení evropského zatýkacího rozkazu a rozhodnutí o jeho uznání a výkonu.

Článek 48

Konzultace mezi vydávajícím orgánem a vykonávajícím orgánem

1.Vydávající a vykonávající orgán v případě nutnosti uskutečňují vzájemné konzultace, a to bez zbytečného odkladu a za účelem usnadnění účinného uplatňování této hlavy.

2.Pokud se vydávající orgán domnívá, že by to usnadnilo účinné uplatňování této hlavy, může před vydáním evropského příkazu k distanční účasti rovněž jakýmikoli vhodnými prostředky konzultovat vykonávající orgán. Vykonávající orgán odpoví na žádost o konzultaci bez zbytečného odkladu.

Článek 49

Procesní práva a záruky

1.Při provádění této směrnice členské státy zajistí, aby byla respektována spravedlivost řízení, jichž se evropský příkaz k distanční účasti týká, a práva osob dotčených evropským příkazem k distanční účasti stanovená v právních předpisech Unie, zejména práva podezřelých a obviněných osob stanovená ve směrnicích 2010/64/EU, 2012/13/EU, 2013/48, (EU) 2016/343, (EU) 2016/800 a (EU) 2016/1919 a práva obětí trestných činů stanovená ve směrnici 2012/29/EU, a příslušné právní předpisy vydávajícího nebo vykonávajícího státu, pokud jsou v souladu s právními předpisy Unie, a to při podle příslušného případu s dodržováním článku 42.

Členské státy přijmou vhodná opatření k zajištění toho, aby dotčená osoba mohla tato práva účinně vykonávat distančně z vykonávajícího členského státu, a to takovým způsobem, aby byla zajištěna spravedlivost řízení, a to jak během distančního výslechu (distančních výslechů), jehož (jichž) se evropský příkaz k distanční účasti týká, tak před tímto výslechem (těmito výslechy) a po něm (nich), pokud je výkon dotčených práv spojen s dotčeným výslechem (dotčenými výslechy).

2.Členské státy zajistí, aby byla přijata vhodná procesní opatření pro zranitelné podezřelé nebo obviněné osoby či oběti trestných činů, které by se jinak nemohly účinně distančně účastnit výslechu (výslechů), jehož (jichž) se evropský příkaz k distanční účasti týká, a to i uplatněním zvláštních ochranných opatření.

Pokud se evropský příkaz k distanční účasti týká dítěte, členské státy zajistí, aby při každém rozhodnutí, které se jej týká a které je přijato v souladu s touto hlavou, byl vždy prvořadým hlediskem nejlepší zájem dítěte.

3.Členské státy zajistí, aby osoba, která má právo být přítomna při výslechu (výsleších), jehož (jichž) se evropský příkaz k distanční účasti týká, a v souladu s článkem 37 požádá o účast nebo souhlasí s účastí na více než jednom distančním výslechu, měla právo vrátit se k osobní účasti pro účely jakéhokoli dalšího výslechu (jakýchkoli dalších výslechů), jehož (jichž) se evropský příkaz k distanční účasti týká. V takových případech vydávající orgán evropský příkaz k distanční účasti vezme zpět.

Článek 50

Opravné prostředky

1.Členské státy zajistí, aby podezřelá nebo obviněná osoba či oběť trestného činu dotčená evropským příkazem k distanční účasti mohla v trestním řízení, jehož se evropský příkaz k distanční účasti týká, účinně uplatnit všechny opravné prostředky, které jsou k dispozici podle práva vydávajícího státu.

2.Podezřelá nebo obviněná osoba či oběť trestného činu, jíž se evropský příkaz k distanční účasti týká, má právo na účinný opravný prostředek ve vydávajícím státě proti vydání evropského příkazu k distanční účasti, pokud jsou nepříznivě dotčena její práva. Dotčená osoba má zejména právo napadnout rozhodnutí o vydání evropského příkazu k distanční účasti vydané v souladu s čl. 37 odst. 2, které bylo přijato bez jejího souhlasu.

3.Podezřelá nebo obviněná osoba či oběť trestného činu, jíž se evropský příkaz k distanční účasti týká, má právo na účinný opravný prostředek ve vykonávajícím státě proti uznání a výkonu evropského příkazu k distanční účasti, pokud jsou uznáním a výkonem evropského příkazu k distanční účasti nepříznivě dotčena její práva. Uplatnění těchto opravných prostředků má odkladný účinek na uznání a výkon evropského příkazu k distanční účasti.

4.Vykonávající orgán sleduje technické a praktické podmínky výkonu evropského příkazu k distanční účasti a neprodleně informuje vydávající orgán o veškerých technických nebo praktických problémech, které mohou ovlivnit účinný výkon práv dotčené osoby nebo spravedlivost řízení.

Vyvstanou-li takové problémy během výslechu (výslechů), jehož (jichž) se evropský příkaz k distanční účasti týká, vykonávající orgán nebo příslušný orgán vykonávajícího státu, který se výslechu účastní, o tom neprodleně jakýmikoli vhodnými prostředky informuje vydávající orgán. Daný výslech se přeruší a vydávající orgán a vykonávající orgán nebo případně příslušný orgán vykonávajícího státu, který se výslechu účastní, spolupracují při přijímání všech vhodných opatření k bezodkladnému odstranění uvedených problémů a v případě potřeby dotčený výslech přeloží na jiný termín a zopakují.

Pokud technické problémy přetrvávají a nelze je v přiměřené lhůtě vyřešit, může vydávající orgán rozhodnout o zpětvzetí evropského příkazu k distanční účasti. V takových případech se výslech (výslechy) přeloží na jiný termín tak, aby měla dotčená osoba dostatek času na zajištění své fyzické přítomnosti při výslechu (výsleších) ve vydávajícím státě.

5.Členské státy zajistí, aby lhůty pro uplatnění opravného prostředku v souladu s odstavci 2 a 3 v praxi neznemožňovaly nebo nadměrně neztěžovaly výkon práva na tento opravný prostředek.

6.Vydávající orgán a vykonávající orgán se vzájemně informují o veškerých opravných prostředcích uplatněných v souladu s odstavci 2 a 3 a o jejich výsledcích.

🡻 2023/2843/EU čl. 11 bod 1 (přizpůsobený)

⇨ nový

HLAVA IV 

⌦ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ ⌫

Článek 515a

Komunikační prostředky

1.S výjimkou komunikace podle čl. 109 odst. 6, čl. 1211 odst. 4, čl. 1312 odst. 5 a 6 a, čl. 16 odst. 2 prvního pododstavce, ⇨ čl. 22 odst. 4, čl. 30 odst. 6, čl. 43 odst. 4, čl. 44 odst. 5, čl. 46 odst. 2, čl. 48 odst. 2 a čl. 50 odst. 3 ⇦ úřední styk podle této směrnice mezi vydávajícím orgánem a vykonávajícím orgánem ⇨ , mezi příslušným orgánem vyšetřujícího členského státu a příslušným orgánem informovaného členského státu, mezi dožadujícím orgánem a dožádaným orgánem podle článku 35 a mezi těmito příslušnými vnitrostátními orgány a Eurojustem nebo Úřadem evropského veřejného žalobce ⇦ probíhá v souladu s článkem 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2844.

⇩ nový

2.Komunikace podle čl. 10 odst. 6, čl. 12 odst. 4, čl. 13 odst. 5 a 6, čl. 16 odst. 2 prvního pododstavce, čl. 22 odst. 4, čl. 30 odst. 6 písm. a), čl. 43 odst. 4, čl. 44 odst. 5, čl. 46 odst. 2, čl. 48 odst. 2 a čl. 50 odst. 3 může probíhat tím nejrychlejším a nejvhodnějším způsobem, a to i prostřednictvím decentralizovaného informačního systému.

🡻 2014/41/EU

⇨ nový

3.2.Pokud členský stát určil ústřední orgán nebo ústřední orgány, použijeí se odstavecce 1 ⇨ a 2 ⇦ rovněž na úřední styk s ústředním orgánem nebo ústředními orgány jiného členského státu.

🡻 2014/41/EU (přizpůsobený)

Článek 52 7

⌦ Určení ústředních orgánů ⌫

3. Aniž je dotčen čl. 2 písm. d), může Kkaždý členský stát může určit ústřední orgán nebo, dovoluje-li to jeho právní řád, více ústředních orgánů, které budou příslušným orgánům nápomocny ⌦ podle této směrnice ⌫. Členský stát může, je-li to nezbytné z důvodu organizace jeho vnitrostátního soudního sytému, pověřit jeden nebo více ústředních orgánů správním předáváním a přijímáním ⌦ těchto náležitostí ⌫:

(a)evropských vyšetřovacích příkazů ⌦ evropského vyšetřovacího příkazu; ⌫ 

⇩ nový

(b)oznámení uvedených v čl. 30 odst. 6 písm. a) a článcích 33 a 34;

(c)žádostí o souhlas s použitím dříve vyměňovaných informací jako důkazů;

(d)evropského příkazu k distanční účasti;

🡻 2014/41/EU (přizpůsobený)

e)    a další úřední korespondencíe související s těmito příkazy.

⇩ nový

Článek 53

Spolupráce s Eurojustem a Evropskou justiční sítí

Příslušné orgány podle této směrnice mohou v jakékoli fázi postupu podle této směrnice požádat o pomoc Eurojust nebo Evropskou justiční síť, a to v souladu s jejich příslušnými pravomocemi. 

🡻 2014/41/EU

⇨ nový

Článek 5421

Náklady

1.Nestanoví-li tato směrnice jinak, veškeré náklady vzniklé na území vykonávajícího státu, které souvisejí s výkonem evropského vyšetřovacího příkazu ⇨ nebo evropského příkazu k distanční účasti ⇦, nese vykonávající stát.

2.Pokud má vykonávající orgán za to, že náklady na výkon evropského vyšetřovacího příkazu ⇨ nebo evropského příkazu k distanční účasti ⇦ mohou být považovány za mimořádně vysoké, může konzultovat s vydávajícím orgánem, zda a jakým způsobem by mohly být tyto náklady sdíleny nebo evropský vyšetřovací příkaz ⇨ či evropský příkaz k distanční účasti ⇦ změněn.

Vydávající orgán je vykonávajícím orgánem předem informován o podrobnostech týkajících se části nákladů, která je považována za mimořádně vysokou.

3.Ve výjimečných případech, kdy nelze dosáhnout shody ohledně nákladů uvedených v odstavci 2, může vydávající orgán rozhodnout, že:

(a)evropský vyšetřovací příkaz ⇨ nebo evropský příkaz k distanční účasti ⇦ zcela nebo zčásti vezme zpět;

(b)evropský vyšetřovací příkaz ⇨ nebo evropský příkaz k distanční účasti ⇦ ponechá v platnosti a ponese část nákladů, která je považována za mimořádně vysokou.

⇩ nový

Článek 55

Statistiky

1.Členské státy shromažďují souhrnné statistiky, aby Komisi umožnily sledovat uplatňování této směrnice. Tyto statistiky vedou příslušné orgány členských států a každoročně je předávají Komisi. Příslušné orgány členských států mohou zpracovávat osobní údaje nezbytné pro vytváření těchto statistik. Statistiky předávané Komisi jsou omezeny na souhrnné údaje a nesmí obsahovat osobní údaje.

2.Statistiky uvedené v odstavci 1 zahrnují vše níže uvedené:

(a)počet evropských vyšetřovacích příkazů a oznámení podle čl. 30 odst. 6 písm. a) předaných vydávajícím státem;

(b)počet evropských vyšetřovacích příkazů vykonaných vykonávajícím státem;

(c)počet neuznaných a nevykonaných evropských vyšetřovacích příkazů, ať už zcela, nebo zčásti, včetně důvodů pro odmítnutí uznání/výkonu, včetně případů, kdy není možné poskytnout pomoc podle čl. 11 odst. 5, a případů, kdy je evropský vyšetřovací příkaz vrácen podle čl. 10 odst. 3 vykonávajícím státem;

(d)počet případů, v nichž byly uplatněny opravné prostředky proti vydání nebo výkonu evropského vyšetřovacího příkazu, a počet úspěšně napadených rozhodnutí;

(e)doba potřebná k předání důkazů nebo doba potřebná k předání informací o rozhodnutí o odmítnutí uznání nebo výkonu evropského vyšetřovacího příkazu; 

(f)počet oznámení podle článků 33 a 34 předaných příslušným orgánem vyšetřujícího členského státu a počet námitek předaných informovaným členským státem v reakci na tato oznámení;

(g)počet evropských příkazů k distanční účasti předaných vydávajícím státem, včetně informací o fázi řízení, k níž se vztahují, a o tom, zda se týkaly podezřelé nebo obviněné osoby či oběti trestného činu;

(h)počet uznaných a vykonaných evropských příkazů k distanční účasti;

(i)počet evropských příkazů k distanční účasti, jejichž uznání nebo výkon byly zcela nebo zčásti odmítnuty, včetně uvedení informací o uplatněném důvodu pro odmítnutí uznání nebo výkonu, fáze řízení, k níž se evropský příkaz k distanční účasti vztahuje, a toho, zda se jednalo o podezřelou osobu, obviněnou osobu, nebo oběť trestného činu;

(j)počet případů, v nichž byly uplatněny opravné prostředky proti vydání nebo výkonu evropského příkazu k distanční účasti, s upřesněním u každého případu, zda je uplatnila podezřelá nebo obviněná osoba, či oběť, a počet rozhodnutí, jež byla úspěšně napadena.

3.Referenční prováděcí software uvedený v článku 12 nařízení (EU) 2023/2844 a vnitrostátní koncové systémy uvedené v čl. 12 odst. 1 zmíněného nařízení, jsou-li k tomu vybaveny, programově shromažďují údaje uvedené v odstavci 2 tohoto článku a každoročně je předávají Komisi.

4.Statistiky uvedené v odstavci 2 tohoto článku se shromažďují v souladu s odstavcem 3 tohoto článku od data uvedeného v čl. 60 odst. 3. Tyto statistiky se poprvé předají jeden rok po zmíněném datu.

5.Do data uvedeného v odstavci 4 tohoto článku není tímto článkem dotčeno uplatňování čl. 16 odst. 2 písm. c) a d) nařízení (EU) 2023/2844, pokud jde o níže uvedené statistiky v rozsahu, v jakém odpovídají informacím uvedeným ve zmíněných písmenech:

(a)počet evropských vyšetřovacích příkazů předaných vydávajícím státem prostřednictvím decentralizovaného informačního systému podle odst. 2 písm. a) tohoto článku;

(b)doba potřebná k předání důkazů nebo doba potřebná k předání informací o rozhodnutí o odmítnutí uznání nebo výkonu evropského vyšetřovacího příkazu podle odst. 2 písm. e) tohoto článku;

(c)počet oznámení podle článku 33 předaných příslušným orgánem vyšetřujícího členského státu podle odst. 2 písm. f) tohoto článku.

6.Od data uvedeného v odstavci 4 tohoto článku představuje shromažďování a předávání statistik uvedených v odst. 2 písm. a), e) a f) tohoto článku rovnocenný oznamovací postup podle čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2023/2844 pro informace uvedené v čl. 16 odst. 2 písm. c) a d) uvedeného nařízení.

Článek 56

Změny vzorových formulářů

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 57 za účelem změny příloh I až IX prostřednictvím aktualizace nebo technických úprav vzorových formulářů obsažených v uvedených přílohách.

Článek 57

Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené článku 56 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne [datum vstupu této směrnice v platnost].

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 56 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 56 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

🡻 2014/41/EU (přizpůsobený)

⇨ nový

HLAVA V 

⌦ PŘECHODNÁ A ⌫ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 5833

Oznámení

1.Do ⇨ dne [dva roky po vstupu v platnost] ⇦ 22. května 2017 sdělí každý členský stát Komisi:

(a)orgán nebo orgány, které jsou podle vnitrostátního právního řádu příslušné ve smyslu ⌦ v souladu s ⌫ čl. 2 písm. c) ⇨ čl. 2 odst. 1 písm. c) ⇦ a d), pokud je tento ⌦ uvedený ⌫ členský stát vydávajícím nebo vykonávajícím státem ⇨ ve smyslu uvedených ustanovení ⇦; 

⇩ nový

(b)orgán nebo orgány, které jsou podle vnitrostátního právního řádu příslušné v souladu s články 33 a 34, pokud je uvedený členský stát vyšetřujícím členským státem nebo informovaným členským státem;

(c)orgán nebo orgány určené podle čl. 30 odst. 6 písm. a) pro předávání a přijímání naléhavých oznámení v souladu s uvedeným článkem, pokud je tento členský stát vydávajícím nebo vykonávajícím státem;

🡻 2014/41/EU (přizpůsobený)

⇨ nový

db)    jazyky přípustné pro evropský vyšetřovací příkaz podle čl. 65 odst. 2 ⇨ a čl. 38 odst. 3 ⇦ ;

ec)    informace týkající se určeného ústředního orgánu nebo orgánů, pokud si členský stát přeje využít možnosti podle čl. 7 odst. 3 článku 52, ⌦ které objasňují jeho oblasti odpovědnosti ⌫. ⌦ Uvedené ⌫ Tyto informace jsou pro orgány vydávajícího státu závazné.

2.Každý členský stát může rovněž poskytnout Komisi seznam nezbytných dokladů, které bude vyžadovat podle čl. 22 odst. 4.

3.Členské státy informují Komisi o veškerých pozdějších změnách informací uvedených v odstavcích 1 a 2.

4.Informace, které Komise obdržela na základě tohoto článku, zpřístupní všem členským státům a Evropské soudní síti. Evropská soudní síť zpřístupní informace na internetových stránkách uvedených v článku 9 rozhodnutí Rady 2008/976/SVV (18) .

⇩ nový

5.Oznámení předaná podle čl. 33 odst. 1 a 2 směrnice 2014/41/EU zůstávají v platnosti pro účely této směrnice, pokud nejsou nahrazena nebo aktualizována v souladu s tímto článkem.

🡻 2014/41/EU (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 5934

Vztah k jiným právním nástrojům, dohodám a ujednáním

1.Aniž je dotčeno jejich uplatňování mezi členskými státy a třetími zeměmi a jejich dočasné uplatňování podle článku ⇨ 60 ⇦ 35, nahrazuje tato směrnice ode dne 22. května 2017 příslušná ustanovení následujících úmluv ve vztazích mezi členskými státy vázanými touto směrnicí ⌦ , která odpovídají ustanovením této směrnice (dále jen „odpovídající ustanovení“) ⌫ :

(a)Evropská úmluva Rady Evropy o vzájemné pomoci ve věcech trestních ze dne 20. dubna 1959, jakož i její dva ⌦ tři ⌫ dodatkové protokoly, a dvoustranné dohody uzavřené podle článku 26 této úmluvy;

(b)Úúmluva k provedení Schengenské dohody;

(c)Úúmluva o vzájemné právní pomoci ve věcech trestních mezi členskými státy Evropské unie a její protokol.;

⇩ nový

(d)Úmluva Rady Evropy o počítačové kriminalitě ze dne 23. listopadu 2001 a její dodatkové protokoly;

(e)Úmluva Organizace spojených národů proti kyberkriminalitě ze dne 24. prosince 2024;

(f)Úmluva Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu;

(g)Úmluva Organizace spojených národů proti korupci;

(h)Úmluva Organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami.

2.Odpovídající ustanovení úmluv uvedených v odst. 1 písm. a), b) a c) se nahrazují ode dne 22. května 2017. Odpovídající ustanovení úmluv uvedených v odst. 1 písm. d), e), f), g) a h) se nahrazují ode dne [dva roky po vstupu v platnost].

3.Pokud je dodatkový protokol k úmluvě uvedený v odst. 1 písm. a) přijat po 22. květnu 2017, odpovídající ustanovení uvedeného protokolu se nahradí odpovídajícími ustanoveními této směrnice ode dne [dva roky po vstupu v platnost].

🡻 2014/41/EU (přizpůsobený)

⇨ nový

2.    Rámcové rozhodnutí 2008/978/SVV se nahrazuje pro ty členské státy, pro něž je tato směrnice závazná. Ustanovení rámcového rozhodnutí 2003/577/SVV týkající se zajištění důkazních prostředků se nahrazují pro ty členské státy, pro něž je tato směrnice závazná.

Pro členské státy, pro něž je tato směrnice závazná, se odkazy na rámcové rozhodnutí 2008/978/SVV, a jde-li o zajištění důkazních prostředků, rámcové rozhodnutí 2003/577/SVV považují za odkazy na tuto směrnici.

4.3.    Nad rámec této směrnice mohou členské státy uzavírat nebo nadále uplatňovat dvoustranné nebo mnohostranné dohody nebo ujednání s jinými členskými státy po ⇨ dni [dva roky po vstupu v platnost] ⇦ 22. květnu 2017, pouze pokud umožňují další upevnění cílů této směrnice a přispívají ke zjednodušení nebo dalšímu usnadnění postupů pro shromažďování důkazů ⇨ nebo dále usnadňují distanční účast podezřelých nebo obviněných osob či obětí trestných činů na jednáních trestního soudu z jiného členského státu ⇦ a pokud je dodržena úroveň ochrany stanovená touto směrnicí.

54.    Do ⇨ dne [dva roky po vstupu v platnost] ⇦ 22. května 2017 oznámí členské státy Komisi stávající dohody a ujednání uvedené v odstavci 3, které si přejí nadále uplatňovat. Členské státy rovněž oznámí Komisi jakoukoli novou dohodu nebo ujednání podle odstavce 34 do tří měsíců od jejich podpisu.

⇩ nový

6.    Oznámení předaná podle čl. 34 odst. 4 směrnice 2014/41/EU zůstávají v platnosti pro účely této směrnice, pokud nejsou nahrazena nebo aktualizována v souladu s odstavcem 5.

7.    Tato směrnice se použije, aniž je dotčena Úmluva k provedení Schengenské dohody, pokud uvedená úmluva upravuje přeshraniční sledování prováděné pro účely operativní policejní spolupráce.

Článek 60

Přechodná ustanovení

1.Tato směrnice se vztahuje na postupy uvedené v čl. 1 odst. 1 zahájené ode dne [dva roky po vstupu v platnost].

2.Avšak článek 51, pokud jde o komunikaci týkající se postupů stanovených podle článku 21, čl. 30 odst. 6 a článků 34 a 35 a podle hlavy III, se použije na postupy zahájené ode dne stanoveného Komisí.

3.Komise stanoví datum uvedené v druhém pododstavci prostřednictvím rozhodnutí poté, co přijme prováděcí akt podle čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) 2023/2844, který zajistí, aby decentralizovaný informační systém umožňoval uplatňování postupů zavedených touto směrnicí. Uvedené datum musí být první den měsíce následujícího po uplynutí dvou let od data vstupu uvedeného prováděcího aktu v platnost.

4.Evropský vyšetřovací příkaz a oznámení členského státu, v němž se odposlouchávaná osoba nachází a od nějž není třeba technické pomoci, obdržená přede dnem [dva roky po vstupu v platnost] se nadále řídí směrnicí 2014/41/EU.

🡻 2014/41/EU (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 35

Přechodná ustanovení

1.    Žádosti o vzájemnou pomoc obdržené do 22. května 2017 se nadále řídí stávajícími nástroji týkajícími se vzájemné pomoci v trestních věcech. Na rozhodnutí o zajištění důkazních prostředků podle rámcového rozhodnutí 2003/577/SVV obdržená do 22. května 2017 se rovněž použije uvedené rámcové rozhodnutí.

2.    Ustanovení čl. 8 odst. 1 se použije obdobně na evropský vyšetřovací příkaz vydaný po rozhodnutí o zajištění učiněném podle rámcového rozhodnutí 2003/577/SVV.

Článek 6136

Provedení

1.Členské státy ⌦ uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné ⌫ přijmou nezbytná opatření pro dosažení souladu s touto směrnicí do 22. května 2017 ⇨ články 1 a 2, čl. 3 odst. 1, článkem 4, čl. 6 odst. 1 písm. f) a g), čl. 6 odst. 4, čl. 8 odst. 1, čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 3, čl. 10 odst. 3, článkem 13, čl. 14 odst. 5, čl. 17 odst. 1 a 5, článkem 21, čl. 24 odst. 1 a 2, čl. 24 odst. 5 písm. a), čl. 28 odst. 1 písm. c) a d), čl. 28 odst. 2, článkem 30, čl. 31 odst. 7, články 33 až 50, články 51 až 55, články 58 až 60 a přílohami I až IX do dne [2 roky po vstupu v platnost] ⇦. ⌦ Znění těchto opatření neprodleně sdělí Komisi. ⌫ 

⇨ Použijí tato opatření ode dne [dva roky po vstupu v platnost]. ⇦

2.Tato ⌦ Uvedená ⌫ opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. ⌦ Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnici zrušenou touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy. ⌫ Způsob odkazu si stanoví členské státy. 

3.    Členské státy sdělí do 22. května 2017 Komisi znění ustanovení, kterými ve svém vnitrostátním právu provádějí povinnosti, jež pro ně vyplývají z této směrnice.

⇩ nový

3.Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

🡻 2014/41/EU (přizpůsobený)

Článek 37

Zpráva o uplatňování

Nejpozději pět let po 21. květnu 2014 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování této směrnice, založenou na kvalitativních i kvantitativních informacích, která zahrnuje zejména hodnocení dopadu této směrnice na spolupráci v trestních věcech a ochranu osob, jakož i uplatňování ustanovení o odposlechu telekomunikačního provozu vzhledem k technologickému vývoji. V případě potřeby se ke zprávě připojí návrhy na změnu této směrnice.

⇩ nový

Článek 62

Zpráva o uplatňování

Nejpozději pět let po datu vstupu prováděcích aktů uvedených v čl. 60 odst. 3 v platnost předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o uplatňování této směrnice podloženou informacemi, které dodaly členské státy v souladu s článkem 55 a které shromáždila Komise.

Článek 63

Zrušení

Směrnice 2014/41/EU se zrušuje s účinkem ode dne [dva roky minus jeden den po vstupu této směrnice v platnost], aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůty pro provedení směrnice uvedené v části B přílohy X ve vnitrostátním právu.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XI.

🡻 2014/41/EU (přizpůsobený)

Článek 6438

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

🡻 2014/41/EU

Článek 6539

Určení

Tato směrnice je určena členským státům v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne

(1)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/41/EU ze dne 3. dubna 2014 o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech (Úř. věst. L 130, 1.5.2014, s. 1).

(2)    V souladu se společnou akcí 97/827/SVV ze dne 5. prosince 1997 (dále jen „společná akce“), která zavedla mechanismus pro hodnocení uplatňování a provádění mezinárodních závazků v boji proti organizované trestné činnosti na vnitrostátní úrovni.

(3)    Výroční zpráva Eurojustu za rok 2025 uvádí 6 711 probíhajících případů Eurojustu, včetně 2 751 nových případů, což je téměř polovina všech případů Eurojustu: https://www.eurojust.europa.eu/about-us/planning-and-reporting/annual-report#downloadpdf .

(4)    Ze zprávy EJS o činnostech a řízení za období 2023–2024 vyplývá, že v letech 2023–2024 nahlásila kontaktní místa EJS více než 4 612 případů, v nichž pomáhala se žádostmi souvisejícími s evropským vyšetřovacím příkazem. Tyto případy představovaly téměř třetinu všech případů, kdy byla EJS žádána o pomoc: https://www.ejn-crimjust.europa.eu/ejn2021/ContentDetail/EN/2/67.

(5)    Závěrečná zpráva o vzájemných hodnoceních: https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-15834-2024-REV-1/cs/pdf .

(6)    Úmluva k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 19).

(7)    Závěrečná zpráva Skupiny na vysoké úrovni pro přístup k údajům pro účely účinného prosazování práva: https://home-affairs.ec.europa.eu/document/download/4802e306-c364-4154-835b-e986a9a49281_en?filename=Concluding%20Report%20of%20the%20HLG%20on%20access%20to%20data%20for%20effective%20law%20enforcement_en.pdf .

(8)    Operativní téma týkající se odposlechu telekomunikačního provozu, shrnutí a souhrn odpovědí, červen 2024.

(9)    Připomínky a závěry 59. plenárního zasedání Evropské justiční sítě (EJS) (Praha 9.–11. listopadu 2022).

(10)    Zpráva Fóra na vysoké úrovni o budoucnosti trestního soudnictví EU: https://commission.europa.eu/document/download/606f0f38-12f9-4893-8941-3ac835229bcd_en?filename=JUST_template_comingsoon_standard_16.pdf .

(11)    Pracovní dokument útvarů Komise – Posouzení provádění doporučení Rady (EU) 2022/915 ze dne 9. června 2022 o operativní spolupráci v oblasti prosazování práva členskými státy, SWD(2025) 36 final, 31.1.2025.

(12)    Rozsudek Soudního dvora ze dne 4. července 2024, FP a další, C-760/22, EU:C:2024:574; rozsudek Soudního dvora ze dne 6. června 2024, AVVA a další, spojené věci C-255/23 a C-285/23, EU:C:2024:462; rozsudek Soudního dvora ze dne 18. prosince 2025, C-325/24, Bissilli, EU:C:2025:989.

(13)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/343 ze dne 9. března 2016, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a právo být přítomen při trestním řízení před soudem (Úř. věst. L 65, 11.3.2016, s. 1).

(14)    Rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (Úř. věst. L 190, 18.7.2002, s. 1).

(15)    Úmluva o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie, vypracovaná Radou na základě článku 34 Smlouvy o Evropské unii (Úř. věst. C 197, 12.7.2000, s. 3).

(16)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/977 ze dne 10. května 2023 o výměně informací mezi donucovacími orgány členských států a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2006/960/SVV (Úř. věst. L 134, 22.5.2023, s. 1).

(17)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2002/187/SVV (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 138).

(18)    Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(19)    Rozhodnutí Rady 2008/976/SVV ze dne 16. prosince 2008 o Evropské soudní síti (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 130).

(20)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2844 ze dne 13. prosince 2023 o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L, 2023/2844, 27.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2844/oj ).

(21)    Vyčerpávající seznam právních aktů uvedený v článku 6 nařízení o digitalizaci zahrnuje: a) rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/SVV o evropském zatýkacím rozkazu, zejména čl. 18 odst. 1 písm. a) uvedeného rozhodnutí; b) rámcové rozhodnutí Rady 2008/909/SVV o předávání vězněných osob, zejména čl. 6 odst. 3 uvedeného rozhodnutí; c) rámcové rozhodnutí Rady 2008/947/SVV o vzájemném uznávání rozsudků a rozhodnutí o probaci, zejména čl. 17 odst. 4 uvedeného rozhodnutí; d) rámcové rozhodnutí Rady 2009/829/SVV o vzájemném uznávání rozhodnutí o opatřeních dohledu jakožto alternativy zajišťovací vazby, zejména čl. 19 odst. 4 uvedeného rozhodnutí; e) směrnice 2011/99/EU o evropském ochranném příkazu, zejména čl. 6 odst. 4 uvedené směrnice; f) nařízení (EU) 2018/1805 o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci, zejména čl. 33 odst. 1 uvedeného nařízení.

(22)    Rozsudek Soudního dvora ze dne 18. prosince 2025, C-325/24, Bissilli, EU:C:2025:989, bod 59.

(23)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 57).

(24)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – ProtectEU:   Evropská strategie vnitřní bezpečnosti , COM(2025) 148 final.

(25)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – DigitalJustice@2030 , COM(2025) 802 final.

(26)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Plán pro zákonný a účinný přístup k údajům pro účely prosazování práva, COM(2025) 349 final.

(27)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o Strategii EU pro oblast drog, 4.12.2025, COM(2025) 743 final.

(28)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(29)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).

(30)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(31)    Tato tři specializovaná setkání s odborníky se konala ve dnech 31. března 2025, 2. července 2025 a 5. května 2026.

(32)    Toto setkání se uskutečnilo dne 14. května 2025.

(33)     https://www.law.kuleuven.be/linc/english/research/researchdigirights.html .

(34)     https://fra.europa.eu/sites/default/files/fra_uploads/fra-2025-digitalising-justice-fundamental-rights-approach_en.pdf .

(35)    Pracovní konference o využívání videokonferencí pro účely soudního řízení v přeshraničních trestních věcech v EU, která se konala dne 20. ledna 2026 a kterou uspořádalo nizozemské ministerstvo spravedlnosti a Erasmova univerzita v Rotterdamu; výroční konference LEAP o spravedlivém procesu v roce 2026.

(36)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/64/EU ze dne 20. října 2010 o právu na tlumočení a překlad v trestním řízení (Úř. věst. L 280, 26.10.2010, s. 1).

(37)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/13/EU ze dne 22. května 2012 o právu na informace v trestním řízení (Úř. věst. L 142, 1.6.2012, s. 1).

(38)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/48/EU ze dne 22. října 2013 o právu na přístup k obhájci v trestním řízení a řízení týkajícím se evropského zatýkacího rozkazu a o právu na informování třetí strany a právu na komunikaci s třetími osobami a konzulárními úřady v případě zbavení osobní svobody (Úř. věst. L 294, 6.11.2013, s. 1).

(39)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/800 ze dne 11. května 2016 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení (Úř. věst. L 132, 21.5.2016, s. 1).

(40)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1919 ze dne 26. října 2016 o právní pomoci pro podezřelé nebo obviněné osoby v trestním řízení a pro osoby vyžádané v rámci řízení týkajícího se evropského zatýkacího rozkazu (Úř. věst. L 297, 4.11.2016, s. 1).

(41)    ESLP, rozsudek ze dne 5. října 2006, Marcello Viola v. Itálie, ECLI:CE:ECHR:2006:1005JUD004510604, body 65–67, a ESLP, rozsudek ze dne 27. listopadu 2007, Asciutto v. Itálie, ECLI:CE:ECHR:2007:1127JUD003579502, body 62–73; ESLP, rozsudek ze dne 16. února 2016, Yevdokimov a další v. Rusko, ECLI:CE:ECHR:2016:0216JUD002723605, bod 43; ESLP, Sakhnovskiy v. Rusko, stížnost č. 21272/03, ECLI:CE:ECHR:2010:1102JUD002127203, bod 98.

(42)    Rozsudek Soudního dvora EU ze dne 4. července 2024, FP a další (Soudní řízení prostřednictvím videokonference), C-760/22, EU:C:2024:574.

(43)    […]

(44)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/41/EU ze dne 3. dubna 2014 o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech ( Úř. věst. L 130, 1.5.2014, s. 1 , ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2014/41/oj ).

(45)    Rámcové rozhodnutí Rady 2003/577/SVV ze dne 22. července 2003 o výkonu příkazů k zajištění majetku nebo důkazních prostředků v Evropské unii (Úř. věst. L 196, 2.8.2003, s. 45).

(46)    Rámcové rozhodnutí Rady 2008/978/SVV ze dne 18. prosince 2008 o evropském důkazním příkazu k zajištění předmětů, listin a údajů pro účely řízení v trestních věcech (Úř. věst. L 350, 30.12.2008, s. 72).

(47)    Schváleno Koordinačním výborem v oblasti policejní a justiční spolupráce v trestních věcech (CATS) dne 21. listopadu 2024.

(48)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV ( Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 57 , ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2012/29/oj ).

(49)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2844 ze dne 13. prosince 2023 o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (Úř. věst. L, 2023/2844, 27.12.2023, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2844/oj ).

(50)    Úmluva k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 19).

(51)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/64/EU ze dne 20. října 2010 o právu na tlumočení a překlad v trestním řízení ( Úř. věst. L 280, 26.10.2010, s. 1 , ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2010/64/oj ).

(52)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/13/EU ze dne 22. května 2012 o právu na informace v trestním řízení ( Úř. věst. L 142, 1.6.2012, s. 1 , ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2012/13/oj ).

(53)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/48/EU ze dne 22. října 2013 o právu na přístup k obhájci v trestním řízení a řízení týkajícím se evropského zatýkacího rozkazu a o právu na informování třetí strany a právu na komunikaci s třetími osobami a konzulárními úřady v případě zbavení osobní svobody ( Úř. věst. L 294, 6.11.2013, s. 1 , ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2013/48/oj ).

(54)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/343 ze dne 9. března 2016, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a právo být přítomen při trestním řízení před soudem ( Úř. věst. L 65, 11.3.2016, s. 1 , ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2016/343/oj ).

(55)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/800 ze dne 11. května 2016 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení ( Úř. věst. L 132, 21.5.2016, s. 1 , ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2016/800/oj ).

(56)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1919 ze dne 26. října 2016 o právní pomoci pro podezřelé nebo obviněné osoby v trestním řízení a pro osoby vyžádané v rámci řízení týkajícího se evropského zatýkacího rozkazu ( Úř. věst. L 297, 4.11.2016, s. 1 , ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2016/1919/oj ).

(57)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/64/EU ze dne 20. října 2010 o právu na tlumočení a překlad v trestním řízení (Úř. věst. L 280, 26.10.2010, s. 1).

(58)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/13/EU ze dne 22. května 2012 o právu na informace v trestním řízení (Úř. věst. L 142, 1.6.2012, s. 1).

(59)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/48/EU ze dne 22. října 2013 o právu na přístup k obhájci v trestním řízení a řízení týkajícím se evropského zatýkacího rozkazu a o právu na informování třetí strany a právu na komunikaci s třetími osobami a konzulárními úřady v případě zbavení osobní svobody (Úř. věst. L 294, 6.11.2013, s. 1).

(60)    Protokol k Úmluvě o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie, vypracovaný Radou v souladu s článkem 34 Smlouvy o Evropské unii (Úř. věst. C 326, 21.11.2001, s. 2).

(61)    Rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (Úř. věst. L 190, 18.7.2002, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dec_framw/2002/584/oj ).

(62)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2015/849/oj ).

(63)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15).

(64)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2018/1972/oj ).

(65)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3011 ze dne 27. listopadu 2024 o předávání trestního řízení (Úř. věst. L, 2024/3011, 27.11.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/3011/oj).

(66)    Rámcové rozhodnutí Rady 2008/909/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o uplatňování zásady vzájemného uznávání rozsudků v trestních věcech, které ukládají trest odnětí svobody nebo opatření spojená se zbavením osobní svobody, za účelem jejich výkonu v Evropské unii ( Úř. věst. L 327, 5.12.2008, s. 27 , ELI:  http://data.europa.eu/eli/dec_framw/2008/909/oj ).

(67)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 ze dne 14. listopadu 2018 o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci ( Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 1 , ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1805/oj ).

(68)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2002/187/SVV (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 138, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1727/oj ).

(69)    Rozhodnutí Rady 2008/976/SVV ze dne 16. prosince 2008 o Evropské soudní síti (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 130, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dec/2008/976/oj ).

(70)    Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.

(71)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV ( Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89 , ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2016/680/oj ).

(72)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) ( Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1 , ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2016/679/oj ).

(73)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES ( Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39 , ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1725/oj ).

(74)    Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2017/1939/oj ).

(75)    Úř. věst. C 355, 29.12.2010, s. 1.

(76)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(77)    Úmluva o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie, vypracovaná Radou v souladu s článkem 34 Smlouvy o Evropské unii (Úř. věst. C 197, 12.7.2000, s. 3).

(78)    Rámcové rozhodnutí Rady 2002/465/SVV ze dne 13. června 2002 o společných vyšetřovacích týmech (Úř. věst. L 162, 20.6.2002, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dec_framw/2002/465/oj ).

(79)    Společná akce 98/428/SVV ze dne 29. června 1998 přijatá Radou na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii o vytvoření Evropské soudní sítě (Úř. věst. L 191, 7.7.1998, s. 4).

(80)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/977 ze dne 10. května 2023 o výměně informací mezi donucovacími orgány členských států a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2006/960/SVV (Úř. věst. L 134, 22.5.2023, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2023/977/oj ).

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 23.6.2026

COM(2026) 313 final

PŘÍLOHY

návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady

o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech a evropském příkazu k distanční účasti (přepracované znění)

🡻 2014/41/EU (přizpůsobený)

⇨ nový

PŘÍLOHA AI

EVROPSKÝ VYŠETŘOVACÍ PŘÍKAZ

Tento evropský vyšetřovací příkaz vydal příslušný orgán. Vydávající orgán potvrzuje, že vydání evropského vyšetřovacího příkazu je nezbytné a přiměřené pro účely řízení v něm uvedeného při zohlednění práv podezřelé nebo obviněné osoby a že požadované vyšetřovací úkony by za stejných podmínek bylo možné nařídit u obdobného vnitrostátního případu. Žádám o provedení níže uvedeného vyšetřovacího úkonu nebo úkonů při řádném zohlednění důvěrnosti vyšetřování a o předání důkazů získaných provedením výkonu evropského vyšetřovacího příkazu.

ODDÍL A Vydávající stát:................................................................................................................................ Vykonávající stát: ...........................................................................................................................

ODDÍL B: Naléhavost Uveďte prosím případný důvod naléhavosti o Důkaz je ukrýván nebo ničen o Blízké datum jednání Blížící se termín soudního řízení ⇨ o Riziko ohrožení shromažďování důkazů ⇦ o Jiné důvody Upřesněte níže: Lhůty pro výkon evropského vyšetřovacího příkazu jsou stanoveny ve směrnici 2014/41/EU [přepracovaná směrnice ROK/ČÍSLO]. Je-li však třeba kratší nebo zvláštní lhůty, uveďte prosím datum a zdůvodněte ji:

ODDÍL C: Vyšetřovací úkon nebo úkony, které mají být provedeny Popište požadovanou pomoc / požadovaný vyšetřovací úkon nebo úkony A uveďte případně, zda se jedná o jeden z následujících vyšetřovacích úkonů:                                 o Získání informací nebo důkazů, které již má vykonávající orgán k dispozici o Získání informací obsažených v databázích policejních nebo justičních orgánů o Výslech ⇨ (je-li požadován výslech, uveďte v popisu úkonu seznam otázek, které mají být dotčené osobě položeny) ⇦ □    svědka □    znalce □    podezřelé ⌦ osoby ⌫ □    nebo obviněné osoby □    oběti □    třetí osoby o Identifikace osob majících předplatné na určité telefonní číslo nebo IP adresu ⇨ o Prohlídka a zajištění ⇦ o Dočasné předání osoby ve vazbě či ve výkonu trestu odnětí svobody do vydávajícího státu o Dočasné předání osoby ve vazbě či ve výkonu trestu odnětí svobody do vykonávajícího státu o Výslech za použití videokonference nebo jiného audiovizuálního přenosu ⌦ jiné technologie komunikace na dálku ⌫  □     svědka □    znalce □    podezřelé ⌦ osoby ⌫  □    nebo obviněné osoby

o Výslech za použití telefonní konference □    svědka □    znalce o Informace o bankovních a jiných finančních účtech o Informace o bankovních operacích a jiných finančních transakcích o Vyšetřovací úkon zahrnující shromažďování důkazů v reálném čase, nepřetržitě a po určitou dobu □    monitorování bankovních operací nebo jiných finančních transakcí □    sledované zásilky ⇨ □    sledování na území vykonávajícího státu ⇦ ⇨ □    instalace a používání technického zařízení umožňujícího shromažďování lokalizačních, zvukových nebo vizuálních údajů na území vykonávajícího státu ⇦ □    jiné o Skryté vyšetřování ⇨ o Přeshraniční sledování ⇦ o Odposlech telekomunikačního provozu o Předběžnéá opatření s cílem zamezit zničení, pozměnění, přesunu, předání nebo odstranění prostředků, jež mohou sloužit jako důkazy ⇨ o Doručení procesních písemností nezbytných pro provedení vyšetřovacího úkonu požadovaného v evropském vyšetřovacím příkazu ⇦

ODDÍL GD: Důvody pro vydání evropského vyšetřovacího příkazu 1.    Shrnutí skutečností Uveďte, proč je evropský vyšetřovací příkaz vydáván, včetně shrnutí skutečností vedoucích k jeho vydání, popis stíhaného či vyšetřovaného trestného činu, fáze, v níž se vyšetřování nachází, důvody pro jakékoli rizikové faktory a další související informace.             ⇨ Fáze vyšetřování/řízení: ⇦ ⇨ o vyšetřování ⇦ ⇨ o stíhání ⇦ ⇨ o soudní řízení ⇦ ⇨ o jiné, upřesněte: ………………………………………………………………………….. ⇦ ⇨ Uveďte, proč považujete požadovaný úkon (požadované úkony)* za relevantní pro účely trestního řízení:         * Použije se v případě, že je požadován jeden nebo více z těchto vyšetřovacích úkonů: informace o bankovních a jiných finančních účtech nebo o bankovních operacích a jiných finančních transakcích; monitorování bankovních operací nebo jiných finančních transakcí prováděných prostřednictvím jednoho nebo více určených účtů; sledované zásilky; sledování na území vykonávajícího státu; instalace a používání technického zařízení umožňujícího shromažďování lokalizačních, zvukových nebo vizuálních údajů na území vykonávajícího státu; jiné vyšetřovací úkony zahrnující shromažďování důkazů v reálném čase, nepřetržitě a po určitou dobu; skryté vyšetřování; přeshraniční sledování nebo odposlech telekomunikačního provozu. ⇦ 2.    Povaha a právní kvalifikace trestného činu nebo trestných činů, pro něž je evropský vyšetřovací příkaz vydáván, a příslušná ustanovení zákona/zákoníku:             3.    Lze za trestný čin, pro nějž je evropský vyšetřovací příkaz vydáván, uložit ve vydávajícím státě trest odnětí svobody nebo ochranné opatření s horní hranicí trestní sazby v délce nejméně tří let podle právních předpisů vydávajícího státu a je tento trestný čin uveden níže na seznamu trestných činů? (zaškrtněte prosím příslušný rámeček) □ účast na zločinném spolčení □ terorismus □ obchodování s lidmi □ sexuální vykořisťování dětí a dětská pornografie □ nedovolený obchod s omamnými a psychotropními látkami □ nedovolený obchod se zbraněmi, střelivem a výbušninami □ korupce □ podvody včetně podvodů postihujících finanční zájmy Evropské unie ve smyslu Úmluvy ze dne 26. července 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství □ praní výnosů z trestné činnosti □ padělání měny včetně eura □ počítačová trestná činnost

□ trestné činy proti životnímu prostředí, včetně nedovoleného obchodu s ohroženými druhy živočichů a ohroženými druhy a odrůdami rostlin □ napomáhání při nedovoleném překročení státní hranice a při nedovoleném pobytu □ vražda, těžké ublížení na zdraví □ nedovolený obchod s lidskými orgány a tkáněmi □ únos, omezování osobní svobody a braní rukojmí □ rasismus a xenofobie □ organizovaná nebo ozbrojená loupež □ nedovolený obchod s kulturními statky, včetně starožitností a uměleckých děl □ podvod □ vydírání a vymáhání peněz za ochranu □ padělání a pirátství výrobků □ padělání veřejných listin a obchodování s nimi □ padělání platebních prostředků □ nedovolený obchod s hormonálními látkami a jinými prostředky na podporu růstu □ nedovolený obchod s jadernými nebo radioaktivními materiály □ obchod s odcizenými vozidly □ znásilnění □ žhářství □ trestné činy spadající do pravomoci Mezinárodního trestního soudu □ únos letadla nebo plavidla □ sabotáž ⇨ □ porušení omezujících opatření Unie ⇦

ODDÍL DE: Vztah k dřívějšímu evropskému vyšetřovacímu příkazu ⇨ nebo k jiným žádostem, příkazům nebo oznámením ⇦ i) Uveďte, zda tento evropský vyšetřovací příkaz doplňuje dřívější evropský vyšetřovací příkaz. Poskytněte případně příslušné informace k identifikaci dřívějšího příkazu (datum jeho vydání, orgán, kterému byl předán a případně datum předání, a rovněž spisová čísla přiřazená vydávajícím a vykonávajícím orgánem):         ⇨ ii) Je-li to relevantní, uveďte, zda se tento evropský vyšetřovací příkaz týká jiného evropského vyšetřovacího příkazu, jiné žádosti o justiční spolupráci, oznámení nebo příkazu založeného na zásadě vzájemného uznávání předaného vydávajícímu státu v téže věci. V příslušných případech uveďte informace důležité pro identifikaci související komunikace (datum vydání a předání, orgán, kterému byla předána, a referenční čísla přidělená příslušnými orgány): ⇦             iii) V případě potřeby uveďte, zda byly evropský vyšetřovací příkaz ⇨, žádost o justiční spolupráci, oznámení nebo příkaz založený na zásadě vzájemného uznávání ⇦ ve stejné věci již předán zaslány jinému členskému státu. ⇨ V příslušných případech uveďte datum vydání a předání a orgán, kterému byly předány ⇦ :

ODDÍL EF: Totožnost dotčené osoby 1.    Uveďte veškeré údaje, jsou-li známy, týkající se totožnosti i) fyzické nebo ii) právnické osoby nebo osob, jichž se vyšetřovací úkon týká (pokud se vyšetřovací úkon týká více než jedné osoby, uveďte tyto údaje pro každou osobu): i)    Fyzické osoby Příjmení:     Jméno (jména):     Případná další jména:     Případné přezdívky:     Pohlaví:     Státní příslušnost:     Identifikační číslo nebo číslo sociálního zabezpečení:     Druh a číslo dokladu (dokladů) totožnosti (průkaz totožnosti, cestovní pas), je-li k dispozici:     Datum narození:     Místo narození:     Bydliště nebo známá adresa; pokud adresa není známa, uveďte poslední známou adresu:     ⇨ Další kontaktní údaje (e-mail, telefonní číslo): ……………………………………..………………. ⇦ Jazyk nebo jazyky, kterým osoba rozumí:     ⇨ Popište postavení, jež v současné době zaujímá dotčená osoba v řízení: ⇦  ⇨ □    podezřelá osoba ⇦  ⇨ □    obviněná osoba ⇦ ⇨ □    oběť ⇦ ⇨ □    svědek ⇦ ⇨ □    znalec ⇦ ⇨ □    třetí osoba ⇦ ⇨ □     jiné (upřesněte) ⇦

ii)    Právnické osoby Název:     Právní forma:     Zkrácený název, běžně používaný název, případně firma či obchodní název:     Sídlo:     Identifikační číslo:     Adresa právnické osoby:     ⇨ Další kontaktní údaje (e-mail, telefonní číslo): ……………………………………………. ⇦ Jméno zástupce právnické osoby:     Popište prosím postavení, jež v současné době zaujímá dotčená dotyčná osoba v řízení: □    podezřelá osoba  □    nebo obviněná osoba □    oběť □    svědek □    znalec □    třetí osoba □     jiné (upřesněte)     2.    Pokud se liší od výše uvedené adresy, uveďte prosím místo, kde je třeba provést vyšetřovací úkon:         3.    Uveďte další údaje, jež napomohou při výkonu evropského vyšetřovacího příkazu, jsou-li k dispozici:

ODDÍL FG: Druh řízení, pro které je evropský vyšetřovací příkaz vydáván: □    a)    v souvislosti s trestním řízením, které je vedeno nebo může být vedeno justičním orgánem pro trestný čin podle vnitrostátního práva vydávajícího státu, nebo □    b)    řízení správních orgánů pro činy, které tyto orgány stíhají podle vnitrostátního práva vydávajícího státu jako protiprávní jednání za předpokladu, že jejich rozhodnutí může vést k řízení u soudu, který je příslušný zejména pro trestní věci, nebo □    c)    řízení justičních orgánů pro činy, které tyto orgány stíhají podle vnitrostátního práva vydávajícího státu jako protiprávní jednání za předpokladu, že jejich rozhodnutí může vést k řízení u soudu, který je příslušný zejména pro trestní věci; □    d)    v souvislosti s řízením podle písmen a), b) a c), která se týkají trestných činů nebo protiprávního jednání, za které může nést odpovědnost nebo být potrestána právnická osoba ve vydávajícím státě.

ODDÍL G: Důvody pro vydání evropského vyšetřovacího příkazu 1.    Shrnutí skutečností Uveďte, proč je evropský vyšetřovací příkaz vydáván, včetně shrnutí skutečností vedoucích k jeho vydání, popis stíhaného či vyšetřovaného trestného činu, fáze, v níž se vyšetřování nachází, důvody pro jakékoli rizikové faktory a další související informace.             2.    Povaha a právní kvalifikace trestného činu nebo trestných činů, pro něž je evropský vyšetřovací příkaz vydáván, a příslušná ustanovení zákona/zákoníku:             3.    Lze za trestný čin, pro nějž je evropský vyšetřovací příkaz vydáván, uložit ve vydávajícím státě trest odnětí svobody nebo ochranné opatření s horní hranicí trestní sazby v délce nejméně tří let podle právních předpisů vydávajícího státu a je tento trestný čin uveden níže na seznamu trestných činů? (zaškrtněte prosím příslušný rámeček) □ účast na zločinném spolčení □ terorismus □ obchodování s lidmi □ sexuální vykořisťování dětí a dětská pornografie □ nedovolený obchod s omamnými a psychotropními látkami □ nedovolený obchod se zbraněmi, střelivem a výbušninami □ korupce □ podvody včetně podvodů postihujících finanční zájmy Evropské unie ve smyslu Úmluvy ze dne 26. července 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství □ praní výnosů z trestné činnosti □ padělání měny včetně eura □ počítačová trestná činnost

□ trestné činy proti životnímu prostředí, včetně nedovoleného obchodu s ohroženými druhy živočichů a ohroženými druhy a odrůdami rostlin □ napomáhání při nedovoleném překročení státní hranice a při nedovoleném pobytu □ vražda, těžké ublížení na zdraví □ nedovolený obchod s lidskými orgány a tkáněmi □ únos, omezování osobní svobody a braní rukojmí □ rasismus a xenofobie □ organizovaná nebo ozbrojená loupež □ nedovolený obchod s kulturními statky, včetně starožitností a uměleckých děl □ podvod □ vydírání a vymáhání peněz za ochranu □ padělání a pirátství výrobků □ padělání veřejných listin a obchodování s nimi □ padělání platebních prostředků □ nedovolený obchod s hormonálními látkami a jinými prostředky na podporu růstu □ nedovolený obchod s jadernými nebo radioaktivními materiály □ obchod s odcizenými vozidly □ znásilnění □ žhářství □ trestné činy spadající do pravomoci Mezinárodního trestního soudu □ únos letadla nebo plavidla □ sabotáž

ODDÍL H: Dodatečné požadavky pro určitá opatření určité úkony Vyplňte oddíly týkající se požadovaných vyšetřovacích úkonů:

ODDÍL H1: Předání osoby ve vazbě či ve výkonu trestu odnětí svobody 1)    Je-li pro účely vyšetřování požadováno dočasné předání osoby ve vazbě či ve výkonu trestu odnětí svobody vydávajícímu státu, uveďte prosím, zda dotčená osoba s tímto opatřením souhlasila: o Ano    o Ne    o Požaduji získání souhlasu dotčené osoby 2)    Je-li pro účely vyšetřování požadováno dočasné předání osoby ve vazbě či ve výkonu trestu odnětí svobody vykonávajícímu státu, uveďte prosím, zda dotčená osoba s tímto opatřením úkonem souhlasila: o Ano    o Ne

ODDÍL H2: Videokonference nebo telefonní konference nebo jiný audiovizuální přenos ⌦ jiná technologie komunikace na dálku ⌫  Je-li požadován výslech prostřednictvím videokonference nebo telefonní konference nebo jiného audiovizuálního přenosu ⌦ jiné technologie komunikace na dálku ⌫: Uveďte prosím název orgánu, který výslech povede (kontaktní údaje/jazyk):         ⇨ Navrhované datum (navrhovaná data) (DD/MM/RRRR): …………………………………………………………. Čas zahájení konference (hh:mm:ss): …………………………………………….……… Časové pásmo: …………………………………………………………………………............. Přibližná délka výslechu: ………………………………………………………………. Technické údaje: Název lokality: ……………………………………………………………………………………. Komunikační systém: ……………………………………………………………………... Kontakty na technika a používaný jazyk: ………………………………………………... Datum a čas zkušebního spojení: …………………………………………………………… Kontaktní údaje osoby provádějící zkušební spojení, jsou-li známy: ………………………… Jazykový režim a režim tlumočení: ………………………………………………….. Další požadavky (upřesněte): …………………………………………………         Upřesněte, zda dotčená podezřelá nebo obviněná osoba udělila souhlas: □ Ano □ Ne □ Žádám, aby byl před vyřizováním této žádosti vyžádán souhlas dané osoby ⇦ Uveďte prosím důvody žádosti o toto opatření:         □    a)    výslech za použití videokonference nebo jiného audiovizuálního přenosu: □    podezřelá nebo obviněná osoba udělila svůj souhlas □    b)    výslech za použití telefonní konference

ODDÍL H3: Předběžná opatření Je-li požadováno předběžné opatření s cílem zamezit zničení, pozměnění, přesunu, předání nebo odstranění předmětu, jenž může být použit jako důkaz, uveďte prosím, zda: □    předmět má být předán vydávajícímu státu □    předmět má být ponechán ve vykonávajícím státě; uveďte prosím očekávané datum: zrušení předběžného opatření:     předložení další žádosti ohledně tohoto prostředku:

ODDÍL H4: Informace o bankovních a jiných finančních účtech 1)    Jsou-li požadovány informace o bankovních nebo jiných finančních účtech, jež daná osoba má nebo ovládá, uveďte prosím u každého z nich, proč považujete opatření za podstatné pro účely trestního řízení a z jakých důvodů předpokládáte, že banky ve vykonávajícím státě vedou tyto účty: ⇨ Upřesněte, jaké informace jsou požadovány: ⇦ □    informace o bankovních účtech, jež uvedená osoba vlastní, nebo pro něž má podpisové právo □    informace o jiných finančních účtech, jež uvedená osoba vlastní, nebo pro něž má podpisové právo ⇨ □ Informace o bankovních operacích: □ Výpisy z bankovního účtu □ Dokumentace k založení účtu □ Jméno osoby s podpisovým právem nebo dalšího majitele účtu □ Jiné (upřesněte): …………………………………………………….... □ Informace o jiných finančních transakcích: □ Výpisy z účtu □ Dokumentace k založení účtu □ Jméno osoby s podpisovým právem nebo dalšího majitele účtu □ Jiné (upřesněte): …………………………………………………….... Jsou-li níže uvedené informace k dispozici, uveďte: Jméno majitele účtu: ……………………………………………………………………… Název banky / finanční instituce: …………………………………………………………… Číslo IBAN nebo číslo účtu a kód banky: …………………………………………….…….. Časové rozmezí transakcí: …………………………………………………………………… ☐ Jiné (upřesněte): ……………………………………………………………….. ⇦ 2)    Jsou-li požadovány informace o bankovních operacích nebo jiných finančních transakcích, uveďte prosím u každé z nich, proč považujete opatření za podstatné pro účely trestního řízení: □    informace o bankovních operacích □    informace o jiných finančních transakcích             Uveďte příslušné časové období a dotyčné účty:

ODDÍL H5: Vyšetřovací úkony zahrnující shromažďování důkazů v reálném čase, nepřetržitě a po určitou dobu Je-li požadován takový vyšetřovací úkon, uveďte prosím, proč považujete požadované informace za zásadní pro účely trestního řízení:

ODDÍL H6: Skryté vyšetřování Je-li požadováno skryté vyšetřování, uveďte prosím, proč považujete tento vyšetřovací úkon za podstatný pro účely trestního řízení:

ODDÍL H75: Odposlech telekomunikačního provozu 1)    Je-li požadován odposlech telekomunikačního provozu, uveďte prosím, proč považujete tento vyšetřovací úkon za důležitý pro účely trestního řízení: 12)    Uveďte prosím tyto informace: a)    informace za účelem zjištění totožnosti odposlouchávané osoby:     b)    požadovanou dobu trvání odposlechu:     c)    technické údaje (zejména identifikátory cíle, jako je ⌦ číslo ⌫ mobilního telefonu, pevná telefonní linka ⌦ číslo pevné linky ⌫ , e-mailová adresa, internetové připojení ⌦ identifikátor přístupu na internet nebo jiný identifikátor související se službami elektronických komunikací nebo sítí elektronických komunikací ⌫ ), aby bylo zajištěno, že evropský vyšetřovací příkaz může být vykonán:     23)    Označte prosím metodu výkonu, kterou upřednostňujete: o    okamžitý přenos o    záznam a následný přenos Uveďte prosím, zda také žádáte o přepis, dekódování nebo dešifrování materiálu získaného odposlechem*:         *    Mějte prosím na paměti, že náklady na přepis, dekódování nebo dešifrování musí nést vydávající stát.

ODDÍL I: Formální náležitosti a postupy požadované pro výkon, ⇨ další důležité informace a seznam příloh ⇦ 1.    V případě potřeby zaškrtněte a vyplňte    Od vykonávajícího orgánu se žádá, aby splnil tyto formální náležitosti a postupy ⌦ (vyplňte v příslušných případech): ⌫         2.    V případě potřeby zaškrtněte a vyplňte    Od jedné nebo více úředních osob vydávajícího státu se žádá, aby napomohly při výkonu evropského vyšetřovacího příkazu poskytnutím podpory příslušným orgánům vykonávajícího státu ⌦ (vyplňte v příslušných případech): ⌫ . Kontaktní údaje úředních osob:         Jazyky, ve kterých je možné komunikovat:         ⇨ 3. Jakékoli další informace, které vydávající orgán považuje za důležité: ⇦         ⇨ 4. Seznam příloh: ⇦

ODDÍL J: Opravné prostředky 1.    Uveďte prosím, zda již byly uplatněny opravné prostředky proti vydání evropského vyšetřovacího příkazu, a pokud ano, uveďte další podrobnosti (popis opravného prostředku, včetně nezbytných kroků a lhůt):         ⇨ 2.     Pokud nebyly proti vydání evropského vyšetřovacího příkazu uplatněny opravné prostředky, uveďte, zda a jaké opravné prostředky jsou proti vydání evropského vyšetřovacího příkazu k dispozici:         ⇦ 23. Orgán ve vydávajícím státě, jenž může poskytnout další informace o postupech pro uplatnění opravných prostředků ve vydávajícím státě a o tom, zda je k dispozici právní pomoc a tlumočení a překlad: Název:     Případná kontaktní osoba:     Adresa:     Tel. č.: (číslo země) (směrové číslo)     E-mail:

ODDÍL K: Údaje o orgánu, který evropský vyšetřovací příkaz vydal Zaškrtněte druh orgánu, který vydal evropský vyšetřovací příkaz: □    justiční orgán ⇨ □    a) soudce nebo soud ⇦ ⇨ □    b) vyšetřující soudce ⇦ ⇨ □    *c) státní zástupce ⇦ □    *d) jakýkoli jiný příslušný orgán podle práva vydávajícího státu *    ⌦ V příslušných případech ⌫ vVyplňte prosím i oddíl L ⇨ * Uveďte, zda: ⇦  ⇨ □    požadovaný vyšetřovací úkon (požadované vyšetřovací úkony) povolil soudce, soud nebo vyšetřující soudce; uveďte datum a referenční číslo povolujícího rozhodnutí: ⇦          ⇨ □    povolení požadovaného vyšetřovacího úkonu soudcem, soudem nebo vyšetřujícím soudcem není podle vnitrostátního práva vydávajícího státu vyžadováno ⇦ Název orgánu:     Jméno zástupce / kontaktní místo:     Č. spisu:     Adresa:     Tel. č.: (číslo země) (směrové číslo)     Č. faxu: (číslo země) (směrové číslo)     E-mail:     Jazyky, v nichž lze s vydávajícím orgánem komunikovat:     V případě, že se liší od údajů uvedených výše, uveďte kontaktní údaje osoby nebo osob, na které se lze obrátit ohledně dalších informací nebo praktických opatření pro předání důkazů: Jméno/titul/organizace:     Adresa:     E-mail / kontaktní telefonní číslo:     ⌦ Elektronický ⌫ pPodpis vydávajícího orgánu nebo jeho zástupce, kterým se potvrzuje, že obsah evropského vyšetřovacího příkazu je přesný a správný: Jméno a příjmení:     Postavení (titul / služební hodnost):     Datum:     Úřední razítko (je-li k dispozici):

ODDÍL L: Údaje o justičním orgánu, který evropský vyšetřovací příkaz potvrdil Označte prosím druh justičního orgánu, který evropský vyšetřovací příkaz potvrdil: □    a) soudce nebo soud □    b) vyšetřující soudce □    c) státní zástupce Úřední název potvrzujícího orgánu:     Jméno a příjmení jeho zástupce:     Postavení (titul / služební hodnost):     Č. spisu:     Adresa:         Tel. č.: (číslo země) (směrové číslo)     Č. faxu: (číslo země) (směrové číslo)     E-mail:     Jazyky, v nichž lze s potvrzujícím orgánem komunikovat:     Uveďte, zda má být hlavním kontaktním místem pro vykonávající orgán: □    vydávající orgán □    potvrzující orgán ⌦ Elektronický ⌫ pPodpis potvrzujícího orgánu a údaje o něm Jméno a příjmení:     Postavení (titul / služební hodnost):     Datum:     Úřední razítko (je-li k dispozici):

🡻 2014/41/EU (přizpůsobený)

PŘÍLOHA IIB

POTVRZENÍ O PŘEVZETÍ EVROPSKÉHO VYŠETŘOVACÍHO PŘÍKAZU

Tento formulář vyplní orgán vykonávajícího státu, který převzal níže uvedený evropský vyšetřovací příkaz.

A)    DOTČENÝ EVROPSKÝ VYŠETŘOVACÍ PŘÍKAZ Orgán, který evropský vyšetřovací příkaz vydal:     Spisová značka:     Datum vydání:     Datum převzetí:

B)    ORGÁN, KTERÝ EVROPSKÝ VYŠETŘOVACÍ PŘÍKAZ PŘEVZAL ( 1 ) Úřední název příslušného orgánu:     Jméno a příjmení jeho zástupce:     Postavení (titul / služební hodnost):     Adresa:             Tel. č.: (číslo země) (směrové číslo)     Č. faxu: (číslo země) (směrové číslo)     E-mail:     Spisová značka:     Jazyky, v nichž lze s tímto orgánem komunikovat:

C)    (PŘÍPADNĚ) PŘÍSLUŠNÝ ORGÁN, JEMUŽ BYL EVROPSKÝ VYŠETŘOVACÍ PŘÍKAZ PŘEDÁN ORGÁNEM UVEDENÝM V PÍSMENI B) Úřední název orgánu:     Jméno a příjmení jeho zástupce:     Postavení (titul / služební hodnost):     Adresa:         Tel. č.: (číslo země) (směrové číslo)     Č. faxu: (číslo země) (směrové číslo)     E-mail:     Datum předání:     Spisová značka:     Jazyky, ve kterých je možné komunikovat:

D) DALŠÍ INFORMACE, JEŽ MOHOU BÝT DŮLEŽITÉ PRO VYDÁVAJÍCÍ ORGÁN:

E)    ⌦ ELEKTRONICKÝ ⌫ PODPIS A DATUM ⌦ Elektronický ⌫ pPodpis: Datum:     Úřední razítko (je-li k dispozici):

🡻 2014/41/EU (přizpůsobený)

⇨ nový

PŘÍLOHA IIIC

OZNÁMENÍ

Tento formulář se použije k informování členského státu o odposlechu telekomunikačního provozu, jenž bude, je nebo byl proveden na jeho území bez jeho technické pomoci. Tímto informuji … (informovaný členský stát) o odposlechu.

A) 2    PŘÍSLUŠNÝ ORGÁN Úřední název příslušného orgánu ⇨ vyšetřujícího ⇦ odposlouchávajícího členského státu:     Jméno a příjmení jeho zástupce:     Postavení (titul / služební hodnost):     Adresa:             Tel. č.: (číslo země) (směrové číslo)     Č. faxu: (číslo země) (směrové číslo)     E-mail:     Spisová značka:     Datum vydání:     Jazyky, v nichž lze s tímto orgánem komunikovat:

B)    INFORMACE O ODPOSLECHU I) Informace o aktuálním stavu: Toto oznámení se činí (prosím zaškrtněte): □    před odposlechem □    během odposlechu □    po odposlechu II) Doba trvání (předpokládaná) odposlechu (jak je známa vydávajícímu ⌦ příslušnému ⌫ orgánu): ……………………………………, počínajíc od…………………………………………... III) Cíl odposlechu: (telefonní číslo, IP adresa nebo e-mail)     IV) Totožnost dotčených osob Uveďte veškeré údaje, jsou-li známy, týkající se totožnosti i) fyzické nebo ii) právnické osoby nebo osob, proti nimž je nebo může být vedeno řízení: i)    Fyzické osoby Příjmení:     Jméno (jména):     Případná další jména:     Případné přezdívky:     Pohlaví:     Státní příslušnost:     Identifikační číslo nebo číslo sociálního zabezpečení:     Datum narození:     Místo narození:     Bydliště nebo známá adresa; pokud adresa není známa, uveďte poslední známou adresu:     Jazyk nebo jazyky, kterým osoba rozumí:

ii)    Právnické osoby Název:     Právní forma:     Zkrácený název, běžně používaný název, případně firma či obchodní název:     Sídlo:     Identifikační číslo:     Adresa právnické osoby:     Jméno a kontaktní údaje zástupce právnické osoby:     V) Informace o účelu tohoto odposlechu: Uveďte veškeré nezbytné informace, včetně popisu případu, právní kvalifikace trestného činu nebo trestných činů a příslušná ustanovení zákona/zákoníku, s cílem umožnit informovanému orgánu, aby posoudil: □    zda by odposlech byl povolen v obdobném vnitrostátním případě; a zda získaný materiál může být použit v soudním řízení □    v případě, že k odposlechu již došlo, zda tento materiál může být použit v soudním řízení                         Vezměte prosím na vědomí, že jakákoli námitka vůči odposlechu či použití materiálu již získaného odposlechem, ⇨ jakož i uvedení jakýchkoli podmínek omezujících použití uvedeného materiálu ⇦ musí být podána předloženy nejpozději do 96 hodin od přijetí tohoto oznámení.

C)    ⌦ ELEKTRONICKÝ ⌫ PODPIS A DATUM ⌦ Elektronický ⌫ Ppodpis: Datum:     Úřední razítko (je-li k dispozici):

⇩ nový

PŘÍLOHA IV

ŽÁDOST O SOUHLAS S NÁSLEDNÝM POUŽITÍM NEBO DALŠÍM PŘEDÁNÍM INFORMACÍ NEBO DŮKAZŮ

Tuto žádost podal příslušný orgán. Cílem této žádosti je získat souhlas dožádaného orgánu s použitím informací nebo důkazů, které byly získány v důsledku výkonu evropského vyšetřovacího příkazu nebo v souladu s články 33 a 34 směrnice [přepracovaná směrnice ROK/ČÍSLO] pro jiné účely, než pro které byly shromážděny, nebo s jejich dalším předáním jinému členskému státu, třetí zemi nebo mezinárodní organizaci.

Dožadující orgán potvrzuje, že zpracování osobních údajů, jehož se tato žádost týká, je v souladu s platnými pravidly pro ochranu údajů stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 3 nebo v příslušných případech v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 4 , včetně případných podmínek pro předávání osobních údajů do třetí země nebo mezinárodní organizaci.

A) Dožadující stát a dožádaný stát Dožadující stát: Dožádaný stát: Název dožádaného orgánu:

B) Identifikace dotčeného evropského vyšetřovacího příkazu nebo oznámení I) Tato žádost se týká informací nebo důkazů získaných výkonem: ☐ evropského vyšetřovacího příkazu, ☐ odposlechu provedeného bez technické pomoci dožádaného státu, v souvislosti s nímž bylo vydáno oznámení podle článku 33 směrnice [přepracovaná směrnice ROK/ČÍSLO], nebo ☐ vyšetřovacího úkonu obnášejícího použití technického záznamového zařízení a provedeného bez technické pomoci dožádaného státu, v souvislosti s nímž bylo vydáno oznámení podle článku 34 směrnice [přepracovaná směrnice ROK/ČÍSLO]. II) Podrobnosti o dotčeném evropském vyšetřovacím příkazu / oznámení Orgán, který evropský vyšetřovací příkaz / oznámení vydal: Číslo spisu: Datum vydání: Datum předání: Orgán, který vykonal evropský vyšetřovací příkaz nebo jemuž bylo předáno oznámení: Číslo spisu: III) Původní účelové omezení Účel, pro který byly informace nebo důkazy původně shromážděny podle evropského vyšetřovacího příkazu nebo oznámení: Jakékoli podmínky připojené vykonávajícím nebo informovaným orgánem:

C) Popis informací nebo důkazů, jichž se tato žádost týká Popis informací nebo důkazů: Stručný popis obsahu: Dotčené časové rozmezí (v příslušných případech): Způsob shromažďování (je-li relevantní):

D) Požadované následné použití (v příslušných případech) I) Následné použití informací a důkazů se požaduje za tímto účelem: ☐ jiné trestní řízení, ☐ zabránění bezprostřednímu a závažnému ohrožení veřejné bezpečnosti, ☐ správní řízení, ☐ jiné. II) Podrobný popis zamýšleného použití, v příslušných případech včetně relevantních skutkových okolností, dotčeného trestného činu nebo jednání: III) Použitelná ustanovení vnitrostátního práva: IV) Odůvodnění následného použití:

E) Požadované další předání informací nebo důkazů (v příslušných případech) I) Zamýšlený příjemce: ☐ členský stát: ☐ třetí země: ☐ mezinárodní organizace: II) Podrobný popis zamýšleného použití příjemcem, v příslušných případech včetně relevantních skutkových okolností, dotčeného trestného činu nebo jednání: III) Informace ohledně totožnosti podezřelé nebo obviněné osoby: IV) Použitelná ustanovení vnitrostátního práva příjemce: V) Odůvodnění dalšího předání:

F) Naléhavost (v příslušných případech) Uveďte důvod naléhavosti: ☐ bezprostřední a závažné ohrožení veřejné bezpečnosti, ☐ blížící se termín soudního řízení, ☐ jiný důvod. Podrobné odůvodnění naléhavosti:

G) Další informace Případně uveďte další informace týkající se této žádosti:

H) Dožadující orgán Název orgánu: Jméno a příjmení jeho zástupce: Postavení: Telefonní číslo (číslo země) (směrové číslo): E-mail: Adresa: Číslo spisu: Jazyk(y), v němž (nichž) lze s tímto orgánem komunikovat: Elektronický podpis: Datum:

I) Potvrzující orgán (v příslušných případech) Název orgánu: Jméno a příjmení jeho zástupce: Postavení: Telefonní číslo (číslo země) (směrové číslo): E-mail: Adresa: Číslo spisu: Jazyk(y), v němž (nichž) lze s tímto orgánem komunikovat: Uveďte, zda má být hlavním kontaktním místem pro vykonávající orgán: ☐    dožadující orgán, ☐    potvrzující orgán. Elektronický podpis: Datum:

⇩ nový

PŘÍLOHA V

OZNÁMENÍ O NALÉHAVÉM PŘESHRANIČNÍM SLEDOVÁNÍ

Tento formulář se používá k informování členského státu o naléhavém přeshraničním sledování prováděném příslušníky donucovacích orgánů ……………………………….. (uveďte vyšetřující členský stát). Tímto informuji ………...........................……. (informovaný členský stát) o pokračování ve sledování na jeho území. Potvrzuji, že příslušníci donucovacích orgánů provádějící sledování mají pokyny jednat výhradně za účelem sledování a dokumentace přeshraničního sledování a na území informovaného členského státu nevykonávají žádné donucovací pravomoci.

Příslušné orgány vyšetřujícího státu neprodleně a nejpozději do 48 hodin po překročení státní hranice vydají a předají evropský vyšetřovací příkaz.

A) 5 Příslušný orgán vyšetřujícího členského státu Příslušný orgán: Jméno a příjmení jeho zástupce: Postavení: Telefonní číslo (číslo země) (směrové číslo): E-mail: Adresa: Číslo spisu: Jazyk(y), v němž (nichž) lze s tímto orgánem komunikovat:

B) Odůvodnění naléhavosti Odůvodnění naléhavosti:

C) Informace o aktuálním stavu a době trvání II) Datum/čas vstupu na území informovaného členského státu: III) (Odhadovaná) doba trvání přeshraničního sledování v informovaném členském státě: IV) Místo překročení státní hranice a (odhadovaný) operační prostor:

D) Informace o trestním řízení I) Právní kvalifikace trestného činu (trestných činů), pro který (které) je oznámení vydáno: II) Popis trestného činu: III) Orgán, který sledování povolil:

E) Identifikace sledované osoby (sledovaných osob) a/nebo sledovaného předmětu i) Totožnost osoby (osob): Příjmení:     Jméno (jména):     Případná další jména:     Případné přezdívky:     Pohlaví:     Státní příslušnost (příslušnosti):     Identifikační číslo nebo číslo sociálního zabezpečení:     Datum narození:     Místo narození:     Bydliště a/nebo známá adresa; pokud adresa není známa, uveďte poslední známou adresu: Jiné relevantní informace: ii) Identifikace předmětu (předmětů) Popis: Státní poznávací značka / výrobce / model / barva vozidla: Jiné relevantní informace:

F) Vztah k evropskému vyšetřovacímu příkazu nebo oznámení o použití technického záznamového zařízení bez potřeby technické pomoci Je-li to relevantní, uveďte, zda informovanému členskému státu již ve stejné věci byl nebo bude zaslán související evropský vyšetřovací příkaz nebo oznámení o použití technického záznamového zařízení bez potřeby technické pomoci. i) Související evropský vyšetřovací příkaz (Odhadované) datum vydání: Orgán, který evropský vyšetřovací příkaz vydal nebo se očekává, že jej vydá: Orgán, kterému evropský vyšetřovací příkaz byl nebo bude předán: Referenční číslo vydávajícího orgánu: Referenční číslo vykonávajícího orgánu: ii) Související oznámení o použití technického záznamového zařízení bez potřeby technické pomoci (Odhadované) datum vydání: Orgán, který oznámení vydal nebo se očekává, že je vydá: Orgán, kterému oznámení bylo nebo bude předáno: Referenční číslo příslušného orgánu vyšetřujícího členského státu: Referenční číslo příslušného orgánu informovaného členského státu:

G) Kontaktní údaje příslušníků donucovacích orgánů na místě Jméno (jména) a příjmení příslušníka (příslušníků) donucovacích orgánů: Telefonní číslo (čísla):

H) Další informace Případně uveďte další informace týkající se tohoto oznámení:

I) Podpis a datum Podpis: Datum vydání:

⇩ nový

PŘÍLOHA VI

OZNÁMENÍ O POUŽITÍ TECHNICKÉHO ZÁZNAMOVÉHO ZAŘÍZENÍ BEZ POTŘEBY TECHNICKÉ POMOCI

Tento formulář se použije k informování členského státu o technickém záznamovém zařízení, jež bude, je nebo bylo použito na jeho území bez jeho technické pomoci. Tímto o takovém použití informuji ………………… (příslušný orgán) ………………… (informovaný členský stát).

A) 6 Příslušný orgán vyšetřujícího členského státu Vyšetřující členský stát: Příslušný orgán: Jméno a příjmení jeho zástupce: Postavení: Telefonní číslo (číslo země) (směrové číslo): E-mail: Adresa: Číslo spisu: Jazyk(y), v němž (nichž) lze s tímto orgánem komunikovat:

B) Informace o aktuálním stavu a době trvání I) Toto oznámení se činí: ☐ před použitím technického záznamového zařízení ☐ během použití technického záznamového zařízení ☐ po použití technického záznamového zařízení II) (Odhadované) datum/čas vstupu na území informovaného členského státu: III) (Odhadovaná) doba používání technického záznamového zařízení (jak je příslušnému orgánu známa) v informovaném členském státě: IV) (Odhadované) místo překročení státní hranice a operační prostor:

C) Informace o trestním řízení I) Právní kvalifikace trestného činu (trestných činů), pro nějž (něž) je oznámení vydáváno, a příslušná ustanovení zákona/zákoníku: II) Shrnutí trestného činu: III) Důvody, proč je daný úkon relevantní pro účely trestního řízení: IV) Orgán, který povolil použití technického záznamového zařízení:

D) Cíl úkonu I) Informace o předmětu, na kterém / ve kterém je technické záznamové zařízení nainstalováno: II) Typ technického záznamového zařízení: ☐ zařízení umožňující shromažďování lokalizačních údajů,  ☐ zařízení umožňující shromažďování zvukových údajů,  ☐ zařízení umožňující shromažďování vizuálních údajů. III) Technický popis zařízení:

E) Totožnost dotčené osoby (dotčených osob) Uveďte veškeré údaje, jsou-li známy, týkající se totožnosti i) fyzické nebo ii) právnické osoby nebo osob, proti nimž je řízení vedeno. i)     Fyzické osoby Příjmení:     Jméno (jména):     Případná další jména:     Případné přezdívky:     Pohlaví:     Státní příslušnost (příslušnosti):     Identifikační číslo nebo číslo sociálního zabezpečení:     Datum narození:     Místo narození:     Bydliště nebo známá adresa; pokud adresa není známa, uveďte poslední známou adresu: ii) Právnické osoby Název:     Právní forma:     Zkrácený název, běžně používaný název, případně firma či obchodní název: Sídlo:     Identifikační číslo:     Adresa právnické osoby:     Jméno a kontaktní údaje zástupce právnické osoby:

Vztah k evropskému vyšetřovacímu příkazu, oznámení o naléhavém přeshraničním sledování nebo jiné žádosti či příkazu Je-li to relevantní, uveďte, zda informovanému členskému státu ve stejné věci již byl nebo bude zaslán související evropský vyšetřovací příkaz nebo oznámení o naléhavém přeshraničním sledování. i) Související evropský vyšetřovací příkaz (Odhadované) datum vydání: Orgán, který evropský vyšetřovací příkaz vydal nebo se očekává, že jej vydá: Orgán, kterému evropský vyšetřovací příkaz byl nebo bude předán: Referenční číslo vydávajícího orgánu: Referenční číslo vykonávajícího orgánu: ii) Související oznámení o naléhavém přeshraničním sledování (Odhadované) datum vydání: Orgán, který oznámení vydal nebo se očekává, že je vydá: Orgán, kterému oznámení bylo nebo bude předáno: Referenční číslo příslušného orgánu vyšetřujícího členského státu: Referenční číslo příslušného orgánu informovaného členského státu: ii) Jiné související žádosti o justiční spolupráci, oznámení nebo příkaz založené na zásadě vzájemného uznávání (Odhadované) datum vydání: Orgán, který žádost či příkaz vydal nebo se očekává, že je vydá: Orgán, kterému žádost či příkaz byly nebo budou předány: Referenční číslo orgánu vyšetřujícího členského státu: Referenční číslo orgánu informovaného členského státu: Druh a předmět žádosti, příkazu nebo oznámení:

G) Další informace Případně uveďte další informace týkající se tohoto oznámení:

H) Elektronický podpis a datum Elektronický podpis: Datum vydání:

Vezměte prosím na vědomí, že jakákoli námitka vůči použití technického záznamového zařízení nebo použití získaného materiálu, jakož i uvedení jakýchkoli podmínek omezujících použití uvedeného materiálu musí být předloženy nejpozději do 96 hodin od přijetí tohoto oznámení.

____________________________________________________________

⇩ nový

PŘÍLOHA VII

ŽÁDOST O SOUHLAS S POUŽITÍM DŘÍVE VYMĚŇOVANÝCH INFORMACÍ JAKO DŮKAZŮ

Tuto žádost podal příslušný orgán. Cílem této žádosti je získat souhlas dožádaného orgánu s použitím dříve vyměňovaných informací jako důkazů. Dožadující orgán potvrzuje, že podání této žádosti je nezbytné a přiměřené pro účely dotčeného trestního řízení a bylo by za stejných podmínek přípustné v obdobném vnitrostátním případě v dožadujícím státě.

A) Dožadující stát a dožádaný stát Dožadující stát: Dožádaný stát: Název dožádaného orgánu:

B) Podrobnosti o předchozím předání informací Datum předchozího předání: Orgán, který informace předal: Číslo spisu: Orgán, který informace obdržel: Číslo spisu: Právní základ pro předchozí předání informací: ☐ směrnice (EU) 2023/977 7 , ☐ Úmluva o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie, vypracovaná Radou na základě článku 34 Smlouvy o Evropské unii 8 (článek 7). Účel, pro který byly informace původně vyměněny: Veškeré podmínky stanovené předávajícím orgánem pro použití informací (v příslušných případech):

C) Účel použití jako důkazů Podrobný popis zamýšleného použití, v příslušných případech včetně relevantních skutkových okolností, dotčeného trestného činu nebo jednání: Použitelná ustanovení vnitrostátního práva: Důvody pro žádost o použití jako důkazů: Informace ohledně totožnosti podezřelé nebo obviněné osoby:

D) Popis informací, jichž se tato žádost týká Popis informací: Stručný popis obsahu: Dotčené časové rozmezí (v příslušných případech): Způsob shromažďování (je-li relevantní):

E) Naléhavost (v příslušných případech) Uveďte důvod naléhavosti: ☐ bezprostřední a závažné ohrožení veřejné bezpečnosti, ☐ blížící se termín soudního řízení, ☐ jiný důvod. Podrobné odůvodnění naléhavosti:

F) Opravné prostředky a další informace Uveďte, zda a jaké opravné prostředky jsou podle vnitrostátního práva dožadujícího státu k dispozici proti vydání žádosti o souhlas s použitím dříve vyměňovaných informací jako důkazů: Případně uveďte další informace týkající se této žádosti:

G) Dožadující orgán Název orgánu: Jméno a příjmení jeho zástupce: Postavení: Telefonní číslo (číslo země) (směrové číslo): E-mail: Adresa: Číslo spisu: Jazyk(y), v němž (nichž) lze s tímto orgánem komunikovat: Elektronický podpis: Datum:

H) Potvrzující orgán (v příslušných případech) Název orgánu: Jméno a příjmení jeho zástupce: Postavení: Telefonní číslo (číslo země) (směrové číslo): E-mail: Adresa: Číslo spisu: Jazyk(y), v němž (nichž) lze s tímto orgánem komunikovat: Uveďte, zda má být hlavním kontaktním místem pro vykonávající orgán: ☐    dožadující orgán, ☐    potvrzující orgán. Elektronický podpis: Datum:

⇩ nový

PŘÍLOHA VIII

EVROPSKÝ PŘÍKAZ K DISTANČNÍ ÚČASTI

Tento evropský příkaz k distanční účasti vydal příslušný orgán. Vydávající orgán potvrzuje, že vydání tohoto evropského příkazu k distanční účasti je přiměřené a vhodné pro usnadnění účasti podezřelé nebo obviněné osoby či oběti trestného činu na jednom nebo více soudních jednáních v trestním řízení ve vydávajícím státě s přihlédnutím k právům dotčené osoby a že příkaz splňuje podmínky hlavy III článku 37 směrnice.

Oddíl A:  Vydávající stát: Vydávající orgán (název, adresa, kontaktní údaje): Vykonávající stát: Vykonávající orgán:

Oddíl B: Totožnost osoby, jíž se žádost o distanční účast týká  1. Evropský příkaz k distanční účasti se vydává za účelem zajištění distanční účasti: ☐ podezřelé/obviněné osoby ☐ odsouzené osoby ☐ oběti trestného činu, která má status účastníka řízení 2. Uveďte veškeré údaje, jsou-li známy, týkající se totožnosti osoby nebo osob, jichž se evropský příkaz k distanční účasti týká (pokud se týká více než jedné osoby, uveďte tyto údaje pro každou osobu): Příjmení: Jméno: Případná další jména: Případné přezdívky: Pohlaví: Státní příslušnost:  Identifikační číslo nebo číslo sociálního zabezpečení, je-li k dispozici: Druh a číslo dokladu (dokladů) totožnosti (průkaz totožnosti, cestovní pas), je-li k dispozici:    Datum narození:    Místo narození:   Bydliště a/nebo známá adresa: Místo pobytu ve vykonávajícím členském státě, je-li k dispozici a liší-li se od bydliště / známé adresy: Jazyk nebo jazyky, kterým osoba rozumí: Veškeré relevantní informace týkající se možné zranitelnosti této osoby, jež jsou vydávajícímu orgánu známy:

Oddíl C: Totožnost a kontaktní údaje obhájce osoby, jíž se evropský příkaz k distanční účasti týká 1. Upřesněte, zda je obhájce dotčené osoby: ☐ zmocněn dotčenou osobou ☐ jmenován vydávajícím státem 2. Kontaktní údaje: Příjmení: Jméno: Druh a číslo dokladu (dokladů) totožnosti (průkaz totožnosti, cestovní pas), je-li k dispozici: Datum narození: Místo narození: E-mail: Telefonní číslo: Oficiální název společnosti: Adresa sídla společnosti:

Oddíl D: Popis trestného činu, který je předmětem řízení  1. Povaha a právní kvalifikace trestného činu (trestných činů), který je (které jsou) předmětem vyšetřování/stíhání a pro nějž (něž) je evropský příkaz k distanční účasti vydáván, a příslušná ustanovení zákona/zákoníku: 2. Lze za trestný čin, pro nějž je evropský příkaz k distanční účasti vydáván, uložit ve vydávajícím státě trest odnětí svobody nebo ochranné opatření s horní hranicí trestní sazby v délce nejméně tří let podle právních předpisů vydávajícího státu a je tento trestný čin uveden níže na seznamu trestných činů? (zaškrtněte prosím příslušný rámeček) ☐ účast na zločinném spolčení ☐ terorismus ☐ obchodování s lidmi ☐ sexuální vykořisťování dětí a dětská pornografie ☐ nedovolený obchod s omamnými a psychotropními látkami ☐ nedovolený obchod se zbraněmi, střelivem a výbušninami ☐ korupce ☐ podvody včetně podvodů postihujících finanční zájmy Evropské unie ve smyslu Úmluvy ze dne 26. července 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství ☐ praní výnosů z trestné činnosti ☐ padělání měny včetně eura ☐ počítačová trestná činnost ☐ trestné činy proti životnímu prostředí, včetně nedovoleného obchodu s ohroženými druhy živočichů a ohroženými druhy a odrůdami rostlin ☐ napomáhání při nedovoleném překročení státní hranice a při nedovoleném pobytu ☐ vražda, těžké ublížení na zdraví ☐ nedovolený obchod s lidskými orgány a tkáněmi ☐ únos, omezování osobní svobody a braní rukojmí ☐ rasismus a xenofobie ☐ organizovaná nebo ozbrojená loupež ☐ nedovolený obchod s kulturními statky, včetně starožitností a uměleckých děl ☐ podvod ☐ vydírání a vymáhání peněz za ochranu ☐ padělání a pirátství výrobků ☐ padělání veřejných listin a obchodování s nimi ☐ padělání platebních prostředků ☐ nedovolený obchod s hormonálními látkami a jinými prostředky na podporu růstu ☐ nedovolený obchod s jadernými nebo radioaktivními materiály ☐ obchod s odcizenými vozidly ☐ znásilnění ☐ žhářství ☐ trestné činy spadající do pravomoci Mezinárodního trestního soudu ☐ únos letadla nebo plavidla ☐ sabotáž ☐ porušení omezujících opatření Unie

Oddíl E: Fáze řízení a soudního (soudních) jednání, jehož (jichž) se evropský příkaz k distanční účasti týká  Aktuální fáze řízení: Jednání, jehož (jichž) se evropský příkaz k distanční účasti týká:  ☐ předsoudní jednání, upřesněte  ☐ jedno nebo více jednání před soudem, upřesněte  ☐ všechna jednání před soudem  Konkrétní informace o druhu, počtu a povaze dotčených jednání:

Oddíl F: Důvody vydání evropského příkazu k distanční účasti   1.    Informace o pobytu dotčené osoby ve vykonávajícím státě nebo o oprávněných důvodech pro distanční účast 2.    Důvody, proč je evropský příkaz k distanční účasti v konkrétním případě považován za přiměřený a vhodný:

Oddíl G: Souhlas nebo žádost dotčené osoby  1.    Požádala dotčená osoba o vydání evropského příkazu k distanční účasti? ☐ ano, záznamy o žádosti jsou připojeny ☐ ne 2.    Souhlasila dotčená osoba s distanční účastí? ☐ ano, záznamy o souhlasu jsou připojeny ☐ ne, použije se výjimka podle hlavy III čl. 37 odst. 2 – viz oddíl H ☐ ne, použije se výjimka podle hlavy III čl. 37 odst. 3 z těchto důvodů:

Oddíl H: Žádost o pomoc vykonávajícího státu za účelem získání souhlasu dotčené osoby (v příslušných případech)  ☐ prostřednictvím tohoto evropského příkazu k distanční účasti vydávající orgán před přijetím rozhodnutí o uznání a výkonu evropského příkazu k distanční účasti rovněž žádá vykonávající stát o pomoc za účelem získání souhlasu dané osoby s distanční účastí na dotčeném jednání (dotčených jednáních) a o poskytnutí všech příslušných informací dané osobě v souladu s hlavou III článkem 38 směrnice. Uveďte veškeré formální náležitosti nebo postupy, které musí vykonávající orgán dodržet při získávání souhlasu a poskytování informací dotčené osobě: Seznam dokumentů připojených k tomuto účelu:

Oddíl I: Navrhovaná praktická opatření pro výkon evropského příkazu k distanční účasti   Možné datum (data) (dd/mm/rrrr) a čas (časy) (hh:mm:ss s uvedením příslušného časového pásma) výslechu (výslechů) a přibližná doba trvání:   Název a kontaktní údaje orgánu, který výslech (výslechy) vede: Veškeré formální náležitosti a postupy, které je třeba dodržet a které vyžaduje právo vydávajícího státu: Je ve vykonávajícím státě zapotřebí tlumočník?  ☐ Ano  ☐ Ne    Jazykový režim: Zvláštní potřeby, které je třeba zohlednit, a opatření nezbytná k uspokojení těchto potřeb: Informace o technických prostředcích / videokonferenčním systému, které mají být použity: V příslušných případech informace o případné předběžné zkoušce technických prostředků a kontaktní osobě (např. odborník na IT / příslušný technik): Jiné relevantní informace:

Oddíl J: Opravné prostředky 1. Uveďte prosím, zda již byly uplatněny opravné prostředky proti vydání evropského příkazu k distanční účasti, a pokud ano, uveďte další podrobnosti. Uveďte prosím, zda již byly uplatněny opravné prostředky proti vydání evropského vyšetřovacího příkazu, a pokud ano, uveďte další podrobnosti (popis opravného prostředku, včetně nezbytných kroků a lhůt): 2. Pokud nebyl proti vydání evropského příkazu k distanční účasti uplatněn opravný prostředek, uveďte, zda a jaké opravné prostředky jsou proti vydání evropského příkazu k distanční účasti k dispozici: 3. Orgán ve vydávajícím státě, jenž může poskytnout další informace o postupech pro uplatnění opravných prostředků ve vydávajícím státě: Název: Případná kontaktní osoba: Adresa: Tel. č.: (číslo země) (směrové číslo) E-mail:

Oddíl K: Údaje o justičním orgánu, který evropský příkaz k distanční účasti potvrdil (v příslušných případech) Označte druh justičního orgánu, který evropský příkaz k distanční účasti potvrdil: ☐ soudce nebo soud ☐ vyšetřující soudce Úřední název potvrzujícího orgánu: Jméno a příjmení jeho zástupce: Postavení (titul / služební hodnost): Č. spisu: Adresa: Tel. č.: (číslo země) (směrové číslo) E-mail: Jazyky, v nichž lze s potvrzujícím orgánem komunikovat: Uveďte, zda má být hlavním kontaktním místem pro vykonávající orgán: ☐ vydávající orgán ☐ potvrzující orgán Elektronický podpis potvrzujícího orgánu a údaje o něm Název: Postavení (titul / služební hodnost): Datum: Úřední razítko (je-li k dispozici):

🡻 2014/41/EU

⇨ nový

PŘÍLOHA IXD

KATEGORIE TRESTNÝCH ČINŮ PODLE ČLÁNKU 11

–účast na zločinném spolčení,

–terorismus,

–obchodování s lidmi,

–sexuální vykořisťování dětí a dětská pornografie,

–nedovolený obchod s omamnými a psychotropními látkami,

–nedovolený obchod se zbraněmi, střelivem a výbušninami,

–korupce,

–podvody včetně podvodů postihujících finanční zájmy Evropské unie ve smyslu Úmluvy ze dne 26. července 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství,

–praní výnosů z trestné činnosti,

–padělání měny včetně eura,

–počítačová trestná činnost,

–trestné činy proti životnímu prostředí, včetně nedovoleného obchodu s ohroženými druhy živočichů a ohroženými druhy a odrůdami rostlin,

–napomáhání při nedovoleném překročení státní hranice a při nedovoleném pobytu,

–vražda, těžké ublížení na zdraví,

–nedovolený obchod s lidskými orgány a tkáněmi,

–únos, omezování osobní svobody a braní rukojmí,

–rasismus a xenofobie,

–organizovaná nebo ozbrojená loupež,

–nedovolený obchod s kulturními statky, včetně starožitností a uměleckých děl,

–podvod,

–vydírání a vymáhání peněz za ochranu,

–padělání a pirátství výrobků,

–padělání veřejných listin a obchodování s nimi,

–padělání platebních prostředků,

–nedovolený obchod s hormonálními látkami a jinými prostředky na podporu růstu,

–nedovolený obchod s jadernými nebo radioaktivními materiály,

–obchod s odcizenými vozidly,

–znásilnění,

–žhářství,

–trestné činy spadající do pravomoci Mezinárodního trestního soudu,

–únos letadla nebo plavidla,

–sabotáž.,

–⇨ porušení omezujících opatření Unie. ⇦

🡹

PŘÍLOHA X

Část A

Zrušená směrnice a její následné změny

(podle článku 63)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/41/EU (Úř. věst. L 130, 1.5.2014, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2014/41/oj )

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/228 (Úř. věst. L 39, 21.2.2022, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2022/228/oj )

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2843 – pouze článek 11 (Úř. věst. L, 2023/2843, 27.12.2023, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2023/2843/oj )

Část B

Lhůta pro provedení ve vnitrostátním právu a datum použitelnosti (uvedené v článku 63)

Směrnice	Lhůta pro provedení	Datum použitelnosti
2014/41/EU	22. května 2017
2022/228 2023/2843	14. března 2023 Dva roky od vstupu příslušného prováděcího aktu uvedeného v čl. 10 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) 2023/2844 v platnost	Od prvního dne měsíce následujícího po uplynutí dvou let od vstupu příslušného prováděcího aktu uvedeného v čl. 10 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) 2023/2844 v platnost

PŘÍLOHA XI

Srovnávací tabulka

Směrnice 2014/41/EU	Tato směrnice
–	Čl. 1 odst. 1
–	Čl. 1 odst. 3
Čl. 1 odst. 1	Čl. 3 odst. 1
Čl. 1 odst. 2	Čl. 3 odst. 2
Čl. 1 odst. 3	Čl. 3 odst. 3
Čl. 1 odst. 4	Čl. 1 odst. 2
Článek 2 návětí	Čl. 2 odst. 1 návětí
Čl. 2 písm. a)	Čl. 2 odst. 1 písm. a)
Čl. 2 písm. b)	Čl. 2 odst. 1 písm. b)
Čl. 2 písm. c) návětí	Čl. 2 odst. 1 písm. c) návětí
Čl. 2 písm. c) bod i)	Čl. 2 odst. 1 písm. c) bod i) a písm. c) bod ii)
Čl. 2 písm. c) bod ii)	Čl. 2 odst. 1 písm. c) bod iii) a čl. 2 odst. 2
Čl. 2 písm. d)	Čl. 2 odst. 1 písm. d)
–	Čl. 2 odst. 1 písm. e), f), g), h)
Článek 3	Článek 4
Článek 4	Článek 5
Čl. 5 odst. 1 návětí	Čl. 6 odst. 1 návětí
Čl. 5 odst. 1 písm. a)	Čl. 6 odst. 1 písm. a)
Čl. 5 odst. 1 písm. b)	Čl. 6 odst. 1 písm. b)
Čl. 5 odst. 1 písm. c)	Čl. 6 odst. 1 písm. c)
Čl. 5 odst. 1 písm. d)	Čl. 6 odst. 1 písm. d)
Čl. 5 odst. 1 písm. e)	Čl. 6 odst. 1 písm. e)
–	Čl. 6 odst. 1 písm. f)
–	Čl. 6 odst. 1 písm. g)
Čl. 5 odst. 2	Čl. 6 odst. 2
Čl. 5 odst. 3	Čl. 6 odst. 3
–	Čl. 6 odst. 4
Čl. 5a odst. 1	Čl. 51 odst. 1
–	Čl. 51 odst. 2
Čl. 5a odst. 2	Čl. 51 odst. 3
Článek 6	Článek 7
Čl. 7 odst. 1	Čl. 8 odst. 1
Čl. 7 odst. 2	Čl. 8 odst. 2
Čl. 7 odst. 3	Článek 52
Čl. 7 odst. 4	–
Čl. 7 odst. 5	Čl. 8 odst. 3
Čl. 7 odst. 6	Čl. 8 odst. 4
Čl. 7 odst. 7	Čl. 8 odst. 5
Čl. 8 odst. 1	Čl. 9 odst. 1
Čl. 8 odst. 2	Čl. 9 odst. 2
Čl. 8 odst. 3	Čl. 9 odst. 3
Článek 9	Článek 10
Článek 10	Článek 11
Článek 11	Článek 12
Čl. 12 odst. 1	Čl. 13 odst. 1
Čl. 12 odst. 2	Čl. 13 odst. 3
Čl. 12 odst. 3	Čl. 13 odst. 2 písm. a)
Čl. 12 odst. 4	Čl. 13 odst. 2 písm. b)
–	Čl. 13 odst. 4
–	Čl. 13 odst. 5
Čl. 12 odst. 5	Čl. 13 odst. 6
Čl. 12 odst. 6	Čl. 13 odst. 7
–	Čl. 13 odst. 8
Čl. 13 odst. 1	Čl. 14 odst. 1
Čl. 13 odst. 2	Čl. 14 odst. 2
Čl. 13 odst. 3	Čl. 14 odst. 3
Čl. 13 odst. 4	Čl. 14 odst. 4
–	Čl. 14 odst. 5
Čl. 14 odst. 1	Čl. 17 odst. 1
Čl. 14 odst. 2	Čl. 17 odst. 2
Čl. 14 odst. 3	Čl. 17 odst. 3
Čl. 14 odst. 4	Čl. 17 odst. 4
Čl. 14 odst. 5	Čl. 17 odst. 5
Čl. 14 odst. 6	Čl. 17 odst. 6
Čl. 14 odst. 7	Čl. 17 odst. 7
Článek 15	Článek 15
Článek 16	Článek 16
Článek 17	Článek 18
Článek 18	Článek 19
Čl. 19 odst. 1	Čl. 20 odst. 1
Čl. 19 odst. 2	Čl. 20 odst. 2
Čl. 19 odst. 3	Čl. 20 odst. 3
Čl. 19 odst. 4	Čl. 20 odst. 4
–	Čl. 20 odst. 5
Článek 21	Článek 54
–	Článek 21
Článek 22	Článek 22
Článek 23	Článek 23
Čl. 24 odst. 1	Čl. 24 odst. 1
Čl. 24 odst. 2 návětí	Čl. 24 odst. 2
Čl. 24 odst. 2 písm. a)	Čl. 24 odst. 2
Čl. 24 odst. 2 písm. b)	–
Čl. 24 odst. 3	Čl. 24 odst. 3
Čl. 24 odst. 4	Čl. 24 odst. 4
Čl. 24 odst. 5 návětí	Čl. 24 odst. 5 návětí
Čl. 24 odst. 5 písm. a) první pododstavec	Čl. 24 odst. 5 písm. a) první pododstavec
Čl. 24 odst. 5 písm. a) druhý pododstavec	–
Čl. 24 odst. 5 písm. b)	Čl. 24 odst. 5 písm. b)
Čl. 24 odst. 5 písm. c)	Čl. 24 odst. 5 písm. c)
Čl. 24 odst. 5 písm. d)	Čl. 24 odst. 5 písm. d)
Čl. 24 odst. 5 písm. e)	Čl. 24 odst. 5 písm. e)
Čl. 24 odst. 6	Čl. 24 odst. 6
Čl. 24 odst. 7	Čl. 24 odst. 7
Článek 25	Článek 25
Článek 26	Článek 26
Článek 27	Článek 27
Čl. 28 odst. 1 návětí	Čl. 28 odst. 1 návětí
Čl. 28 odst. 1 písm. a)	Čl. 28 odst. 1 písm. a)
Čl. 28 odst. 1 písm. b)	Čl. 28 odst. 1 písm. b)
–	Čl. 28 odst. 1 písm. c)
–	Čl. 28 odst. 1 písm. d)
Čl. 28 odst. 2	Čl. 28 odst. 2
Čl. 28 odst. 3	Čl. 28 odst. 3
Čl. 28 odst. 4	Čl. 28 odst. 4
Článek 29	Článek 29
–	Článek 30
Čl. 30 odst. 1	Čl. 31 odst. 1
Čl. 30 odst. 2	Čl. 31 odst. 2
Čl. 30 odst. 3	Čl. 31 odst. 3
Čl. 30 odst. 4	Čl. 31 odst. 4
Čl. 30 odst. 5	Čl. 31 odst. 5
Čl. 30 odst. 6	Čl. 31 odst. 6
–	Čl. 31 odst. 7
Čl. 30 odst. 7	Čl. 31 odst. 8
Čl. 30 odst. 8	Čl. 31 odst. 9
Čl. 31 odst. 1	Čl. 33 odst. 1
Čl. 31 odst. 2	Čl. 33 odst. 2
Čl. 31 odst. 3	Čl. 33 odst. 3
Čl. 31 odst. 4	Čl. 33 odst. 2
–	Čl. 33 odst. 5
–	Čl. 33 odst. 6
–	Čl. 33 odst. 7
Článek 32	Článek 32
–	Článek 34
–	Článek 35
–	Článek 36
	Článek 37
–	Článek 38
–	Článek 39
–	Článek 40
–	Článek 41
–	Článek 42
–	Článek 43
–	Článek 44
–	Článek 45
–	Článek 46
–	Článek 47
–	Článek 48
–	Článek 49
–	Článek 50
–	Článek 53
–	Článek 55
–	Článek 56
–	Článek 57
Čl. 33 odst. 1 návětí	Čl. 58 odst. 1 návětí
Čl. 33 odst. 1 písm. a)	Čl. 58 odst. 1 písm. a)
–	Čl. 58 odst. 1 písm. b)
–	Čl. 58 odst. 1 písm. c)
Čl. 33 odst. 1 písm. b)	Čl. 58 odst. 1 písm. d)
Čl. 33 odst. 1 písm. c)	Čl. 58 odst. 1 písm. e)
Čl. 33 odst. 2	Čl. 58 odst. 2
Čl. 33 odst. 3	Čl. 58 odst. 3
Čl. 33 odst. 4	Čl. 58 odst. 4
–	Čl. 58 odst. 5
Čl. 34 odst. 1 návětí	Čl. 59 odst. 1 návětí
Čl. 34 odst. 1 písm. a)	Čl. 59 odst. 1 písm. a)
Čl. 34 odst. 1 písm. b)	Čl. 59 odst. 1 písm. b)
Čl. 34 odst. 1 písm. c)	Čl. 59 odst. 1 písm. c)
–	Čl. 59 odst. 1 písm. d)
–	Čl. 59 odst. 1 písm. e)
–	Čl. 59 odst. 1 písm. f)
–	Čl. 59 odst. 1 písm. g)
–	Čl. 59 odst. 1 písm. h)
Čl. 34 odst. 2	–
–	Čl. 59 odst. 2
–	Čl. 59 odst. 3
Čl. 34 odst. 3	Čl. 59 odst. 4
Čl. 34 odst. 4	Čl. 59 odst. 5
–	Čl. 59 odst. 6
–	Čl. 59 odst. 7
Článek 35	–
–	Článek 60
Čl. 36 odst. 1	Čl. 61 odst. 1
Čl. 36 odst. 2	Čl. 61 odst. 2
Čl. 36 odst. 3	–
–	Čl. 61 odst. 3
Článek 37	Článek 62
–	Článek 63
Článek 38	Článek 64
Článek 39	Článek 65
Příloha A	Příloha I
Příloha B	Příloha II
Příloha C	Příloha III
Příloha D	Příloha IX
–	Příloha IV
–	Příloha V
–	Příloha VI
–	Příloha VII
–	Příloha VIII

PŘÍLOHA XII

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ A DIGITÁLNÍ VÝKAZ

Obsah

1.FRAMEWORK OF THE PROPOSAL/INITIATIVE

1.1.Title of the proposal/initiative

1.2.Policy area(s) concerned

1.3.Objective(s)

1.3.1.General objective(s)

1.3.2.Specific objective(s)

1.3.3.Expected result(s) and impact

1.3.4.Indicators of performance

1.4.The proposal/initiative relates to:

1.5.Grounds for the proposal/initiative

1.5.1.Requirement(s) to be met in the short or long term including a detailed timeline for roll-out of the implementation of the initiative

1.5.2.Added value of EU involvement (it may result from different factors, e.g. coordination gains, legal certainty, greater effectiveness or complementarities). For the purposes of this section 'added value of EU involvement' is the value resulting from EU action, that is additional to the value that would have been otherwise created by Member States alone.

1.5.3.Lessons learned from similar experiences in the past

1.5.4.Compatibility with the multiannual financial framework and possible synergies with other appropriate instruments

1.5.5.Assessment of the different available financing options, including scope for redeployment

1.6.Duration of the proposal/initiative and of its financial impact

1.7.Method(s) of budget implementation planned

2.MANAGEMENT MEASURES

2.1.Monitoring and reporting rules

2.2.Management and control system(s)

2.2.1.Justification of the budget implementation method(s), the funding implementation mechanism(s), the payment modalities and the control strategy proposed

2.2.2.Information concerning the risks identified and the internal control system(s) set up to mitigate them

2.2.3.Estimation and justification of the cost-effectiveness of the controls (ratio between the control costs and the value of the related funds managed), and assessment of the expected levels of risk of error (at payment & at closure)

2.3.Measures to prevent fraud and irregularities

3.ESTIMATED FINANCIAL IMPACT OF THE PROPOSAL/INITIATIVE

3.1.Heading(s) of the multiannual financial framework and expenditure budget line(s) affected

3.2.Estimated financial impact of the proposal on appropriations

3.2.1.Summary of estimated impact on operational appropriations

3.2.1.1.Appropriations from voted budget

3.2.2.Estimated output funded from operational appropriations (not to be completed for decentralised agencies)

3.2.3.Summary of estimated impact on administrative appropriations

3.2.3.1. Appropriations from voted budget

3.2.4.Estimated requirements of human resources

3.2.4.1.Financed from voted budget

3.2.5.Overview of estimated impact on digital technology-related investments

3.2.6.Compatibility with the current multiannual financial framework

3.2.7.Third-party contributions

3.3.Estimated impact on revenue

4.Digital dimensions

4.1.Requirements of digital relevance

4.2.Data

4.3.Digital solutions

4.4.Interoperability assessment

4.5.Measures to support digital implementation

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik 

1.3.1.Obecné cíle

1.3.2.Specifické cíle

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.3.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.4.Návrh/podnět se týká: 

x nové akce 

¨ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 9  

¨ prodloužení stávající akce 

¨ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu

¨ Časově omezená doba trvání

–¨    s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

–¨    finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

x Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od roku 2028 do roku 2030,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 10  

x Přímé řízení Komisí

–x prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–¨    prostřednictvím výkonných agentur.

¨ Sdílené řízení s členskými státy

¨ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–¨ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–¨ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–¨ Evropská investiční banka a Evropský investiční fond,

–¨ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

–¨ veřejnoprávní subjekty,

–¨ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

–¨ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru, kterým byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

–¨ subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a určené v příslušném základním právním aktu,

–¨ subjekty usazené v členském státě, které se řídí soukromým právem členského státu nebo právem Unie a které mohou být v souladu s odvětvovými pravidly pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie, pokud jsou tyto subjekty ovládány veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby a byly jim poskytnuty dostatečné finanční záruky ve formě společné a nerozdílné odpovědnosti kontrolních subjektů nebo rovnocenné finanční záruky, jež mohou být pro každou akci omezeny na maximální výši podpory Unie.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

Odhadovaný dopad na výdaje a zaměstnance v roce 2028 a v dalších letech je přidán pouze pro ilustraci a nepředjímá příští víceletý finanční rámec. Zdroj financování a rozsah finančního závazku Unie v období po roce 2027 nadále závisí na výsledku interinstitucionálních jednání o VFR na období 2028–2034 a poté se určí prostřednictvím ročního rozpočtového procesu. Zejména příděl plánovaný v rámci programu Spravedlnost nadále závisí na výsledku interinstitucionálních jednání o VFR na období 2028–2034 a měl by být případně financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného programového krytí. Veškeré prostředky a přidělené počty zaměstnanců od roku 2028 jsou orientační.

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce	Rozpočtová položka	Druh výdaje	Příspěvek
	Číslo	RP/NRP 11 .	zemí ESVO 12	kandidátských zemí a potenciálních kandidátů 13	jiných třetích zemí	jiné účelově vázané příjmy
2	07 07 01 Podpora justiční spolupráce	NRP	NE	NE	NE	NE

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce	Rozpočtová položka	Druh výdaje	Příspěvek
	Číslo	RP/NRP	zemí ESVO	kandidátských zemí a potenciálních kandidátů	jiných třetích zemí	jiné účelově vázané příjmy

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

–¨    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

–x    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce

Číslo

2

GŘ JUST			Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2028–2034
			2028	2029	2030	2031	2032	2033	2034
Operační prostředky
Rozpočtová položka 07 07 01 Podpora justiční spolupráce	Závazky	(1a)	0,300	0,300	2,300	2,300	2,300	2,300	2,300	12,100
	Platby	(2a)	0,300	0,300	2,300	2,300	2,300	2,300	2,300	12,100
Rozpočtová položka	Závazky	(1b)								0
	Platby	(2b)								0
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 14
Rozpočtová položka		(3)								0
CELKEM prostředky	Závazky	=1a+1b+3	0,300	0,300	2,300	2,300	2,300	2,300	2,300	12,100
pro GŘ JUST	Platby	=2a+2b+3	0,300	0,300	2,300	2,300	2,300	2,300	2,300	12,100

Odhadovaný dopad na výdaje na program Spravedlnost v roce 2028 a v dalších letech je přidán pouze pro ilustraci a nepředjímá příští víceletý finanční rámec. Zdroj financování a rozsah finančního závazku Unie v období po roce 2027 nadále závisí na výsledku interinstitucionálních jednání o VFR na období 2028–2034 a poté se určí prostřednictvím ročního rozpočtového procesu. Veškeré prostředky od roku 2028 jsou orientační.

			Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2028–2034
			2028	2029	2030	2031	2032	2033	2034
Operační prostředky CELKEM	Závazky	(4)	0,300	0,300	2,300	2,300	2,300	2,300	2,300	12,100
	Platby	(5)	0,300	0,300	2,300	2,300	2,300	2,300	2,300	12,100
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM		(6)	0	0	0	0	0	0	0	0
CELKEM prostředky z OKRUHU 2	Závazky	=4+6	0,300	0,300	2,300	2,300	2,300	2,300	2,300	12,100
víceletého finančního rámce	Platby	=5+6	0,300	0,300	2,300	2,300	2,300	2,300	2,300	12,100

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

				Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2028–2034
				2028	2029	2030	2031	2032	2033	2034
• Operační prostředky CELKEM (všechny operační okruhy)	Závazky	(4)		0,300	0,300	2,300	2,300	2,300	2,300	2,300	12,100
	Platby	(5)		0,300	0,300	2,300	2,300	2,300	2,300	2,300	12,100
• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM (všechny operační okruhy)		(6)		0	0	0	0	0	0	0	0
CELKEM prostředky z okruhů 1 až 3	Závazky	=4+6		0,300	0,300	2,300	2,300	2,300	2,300	2,300	12,100
víceletého finančního rámce	Platby	=5+6		0,300	0,300	2,300	2,300	2,300	2,300	2,300	12,100
(referenční částka)

Okruh víceletého finančního rámce

4

„Správní výdaje“ 15

GŘ: JUST				Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2028–2034
				2028	2029	2030	2031	2032	2033	2034
Ÿ Lidské zdroje				0,582	0,582	0,582	0,582	0,582	0,582	0,582	4,074
ŸOstatní správní výdaje				0,140	0,140	0	0	0	0	0	0,280
GŘ JUST CELKEM	Prostředky			0,722	0,722	0,582	0,582	0,582	0,582	0,582	4,354
CELKEM prostředky z OKRUHU 4 víceletého finančního rámce		(Závazky celkem = platby celkem)		0,722	0,722	0,582	0,582	0,582	0,582	0,582	4,354

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2028–2034
		2028	2029	2030	2031	2032	2033	2034
CELKEM prostředky z OKRUHŮ 1 až 4	Závazky	1,022	1,022	2,882	2,882	2,882	2,882	2,882	16,454
víceletého finančního rámce	Platby	1,022	1,022	2,882	2,882	2,882	2,882	2,882	16,454

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků (nevyplňovat v případě decentralizovaných agentur)

Pozn.: Specifický cíl č. 1 se týká zlepšení celkového právního rámce, nikoli pouze aspektů souvisejících s digitalizací, jak je stanoveno ve specifických cílech č. 2 a 3. Není proto v níže uvedené tabulce uveden jako samostatný cíl.

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ò			Rok   2028		Rok   2029		Rok   2030		Rok   2031		Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz oddíl 1.6)						CELKEM
	VÝSTUPY
	Druh 16	Průměrné náklady	Počet	Náklady	Počet	Náklady	Počet	Náklady	Počet	Náklady	Počet	Náklady	Počet	Náklady	Počet	Náklady	Celkový počet	Náklady celkem
SPECIFICKÝ CÍL č. 2 17
– Výstup	Vypracování a návrh funkcí pro shromažďování statistických údajů	0,050	1	0,050	1	0,050	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0,100
Mezisoučet za specifický cíl č. 2			1	0,050	1	0,050	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	2	0,100
SPECIFICKÝ CÍL č. 3
– Výstup	Technické specifikace pro prováděcí akty, včetně modelů provozních procesů datových schémat	0,250	1	0,250	1	0,250	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	2	0,500
– Výstup	Analýza, návrh, zavedení a podpora decentralizovaného informačního systému	2,300	0	0	0	0	1	2,300	1	2,300	1	2,300	1	2,300	1	2,300	5	11,500
Mezisoučet za specifický cíl č. 3			1	0,250	1	0,250	1	2,300	1	2,300	1	2,300	1	2,300	1	2,300	7	12,000
CELKEM			2	0,300	2	0,300	1	2,300	1	2,300	1	2,300	1	2,300	1	2,300	9	12,100

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

–¨    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–x Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu

SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM 2028–2034
	2028	2029	2030	2031	2032	2033	2034
OKRUH 4
Lidské zdroje	0,582	0,582	0,582	0,582	0,582	0,582	0,582	4,074
Ostatní správní výdaje	0,140	0,140	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,280
Mezisoučet za OKRUH 4	0,722	0,722	0,582	0,582	0,582	0,582	0,582	4,354
Mimo OKRUH 4
Lidské zdroje	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Ostatní výdaje správní povahy	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mezisoučet mimo OKRUH 4	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
CELKEM	0,722	0,722	0,582	0,582	0,582	0,582	0,582	4,354

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Odhadovaný dopad na výdaje a zaměstnance v roce 2028 a v dalších letech je přidán pouze pro ilustraci a nepředjímá příští víceletý finanční rámec. Zdroj financování a rozsah finančního závazku Unie v období po roce 2027 nadále závisí na výsledku interinstitucionálních jednání o VFR na období 2028–2034 a poté se určí prostřednictvím ročního rozpočtového procesu. Veškeré prostředky a přidělené počty zaměstnanců od roku 2028 jsou orientační. 

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů 

–¨    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

–x Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE) 18

SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY		Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok
		2028	2029	2030	2031	2032	2033	2034
Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)		3	3	3	3	3	3	3
20 01 02 03 (při delegacích EU)		0	0	0	0	0	0	0
(v nepřímém výzkumu)		0	0	0	0	0	0	0
(v přímém výzkumu)		0	0	0	0	0	0	0
Jiné rozpočtové položky (upřesněte)		0	0	0	0	0	0	0
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky)
20 02 01 (SZ, VNO z celkového rámce)		0	0	0	0	0	0	0
20 02 03 (SZ, MZ, VNO a MOD při delegacích EU)		0	0	0	0	0	0	0
Položka administrativní podpory	·v ústředí	0	0	0	0	0	0	0
[XX.01.YY.YY]	·při delegacích EU	0	0	0	0	0	0	0
(SZ, VNO v nepřímém výzkumu)		0	0	0	0	0	0	0
(SZ, VNO v přímém výzkumu)		0	0	0	0	0	0	0
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – okruh 4		0	0	0	0	0	0	0
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – mimo okruh 4		0	0	0	0	0	0	0
CELKEM		3	3	3	3	3	3	3

Zaměstnanci potřební k provedení návrhu (v ekvivalentech plného pracovního úvazku):

Komise:

	Současní zaměstnanci, kteří jsou k dispozici v útvarech Komise	Výjimečně požadovaní dodateční zaměstnanci*
		Má být financováno z okruhu 4	Má být financováno z položky BA	Má být financováno z poplatků
Pracovní místa podle plánu pracovních míst	1 FTE (pracovní místa AD) – vnitřně přeobsazeno. 2 FTE (pracovní místa AD) – z fondu Komise pro přesuny.	Nepoužije se.	Nepoužije se.	Nepoužije se.
Externí zaměstnanci (SZ, VNO, ZAP)	Nepoužije se.	Nepoužije se.	Nepoužije se.	Nepoužije se.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci

Komise Provádění návrhu vyžaduje tři FTE v GŘ JUST, které budou pokrývat odlišné a vzájemně se doplňující funkce: 1 FTE – referent pro právní/politické záležitosti, který bude předsedat práci příslušného výboru, řídit koordinaci zúčastněných stran a spolupracovat s týmem pro vývoj IT na definování provozních procesů a systémových požadavků. 1 FTE – projektový manažer pro oblast IT, který bude působit jako vlastník produktu, definovat a řídit zavádění informačního systému, koordinovat technické dodávky a zajišťovat, aby byl produkt dodáván v souladu s platnými právními a provozními požadavky. 1 FTE – finanční referent pro řízení finančních aspektů akce, včetně zadávání veřejných zakázek, externích smluv, plnění rozpočtu, plateb a souvisejícího podávání zpráv. V současné době může GŘ JUST ze stávajících zdrojů pokrýt pouze 1 FTE – referenta pro právní/politické záležitosti. Zbývající potřeby nelze plně pokrýt interním přerozdělením v rámci GŘ JUST vzhledem ke stávající pracovní zátěži spojené s digitalizací justiční spolupráce, prováděním několika souvisejících právních aktů a potřebou dodržet závazné zákonné lhůty. Další přerozdělení by proto mohlo ovlivnit včasné provádění tohoto návrhu i dalších projednávaných dokumentů týkajících se digitalizace způsobem, který je v souladu s právními předpisy.

Externí zaměstnanci

Nepoužije se.

Odhadovaný dopad na výdaje a zaměstnance v roce 2028 a v dalších letech je přidán pouze pro ilustraci a nepředjímá příští víceletý finanční rámec. Zdroj financování a rozsah finančního závazku Unie v období po roce 2027 nadále závisí na výsledku interinstitucionálních jednání o VFR na období 2028–2034 a poté se určí prostřednictvím ročního rozpočtového procesu. Veškeré prostředky a přidělené počty zaměstnanců od roku 2028 jsou orientační. 

3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi

Povinné: do níže uvedené tabulky by měl být zahrnut nejlepší odhad investic souvisejících s digitálními technologiemi, které návrh/podnět vyžaduje.

Pokud je to pro realizaci návrhu/podnětu nutné, měly by být prostředky z okruhu 4 výjimečně uvedeny v určeném řádku.

Prostředky z okruhů 1–3 by měly být vykázány jako „výdaje politiky v oblasti informačních technologií na operační programy“. Tyto výdaje se týkají provozního rozpočtu, který bude použit na opětovné použití / nákup / vývoj IT platforem/nástrojů přímo souvisejících s prováděním iniciativy a s nimi spojených investic (např. licence, studie, ukládání dat atd.). Informace uvedené v této tabulce by měly být v souladu s údaji uvedenými v oddíle 4 „Digitální rozměr“.

CELKEM prostředky na digitální oblast a IT	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2028–2034
	2028	2029	2030	2031	2032	2033	2034
OKRUH 4
Výdaje na informační technologie (podnikové)	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mezisoučet za OKRUH 4	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mimo OKRUH 4
Výdaje politiky v oblasti informačních technologií na operační programy	0,300	0,300	2,300	2,300	2,300	2,300	2,300	12,100
Mezisoučet mimo OKRUH 4	0,300	0,300	2,300	2,300	2,300	2,300	2,300	12,100
CELKEM	0,300	0,300	2,300	2,300	2,300	2,300	2,300	12,100

3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

Návrh/podnět:

–x může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

–¨    vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

–¨    vyžaduje revizi VFR.

3.2.7.Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

–x nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–¨    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Celkem
	2028	2029	2030	2031	2032	2033	2034
Upřesněte spolufinancující subjekt
Spolufinancované prostředky CELKEM

 
3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy 

–x Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–¨    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–¨    na vlastní zdroje

–¨    na jiné příjmy

–¨    uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:	Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce	Dopad návrhu/podnětu 19
		Rok 2028	Rok 2029	Rok 2030	Rok 2031	Rok 2032	Rok 2033	Rok 2034
Článek ………….

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

4.Digitální rozměr

4.1.Požadavky digitálního významu

Požadavek 1 (P1): Povinné používání decentralizovaného informačního systému (založeného na systému e-CODEX) pro elektronickou komunikaci mezi příslušnými orgány v souladu s článkem 3 nařízení (EU) 2023/2844. Právní ustanovení: čl. 2 odst. 1 písm. b), články 51, 52. Dotčené zúčastněné strany: členské státy (příslušné justiční/ústřední orgány), Eurojust a Úřad evropského veřejného žalobce, Komise. Procesy na vysoké úrovni: přeshraniční justiční komunikace, výměna standardních formulářů. Požadavek 2 (P2): Členské státy musí Komisi předávat statistické údaje. Právní ustanovení: článek 57. Dotčené zúčastněné strany: členské státy, Komise. Procesy na vysoké úrovni: sběr údajů o uplatňování směrnice. Požadavek 3 (P3): Komise musí Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru předložit zprávu o uplatňování této směrnice podloženou informacemi poskytnutými členskými státy. Právní ustanovení: článek 64. Dotčené zúčastněné strany: Komise, Evropský parlament, Rada, Evropský hospodářský a sociální výbor. Procesy na vysoké úrovni: podávání zpráv.

4.2.Data

Druh dat	Odkaz (odkazy) na požadavek (požadavky)	Subjekt, který data poskytuje	Subjekt, který data přijímá	Podnět pro výměnu dat	Četnost (v příslušných případech)
Standardní formuláře pro justiční spolupráci (uvedené v přílohách) a další prvky komunikace mezi orgány členských států, jakož i mezi orgány členských států a Eurojustem a Úřadem evropského veřejného žalobce, předávané v elektronické podobě.	Článek 51	Orgány členských států, Eurojust, Úřad evropského veřejného žalobce	Orgány členských států, Eurojust, Úřad evropského veřejného žalobce	Manuálně nebo automaticky	Podle potřeby
Statistické údaje	Článek 57	Členské státy	Komise	Automaticky	Automaticky: každoročně od data, které nastane tři roky po datu vstupu příslušného prováděcího aktu v platnost.
Zpráva o uplatňování této směrnice	Článek 64	Komise	Evropský parlament; Rada		Do pěti let od data vstupu příslušného prováděcího aktu v platnost.

Tyto tři druhy dat jsou v souladu s cíli Evropské strategie pro data, kterými jsou lepší využívání dat ve veřejném zájmu a zvýšení transparentnosti a důvěry ve využívání dat usnadněním účinné výměny informací mezi členskými státy a podporou transparentnosti a odpovědnosti při uplatňování směrnice, což v konečném důsledku podpoří rozvoj integrovanějšího, účinnějšího a transparentnějšího rámce justiční spolupráce. Zásada „pouze jednou“ není přímo relevantní, jelikož decentralizovaný informační systém zahrnuje výměnu dat mezi příslušnými orgány členských států a s agenturami a subjekty EU působícími v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí. Zároveň je zásada „pouze jednou“ respektována tím, že se zajistí, aby v návaznosti na decentralizovaný model IT pro systém podle nařízení (EU) 2023/2844 byly informace, dokumenty a prvky procesní komunikace předávány prostřednictvím decentralizovaného informačního systému bezpečným, strukturovaným a interoperabilním způsobem, který zajistí, že příslušné orgány budou moci využívat elektronické předávání prostřednictvím tohoto systému, aniž by bylo nutné souběžně nebo opakovaně předkládat tentýž materiál v tištěné podobě nebo prostřednictvím jiných kanálů.

4.3.Digitální řešení

Decentralizovaný informační systém zřízený podle nařízení (EU) 2023/2844 (čl. 2 odst. 1 písm. b), články 51, 52): zabezpečená, šifrovaná, spolehlivá, na systému e-CODEX založená přeshraniční výměna formulářů pro justiční spolupráci a související komunikace mezi příslušnými orgány. Systém e-CODEX sám o sobě zajišťuje bezpečnou přeshraniční interoperabilitu EU díky využití stavebního prvku eDelivery. Zahrnuje rozšíření referenčního prováděcího softwaru vyvinutého Komisí na další nástroje přeshraniční justiční spolupráce, včetně evropského vyšetřovacího příkazu, které mohou členské státy volitelně používat bez vhodného vnitrostátního systému. Neplánuje se použití technologií umělé inteligence; systém je zabezpečenou platformou pro zasílání zpráv a výměnu formulářů. Digitální řešení je navrženo tak, aby poskytovalo bezpečné prostředí pro výměnu formulářů pro justiční spolupráci a další komunikaci mezi orgány členských států, které bude v souladu s rámcem EU pro kybernetickou bezpečnost a dalšími použitelnými politikami a legislativními akty v oblasti digitalizace, aby se zajistila bezpečnost a integrita kritické infrastruktury a osobních údajů.

4.4.Posouzení interoperability

Požadavek 1: Povinné používání decentralizovaného informačního systému Decentralizovaný informační systém je sám o sobě přeshraniční digitální veřejnou službou EU, která propojuje příslušné orgány ve všech zúčastněných členských státech, jakož i Eurojust a Úřad evropského veřejného žalobce. Vyžaduje interakci přes hranice členských států a má dopad na přeshraniční interoperabilitu, jelikož usnadňuje sdílení údajů a informací mezi příslušnými orgány v různých členských státech, jakož i se subjekty EU. Požadavek má proto přímý a významný dopad na interoperabilitu, protože zavádí digitální kanál pro bezpečnou elektronickou výměnu prvků procesní komunikace, dokumentů a standardních formulářů. Řešením pro interoperabilní Evropu určeným k opětovnému použití je systém e-CODEX, což je bezpečný a interoperabilní rámec pro přeshraniční výměnu právních dokumentů a informací. Samotný systém e-CODEX je založen na prvku eDelivery. Mezi další složky patří digitální procesní normy, referenční provádění a příslušné služby vytvářející důvěru (eIDAS). Zbývající překážky se mohou týkat integrace vnitrostátních systémů, zapojení příslušných orgánů, sémantického sladění formulářů a datových polí a odlišné úrovně technické připravenosti v jednotlivých členských státech. Požadavek 2: Poskytování statistických údajů Komisi Tento požadavek zahrnuje interakci mezi členskými státy a Komisí prostřednictvím informačních systémů, jejichž prostřednictvím jsou statistické údaje shromažďovány a předávány elektronicky. Ovlivňuje přeshraniční interoperabilitu do té míry, že členské státy musí pro účely monitorování uplatňování směrnice poskytovat srovnatelné a opakovaně použitelné údaje. Dotčenou digitální veřejnou službou je elektronické shromažďování a předávání statistických údajů. Příslušná řešení pro opakované použití zahrnují strojově čitelné formáty a případně využívají stávající statistické funkce vyvinuté podle nařízení (EU) 2023/2844. Zbývající překážky se mohou týkat rozdílů v dostupnosti vnitrostátních údajů, statistických metodik, úrovní automatizace a definic ukazatelů. Požadavek 3: Zpráva Komise o uplatňování směrnice Tento požadavek zahrnuje interakci mezi Komisí a členskými státy. Jeho přímý dopad na přeshraniční interoperabilitu je omezený, jelikož se týká spíše popisných zpráv než operativní výměny prvků procesní komunikace. Do značné míry však využije údaje a funkce vyvinuté v souvislosti s požadavkem 2. Dotčenou digitální veřejnou službou je proces podávání zpráv a hodnocení založený na informacích poskytnutých členskými státy. Příslušná řešení pro opětovné použití zahrnují společné, opakovaně použitelné ukazatele a strojově čitelné statistické výstupy. Zbývající překážky mohou zahrnovat neúplné nebo nesrovnatelné vnitrostátní údaje, rozdílné postupy podávání zpráv a omezenou automatizaci.

4.5.Opatření na podporu digitálního provádění

1. Prováděcí akt Do dvou let od vstupu této směrnice v platnost přijme Komise v případě potřeby prováděcí akt. Toto opatření podporuje požadavky 1 a 2. Prováděcí akt stanoví technické specifikace a standardy pro decentralizovaný informační systém, včetně příslušných digitálních procesních norem, společného modelu provozních procesů a datových schémat XML nezbytných pro interoperabilní přeshraniční výměnu dat. Komise připraví a přijme prováděcí akt za účasti členských států prostřednictvím příslušného výboru. Jako dotčení aktéři budou zapojeny Eurojust, Úřad evropského veřejného žalobce a agentura eu-LISA. Předpokládaný harmonogram: do dvou let po datu vstupu směrnice v platnost. 2. Vývoj nebo úprava referenčního provádění Po přijetí prováděcího aktu Komise vyvine/přizpůsobí referenční prováděcí software. Toto opatření podporuje požadavky 1 a 2. Komise využije pro své vývojové činnosti externí poskytovatele služeb, s výjimkou činností v oblasti řízení projektů IT, které zůstanou v kompetenci jednotlivých útvarů. Na vývojové činnosti bude dohlížet řídicí výbor pro IT v GŘ JUST pod kontrolou vlastníka systému. Budou použity standardní metodiky Komise pro vývoj softwaru. Referenční provádění bude členským státům k dispozici v dostatečném předstihu, aby mohly plnit své právní závazky a aby systém mohl začít fungovat dva roky po vstupu prováděcího aktu v platnost. Členské státy, Eurojust, Úřad evropského veřejného žalobce a agentura eu-LISA budou zapojeny do odborné přípravy, testování, validace a plánování zavádění. Útvary Komise budou zúčastněným stranám rovněž nápomocny při plánování jejich zapojení. Předpokládaný harmonogram: po přijetí prováděcího aktu a před datem spuštění. 3. Podpora, údržba a další vývoj Po spuštění bude nutná nepřetržitá podpora, údržba a další vývoj. Toto opatření podporuje požadavky 1 a 2 a nepřímo i požadavek 3. Komise bude referenční provádění udržovat a dále vyvíjet, včetně nápravné údržby, bezpečnostních aktualizací a nezbytných nových funkcí. Agentura eu-LISA, členské státy, Eurojust a Úřad evropského veřejného žalobce budou zapojeny prostřednictvím svých příslušných úloh, zpětné vazby a operativní koordinace. Předpokládaný harmonogram: od spuštění a poté průběžně.

(1)    Tento oddíl vyplní každý orgán, který evropský vyšetřovací příkaz převzal. Tuto povinnost má orgán příslušný k uznání a výkonu evropského vyšetřovacího příkazu a případně ústřední orgán nebo orgán, který příslušnému orgánu evropský vyšetřovací příkaz předal.

(2)    Orgán zde uvedený je orgánem, s nímž by měl být udržován kontakt při další korespondenci s vyšetřujícím členským státem.

(3)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV ( Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89 ).

(4)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) ( Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1 ).

(5)    Orgán zde uvedený je orgánem, s nímž by měl být udržován kontakt při další korespondenci s vyšetřujícím členským státem.

(6)    Orgán zde uvedený je orgánem, s nímž by měl být udržován kontakt při další korespondenci s vyšetřujícím členským státem.

(7)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/977 ze dne 10. května 2023 o výměně informací mezi donucovacími orgány členských států a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2006/960/SVV (Úř. věst. L 134, 22.5.2023, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2023/977/oj ).

(8)    Úmluva o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie, vypracovaná Radou na základě článku 34 Smlouvy o Evropské unii (Úř. věst. C 197, 12.7.2000, s. 3).

(9)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(10)    Vysvětlení způsobů plnění rozpočtu spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BUDGpedia: https://myintracomm.ec.europa.eu/corp/budget/financial-rules/budget-implementation/Pages/implementation-methods.aspx .

(11)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(12)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(13)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(14)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(15)    Nezbytné prostředky by měly být stanoveny na základě údajů o průměrných ročních nákladech, které jsou k dispozici na příslušných internetových stránkách BUDGpedia.

(16)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(17)    Popsaný v oddíle 1.3.2. „Specifické cíle“.

(18)    Pod tabulkou prosím upřesněte, kolik plných pracovních úvazků v rámci uvedeného počtu je již přiděleno na řízení akce a/nebo může být přerozděleno v rámci vašeho GŘ a jaké jsou vaše čisté potřeby.

(19)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 10 % nákladů na výběr, jak je navrženo v dokumentu COM(2025) 574.